Neplodnost u muže - příčiny

Z důvodu vývojových nepravidelností, neurologických a metabolických onemocnění může docházet k neúspěšným pokusům o pohlavní styk (impotentia coeundi). Téměř vždy je nutná spolupráce více odborných lékařů - sexuologa, neurologa, urologa, genetika, psychologa, dermatovenerologa, gynekologa.

Poruchu tvorby spermií lze identifikovat velmi snadno ze vzorku ejakulátu, kde zde zcela chybí spermie.
Důvodem může být neprůchodnost vývodných kanálků varlat, kde ve varlatech vznikají spermie, ale již nejsou varlata kvůli neprůchodnosti opustit. Na vině může být také chybějící nebo podvázané chámovody, chybějící semenné váčky.
Pokud nedošlo k sestoupení varlat z dutiny břišní do šourku (po narození), pak může být tvorba spermií poškozena, neboť spermie potřebují k dozrávání teplotu o dva stupně nižší než je teplota lidského těla (tato teplota je zajištěna ve varlatech, které jsou normálně umístěny mimo dutinu břišní v šourku).
Důvodem nevytváření spermií mohou být také malá nebo zakrnělá varlata.
Dalším důvodem vzniku malého množství spermií nebo úplné poruchy jejich tvorby je stres, zhoršující se životní prostředí, vysoká spotřeba kávy, alkoholu, drog, cigaret.

Léčba: operativní, hormonální. Pokud se pár rozhodne pro umělé oplodnění, pak u mužů, kterým se vytvářejí spermie, ale z důvodu neprůchodnosti vývodných kanálků nejsou obsaženy v ejakulátu, se mohou spermie odebrat punkcí z varlat nebo nadvarlat.

Vývoj spermií řídí tři hormony - FSH=folikulostimulující, LH=luteinizační a testosteron. První dva hormony ovlivňují funkci varlat - FSH působí na Sertoliho buňka a napomáhá tak k vytváření spermií, LH podporuje tvorbu testosteronu v Leidigových buňkách. Sertoliho buňky podporované hormonálně mění nezralé spermie na zralé, které v nadvarleti získávají progresivní pohyb.
U pacientů s poruchou plodnosti se proto vyšetřují hladiny těchto hormonů a vedle toho se sleduje i štítná žláza, jejíž snížená funkce může mít negativní vliv na tvorbu spermií.

Imunologický mechanismus rozpoznává, které tkáně, buňky, organismy jsou tělu vlastní a který jsou cizí a ty které jsou v těle navíc a mohou tělu uškodit zpracovává a vylučuje z těla ven. Imunitní systém má za úkol rozpoznat cizorodé látky (antigeny) a vyvářet proti nim protilátky.

Protilátky proti spermiím- zevní membrána spermií je složena z různých komponent, které působí jako cizorodá látka, ale tělu vlastní (autoantigeny). Za určitých okolností může tělo vytvářet autoprotilátky, ty můžeme nalézt na spermiích, v seminální plazmě (tekutá složka ejakulátu) nebo v krevním séru. Čím větší množství protilátek proti spermiím tělo vytváří, tím více je snižována schopnost reprodukce.

Protilátky spermie shlukující - podle toho, kterou část protilátky napadnou, tak v této oblasti dojde ke shlukování spermií (pod mikroskopem nejsou každá spermie samostatně, ale ve shluku spojené hlavičkou, krčkem nebo bičíkem). tento shluk má za následek, že progresivní pohyb spermií se mění na kývavý, rychlost pohybu je snížena, spermie nemohou procházet děložním hrdlem směrem k vajíčku a pronikat do vajíčka.

Protilátky spermie znemožňující pohyb - tyto protilátky zastavují pohyb spermií. Nejčastěji se vyskytují u mužů z Japonska, Číny a Malajsie.

Protilátky spermie poškozující - tyto protilátky narušují enzymatický aparát na hlavičce spermií a znemožňují tak spermii rozpouštět povrch vajíčka a pronikat do něj.

Buněčná imunita proti spermiím - v ejakulátu muže jsou v nadměrném množství obsaženy bílé krvinky, dochází k poškození spermií.

Léčba: užíváni imunosupresiv - přípravky na snížení tvorby protilátek, užívání vitamínů, umělá inseminace (umělé oplodnění, které spočívá v stříknutí propraných spermií do dělohy), umělé oplodnění ve zkumavce (IVF)