Našemu Andílkovi

Přemýšlela jsem nad tím, jak vyjádřit zde v deníčku své pocity, které právě prožívám, jak se vypsat z bolesti, kterou cítím. Rozhodla jsem se sdílet s vámi svoji bolavou zkušenost skrz dopis svému miminku, které mi umřelo v bříšku.

*

…je tomu 8 měsíců a 14 dní nazpět, kdy započal tvůj život v mém bříšku. Když jsem objevila ony dvě čárky na těhotenském testu, myslela jsem si, že se mi srdíčko snad samou radosti rozskočí. „Lásko, jsem těhotná, budeme mít miminko,“ volala jsem na Tvého tatínka.

Moc jsme se o Tebe snažili a byli jsme mooc šťastní. Byly to pro nás ty nejkrásnější dny. Od té chvíle jsem počítala každičký den, každičký týden a přemýšlela, jak rosteš, jak se Ti u mě v bříšku daří, jak asi budeš vypadat… spolu s tatínkem jsme Ti vybírali jméno. Nakonec jsme se rozhodli: „Náš chlapeček se bude jmenovat Fahim.“

Nechtěla jsem myslet na nic negativního, jen se těšit na tebe. Dbali jsme na zdravou stravu, aby se Ti dostávalo toho nejlepšího, pravidelně chodili na lékařské prohlídky. Když už jsme začali uvažovat o tom, že Ti zařídíme „hnízdečko“, přišla krutá zpráva.

Během odpoledne dne 19.06.2020 jsem Tě přestala v bříšku cítit. Myslela jsem si, že spinkáš, ale v noci už mi to začalo být divné. Počkala jsem na Tvého tatínka a rozhodnutí bylo jasné. Jeli jsme do nemocnice. Tam nám řekli, že Tvé srdíčko už dál nebije… strašná tma, ticho… nechtěla jsem uvěřit… ptala se, ať se podívají znovu, zda Tě lze ještě zachránit… Nás svět se zhroutil. Lékaři se rozhodli vyvolat porod a zeptali se, zda Tě chceme vidět.. rozhodli jsme se, že ano. Mooc krásný jsi byl. Hodinku mi povolili tisknout si Tě v náručí. Dnes už vím, že jsi odešel na lepší místo.

Stále čekám na výsledky testu, abychom zjistili, co se Ti stalo. Na první pohled jsi byl naprosto zdravé miminko. Ani pupečníkovou šňůru jsi neměl nikde omotanou. Jsem již z nemocnice doma a píši Ti tento dopis na rozloučenou. O tom, jak moc jsme se na Tebe všichni těšili, jak moc Tě stále milujeme. Zůstáváš v našich srdcích napořád. Věřím, že se opět jednou sejdeme a opět Tě budu moci obejmout. Chtěla bych se Ti též omluvit za prolité slzy, které jsem občas vyplakala během těhotenství, za to, jestli ti bylo v bříšku těsno, v době, kdy jsem spala a měnila polohy. Snad Ti nic z toho neublížilo… stále tajné doufám, andílků náš.

Loučí se a líbá Tě
Tvá maminka.

Váš příspěvek

Odesílám...
190
7.7.20 07:54

Krásně napsané, až mám slzy v očích. Hodně sil… :,(,:andel:

  • Nahlásit
  • Zmínit
13
7.7.20 10:08

Moc mě to mrzí :sleepy: My přišli o miminko 16.5. Měla omotanou kolem sebe pupeční šňůru a stále čekáme na výsledky pitvy :sleepy: :sleepy: Držím palce a věřím že brzy budeme držet v náručí zdravá a krásná miminka :heart_eyes: :heart:️ Buďte silná :heart:️

  • Nahlásit
  • Zmínit
18
7.7.20 10:26

Sallema, moc dekuji, je to velice cerstve, stale Fahimka vidim pred ocima, neni jedineho dne bez slz, k tomu se jeste pridaly zle sny.. :,( :,( you stale se to vraci v ruznych podobach. S manzelem jsme si ale vzajemne silnou oporou. :srdce:

Lucoe, moc me mrzi co se prihodilo Vam a Vasi holcicce. Tez Vam preji hodne sil. :hug: :srdce: Ano o miminko se budeme snazit dal, take verim, ze priste nase krasna miminka v narucich drzet budeme :* you i kdyz me tizi hrozny strach. U naseho chlapecka nemohli nic na prvni pohled najit, vse se zdalo naprosto v poradku. Stale se ptam proboha proc? :,( Tez cekame na vysledky z pitvy. Pry to trva 30-40 dni :(

  • Nahlásit
  • Zmínit
190
7.7.20 10:34

SaarraH, věřím, že to musí být hrozně těžké, nedovedla bych si to představit. Mám 8 měsíční zlatíčko a přeji ti ať se vám povede brzy znovu otěhotnět.

