Nekonečný příběh
- Snažení
- Martina34
- 23.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jedna silná žena mi dala odvahu napsat o svém dlouholetém trápení a zapeklité cestě nejen za dítětem, ale i správným mužem. Hned na úvod bych ráda podotkla, že nejsem zrovna expert na psaní, ale pokusím se, aby to mělo alespoň hlavu a patu.
Ve svých 17 letech jsem si našla kluka, kterého jsem zpočátku nenáviděla, byl to strašně namachrovaný kulturista a v hlavě toho moc neměl. Jednou na díze se mi ale zalíbil, byl pozorný a ke mně moc hodný a od té doby jsme byli spolu… celkem dlouhých 7 let. Od mých 22 let jsme se snažili o dítě, nešlo to, neřešili jsme to, proč taky, byli jsme mladí a život měli před sebou. Podvedl mě, nesčetněkrát, i s mojí nejlepší kamarádkou. Byl konec.
Během tří měsíců jsem si našla přes internet chlapa z Jižních Čech, když jsem ho uviděla, vůbec, ale vůbec se mi nelíbil, ale byl věříci, na mě strašně hodný a tak jsem se rozhodla, že si ho po 4 měsících vezmu. Opustila jsem rodinu, práci, přátele. Byl to rok bolesti a slz. Nevěděla jsem, ale spíše silně cítila, že to byla chyba. Od prvopočátku jsme se snažili o dítě. Nešlo to. Nastoupila akupunktura, čínská medicína, léčitelé, kartáři a kartářky, ovulační testy, bazální teplota. Nepomohlo nic. Byla jsem zoufalá, pohled na dítě i v reklamě mě dohánělo k šílenství, denní brek a prázdnota. Podvedl mě nesčetněkrát. Odešel za jinou. Po 4 letech bylo po manželství. Nejtěžší období mého života… co dál… co teď mám dělat?
Našla jsem si novou práci, nové muže a užívala si alkoholu a cigaret v hojné míře. Smích na tváři byl jen zástěrkou. Všechny kamarádky těhotněly a těhotněly, byl to boj sama se sebou, chtělo se mi ze mně zvracet. Jak já jim záviděla. Měla jsem hodně chlapů a byla jsem v takovém stavu, že mi bylo jedno, zda otěhotním s tím a nebo s tím, bylo mi to fuk. Ale neměla jsem sílu absolutně nikomu vysvětlovat, že nemůžu mít děti, pojď se mnou na umělé. Naštěstí mě to přešlo. Pochopila jsem, že dítě nepřijde do vztahu, který není vztahem.
Ve svých 33 letech jsem našla kluka, který mi moc pomohl z krize a postaral se o mě a já se do něho opravdu zamilovala. Je to nynější přítel. Jsme spolu 2,5 roku a podstoupili jsme spolu poprvé 1. IVF+ket. Než jsem mu ale vysvětlila, že přirozeně to fakt nepůjde, byla to doba, ale pochopil to a šli jsme do toho. Moc dobře jsem to nesnášela, ale tak nějak to dobře proběhlo, ale bohužel nevyšlo… v podvědomí jsem to ale cítila, jsem od narození příšerný pesimista a chemie je to, co z duše nenávidím… nevyšlo to… co bych taky chtěla, když tomu nevěřím. Je konec. Už nic nepomůže. Je konec.
Nějakou úplnou náhodou jsem narazila na diskuzi o lázních a ta diskuze byla mým vysvobozením. Pojedu do lázní a vyčistím se a zbavím se všech těch škodlivin. Jsem tu a je mi fajn, věřím, že lázně mi pomohou získat sílu… pomohla mi jedna žena, jak už jsem psala na začátku. Je silná… díky ní ten boj snad nevzdám a zkusím věřit. Bude mi 36 let, 13 let je strašně dlouhá doba. Přírodo, umoudři se už, prosím… všem to přeji!
PS: Děkuji všem ženám v diskuzích. Díky Vám jsem to zvládla mnohem lépe.
Přečtěte si také
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 1336
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 720
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 569
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 396
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 284
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 2145
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 2869
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 2385
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 886
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 1175
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...
.. aby se ta priroda umoudrila a taky Te chci poprosit o tip, o jake lazne se jedna … ja bych taky trosku potrebovala pomoci a treba ted pomuzes Ty me 
Mám známou ktere se to povedlo po 15 letech. 15 let si přala holčičku Aničku a nakonec to vyslo. Mám vice takovych znamych. Věřím, že i tobě to vyjde .. Bud silna.. 
Moc na Tebe myslím a posílám velký těhotenský plivanec. 
