Bojí se pošta války?
- O životě
- neumisa
- 25.03.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Opět časosběr, tentokráte na motivy zážitků „pošta a já“. Jen nevím, zda ho zařadit do kategorie detektivka, horor nebo scifi …
Mé zážitky s poštou byly nějakou dobu standardní. Nepočítám případy, kdy můj dopis skončil ve schránce sousedů či naopak, ČP tímto krásně stmelovala domovní kolektiv, neb jsme se všichni znali díky pravidelné roznášce špatně umístěných dopisů. Nu což, uznávám, že některá jména na domovních schránkách zněla mírně exoticky, byť byla psána latinkou.
Trochu mě zarazilo předvolání PČR k podání vysvětlení, kde mi milý pan policista oznámil, že jsem vybrala poukázku na 10 000,– Kč, které nebyly moje. Překvapeně jsem dohledala kontrolní útržek složenky a opravdu – bylo na něm mé jméno, ale jiná adresa. Přesto mi pošta oproti OP peníze vyplatila a pravý majitel by chtěl své peníze zpět. Kajícně jsem doznala, že jsem si opravdu myslela, že je složenka moje, protože jsem v té době podobnou očekávala a nenapadlo mě kontrolovat adresu, když mi byla vhozena do schránky. Uznávám, že jsem díky zkušenostem s dopisy asi měla být obezřetnější. Peníze jsem samozřejmě vrátila a celou věc jsme uzavřeli.
Pak jsem se přestěhovala. A teď teprve zjišťuji, jak dobře mi (co se týče poštovních služeb) bylo v bývalém bydlišti. Začalo to zdravotní dokumentací, kterou si mezi sebou posílali obvodní lékaři. Bývalý lékař odeslal a novému lékaři nebylo doručeno. Oba doktoři od toho dali ruce pryč s tím, že je to přece moje dokumentace. OK, začala jsem pátrat. Od bývalého lékaře jsem vydyndala kopii podacího lístku (poté, co jsem po několika telefonátech a osobních návštěvách podala stížnost na Lékařskou komoru) a přesunula své pinožení na poštu. Tady se bránili ještě víc, než bývalý lékař. Hledáním se začali zabývat až pod pohrůžkou Úřadu pro ochranu osobních údajů a PČR. A ejhle, po roce od začátku hledání byla má lékařská dokumentace na světě! Ležela na nové poště a NĚKDO ji zapomněl doručit.
Záležitost jsem odložila do škatulky „velmi nepříjemné, neopakovat“ a myslela jsem, že už nebudu muset na poštu jinak, než pro vyzvednutí zásilky. No – zatím ano. Ale ani tak to není zrovna košer. Můj zvonek nejspíš poštovním doručovatelům připomíná tlačítko spouštějící III. světovou a tak se mu širokým obloukem vyhýbají. Osobně jsem odpozorovala (v době, kdy jsem seděla na mateřské/rodičovské a k zastižení doma jsem byla běžně), že zatímco dopisová doručovatelka se zvonkem problém nemá, balíkový doručovatel se k němu odmítal byť i jen přiblížit. Následovalo několik telefonátů na balíkovou poštu. My totiž máme pošty 2 – dopisovou a balíkovou (nedoručené balíky jsou večer převáženy na poštu dopisovou, kde jsou na druhý den k vyzvednutí). Po velmi dojemných hovorech se situace mírně zlepšila, doručovatel s tváří odvrácenou od zvonku aspoň začal vhazovat do schránky oznámení o nedoručení (prý „adresát nezastižen“). Opět telefonáty. Mé jméno nejspíš dodnes visí na balíkové poště na „tabuli necti“ a doručovatelé do něj háží šipky. Nevadí, hlavně že mi začali vozit balíky domů přesně podle smluvních podmínek. Hurá, oslavila jsem své malé vítězství a po třetím úspěšně doručeném balíku jsem měla nepřekonatelný pocit vítězství. Už vím, jak se cítí vrcholoví sportovci nebo vysokohorští horolezci. ![]()
Uběhlo pár měsíců, možná půl roku a objevila se novinka. Pošta přišla s nabídkou Balík do ruky x Balík na poštu. Při nejbližší možné příležitosti jsem se rozhodla vyzkoušet službu Do ruky. Nebyla o moc dražší a nebyla jsem časově vytížená, tak proč ne. Zpočátku vše fungovalo. Sledování zásilky v pořádku, docela sranda koukat, kde se zrovna balík nachází. A najednou tam přiskočilo „balík nedoručen, adresát nezastižen“.
Jak nedoručen a nezastižen, sakra? Vždyť sedím doma a čekám! Ve schránce nic, poštovní auto tu neprojelo, co to zas má být? Balík jsem si vyzvedla na přepážce a opět jsem využila přístroj přítele Bella a opět jsem ječela na vedoucí balíkových doručovatelů. Výmluvy typu „jsou dovolené, máme toho moc, jezdí brigádníci, nestíháme“ mě nechaly naprosto chladnou a dosáhla jsem toho, že mi pošta vyplatila složenkou rozdíl mezi službou Do ruky a Na poštu. Celých 42,– Kč jsem dostala. Kopii složenky mám zarámovanou na čestném místě.
