Já, počítačový "expert"
- Ostatní
- neumisa
- 10.03.15 načítám...
Aneb proč mě výpočetní technika tak nenávidí...
Za posledních 12 měsíců jsem odvařila dva notebooky. Podotýkám, že ne úmyslně. První kousek, zvaný láskyplně Vykopávka, sloužil docela dlouho. Po několikaletém utrpení dospěl k názoru, že stačilo. Slušně se se mnou rozloučil hláškou Error a umřel.
Zaplakala jsem (vzteky, neboť jsem měla zrovna rozdělanou práci) a udělala na mou drahou polovičku psí oči s tím, že NUTNĚ potřebuji něco funkčního. Drahý Vykopávku rozebral, odmontoval asi tak milion pidišroubečků a zjistil, že opravit to nepůjde. Sedl tedy ke svému kompu (plně chápu, že mi nedovolil na něj sáhnout) a jal se prohrabávat nabídkou elektroniky, která by splňovala jeho požadavky na mého nového pomocníka.
Našel, zahrnul mě spoustou cizích termitů, já mu je odkývala (i když dodnes nevím, o čem to vlastně mluvil) a bylo objednáno. Dodací doba výborná - něco málo přes 2 týdny. 
I ejhle, balíček dorazil! Po rozbalení byl obsah rázem přejmenován na Verk. To proto, že byl z druhé ruky. Ale podle prodejce plně funkční a s přibalenou novou baterkou. Drahý se okamžitě pustil do instalace mnou zvolených programů. O každém sáhodlouze diskutoval, jestli ho fakt potřebuji - jo, potřebovala jsem všechny. 
Verk se zapojil do chodu domácnosti i pracovního procesu. Na čas. Na podstatně kratší čas, než jsem doufala. Jestliže Vykopávka se mnou vydržela několik let, Verk to stáhl na několik měsíců. Přesněji na dva. Dva měsíce naší spolupráce uběhly přesně dnes odpoledne. Verk neměl ani tolik slušnosti, aby mě upozornil, že se chystá skonat a mám si udělat zálohu. Prostě škytnul a ani se nerozsvítil.
Drahý Verk rozebral, odmontoval asi tak milion pidišroubečků a zjistil, že opravit to nepůjde. Sedl tedy ke svému kompu (plně chápu, že mi nedovolil na něj sáhnout) a jal se prohrabávat nabídkou elektroniky, která by splňovala jeho požadavky na mého nového pomocníka. Zahrnul mě spoustou technických detailů.
Po mé špitnuté odpovědi, že absolutně netuším, o čem to mluví, mě nařkl, že ty noťasy likviduji záměrně a že si nový nezasloužím. Že mi radši poskládá velký odolný stolní.
Za další dvě hodiny zjistil, že nový noťas vyjde podstatně levněji, než jeho plánované počítačové puzzle. Znovu jsme si prošli debatou o bitech, paměti, mechanice, grafické kartě, procesorech a jiných lahůdkách. A se stejným výsledkem - nechápu, nerozumím, mám odpor. Na dotaz, CO vlastně chci, se mu dostalo plně fundované odpovědi - něco funkčního s Windows, Wordem, Powerpointem - a když si to bude tykat i s tiskárnou, tak budu blahem bez sebe.
A připomněla jsem mu, že mi tyto dotazy pokládá zcela zbytečně, neboť už před svatbou byl informován o tom, že jsem počítačový mamlas. A ať si vzpomene, jak byl šťastný, když jsem se naučila strčit flashku do „díry“. I prápor chtěl tehdá vyvěšovat. Když jsem vytvořila svou první PP prezentaci, téměř plakal. A úspěšnou a dobrovolnou spolupráci GPS-foťák-noťas-já oslavil lahví velmi drahého vína.
