Mé dětství
- O životě
- MajdaT27
- 22.10.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Moje dětství bylo vlastně od narození peklo, a to nejen pro mě, ale i moje sourozence, s kterými mám zvláštni vztah, a to díky našim rodičum. Je mi už 27 let, ale nikdy jsem vlastně nepoznala, jaký je to pocit mít mámu a tátu a šťastnou rodinu.
tohle je syn mé sestry,Mám ho moc ráda
ja a moje sestra
a ja
Bylo mi 5 let, když jsem se dostala do dětského domova na Slovensku (jsem původem Slovenka) a mojí malé sestřičce byly 4 roky. Bylo to dost kruté tím, že do DD se dostávají detičky, které jsou buď Romové nebo ze sociálně slabších rodin, njn, ale jak se říká, rodiče si nevybírame a tak se to samé stalo nám.
Já a moje sestra Gabika, s kterou mám ten nejhezčí vztah a jsem šťastná, že takovou sestřičku mám, jsme vlastně od mála vyrůstaly pořád spolu, dokud jsme žily s tátou, bylo to peklo Táta strašně pil, mlátil nás a neměly jsme skoro nikdy co jíst a když dostal nějaké peníze, tak vždy zmizel a propil je, vrátil se za dva dny domů s půlkou chleba a jednou paštikou a z toho jsme se měly najíst 
Vždy jsem byla ta drzejší a pořád jsem mu vyčítala, že nás týrá a ať nás odvede za mámou, ale o tom on ani nechtěl slyšet, mámu nesnášel! A máma jeho, nechápu, jak s ním mohla mít tolik dětí, kolik má (je nás dohromady 6).
Pokuď jsem neudělala to, co otec chtěl, tak jsem vždy dostala buď páskem na kalhoty nebo násadou od koštěte! Nejhorší vzpomínka je, když mi podržel můj ještě malý obličej v jeho chlapské dlani a naplival mi do tváře, a proč? Nechtěla jsem po něm uklidit zvratky, které vyzvracel, alkoholické!
V zimě jsme chodily se sestrou do lesa na dříví a prosit ve vesnici, ať nám dá někdo nějaké jídlo a z toho mála, co nám kdo dal, jsme ještě musely donést i otci, pokud ne, tak jsme opět dostaly výprask, a to nelžu!
Takhle se to prostě táhlo do té doby, dokud u naších vrátek jednoho dne nezastavilo policejní auto a pak obyčejný bordový auto a z něj vystoupila paní a pán, oznámila jsem otci, že ho hledají nějací lidé i s policajty, ale on mi na to řekl, ať se obuji a uteču zadní verandou i s Gabikou, že nás určitě teď odvezou pryč a že ho už nikdy neuvidime,´tak jsem šla na verandu se obouvat, ale dělala jsem, že nemůžu najít boty a než jsem je jako našla tak už byli vevnitř a zpovídaly tátu a ten lhal, jak jen to šlo, ale paní viděla, že jsme obě vystrašené a před tátou neřekneme nic, co není pravda.
Brala si nás postupně do jiného pokoje a tam se nás ptala, jak se máme, jak se k nám chová táta a jestli máme co jíst atd. Řekla jsem celou pravdu, že nás bije, týrá a že kvůli milence nás taky nechal spát venku na lavičce na zahradě, že nemáme co jíst a táta prodává vše, co v baráku zbylo, ale kupuje si denně domáci červené víno, které prodávala jedna paní u nás v dědině! Prostě to zkrátim, jinak by to bylo nadlouho. Odvezly nás násilim a skončily sme v DD!
První měsíce byly kruté, ale pak jsme si zvykly. Táta a ani máma za námi nikdy nepřišli, jen samé sliby, že nás vezmou z dětského domova a budou se o nás starat, nikdy se to, co nám v dopisech slibovali, nestalo, vykašlali se na nás. Až do 18 let.
V patnácti letech jsem náhodně na jedné akci poznala kluka, ano, byl krásný a moc se mi líbíl, ale něco mi říkalo, měj odstup, po pár minutách povídaní jsme zjistili, že jsme sourozenci, a tím pádem jsem poznala i další dvě sestry a bratra. Takže já a moje sestra jsme byly někde a oni zase jinde. Náš vztah ale nikdy nebyl takový, jaký by mohl třeba být, kdybychom bydleli všichni spolu. Neznáme se, a tím pádem jsme se nikdy a v ničem neshodli.
Jedině s Gabikou, s tou víme, která má co ráda, kterou co trápí atd. s ní mám taky ten nejlepší vztah na světe a jsem moc šťastná, že ji mám. Je šťastně vdaná v Německu, má krásného 3letého kluka a úžasného manžela a za to jsem moc šťastná. Já jsem teď už taky moc šťastná a čekám své první děťátko, dám jí všechnu lásku, kterou jsem sama neměla a nikdy ji neopustím (podle UZ to bude holčička).
