O járovce
- O životě
- neumisa
- 03.03.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Deníček na přání médrahépolovičky, prý abych ho pořád jen nepomlouvala a dala k lepšímu, že umí být i užitečný. A také trochu na přání ekamarádek, které se vehementně dožadovaly další story z naší vcelku všední a poklidné domácnosti.
Mádrahápolovička je vzděláním elektrikář. Co jsme spolu (a už je to 11 let - jsme my to ale dinosauři
), krmí mě historkami o nebezpečnosti proudu střídavého i stejnosměrného, poučuje mě o významu jističů, pojistek, nuláku, uzemnění, vypínačů, přepínačů a jiných –načů, zkrátka o hromadě věcí, kterým ani zdaleka nerozumím a rozumět nechci. Za těchto okolností je zcela pochopitelné, že ve mně vypěstoval řekněme mírnou nechuť k hrabání se v jakékoliv kabeláži bez ohledu na množství voltů (nebo wattů či ohmů nebo čeho), které by mě mohly přijít nakopat. Zkrátka – vidím drát, mažu pryč.
A podobné je to i s vynálezem slavného českého myslitele (bohužel si tento patent nestihl zaregistrovat, neboť ho o pár hodin předběhl zlotřilý Thomas Alva Edison
). Ano, hovořím o járovce, později přejmenované na žárovku a v současné době prodávané jako „tepelná koule“.
Tato hruškoidní baňka je v naší rodině častým předmětem hovoru. Oba dva jsme se shodli, že úspornou verzi se nám používat nechce, neboť než by se např. na záchodě rozesvítila naplno, bylo by vykonáno a zhasnuto. V úsporném světle se nedá dost dobře háčkovat a plantat a v neposlední řadě oba máme rádi to teplé žluté světlo klasických ozařovadel. Jenže žárovky čas od času přestanou zářit.
A to je kámen úrazu. Coby elektrikářova žena přece nebudu šplhat po štaflích/nábytku/židli (nehodící se škrtněte) a riskovat kopanec + pád z výšky (nebo nějakou jinou chuťovku). Dle nepsané dohody je výměna žárovek chlapská práce. A jelikož v některých ohledech je můj chlap naprosto normální, má na všechno dost času ![]()
Co na tom, že se jeho milovaná ženuška mrzačí potmě o rozkopnuté boty v chodbě, co na tom, že nad jídelním stolem svítí romanticky jedna žárovka ze tří, ba ani děti nejsou ušetřeny a v pokojíčku jim stačí ke svícení stolní lampa. Problém nastane, až když se poroučí osvětlovadlo na záchodě. Mně to až tak nevadí, dojdu poslepu a vykonám i potmě. Ale drahápolovička má problém! On najednou nevidí! A tehdy teprve uzná, že je na čase vzpomenout si na zásady bezpečnosti při práci s elektrickým proudem, najít řádnou obuv, vybavit se zkoušečkou a jít na věc. Z tajných zásob vyštrachá baňky různých velikostí a závitů, vymontuje všechny nesvítící hrušky a pak porovnává a zjišťuje, zda-li má náhradní kusy.
Mezitím se většinou sešeří, takže mnohdy montuje járovky do objímek naprosto „bezpečně“ za tmy a po hmatu, maximálně za svitu baterky, kterou držím já, stojíc v uctivé vzdálenosti (no bodejť, kdyby na mě padl z výšky, byla bych placatá
).
Nuže, abych tu jen planě neplácala – den D nastal a já musím svého úžasného, sqělého, dokonalého, jedinečného a hlavně děsně skromného muže pochválit, neboť v našem bytě ustoupila plíživá tma a „tepelné koule“ vnesly do jarní noci konečně dostatek světla. Veleben buď Jára Cimrman, Thomas Alva a můj muž! ![]()
Přečtěte si také
Jsem tlustá, ale zdravá. Tuhle větu jsem si opakovala, dokud mě neusadil lékař
- Anonymní
- 09.11.26
- 13
„Máš skoro sto kilo, neměla bys s tím už něco dělat?“ zeptala se mě máma, když jsem si u ní vloni o Vánocích přidávala bramborový salát. Protočila jsem oči a odpověděla svou oblíbenou větou: Jsem...
„Jsem úplně blbej,“ řekl syn po testech Cermatu. Přitom má ve škole jedničky
- Anonymní
- 09.11.26
- 53
„Mami, já jsem asi úplně blbej. Na tu střední se nikdy nedostanu.“ Tohle mi řekl syn, když si doma prohlédl výsledky prvních přijímaček nanečisto. Bylo teprve v říjnu, do skutečných zkoušek zbývalo...
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 3553
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 2464
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 1748
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 1916
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 1650
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 3505
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 2958
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 4791
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...