PCO a otěhotnění
- Snažení
- Veruun_f
- 28.08.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj holky. Přijela jsem z dnešní kontroly z CARU. Moje pocity jsou všelijaké.
Snažíme se o mimi déle než rok. Gynekolog mě hned po půl roce snažení přeřadil do CARu s tím, že tam mají větší zkušenosti a přesně ví, jak nastavit léčbu.
Tak jsme nadšeně jeli s přítelem s nadějí, že se konečně povede. Jako první nás vyšetřili – pozitivní je, že je partner zdravý. Problém byl u mě, ale to jsme už věděli. Už od 16 let jsem měla diagnozu PCO (syndrom polycystických ovarií). Odběry a ultrazvuk mám učebnicový k této diagnóze.
Začali mě léčit Clostilbegytem, který nezabíral. V dalším cyklu to zkoušeli s kombinací Clostilbegyt a injekce Menopur. Na ultrazvuku se stejně neukázalo, že bych na ty léky nějak reagovala. Opět zkusili jiný lék Femara, která je prý lepší než Clostil, ale také bez reakce. Folíky jsou malé, je jich hodně. V dalším cyklu zkoušeli Femaru plus injekci Fostimon.
Dneska jsem byla na ultrazvuku, byl se mnou i partner, protože lékař mi říkal, že mám přijít s ním. Co kdyby bylo IUI…
Bylo na lékaři vidět, že je sám překvapený, že ani Femara v kombinaci s Fostimonem vůbec nereagoval. Lékař hned vysvětloval, že v mém případě je už jediné řešení IVF. :/
Celou dobu jsem si říkala, že v mých 24 letech přece nebudu podstupovat IVF, že jsem mladá a všechno půjde samo. Tak jsem se s lékařem domluvila, že se za ním ohledně IVF zastavím po Novém roce.
Zkusím to teďka vypustit z hlavy, páč z těch užívání léků a počítání dní, kdy a co brát a kontroly, se mi už zvedal žaludek.
Samozřejmě mě to mrzí. Domluvila jsem se na Utrogestanu, který se postará o pravidelnosti menstruace, ať nemusím na vyvolávačky, a potom se uvidí.
Samozřejmě v hloubi duše si přeji, že by se stal zázrak a já do konce roku otěhotněla, ale nejspíš se takové zázraky dějí jen v pohádce. Budu sportovat, jíst zdravě a zkusíme s přítelem ještě pocestovat, ať na to moc nemyslíme…
Přečtěte si také
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 611
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 595
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 652
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 302
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 193
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 1591
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 1607
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 1823
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 959
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 3849
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...