Od Zuzanky
- O životě
- Dita01
- 22.05.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dopis od Zuzanky, každý má své místo své poslání...
Když se Zuzanka narodila, nikdo z nás její genetický syndrom neznal. Neznala ho ani většina lékařů, protože je velmi vzácný. A tak nezbývalo než přijmout jako osud, že pokud Zuzanka bude chodit, bude to zázrak, pokud bude mluvit, bude to druhý zázrak. Oba zázraky však dokázala! I když neběhala po svých nožkách, ušla tak dlouhou cestu, jako za 5 let nikdo z nás. A i když nemluvila slovy, řekla všechno. Dovolte mi, abych vám přečetla poslední její vzkaz, její přání, které přes svou maminku napsala vám všem…
DRAHÁ RODINO, DRAZÍ PŘÁTELÉ…
PÍŠÍ VÁM JÁ, VAŠE ZUZANKA, JSEM RÁDA, ŽE VÁS MÁM VŠECHNY POHROMADĚ A MŮŽU NAPOSLEDY NAPSAT TENTO DOPIS, PROSÍM NEPLAČTE, NENÍ DŮVOD, JÁ SE MÁM DOBŘE, SEDÍM SI NA OBLÁČKU A LEBEDÍM SI V NEBI. UŽ MĚ NIC NEBOLÍ.
VŠICHNI VÍTE, JAK TO VŠECHNO ZAČALO, NARODILA JSEM SE MAMINCE A TATÍNKOVI V ROCE 2012 JAKO VELKÉ PŘEKVAPENÍ, ZAČÁTKY BYLY SLOŽITÉ, ALE JSTE TO VŠICHNI VY, KDO JSTE MAMCE A TAŤKOVI POMÁHALI, BYLY JIM OPOROU A NABÍZELI POMOC. MĚ JSTE PŘIJALI TAKOVOU, JAKÁ JSEM BYLA, MĚLI JSTE SE MNOU TRPĚLIVOST, HLADILY JSTE MĚ, CHOVALI, ZKOUŠELI DÁVAT NAJÍST, AČ JSEM SE VŠEMU BRÁNILA. JÁ JSME ROSTLA A ŽILA DLE SVÝCH MOŽNOSTÍ, UŽÍVALA SI KAŽDÝ DEN, KDY JSEM BYLA ZDRAVÁ, KDY JSEM MOHLA BÝT S KRYŠTŮFKEM, ELIŠKOU, TEREZKOU, JAKOUBKEM. TĚŠILA JSEM SE NA KAŽDÝ DEN, KTERÝ MI BYL OD PÁNA BOHA DÁN. NIKDY JSEM OD VÁS NEZAŽILA NIC OŠKLIVÉHO, AČ MAMCE OBČAS DOCHÁZELA TRPĚLIVOST, NO TO VÍTE JÍDLO NEBYLO ZROVNA MOJE OBLÍBENÁ ČINNOST, ALE TAKOVÁ HUSA SE ZELÍM A KNEDLÍKAMA, TO VÁM BYLA MŇAMKA, NEBO LOSOS A BRAMBŮRKY… LAHODA.
POPROSILA JSEM TETU SILVU, ABY SE TADY ZA MĚ S VÁMI ROZLOUČILA, VÍM BREČÍTE, PROTOŽE UŽ MĚ TADY NA ZEMI NEUVIDÍTE, ALE VŠICHNI VÍTE, ŽE TÍM TO VŠECHNO NEKONČÍ, ŽE PRO MĚ ZAČAL NOVÝ, JEDNODUŠŠÍ ŽIVOT, UŽ BĚHÁM, SMĚJU SE, POVÍDÁM SI S RODINOU, KTEROU MÁM TADY NAHOŘE, JE O MĚ POSTARÁNO, MÁM SE DOBŘE A HLAVNĚ, PŘÁTELÉ, JÁ UŽ NIKDY NEBUDU MUSET DO NEMOCNICE, UŽ DO MĚ NIKDO NEBUDE PÍCHAT JEHLY, UŽ NEBUDU POLYKAT HNUSNÁ ANTIBIOTIKA, UŽ BUDU V NOCI KLIDNĚ SPINKAT, BUDU SI TADY HRÁT, ZPÍVAT, MODLIT SE, POVÍDAT SI S BABIČKOU SLÁVKOU, SE VŠEMA TETAMA, PRABABIČKAMA, PRADĚDEČKAMA, NO PROSTĚ NEJSEM TU SAMA NEBOJTE SE, JE NÁS TU HODNĚ.
ODEŠLA JSEM SMÍŘENÁ S BOHEM, DOSTALA JSEM SVÁTOST BIŘMOVÁNÍ, MÉ DRUHÉ JMÉNO JE MARIE, JSEM NA TO PYŠNÁ. MAMKA SE MNOU BYLA AŽ DO KONCE, POPROSILA JSEM JI, ABY MĚ PUSTILA, ABY MĚ TADY NA ZEMI NEDRŽELA, TAŤKA BYL S BRÁŠKAMA A VY JSTE SE MODLILI, KAŽDÝ MĚL SVÉ MÍSTO, SVÉ POSLÁNÍ. DĚKUJI VÁM ZA TO A NIC SI NEVYČÍTEJTE, ANI SOBĚ ANI NAVZÁJEM. ŽIVOT JE MOC KRÁTKÝ, PROTO SE SNAŽTE SI HO UŽÍT. JÁ SE BUDU TĚŠIT NA SHLEDÁNÍ S VÁMI, ALE BYLA BYCH RÁDA, ABY TO BYLO CO NEJPOZDĚJI, DÁVÁM NA VÁS VELKÝ POZOR TADY Z NEBE.
DEJTE PROSÍM POZOR NA BRÁŠKU JAKOUBKA, JE TO JEŠTĚ MALEJ ŠPUNTÍK A DĚLÁ RŮZNÉ VYLOMENINY, A OCHRAŇUJTE I OSTATNÍ NAŠE DĚTI, BYLY JSME SILNÁ PARTA, CO DRŽELA SPOLU, UŽÍVALA JSME SI JEJICH SMÍCH, HÁDKY, HAŠTEŘENÍ, UŽÍVALA JSME SI, KDYŽ MI DÁVALI NAPÍT, KDYŽ MĚ NOSILI V NÁRUČÍ, MRZÍ MĚ, ŽE JSEM JE MUSELA OPUSTIT, ALE VÍM, ŽE TO ZVLÁDNOU I BEZE MĚ, A MĚ JE TEĎ MOC BLAZE, JSEM SPOKOJENÁ, ZDRAVÁ.
MÁM NA VÁS POSLEDNÍ DVĚ PROSBIČKY, PROSÍM, ROZSVIŤTE TEĎ KAŽDÝ VEČER SVÍČKU ZA DUŠE V OČISTCI A DRUHÁ PROSBA JE… NEPLAKEJTE, NEBUĎTE SMUTNÍ, MÁM VÁS RÁDA A KDYKOLIV TU BUDU PRO VÁS, A POKUD BYSTE MĚ CHTĚLI POZDRAVIT ZVEDNĚTE HLAVU VZHŮRU, KOUKNĚTE DO OBLAK A PRVNÍ HVĚZDA, KTEROU UVIDÍTE JE TO MOJE,
VAŠE ZUZANKA SOUČKOVÁ, VÁŠ ANDĚL V NEBI
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 1037
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 952
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 1478
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 1209
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 739
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 2073
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1278
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2347
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 966
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 586
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Posíláme ti do nebíčka objetí, Zuzanko. 