Drahá polovička uznala, že mám pravdu (já mám vždy pravdu, jen on k tomu dojde delší cestou) a objednal něco, co vyhovuje jeho parametrům s tím, že potřebné programy nainstaluje. Tentokrát to bude úplně nový kousek, se zárukou. Do zítřka mu musím vymyslet nějaké pěkné jméno. A snad už nebudu muset absolvovat debatu o potřebnosti mnou zvolených programů…
Přečtěte si také
Lékař mi odmítl napsat Mounjaro. Uvažuju, že si ho seženu „jinde“
- Anonymní
- 29.04.26
- 17
Dneska jsem odcházela z ordinace a měla jsem regulérně slzy v očích. Cítila jsem se ponížená, odmítnutá a neuvěřitelně naštvaná. Šla jsem tam s takovou nadějí! Říkala jsem si, že konečně existuje...
Naše vymodlená holčička se ve školce mění v agresorku. Denně jsem na koberečku
- Anonymní
- 29.04.26
- 44
Na Anežku jsme čekali pět let. Už jsme měli zažádáno o adopci, když se konečně po pátém umělém oplodnění zadařilo a já donosila zdravou a krásnou holčičku. Strašně jsem si přála právě dceru,...
Tři děti, dluhy a tři lahve vína denně: Bez pití bych mateřství na vsi nezvládla
- Anonymní
- 28.04.26
- 3853
Dům konečně utichl. Venku se stmívá a jediný zvuk, který slyším, je bzučení lednice a tiché oddychování Adámka v kolébce. Kluci – pětiletý Honzík a tříletý Mareček – konečně po dvou hodinách...
Syna ve škole šikanují kvůli tloušťce. Sáhl k bizarnímu řešení
- Anonymní
- 28.04.26
- 3042
Sedím v obýváku a stále se mi třesou ruce. V celém domě je ticho, Lukáš konečně usnul – doufám, že aspoň na chvíli zapomene na ten dnešní horor. Na stole přede mnou leží ten zatracený zapalovač....
Děti jsou pořád nemocné a šéf mi dává ultimátum. Co mám dělat?
- Anonymní
- 28.04.26
- 911
Sedím v kuchyni, je půl jedné ráno a jediné světlo v domě vydává displej mého notebooku. Vedle mě chladne páté kafe a v ložnici slyším ten známý, štěkavý kašel, ze kterého se mi už týdny svírá...
Tchyně se urazila, že děti u ní nechtěly jíst. Můžu za to, protože prý nevařím
- Anonymní
- 28.04.26
- 2385
Máme za sebou první den víkendu u tchyně a já mám tlak snad dvě stě na sto. Kdybych mohla, okamžitě sbalím kluky, hodím je do auta a jedu domů. Jenže sedíme v tom jejich malém obýváku, tchyně...
Věřila jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Pak jsem ale poznala jeho matku
- Anonymní
- 28.04.26
- 2403
Na muže jsem měla vždycky smůlu. Nevím, jestli je to smůla, nebo tím, že jsem trochu náročnější. Je mi 35, mám za sebou tři vážné vztahy a toužím po dítěti. U toho posledního už jsem si myslela, že...
Zadní vrátka do vlastního života: Hledám jistotu bytu, nebo sebe?
- Anonymní
- 27.04.26
- 1840
Sedím večer u šálku čaje a listuji realitními inzeráty. Tenhle mě zastavil. Malý byteček, 1+kk, slušná lokalita.
Tchyně, která si myslí, že všechno ví lépe: Dělá ze mě úplného amatéra
- Anonymní
- 27.04.26
- 4361
Každá tchyně má svůj způsob, jak se vyjadřovat k životu svého dítěte a jeho rodiny, ale co dělat, když její rady začnou přerůstat v kontrolu? Jak jsem se naučila zvládat neustálé komentáře, které...
Lžu všem o otci svého dítěte. Pravda je horší, než si myslíte!
- Anonymní
- 27.04.26
- 3480
Když se pravda skrývá pod vrstvou lží, zůstává jenom otázka, jak dlouho to člověk dokáže utajit. Příběh o matce, která lže o otci svého dítěte, se neodehrál v žádné pohádce. Je to můj pravdivý příběh.
parada 
Mně taky sem tam něco „zhoří“ pod rukama 
Mobil mám celý popraskaný a čtečka marně hledá Wi-Fi. 
Už teď se děsím toho, co mě čeká příště… 
.
A pak se v tom vyznejte. 