PS: Můj příběh by byl fakt na dlouho, kdybych se rozepsala, ale to by nikoho nebavilo číst. Jen tolik, že to, co jsem zažila já a moje setra, bylo peklo a nikdy nedovolím, aby něco takovéhé zažilo moje dítě. Na to, co jsme prožily, se nedá nikdy zapomenout! Škoda!
PS1: Můj otec zemřel moc mladý, bylo mu 48 let, ale uchlastal se a nechybí mi. A máma? Tak ta mě a ani mé sourozence nechce, a tím pádem rodiče nemáme! Jsem moc vděčná za výchovu a lásku všem tetám a učitelkám z DD!
Přečtěte si také
Není nám ani 25 let a žijeme bez sexu. Přítel tvrdí, že je všechno v pořádku
- Anonymní
- 03.09.26
- 30
Seděla jsem na gauči, prohlížela si naše fotky z letního čundru a v krku se mi dělal knedlík. Na fotkách jsme vysmátí, objetí a vypadáme jako ten nejšťastnější pár pod sluncem. A my vlastně šťastní...
Se začátkem školního roku jsem jako kouzelným proutkem upadla do deprese
- Anonymní
- 03.09.26
- 75
Vlastně vůbec nevím, jak se to stalo, když jsem se na to celé léto těšila jak na smilování. Být o prázdninách velkou část s dětmi doma na homeoffice je opravdu náročné. Teď ale zjišťuju, že mi...
Dcera šla do první třídy s dvěma kamarádkami. Jako jedinou ji dali do jiné třídy
- Anonymní
- 03.09.26
- 91
Dcera šla letos do první třídy. Dlouho jsme ve škole lobovali, že chce jít se svými kamarádkami ze školky do stejné třídy. Ze školy nám přišla jediná zpráva: budeme dělat, co bude v našich silách....
Máma chtěla vyhodit starý cibulák po babičce. Dodnes jí to nemůžu odpustit
- Anonymní
- 03.09.26
- 93
Když jsem byla malá, měli jsme doma cibulák. Přesně ten modrobílý porcelán, který mi tehdy připadal jako něco, co mají doma snad jen babičky.
Dcera přijela z tábora s tím, že chce telefon. Ty ale měly být zakázané
- Anonymní
- 02.09.26
- 2860
Připadám si jako v detektivním pátrání. Dcera odjela na tábor, kde v pokynech bylo vysloveně napsáno, že veškerá elektronika je zakázaná. Ona sama ještě telefon nemá a nehodlám jí ho pořizovat dřív...
Dřela jsem od dětství, ale hvězda ze mě není. Dnes jsem jen šedý průměr
- Anonymní
- 02.09.26
- 4527
Ani vlastně nevím, jak mám začít. Možná se z toho jen potřebuju vypsat, protože ten pocit ve mně bobtná už od dětství a v poslední době mě doslova pohlcuje zaživa.
„Vyděláváš málo,“ vmetl mi muž. Přitom sám svůj potenciál v práci nevyužívá
- Anonymní
- 02.09.26
- 4582
Čtyřicetpět tisíc čistého měsíčně. Na to, že nemám žádné extra speciální vzdělání a cizí jazyky zvládám jen tak tak, mi to přijde jako velmi slušné peníze. Pracuji v kanceláři, kde koordinuji...
Začíná SuperStar a mně je zase patnáct. Pamatuju dobu, kdy jsme to milovali
- Anonymní
- 02.09.26
- 441
Když slyším reklamu na nejnovější SuperStar, okamžitě se mi vybaví moje dospívání. Byla jsem tehdy ve věku svých dětí.
Bylo mi 8, když jsem se mámy zeptala, jak vznikají děti. Její odpověď nezapomenu
- Anonymní
- 02.09.26
- 4364
Bylo mi osm let a byla jsem ve věku, kdy děti začínají být zvědavé. Jednou jsem se mámy zeptala, jak vlastně vznikají děti. Čekala jsem nějaké vysvětlení. Možná trapný rozhovor, při kterém se...
Sousedka mě kritizovala, že děti často hlídá manžel. Prý je to moje povinnost
- Anonymní
- 01.09.26
- 4150
Když jsem si nedávno povídala se sousedkou, vůbec jsem netušila, že se během pár minut dozvím, jak špatně si vedu jako manželka a matka. Začalo to úplně nevinně. Sousedka se mě zeptala, kde mám...
Zkusila sis opravdu hodně. Přeji ti z celého srdce ať se ti narodí zdravé miminko a máš šťastnou a spokojenou rodinu 
. Zasloužíš si to 
jak tohle nekdo muze delat vlastnim detem?? klobouk dolu jak jsi to vse zvladla a urcite budes ta nejlepsi maminka pro svoji malou holcicku, budes LEPSI nez ta zruda-promin, jinak to neslo napsat , ktera si rikala otec. 
