Zápisky šílené řidičky II.
- Cestování
- neumisa
- 11.01.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Díl druhý – já jedu!
Den 2, 28. prosinec
Sestra má sice na obličeji zatuhlý úsměv, ale statečně hlásí, že to se mnou nevzdá, jen že nemá večer čas – takže drandit budeme jen za světla.
Den 2 – dopoledne
Počasí: silný vítr, slunečno Úkol: zjistit, jestli je otevřená hala s motokárami. A já tam mám dojet. Haha. Ve snaze vyhnout se provozu daly jsme se po komunikaci, která měla na sobě víc děr než asfaltu. Část děr byla vyplněna řídkým bahnem - Felušce se tak dostalo dalšího zpevňovacího nástřiku. Zvládla jsem odbočit vpravo i vlevo, přejet můstek přes říčku, minout plot a neprojet čumákem až do hospody u haly. Během cesty jsem potkala 2 auta v protisměru, která jsem patřičně včas ohlásila hlasitým kvičením, že na tak úzkou cestu se vedle sebe nevejdeme. No… vešli jsme se. Při jízdě zpět jsem byla nucena objet překážku ve vozovce (zánovní Toyota). Dokonáno beze škod na majetku.
Ségra má pravdu, když tvrdí, že „Nikdo se nechce rozbít“. Zjišťuji, že děti se mnou nebudou moct jezdit, protože by mě jistě zavřeli za mravní ohrožení mládeže.
Den 3, 29. prosinec
Ségra celý den vyspává, asi ji to včera zmohlo. S nástupem tmy však rozrazila dveře pokoje a nemilosrdně mě vyhnala do zimy.
Den 3 – večer
Počasí: tma
Po pár okružních jízdách parkovištěm jsem si troufla i na příjezdovou cestu. Ta končí ve sběrně surovin, na jejímž dvoře jsem se otáčela. Zaměstnanci sběrny byli nejprve v šoku, nejspíš si mysleli, že jim tam vezu vrak ke zpracování. Ale při třetí otáčce už mi jen s úsměvem mávali.
Na další pokus jsme přesunuly na autobusovou točnu, kde zastavuje MHD jen 1× za hodinu. Tedy dost času na uvolnění prostoru. Zkoušela jsem podélné parkování a start s ruční brzdou. Pak 2× kolem parkoviště a ŠOK! Prý jedeme na Karvinou a na kruháči to otočíme zpět.
Úkol: vyjet z příjezdovky na křižovatku, rozjet se s ručkou, odbočit vlevo na čtyřproudovku, neočesat svodidla, nevymáchat se v rybníce, zvládnout kruhový objezd a vrátit se stejnou cestou zpět. No a samozřejmě nebýt brzda v provozu, na té silnici je povoleno 90 km/hod. Dala jsem tu cestu celkem 4×, při posledním pokusu už jsem si to hnala šedesátkou a kruháč zkušeně projela po kruhové dráze místo opisování čtverce. Ba dokonce jsem si troufla dojet až k domu a zaparkovat Felušku na poštovním parkovišti vedle našich vrat.
Poznámka: Parkování na kontakt neznamená přeskočit obrubník a kontaktovat druhé parkovací stání. Také již nekvičím při spatření protijedoucího vozidla – ječím jen, když mám auto v zádech.
Den 4, 30. prosinec
Ségra chytila druhou slinu, asi se jí zalíbilo, že ji vozím a ona se může kochat pohledem z okna. Když tedy zrovna nehuláká, že jsem moc blízko u krajnice.
Den 4 – poledne
Počasí: zataženo
2× kolem parkoviště a hybaj tam, co jsme jezdily včera večer. Prý si dáme takový malý jednoduchý okruh, nic náročného, žádné odbočování, jen kruhové objezdy – a provoz taky nebude, protože horníci pojedou na šichtu až za hodinu. Až na to, že si ty hodiny milá sestra popletla… nebo horníci hromadně vyrazili do práce o hoďku dřív. A zapomněla mi říct, že mám v cestě 2 semafory!
Trasa: parkoviště – Karviná – Orlová – Petřvald – Šenov – Petřvald – Orlová – Karviná – pumpa – pošta
Místy jsem jela i sedmdesát, zkušeně jsem řadila čtyřku, kruháče zvládám levou zadní a na světlech jsem měla zelenou vlnu, uf. Vjezd na pumpu se mi moc nepovedl, příjezd je do konce a překvápko, ruční brzda neručkuje. Tudíž jsem byla nucena rozjíždět se na kombinaci spojka – brzda – ruční brzda pěkně z půlky kopce. No co, i pokladní na pumpě se potřebuje zasmát. Svým efektním příjezdem jsem jí přidala takových 10 let života.