A pak zase klid … až do dneška. Na oznámení o nedoručení rukou připsána poznámka „neoznačený zvonek“. Stále stejný, velký, modrý zvonek s obřím tlačítkem, co vypadá jako odpalovač jaderné bomby …. Už nevím, jak víc ten zvonek zvýraznit. Kupodivu mě to nerozčílilo – ale protože jsem to já a místní balíkové poště nic neodpustím, vytočila jsem číslo na vedoucí balíkových doručovatelů a medovým hlasem jsem jí jedovatě nabídla, že jsem ochotna obětovat svůj volný čas vzděláváním doručovatelů v umění čtení, pokud mi to zaručí, že můj balík skončí v mých rukou včas a bez onoho urážlivého „neoznačený zvonek“. Fakt nevím, proč mi práskla telefonem. A ne, zvonek rozhodně měnit nebudu!
Přečtěte si také
Chtěla jsem pro svého šikovného syna hlavní roli. Dostal ji totální trouba
- Anonymní
- 17.11.26
- 931
Každoročně se u nás na vsi odehrává tradice, kterou milují všichni kromě mých pocuchaných nervů – rozsvěcení vánočního stromečku spojené s místní divadelní pohádkou. Režii a casting má pevně v...
Dřel jsem od rána do večera, aby byla žena šťastná. Místo toho si našla milence
- Anonymní
- 17.11.26
- 1322
Největší životní facku jsem nedostal od šéfa ani jsem nepřišel o peníze. Dostal jsem ji od vlastní ženy, když jsem ji jednoho odpoledne přistihl, jak se líbá s cizím chlapem. A víte, co mě štvalo...
Nesnáším podzim a manžel mi vyčítá, že kazím náladu celé rodině
- Anonymní
- 17.11.26
- 455
Zatímco všichni kolem mě obdivují barevné listí, těší se na dýňové latté a plánují podzimní výlety, já bych nejraději přeskočila rovnou do jara. S příchodem září se mi pravidelně zhoršuje nálada,...
Dcera mi pořád cpe svoje nevychované děti na hlídání. Já ale toužím po klidu
- Anonymní
- 17.11.26
- 896
Vím, že to bude znít, jako bych neměla svá vnoučata ráda. Ale to není pravda. Mám šestiletého vnuka Davida a čtyřletou vnučku Elišku. Miluju je, ale hlídání je pro mě očistec. Dcera je totiž...
Za soukromou školu jsem dala 150 tisíc. Pak jsem zjistila, co syn neumí
- Anonymní
- 17.11.26
- 747
„Mami, já to neumím přečíst.“ Když mi tohle syn řekl nad obyčejnou dětskou knížkou, došlo mi, že jsme možná udělali pořádně drahou chybu. Za jeho soukromou školu jsme totiž každý měsíc platili 15...
Dostala jsem práci snů, manžel mi místo gratulace vyčetl, že zanedbám syna
- Anonymní
- 16.11.26
- 1166
Když jsem manželovi oznámila, že jsem dostala nabídku vrátit se po rodičovské do práce, jeho první otázka nebyla, kolik budu vydělávat ani jestli mě ta pozice těší. Zajímalo ho, kdo bude hlídat...
Manžel mi vyčítá pohodlný život v domácnosti, chce za to po mně další dítě
- Anonymní
- 16.11.26
- 1534
Manžel mi pokaždé, když přijde řeč na druhé dítě, opakuje, že nemůže být jen po mém. Jenže já už jedno dítě mám a další nechci. Je mi čtyřicet, máme malého syna, bydlíme v domě se zahradou a já...
Nácvik vánoční pohádky na vsi je noční můra. Zkazila jsem dětem radost?
- Anonymní
- 16.11.26
- 601
Blíží se čas adventu a s ním i ty nejkrásnější, ale také nejstresovější chvíle celého roku. Zatímco ostatní maminky se v obecní sokolovně na nácviku vánoční pohádky s písničkami usmívají a chválí...
Tchyně sice hlídá zadarmo, ale děti vychovává po svém. Jsem prý nevděčná snacha
- Anonymní
- 16.11.26
- 749
Když jsem tchyni poprvé svěřila děti na celé odpoledne, byla jsem nadšená, že máme konečně hlídání. Jenže po několika měsících už si nejsem jistá, jestli nám její pomoc spíš nekomplikuje život....
Jsem máma, ne bankomat. Dcera si plete mateřskou lásku s bezplatným servisem
- Anonymní
- 16.11.26
- 726
Když mi zavolá dcera a začne mi vyznávat, jak mě má ráda, už jsem ve střehu. Za chvíli totiž obvykle přijde to, na co čekám. Potřebuje půjčit, přispět na nájem nebo jí chybí peníze do výplaty....