  • Nahlásit
  • Zmínit
18
7.7.20 11:16

Sallema, dekuji Vam moc. Mame prislibenou pomoc doktoru, nejprve pockame na vysledky at vime co se stalo a na co si dat pripadne priste pozor aby se to neopakovalo.. a pak uvidime, co dal. Tesi me, ze mate jiz jedno zlaticko doma, hlavne at jste zdravi, to preji z celeho srdce :kytka: :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
13
7.7.20 14:24

@SaarraH mě řekli že to může trvat i 3 měsíce :woman_shrugging: My už pomalu pracujeme dalším :heart:️ Joo tu otázku proč a nebo kdyby si říkám pořád dokola :sleepy:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1427
7.7.20 15:15

Je mi to moc lito :,( hlavne hodne sily Tobe i manzelovi :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3266
7.7.20 15:54

:hug: :hug: :hug:
Krásně napsané a zároveň neuvěřitelně smutné…
Ať to brzy přebolí :hug: :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
649
7.7.20 18:59

Preji spoustu sil :hug:.Pouze cas a pozdeji dalsi detatko pomuze bolest otupit. :srdce:

Mam za sebou potrat, s vasim zazitkem se to ovsem neda srovnavat. Ted cekame dalsiho chlapecka, tak stad vse bude v poradku..

Nemusis odpovidat - v kterem tydnu tehotenstvi se to udalo?

Drzim palce a moc stesti do dalsiho snazeni, az se pro nej rozhodnete. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
18
7.7.20 20:16

Vsem vam moc dekuji, tak nejak mi dodavate silu :hug:, urcite to budeme zkouset dal.. hned jakmile to bude mozne. Verim, ze bolest se casem otupi, ale nas maly :andel: uz nam zustane v :srdce: naporad.. @ adelkadd stalo se to v 32+1 tt :,( :,(

Příspěvek upraven 07.07.20 v 21:13

  • Nahlásit
  • Zmínit
141
7.7.20 20:25

Pěkně napsané… Je mi to moc líto :,( Držte se

  • Nahlásit
  • Zmínit
18
7.7.20 20:28

Lucoe, doufam, ze se vam brzy zadari a budete moct mit jiz brzy v naruci zdrave krasne miminko :srdce:. Az tri mesice cekani si vubec nedokazu predstavit :( na me i ten mesic je silene dlouha doba.. je mozne, ze kazda nemocnice to ma jinak nebo dokonce i stat :think:. Ja prave jsem mimo CR. Ziji v Italii. Sledovala jsem, ze i ruzna vysetreni tady probihala malinko jinak. A co navsteva, to odbery krve, testy a 3D ultrazvuk kazdy mesic. Vsechno dle lekare v poradku.. bylo to velice hlidane. A presto se stalo :,( :,(

  • Nahlásit
  • Zmínit
1191
8.7.20 00:11

Nic si nevycitejte. Ve skutečnosti je to tak, že žádná spací poloha, žádný rentgen, stres, jízda na kole a všelijaké jiné věci nemohly miminku nijak ublížit. Pravděpodobně se přijde na to, že bylo něco špatně.

  • Nahlásit
  • Zmínit
5
8.7.20 02:13

I já jsem Tvůj dopis oplakala. Je mi to strašně líto, strašně. Hodně sil

  • Nahlásit
  • Zmínit
169
8.7.20 12:07

Je mi to moc líto, posílám spoustu sil :srdce: Navždy to bude váš milovaný chlapeček, andílek, který vás bude hlídat a ve správnou chvíli pošle radost v podobě miminka:four_leaf_clover: Přišli jsme o chlapečka v 16tt a nikdy mi ze srdce nezmizí:heart:️

  • Nahlásit
  • Zmínit
205
8.7.20 16:51

Moc mě to mrzí, hodně síly Vám oběma :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
28858
8.7.20 18:39

Je mi to líto :,( :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
6
8.7.20 21:53

Je mi to, tak líto. Co může být pro maminku těžší, než ztratit dítě.
Neumím si ani představit, jak velkou bolest prožíváte.
Upřímně Vám přeju, spoustu síly. Ta bolest nikdy neodejde, ale časem bude menší a
naučíte se sní žít.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2
9.7.20 10:02

Přesně vím, jak se cítíš. Před 2 roky jsem ve 24tt přišla o svého chlapečka. Suk na pupecniku. :sleepy: :sleepy: Bylo to nejhorší období mého života… Ale neboj bude líp, čas všechno napraví. Já jsem dnes ve 34 tt a čekáme na naší holčičku. Držím palce, ať tohle strašné období brzy skončí a začne zase to hezké.

  • Nahlásit
  • Zmínit
18
9.7.20 14:34

Moc vam vsem dekuju za vasi podporu. me a boli, ze je nas tolik, komu se toto stalo.. @Rickym citim s Vami.. :hug: nemusite odpovidat, je to dlouho, co jste o sveho Andilka prisli vy? Nebo tez kratka chvile.. Kladu si otazku, jak casto se to stava.. V nasich srdickach skutecne zustanou naporad.. to je pravda. Laska k nim nikdy nezmizi. Sama jiz od te doby tvrdim, ze mam vtisknute otisky jeho nozicek na srdci. :srdce: Ani ta bolest nezmizi, otupi.. ale nezmizi..