Poznámka: paní poštmistryně má nového Yarise – toho bych asi taky neměla políbit.
Den 4 – večer
Počasí: mrholení
Úkol: vyzvednout novou várku cukroví. Musíme navštívit sestřinu tchyni v hustě obydlené oblasti. Veškerá auta na silnici mě již nechávají chladnou, kvičím, jen když je v dohledu autobus. Abych se vyhnula kruháči se semafory, vzaly jsme to kolem hřbitova, přes nový Šumbark na starý Šumbark. Zvládla jsem retardéry, jednosměrky a zastavení chodcům na přechodu. I slovník se mi ustálil na několika málo vybraných slovech. Cukroví jsem dovezla v pořádku.
Poznámka: ta světla u sexshopu nebyla neonová reklama, ale boreček v audině, který strašně spěchal. Jen jeď, na moje orgány nikdo nečeká.
Přečtěte si také
Po týdnu ve školce přišel syn, že mají vši. To snad musí být vtip!
- Anonymní
- 14.09.26
- 1012
Musím říct, že jsem po prázdninách čekala, že syn chvíli ve školce zůstane, než padne s první chřipkou. Když přišel domů s tím, že má asi vši, a následovala SMS od učitelky, měla jsem za to, že si...
Švagr si našel novou přítelkyni. Můj muž ji zbožňuje až moc
- Anonymní
- 14.09.26
- 3526
Bratr mého muže byl dlouhé léta starý mládenec. Já s manželem už máme dvě děti a klasickou rodinnou domácnost, kdy se každý den přeme o to, kdo umyje nádobí. Před nedávnem se ale švagr zamiloval a...
Syn se stydí za obyčejný telefon. Ostatní ve třídě mají dražší modely
- Anonymní
- 14.09.26
- 2624
Náš jedenáctiletý syn má všechno, co potřebuje, přesto se mezi spolužáky cítí chudý. Nemá značkové tenisky ani nejnovější telefon a začal se za nás stydět. Nevím, zda ho učíme znát hodnotu peněz,...
Manžel chce druhé dítě. Já při té představě cítím jen strach
- Anonymní
- 14.09.26
- 914
Naše tříletá dcera byla vytoužená a miluji ji nade všechno. Těhotenství, porod a první měsíce mateřství mě ale dostaly na hranici sil. Manžel začal mluvit o druhém dítěti a já mu nedokážu přiznat,...
Čtyři dny ve školce a zase rýma. Září sotva začalo a já už propadám zoufalství
- Anonymní
- 14.09.26
- 417
Milé maminky, přišla jsem si k vám trochu postěžovat. Je to u nás naprosto nekonečný příběh. Dcera byla celé léto zdravá. A to chodila mezi děti, byla dost v kolektivu, lítala pořád někde venku,...
Rozešli jsme se, ale hypotéka nás drží spolu. Už rok žijeme každý ve svém pokoji
- Anonymní
- 13.09.26
- 4603
Nikdy by mě nenapadlo, že se s člověkem, se kterým jsem plánovala svatbu, jednou budu domlouvat přes email, kdo si kdy vezme koupelnu. Jenže přesně tak dnes vypadá moje domácnost.
Spím už dva týdny s dcerou v pokojíku. Čekám, až se manžel omluví
- Anonymní
- 13.09.26
- 3197
Začalo to celé naší partnerskou hádkou. Ve výsledku to nebylo nějak zásadní, ale nechtěla jsem ustupovat, protože mi přijde, že já jsem vždycky ta, která se nakonec omluví. Tentokrát jsem řekla...
Kvůli nepořádku jsme se začali hádat. Paní na úklid nám zachránila manželství
- Anonymní
- 13.09.26
- 2768
Ráno hádka, odpoledne znovu a večer tichá domácnost. Táhlo se to s námi snad celé dva roky, od doby, co se narodila dcera. Společně s rodičovskými povinnostmi jsem najednou zjistila, že mám problém...
Manžel tráví všechen čas na zahradě. Chci se rozvést
- Anonymní
- 13.09.26
- 9882
Nikdy bych nevěřila tomu, že když odrostou děti a konečně budeme mít čas na sebe, tak nás rozdělí naše zahrada. Když se děti odstěhovaly, ze začátku to bylo naprosto skvělé. Najednou jsme byli...
Syn začal až příliš řešit svoje tělo. Posilovna se stala jeho druhým domovem
- Anonymní
- 13.09.26
- 990
Ještě před rokem jsem měla doma kluka, kterého jsem musela přemlouvat, aby si po tělocviku vůbec vzal čisté tričko. Sport ho moc nezajímal, na běhání se tvářil, jako kdybych po něm chtěla uběhnout...
zase si me pobavila 
Díky za pobavení po ránu. A jen tak dal! 
