Někdy je cesta k miminku těžší

Svého partnera jsem poznala ke konci roku 2009. Po roce jsme se začali snažit o miminko. To si k nám nakonec cestu samo nenašlo a museli jsme tomu pomoci. Po roce marného snažení jsme se objednali do centra asistované reprodukce (Gennet Letná). Od první návštěvy 24.1. 2012 jsem si začala psát deníček.

Hned během první návštěvy bylo provedeno vyšetření a odběry krve a moči. 21.2.2012 jsme byli na genetice, proběhly další odběry krve a dostala jsem doporučení na vhodný jídelníček. 23.2.2012 mě čekalo vyšetření průchodnosti vejcovodů. Bylo nepříjemné, ale dalo se zvládnout. Neposlechla jsem však kamarádku, že mám jet hned domů, pustit si pohádku a v nejhorším si dát brufen. Šla jsem s partnerem na pizzu, jako odměnu za to, jak jsem to zvládla. To byla chyba. V metru mě pak přepadly velké bolesti a křeče.

2.3.2012 nás čekalo vyšetření na imunologii, odběry krve, spermatu…

23.3.2012 jsem dostala na výběr, zda chci rovnou podstoupit ivf, či zda půjdu na diagnostickou laparoskopii a hysteroskopii, průchodnost totiž nebyla úplně v pořádku. Rozhodla jsem se pro operaci.

6.4.2012 jsem šla na test inzulinové rezistence. Ta rovněž nedopadla dobře a byl mi nasazen Metformin.

25.4.2012 vstupní vyšetření v UVN a naplánování operace na 31.5.2012. Měla jsem být za 3 dny propuštěna. Osud opět zasáhl a během operace došlo k protržení dělohy (což jsem se dověděla až o 2 měsíce později u kontroly v CAR). V nemocnici jsem byla 7 dnů, dostávala antibiotika a 2× denně injekce do břicha. Říkali mi, že si mě tam nechávají déle proto, aby bylo vše OK, když chci mít děti, a hlavně jsem prý dodávala náladu paní, která se mnou ležela na pokoji, byla operována těsně přede mnou a byla jí zjištěna rakovina

25.6. jsem měla státnice a 26.6.2012 kontrolu v CAR. 27.7.2012 další kontrola. Tělo mám prý splašené po operaci. 25.9. další kontrola na klinice, odběr krve, zjistí, zda mám cystu, či zda bude ovulace. Naštěstí to bylo to druhé.

12.10.2012 nový test inzulinové rezistence, opět špatné výsledky a nasazen Metformin. Další a další kontroly a vyšetření do konce roku…

19.1.2013 provedena inseminace IUI. Nasazení hormonů. A nic…

3.2.2013 vysazení hormonů. Dohodli jsme ivf, oběhla jsem si předoperační vyšetření.

11.3.2013 vyvolávačka…

21.3.2013 dorazila menstruace.

23.3. 2013 začínáme píchat hormony do bříška. Beru Prednison na snížení imunity. Já držím, partner bodá. Začínáme s Gonal 112,5 jednotek.

27.3. 2013 folikuly nereagují, zvyšujeme Gonal na 150 jednotek.

29.3.2013 ke Gonalu začínáme píchat Cetrotide.

30.3. 2013 stále nereaguji, zvyšujeme Gonal na 225 jednotek.

1.4.2013 bez reakce, paní doktorka chce ukončit pokus. Přemluvila jsem ji, že když už jsem tak rozpíchaná, zkusíme ještě jiný typ hormonu. Ona se bála hyperstimulačního syndromu, ke kterému jsem měla předpoklady…

Od 2.4.2013 píchám Merional 225 a Cetrotide.

4.4.2013 folikuly začínají mírně růst, píchám Merional 150, Fostimon 75 a Cetrotide.

6.4.2013 už jen Merional 225 a Cetrotide.

8.4.2013 osmnáctý den cyklu a poslední injekce, tentokrát Ovitrelle.

10.4. OPU. Výsledek 14 vajíček, spermie odebrány, vysoká kvalita… nemusíme využít žádné metody, zkusí to nechat, ať se spojí sami…

11.4.2013 máme 9 embryí.

12.4.2013 máme 7 embryí…

15.4.2013 embryotransfer nejsilnějšího embrya + 2 embrya se mrazí. Beru stále utrogestan 2-0-2 a Prednison.

26.4. 2013 11. den po oplodnění, test negativní.

27.4.2013 ryju u otce na zahradě s rýčem, musím se z toho neúspěchu nějak vzchopit.

29.4.2013 14. den po transferu, test negativní. Jdu na krev. Potkávám na klinice naší doktorku, říkám, že test je negativní a že vysadím Utrogestan. Podle paní doktorky mám počkat, ale i tak mě informuje, jaké další možnosti ivf budeme mít.

30.4. 2013 volám ráno do Gennetu a gratulují mi. Nechápu k čemu, vždyť test z moči mám negativní. Mám šok a pláču dojetím. JSEM TĚHOTNÁ.

1.5.2013 16. den od transferu. Konečně mám pozitivní i test z moči. Nemůžu tomu věřit a testuji znovu 2.5.2013, 7.5.2013, 12.5.2013… Je to tam! Jsem v tom

Těhotenství jsem zvládala celkem v pohodě. Akorát ve 14. týdnu jsem musela na odběr choriovych klků, protože mi vyšel špatně screening. Riziko 1:15… Byly to nervy. Vidět na obrazovce, jak jehla prochází břichem a je kousek od miminka, které reaguje, bojí se… Zvedá ručičky proti vpichu… naštěstí vše dopadlo dobře.

Jak mimi nechtělo do bříška, tak pak nechtělo ven. 3.1.2014 si mě nechali v nemocnici, 4.1.2014 jsem šla na vyvolání porodu a 5.1.2014 se narodil Kája.

Nevzdávejte se svých snů. Když k jejich splnění nevede jedna cesta, vyzkoušejte druhou. Hodně štěstí.