Nepřestávám doufat
- Snažení
- lulu1986
- 07.06.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Na těchto stránkách si ráda pročítám vaše deníčky o snažení, porodu. Rozhodla jsem se taky jeden napsat a nějakým způsobem se vypsat mezi lidmi, kteří mě snad pochopí, podpoří.
Začali jsme se snažit loni v srpnu, všechno super, druhý měsíc se zadařilo, měla jsem radost, jenže naše radost trvala celý jeden jediný den. Druhý den jsem si udělala test a začala jsem mít strašné bolesti a krvácet, hospitalizovali mě s podezřením na mimoděložní, poležela jsem si tři dny po kterých zjistili, že šlo o samovolný potrat 5+3 bez nutnosti revize, bylo mi hrozně, ale uklidňovala jsem se, že to dopadlo nejlépe, jak mohlo, mimoděložního těhotenství jsem se hrozně bála.
Od října se snažíme a marně. Každý mi říká: „nehroť to, nemysli na to, ale copak to jde“? Já vím, jsem mladá, je mi 26, času mám dost atd., atd., ale já to miminko opravdu chci. Pořád si říkám, co jsem komu udělala, že to pořád nejde? Je to sice jen osm měsíců, ale mně to připadá jako věčnost a teď, po takové době, si se mnou moje tělo krásně vyhrálo, šest dní zpožděný menzes, únava a xy těhu příznaků. Jenže po včerejším milování jsem měla růžový výtok a dnes odpoledne lehké špinění s krví, takže se připravuji na nejhorší, že jsem si prostě zase něco vsugerovala!
Jsem naštvaná sama na sebe, že na to myslím, dělám si plané naděje a sama sebe oblbuji. Mám kolem sebe kamarádky, kterým se to povedlo, ani nevědí jak. Nepřestávám doufat, že se nám také zadaří a příští deníček bude o těhotenství!
Všem, které jste dočetly až sem děkuji! Omlouvám se za sloh, ale potřebovala jsem si ulevit.
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 369
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 276
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 603
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 411
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 213
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1925
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1163
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2118
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 872
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 519
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?