Poblázněná snaživka

Přes hory, přes řeky až k vysněnému miminku. Zdravím všechny maminky i snažilky. Také jsem se rozhodla přispět svojí troškou do deníčků. Letos mi bude 27 let. Řadím se mezi snažilky (konečně) a jsem za to velice ráda.

Fotografie0048.jpg Fotografie0048.jpg

V 18 letech se mi totiž stala ne moc příjemná věc. Chodila jsem s přítelem něco okolo dvou let. Jemu bylo 30, pracoval, chystali jsme se spolu žít a založit rodinu. Dlouho jsme o tom přemýšleli a jednoho dne jsme si řekli: Tak dobře, budeme rodiče! Přestala jsem brát antikoncepci a ejhle, tuším že hned napodruhé to bylo tady. Ty úžasné, očekávané dvě čárky na těhotenském testu. Byla jsem radostí bez sebe. Ale velkým zklamáním pro mě bylo, když jsem přišla na to, že má bývalá drahá polovička tohle nadšení nesdílí :( Bylo mi řečeno něco ve smyslu: „Já jsem se spletl, ještě na to nejsem připravený“. Poslal mě tedy na potrat (miniinterupci) a já poblázněná šla. Dodnes toho nepřestanu litovat.

Nejel se mnou do nemocnice, nepřijel pro mě, ani se na mě ten den, potom co jsem dojela domů, nepřišel podívat. Nenáviděla jsem se i za další věc, kterou jsem udělala a to byla ta, že jsem s ním zůstala a ještě si ho po tom všem nastěhovala domů :( On si u nás zadarmo pár měsíců pobyl a já později zjistila, že mě celou dobu podváděl a ve finále se ode mě tajně odstěhoval. Neměl ani tolik odvahy říct mi do očí, že se mnou už nechce být. Za 4 měsíce jsem zjistila, že se žení. Jeho nová přítelkyně byla v 8. měsíci těhotenství. Nenávidím je oba doteď, a i když už to trošku vyprchalo (díky tomu, že jsem po dalším nevydařeném vztahu konečně narazila na toho pravého), stejně je mi z toho, když je oba potkám v zaměstnání, na nic a neřeknu ani „ahoj“.

Teď je ale všechno jinak. Už třetí rok žiji s přítelem, rekonstruujeme byt a před dvěma měsíci padlo rozhodnutí. Bude miminko :) Jsem radostí bez sebe. Na miminko se moc těším, až se to podaří, bude ze mě nejšťastnější ženská pod sluncem. A jsem ráda, že na to budeme dva a že mi nikdo neřekne: „Hele promiň, já na to nemám!“ Bavíme se o jménech pro chlapečka, pro holčičku, a to ten drobeček ani není ještě v bříšku.

Na každou z nás totiž někde čeká ten pravý taťka :)

Přečtěte si také

Život na vedlejší koleji (4. díl)

Život na vedlejší koleji (4. díl)
  • Anonymní
  • 09.05.26
  • 1450

Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Jadla
523
13.2.12 10:34

Přeji hodně štěstí! A ať ti plány vyjdou, jak si představuješ. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
jitka 11
22939
13.2.12 12:48

Asi to tak mělo být na začátku, ale zmizelo to jako mávnutím proutku.
A teď, když jsi s jiným přítelem, určitě to co nejdříve vyjde a za pár měsíců budeš držet ten nejkrásnější uzlíček v náručí.
Držím všechny :palec: :palec: :palec: :palec: .
:hug: :pankac: :kytka: :mavam: :* :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
chcememimi
7768
13.2.12 14:15

…krásně napsané :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Kalla1412
8594
13.2.12 15:30

Najít toho pravého je důležitější než cokoliv jiného a kterékoliv z nás se to povede, může v klidu říct, že žije na šťasné planetě, protože at už se pak stane cokoliv, SPOLU to zvládnete.

  • načítám...
  • Zmínit
FreeLady12
27281
13.2.12 23:39

No teda… zajímavá zkušenost! :zed: Ti chlapi… nechápu jak tohle dokážou?! :evil:

Teď ti moc držím palečky aby to vyšlo s tím pravým :hug: :kytka:

Příspěvek upraven 13.02.12 v 23:39

  • načítám...
  • Zmínit
pinkeee85
1689
16.2.12 08:58

Holky moc dekuju za nazory a komentare :) Chtela jsem jen trosku prispet do mlyna :)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Na to přijdeš s věkem

Snažení aneb bez sexu to nepůjde