Nečekaný porod
- Porod
- MajdaT27
- 04.02.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem začala rodit a jsem ráda, že se to stalo tak, jak se to stalo, a malá je v pořádku. Tak aby nebyl deníček moc dlouhý a dobře se četl, shrnu to. 6. 2. 2012 jsem měla termín porodu, že čekáme holčičku, jsme věděli a taky bylo vše přichystané.
Laurinka,sly sme k pi.doktorce detsky
tady ja takhle hajam
zase me foti :)
- 1
Od prvního měsíce jsem měla pořád nějaké potíže, nejprve klasika, 4 měsíce jsem den co den prozvracela. Pak jsem začala najednou otékat na kotnících, pak se mi ke všemu začal zvedat tlak, přitom jsem s tlakem neměla nikdy problém. Ve 27. tt se malá už tlačila na svět a začal kolotoč. Po poradně jsem skončila na lůžku rizikového těhotenství u Apolináře. No dobrá, zastavili to, zatím se nerodilo. Než jsem ale začala rodit, ležela jsem na rizikovém oddělení 3× po týdnu. 23. 12. 2011 jsem šla do poradny, vše ok a já jsem se taky cítila dobře, ale nejhorší na tom všem bylo, že jsem si kromě bolení zad a nateklých kotníků na nic nestěžovala, v mém těle se ale něco dělo, a já jsem to nebrala v potaz. CHYBA VELIKÁ! 
25. 12. 2011 mě ráno začala strašně bolet hlava a bolela a bolela, ale pořád jsem to neřešila, na bolest hlavy jsem totiž trpěla normálně, i před otěhotněním. Tak jsem si vzala Paralen, ok, na chvíli to přešlo. Ale 26. 12. 2011 ve 2 hodiny ráno mě vzbudila obrovská bolest hlavy (na prasknutí) a bylo mi strááášně zle, byla jsem oteklá a vypadala jsem jako nafouklý balon! Změřila jsem si tlak, a to, co se na monitoru ukázalo, mě dost překvapilo: 170/110, děs!No nic, zabalila jsem se a jeli jsme k Apolináři, říkala jsem si, určitě budu zase na rizikovém jako vždy.
U Apolináře mě nechtěli vzít, že prý mají plno, a tak obvolali asi 3 porodnice, ale plno bylo všude, a tak jsem tam nakonec zůstala. Změřili mi tlak a byl děsný, pořád stoupal a Dopegit na snížení nepomáhal. Napojili mě na monitor, aby slyšeli miminko, ale nemohli ho vůbec najít. A tak mi napíchli kanylu a už jsme hned šli na sál, prý to těhotenství musí ukončit, jinak se malá udusí a já taky. A tak mě uspali a ve 14:01 hodin, ve 33. tt, se narodila malá, viděl ji přítel, mě doprovodil na JIP a jel domů.
Vzbudila jsem se ve 20 hodin a mohla jsem si zavolat, tím pádem jsem hned volala domů a ptala se, jak vypadá, přítel brečel štěstím a pořád říkal, jak je krásná a jak se o nás bál, ale že je vše ok. Já jsem se okamžitě ptala sestry na JIPU co malá, prý mi nic neřeknou, ale za chvíli přišel dětský doktor a říká: „paní Tokárová, malá je v pořádku, má 2135 g a 44 cm, je v inkubátoru kvůli tomu dýchaní, které ještě sama nezvládá, a pomáhají jí ty hadičky“. Ptám se, kdy ji uvidím? Až zítra. Chtělo se mi brečet, ale nakonec jsem byla ráda, protože vstát druhý den po císaři nebyl žádný med. Ale vstala jsem a přendali mě na P3 na šestinedělí, abych to měla blízko k malé, protože ležela na ARU! Nemohla jsem se dočkat, až ji konečně uvidím.
Ve 12:30 jsem vešla na ARO a uviděla jsem ji, byla tak maličká a tak bezbranná, napojená nahadičky, až se mi vtlačily slzy do očí. Ale byla tak nádherná 
Tak jsme byly dva týdny v inkubátoru a malá začala být šikovná a začala sama dýchat, a tím pádem jí odpojili od těch přístrojů. Byl to krásny pocit, vidět, že se jí začíná dařit. Po týdnu nás dali na oddělení pro nedonošené novorozence na intermediál, a tam jsme strávily 14 dní, naučila se papat, a tím pádem jsme se zbavily sondičky. V pátek 13. 1. 2012 nás pustily konečně domů, byl to nádherný pocit.
Teď se nám už daří a krásně rosteme a papáme, máme se dobře a jen doufám, že i nadále bude vše v pořádku. Další miminko už neplánuji, protože to, co jsem si zažila a jaký strach jsem denně prožívala, jestli malá bude v pořádku, už víckrát zažít nechci. Dávám jí veškerou lásku, a i když v noci nespinká a pláče a vyžaduje pozornost, tak jsem šťastná, že ji máme! A moc ji oba dva milujeme.
Přečtěte si také
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 487
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 1181
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 1597
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 482
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 459
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 1040
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
Dcera pořád ztrácela věci. Přestala jsem jí je hledat a nastolila pravidla
- Anonymní
- 09.10.26
- 1878
Láhev, mikina, klíče, sluchátka, nabíječka, věci do školy. Některé věci jsme doma hledali tak často, že jsem měla pocit, že už vlastně nedělám nic jiného. Pomohla nám až pravidla.
Děti konečně usnuly. A já zjistila, že vlastně nechci být s manželem sama
- Anonymní
- 09.10.26
- 2158
Po celém dni se těším na jedinou chvíli. Až děti konečně usnou, v bytě bude ticho a já si budu moct na chvíli sednout. Jenže poslední dobou jsem si začala všímat něčeho, co se mi přiznává opravdu...
Myslela jsem, že manžel na moji nevěru nepřijde. Udělala jsem ale jednu chybu
- Anonymní
- 09.10.26
- 1058
S manželem jsme spolu přes dvacet let a v posledních asi pěti letech bych řekla, že jsme spíš spolubydlící. Občas se doma potkáme, řekneme si pár vět a tím to hasne. Intimní život je prakticky...
Nejvíc mi do výchovy nemluví tchyně, ale moje vlastní máma. Bolí mě to shazování
- Anonymní
- 09.10.26
- 1093
Čekala jsem, že po narození dětí bude nejvíc komentářů přicházet od tchyně. Jenže ta je nakonec docela v klidu. Nejvíc mě kontroluje, opravuje a shazuje moje vlastní máma. A bolí to víc, protože od...
Fandím vám a přeju jen a jen hoooodně zdravíčka protože to je nejpodstatnější 