Příspěvek upraven 09.07.20 v 14:41

  • Nahlásit
  • Zmínit
18
9.7.20 14:41

@Klllaraz i Vam posilam velke obejmuti :hug: pusinky i Vasemu chlapeckovi do nebicka. Urcite na Vas ted dohlizi aby jste Vy i jeho sestricka byly v poradku. Moc Vam preji aby jste obe byly zdrave a vse dopadlo v poradku. Kdy mate termin porodu? Budu na Vas myslet. :srdce: :kytka: Dodala jste mi silu chtit to zkusit dal.. rekli jsme si sice s manzelem hned, ze to budeme zkouset dal, hned, jakmile to bude mozne.. ale me se stale zmocnoval silent strach.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2
9.7.20 20:51

@SaarraH moc děkuji, termín máme 28.8. :blush: Vy se hlavně nevzdavejte, to hezké ještě přijde :heart:️ moc držím palečky, ať se vám co nejdřív podaří znovu otěhotnět, pak si hlavně nepřipustit že existují i tyhle špatné konce a vidět pouze hezkou budoucnost. :heart:️

  • Nahlásit
  • Zmínit
435
9.7.20 22:47

Drž se vím jak ti je pred tydnem jsem si porodila do naruci ve 14tt nasi nikolku je to silene :,( :,(

  • Nahlásit
  • Zmínit
169
10.7.20 08:39

@SaarraH o chlapečka jsme přišli loni na konci listopadu, takže už je to přes 7 měsíců. Okolí zapomene, ale vy nikdy a je to tak správně:heart:️

  • Nahlásit
  • Zmínit
409
13.7.20 09:09

Ahoj, dnes som sa dostala k listu pre tvojho chlapčeka. Je to veľmi boľavá rana, keď maminka už nemôže byť so svojim dieťatkom. Ja som tiež v minulom roku otehotnela a čakala svoje prvé dieťatko. Dcérku Vanesku. Testy vyzerali v poriadku, krv všetko bolo dobré. Mala som nakoniec vyvolávaný pôrod lebo sa maličkej nechcelo na svet. Bonding bol úžasný hoci som bola vyčerpaná ale s manželom to boli najkrajšie chvíle nášho života, mať našu Vanesku konečne v náručí.

Prečo to ale píšem, po pár hodinách zčali maličké problémy so slinením, čo nás ukľudňovali, že je tým, že bola dlho prenášaná a napila sa zrejme veľa plodovej vody. Na druhý deň nám ju však odviezli do druhej nemoznice a na tretí išla na operáciu. Stále sme sa držali a boli pri jej postielke každý deň hodiny. (Ja som sa vypýtala hneď druhý deň po pôrode na reverz z pôrodnice). Operáciu zvládla. Ale po pár dňoch sme z genitiky obdržali správu, že má Edwrdsov syndróm. Boli to najťažšie chvíle môjho života, lebo som vedela, že moje dievčatko mi odchádza.

O dva týždne mi zomrela v náručí.

Moc moju Vanesku milujem a každý deň jej hovorím, že sme k sebe bližšie a o chvíľu už budeme opeť spolu. Čítam rozprávky a rozprávam sa ňou. Už bude s nami navždy, len si budeme musieť počkať až sa opeť obímeme. :srdce:

Posielam plno sily a lásky maminkám, ktoré prišli o svoje detičky :srdce:

Teba Vaneska milujem, budeš navždy moja malá sladká princezna :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
18
13.7.20 18:29

@Patvan, moc me mrzi, co se stalo Vasi holcicce Vanesce.. opet tu sedim a brecim jak zelva :,( :,(..ztrata ditete boli ze vseho nejvic.. ac se stane kdykoli.. ja o maleho prisla v 32tt.. byl to sok, pac dle lekaru bylo vse v poradku.. dnes stale cekame na vysledky z pitvy, co ta nam povi.. na bonding take vzpominam jako na tu nejhezci chvili, (.. i pres tu bolest kterou jsem citila v srdci) presto, ze uz byl nas chlapecek mrtvy.. kdyz jsem ho porodu drzela v naruci, tise jsem stale jeste doufala v zazrak. Chovala jsem ho v naruci tak dlouho, kolik povolili.. nedokazala jsem si predstavit je nechat ho odnest bez toho, aniz bych se s nim rozloucila.. chtela jsem si vstipit do pameti jeho tvar.. nikdy nezapomenu :srdce: mnoho sil i Vam :kytka: :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
24862
16.7.20 15:34

Tu nejhnusnější větu na světě, že našemu miminku nebije :srdce: slyším i po 11 letech pořád. Náš Matýsek byl s námi 24 týdnů v bříšku. Tohle by se prostě stávat nemělo, je mi smutno.Je mi to líto, že i vás tohle zlé potkalo, drž se, jednou bude lépe :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2033
23.7.20 15:51

Nádherně napsané. Přeji hodně sil. Zažila jsem to před 8 lety, tak vím, jak moc to bolí. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
18
23.7.20 19:26

Je to presne mesic, co jsem se vratila z nemocnice uz prazdnym briskem, pradnou naruci.. :,( :,( :,( ale s plnym srdcem :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit