Podzimní očekávání 68 - Dovolená v Bulharsku
- Rodičovství
- lenculka
- 27.09.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj holky, tak jak jsem slíbila píšu jaký to bylo na naší první dovolené s miminkem. Chtěla bych na začátku jen napsat, že rádi s manžou cestujeme, a po návštěvě neevropských destinací musím napsat, že turista v Evropě není to samé co turista jinde ve světě.
Budu pořád tvrdit, že si tady v Evropě neumí turistů vážit a navíc je většinou rukojmím cestovní kanceláře, kde platí, než zaplatíš jsi bůh, jak zaplatíš, tak neotravuj a buď rád, že někam jedeš.
Když jsme vybírali dovolenou váhala jsem kam jet, nakonec jsem podlehla svému vnitřnímu tlaku, abych byla blíž své vlasti, kdyby něco, a taky tlakům své rodiny jako že kam bych to dítko chtěla tahat, takové dítko má být max. na chalupě, a ne někde daleko u moře, bůhví co by tam mohlo chytnout apod., takže kompromis. Když už jsme si teda vybrali tu Evropu, tak jsem se rozhodla, že za tuto dovolenou nebudu dávat žádnou horentní sumu, prostě jsem podlehla svému mamonu ve stylu, že když jedu „jenom“ do Evropy, tak nepotřebuju zase až tak moc, navíc jsem si zjistila, že když bych si vzala hotel a služby
jako třeba jinde ve světě, zaplatila bych pomalu stejně jako kdybych byla někde v „karibiku“.
Takže nakonec vyhrálo Bulharsko - Primorsko. Důvodem byla cena zájezdu, ceny na místě, písečné pláže, rychlá letecká doprava. V Bulharsku jsme byli před 6 lety, a moc se nám tam líbilo. Takže Bulharsko. Dovolená byla jako celek docela príma. Nejvíc jsem ocenila to že jsme byli jako rodina 24 hodin spolu a že jsem si odpočinula, tj. ve chvilkách kdy Emča spala jsem nemusela uklízet, vařit, ale prostě jsem si lehla a spala. Jsem ráda že jsem ji absolvovala, Emě se určo taky líbila. Ale už nikdy víc BALKáN. A už nikdy více cestovní kancelář.
Tak a teď bych se zaměřila na pár věcí, které bych v Bulharsku vyzdvihla:
CENA ZáJEZDU A LEVNO NA MíSTě - k tomuto bodu jen samé pozitivum, užívali jsme si, koupili jsme si všechno co jsme chtěli, na peníze se nekoukali, malé koupili oblečení, hračky, pivo jsme prolívali hrdlem o sto šest,o jídle ani nemluvím, v jídelním lístku jsme si vybírali podle chutí a nikoliv podle cen, slunečníky a lehátka pro nás byla samozřejmostí, takže toto bylo fakt super. Takže pokud si chce někdo fakt užívat tak honem do Bulharska. Trochu mě tam zamrzelo , nebo spíše udivilo, jak se u nich končí sezona. Sezonu totiž nekončí turisti, ale sami obchodníci, hotelieři, prostě bulhaři. My přijeli 4.9. a kromě 2 dnů bylo pořád pěkně teplo - 28 stupňů, obloha vymetená, nepršelo, přesto už cca kolem 10.9. přestala fungovat polovina hospůdek, obchůdků, služeb, a jak jsme odjížděli 18. tak na místě snad jela ani ne desetina co na začátku. Přiznám se, že nejsem aktivní vyhledávač ruchu, ale poslední dny jsem se tam cítila tak nějak smutně, večery byli při procházkách takové depresivnější, no něco jako když jedete v listopadu s miminkem a s manžou kolem šesté večer opuštěnou ulicí.
UBYTOVáNí - vybrali jsme si penzion na klidném místě, pokojík s manželskou postelí, varnou konvicí,lednicí, koupelnou, WC, balkonem. Jeli jsme společně s kamoškou, jejím přítelem a její 4letou dcerkou. Domluvili jsme si v CK společný balkon abychom si mohli společně sednout,pohlídat si dítka. 2 dny před odletem nám zavolali z CK a prý že mají pro nás vynikající zprávu, dali nás do luxusnějšího penzionu, který je blíž pláži, lepší vybavení, velký prostorný balkon, cenově dražší, ale že jsme to my, nemusíme nic doplácet. Nejdřív jsme trvali na našem penzionu, ale bylo nám řečeno, že máme smůlu, buď to nebo nic.
Takže jsme se nakonec nechali ukecat, bylo nám sděleno že vše je stejné ne-li lepší,a stoprocentně budeme mít pokoje vedle sebe a tudíž i balkony budou sousedit. Tak jsme přijeli na místo. Penzion hezký. Byli volné 2 pokoje. Ve 4 patře - posledním patře.
Nebyli vedle sebe. Byli přes 2 jiné pokoje. Pokoj neměl manželkou postel. Pokoj měl balkon. Asi tak 0.5×1 metr. Se zábradlím, kterým by propadl i slon. S domácí jsme se nedomluvili a tak jsme ihned vyrazili do CK aby nám zajistili nápravu. Nezajistili nic. Prostě nás nemají kam dát, není volný pokoj. Na naše dotazy ohledně pokojů vedle sebe nám odpověděli že podle smluvních podmínek když se nezadaří tak máme smůlu, je to jejich dobrá vůle že nám vyhoví. Na můj dotaz jestli přemýšleli když věděli že jedeme s 11 měsíčním dítkem a tudíž kočárkem a když nás dávali do 4 patra do nejmenšího pokoje co tam byl, a který neodpovídal tomu co jsme objednali a jak budeme tahat kočárek apod. na nás onen zástupce koukal jak na nejobtížnější hmyz a nakonec se zeptal zda jsme si to patro dali jako požadavek - na to jsem mu teda odpověděla že jsem myslela že při práci přemýšlejí, a stejně přece podle smluvních podmínek … Nakonec byl zástupce CK tak děsně laskav že zařídil abychom si kočárek nechávali na chodbě v penzionu dole - div že nám ho nikdo neukradl, neboť penzion se nezamykal.
No, nakonec jsme to rozchodili, manžel na balkoně vytvořil z provazů a izolepy zábrany a malou jsme hlídali aby tam nešla - stejně by se tam nevešla.
Nejvíc co mě dožralo bylo to, že v onom penzionu byl jen 1 pokoj toho našeho typu a pak zbytek větších s tou manželskou postelí a hezkým velkým balkonem. Takže v těchto pokojích bydleli bezdětné páry a my vyfasovali tento super pokoj. Málokdy závidím, přiznám se že tentokrát jsem záviděla,nebo spíš jsem byla děsně smutná, že Emča má tak málo místa a že nemůže spát s námi a prostě mi to přišlo jako děsná nespravedlnost. Nejlepší byla koupelna. V oné koupelně byl záchod, umyvadlo a sprcha. Ne sprchový kout, prostě sprcha, ničím neoddělená, když jste se sprchovaly, kanálek za chvilku nebral a po celé koupelně bylo tak 10 cm vody, která omývala záchod. Prostě hygiena hadra.
Taky dobrý byl úklid. Za 14 dní neprobíhal vůbec. Protože to bylo neúnosné byli jsme 4× žebrat o vysavač kterým jsme si na naší dovolené luxovali pokojík aby emča nebyla v totálním bordelu.
Vše ušlo do okamžiku kdy bylo hnusně a nebylo kam jinam jít prtože pršelo a my museli být na těch pár metrech. Tak to byl záhul.
Když to zhrnu tak příště: do hotelu, nejlépe přátelského k dětem, vícehvězdičkovému - tři hvězdy v BG nic neznamenají, aby se tam uklízelo, bylo tam zázemí - lobby, klubovna něco takového, výtah.
Nebo apartmán s kuchyňkou, to jsem chtěla ale v Bulharsku se díky tomu, že je tam tak levno, na vlastní vaření nehraje, tudíž ani na apartmány.
PíSEčNá PLáž - někde jsem četla že pláž v Primorsku získala modrou vlajku, cha cha, nevím teda kde se ona pláž nacházela, ale tam kde jsme byli my, tak tam by dostala tak leda černou.
Pláže tam jsou 3, severní, jižní a pak Perla. My začali chodit na severní. Vždycky jsme si našli slunečník, dostali lehátka, položili velké prostěradlo na zem mezi nás, a půl hodiny se za vydatné pomoci Emy hrabali v písku, abychom se zbavili všech těch vajglů, odpadků apod.
Samozřejmě když jsme si mysleli že fakt tam už nic nemůže být, tak se někde vynořil další vajgl.
Poté co Ema neomylně našla jakýkoliv odpadek jsem se naštvala a řekla dost. Začali jsme jezdit na vzdálenější pláž Perla, kde bylo čistěji, sice probíhala akce sběračů také, ale poté už bylo na místě možné relativně v klidu ležet. Emě se začalo děsně líbit válet se v písku.
A to doslova. Prostě se nastartovala a začala z deky lézt všemi směry, občas se zastavila, jak prasátko v bahně se vyválela v písku a pokračovala dál.
My s manžou běhali jak pejsci za ní, teda resp. před ní a z jejího dosahu odmetali všechno co
by mohlo skončit v její pusince.
Po pár takovýchto dnech jsem měla písku opravdu dost a byla jsem nadšená když jsme objevili bazén
u jednoho čerstvě otevřeného hotelu, prázdného, kde nám za poplatek asi 50 Kč na den umožnili být
celý den. Což bylo fakt super, byli jsme tam sami, luxusní bazén, pool bar, lehátka, slunečníky, dětské prolízky,klid, a žádný písek.
Pro příště jsem se rozhodla pro hotelovou pláž, ne veřejnou a asi ne na Balkáně
, a bazén,
nejlépe i s dětským bazénkem - pro Emu byl velký bazén studený a brouzdaliště neměli.
DOPRAVA LETECKY - tak to je taky dobrý bod, rozhodli jsme se pro letadlo z důvodu rychlé přepravy na místo. Bylo nám řečeno že let trvá 1,5 hodiny, pak 1 hodina busem na místo, 2 hodiny dopředu na letišti, tj. 4,5 hodiny a jsme tam, dobře naberu hodinu pro jistotu a jsme na nějakých max. 6 hodinách. Což je super.
Ovšem skutečnost byla samozřejmě jiná. Takže jsme v 10 dorazili na letiště v Brně, ve 12 měl být odlet, no už při předávání poukazů nám bylo řečeno, že má letadlo zpoždění, prostě jsme odletěli až ve 4 hodiny, pak už to šlo podle plánu, takže po 10 hodinách jsme byli na místě.
Zpátky samozřejmě taky 3 hodinové zpoždění. A ještě s mezipřistáním v Ostravě. No jo už je
přeplněno i „nahoře“. S tím mezipřistáním mě dostali, nikdo nám nic neřekl až na letišti.
Ema měla trochu problémy při prvním přistávání - směr BG, takže celou dobu na dovolené jsem se
trápila jak to bude při cestě nazpátek, kdy to bude muset chudák absolvovat dvakrát.
Naštěstí pilot nazpátek byl asi lepší, neboť to nebyl skoro pád jak při příletu, ale pozvolné
klesání, které Ema ani nezaregistrovala.
Víc mě naštvala doba odletu. Odlet v 9 ráno, tj. odjezd z Primorska v 5 ráno.
Tak a teď pardon všem pražákům, ale proč museli pardubičáci letět v 1 ránu, brňáci v 9 ráno -
odečtěte si ty 3 hodiny na letiště, a pražáci letěli v 15 a pak v 20 hodin ????
Poučení pro příště - letím z Prahy. Nebo ještě jinak, neletím charterem.
Tak co dál k naší dovolené ? Prostě jak jsem psala na začátku byla super. Ema nám tam začala jíst jako dospělá - na večeři zblajzla klidně skoro celou kuřecí nohu s bramborama, 2× nám zabavila kelímky s pivem a následně po nich jela jak vosa po ovoci, a když nedostala řvala jako tur. A jestli dostala - ano, tak 3 mini loky si za těch 14 dnů dala - snad mě nezavřou ![]()
K tomu jídlu jen dodám, že jsme odjížděli vybaveni vařičem, kastrolem a odhodláním vařit v pitné vodě brambory a maso pro emika - cha cha - hned při první večeři najela na nabízené restaurační jídlo a když jsem si dovolila nabídnout její /HIPP, HAMI/ tak ječela jako viktorka. Malá se začala víc tulit, teď je z ní tulítko. A taky jsme zjistili, že dovolená s miminkem je sice jiná, ale vlastně strašně krásná.
A ještě k tomu miminkovskému jídlu: lékárny, či specializované drogerie nabízeli jídlo pro děti.
A to buď HIPP /v Kitenu jsme narazili taky na HAME/ nebo bulharské. Poté co jsem zjistila, že sklenička masozeleninového příkrmu HIPP stojí v přepočtu 60,– Kč, chtěla jsem kupovat to bulharské.
No to se neosvědčilo, když jsem to Emě dala tak na mě koukala jako že ji chci otrávit, jídlo
letělo flusem ven z pusy a následně jsem se několik hodin k ní nesměla přiblížit se lžičkou čehokoliv. Je pravda, že jsem ochutnala také a i když cena byla báječná - cca 16 Kč, tak jsem
musela dát za pravdu Emě a jít koupit HIPP.
Plenky tam měli také, v přepočtu cca za 8 Kč a pampers.
Kojenecká voda byla k dispozici za cca 30 Kč za 1,5 litru a měli ji všude - teda ke konci jak se
zavírali obchody i toto bylo pro nás těžší sehnat a s vodou jsme pak museli urazit podstatně delší vzdálenosti.
Toto byl odstaveček pro ty maminky, které by chtěli třeba jet někdy příště.
No a ještě nás tam chytil „murphyho zákon“ - zuby, první jí vyrostli v CZ cca před 2 měsíci, a pak dlouho nic, zuby trpělivě čekali a čekali, až se dočkali a uprostřed dovolené se rozhodly že jdou ven a 2 naráz. Takže jsem odjížděli jako dvojzubci a vraceli se jako čtyřzubci. Úplně lehký výlez to nebyl, Ema sice neměla teplotu ale projevil se onen velmi příjemný jev - Ema byla protivná, ječící, zlostná apod. Ale i toto jsme přežili a nakonec se z těch jejích zoubků upřímně radovali - že jsou konečně venku.
Na konec ještě jednou: DOVOLENá S MIMINKEM JE PROSTě úžASNá A JSEM MOC RáDA žE JSME JELI.
Tak pá.
Lenka + Ema
Přečtěte si také
Snoubenec mi roky tajil, že platí nájem své bývalé partnerce. Asi nechci svatbu
- Anonymní
- 25.06.26
- 682
Do svatby nám zbývalo jen pár týdnů a já se těšila, že už máme to nejnáročnější za sebou. Místo radosti z blížícího se velkého dne ale přišel šok, po kterém jsem začala přemýšlet, jestli svého...
Našel si jinou. Ale já musela vysvětlit dvouleté dceři, proč už s námi táta není
- Anonymní
- 25.06.26
- 402
Když mi manžel řekl, že se zamiloval do kolegyně z práce, mojí první reakcí nebyl křik. Ale uzavření se do sebe. Totální zděšení, co bude následovat. Dceři byly pouhé dva roky. Hrála si ve své...
Je mi 38 a chci dítě. Výsledky testů mě ale šokovaly: Jsem prý v přechodu!
- Anonymní
- 25.06.26
- 405
Celý život jsem žila v přesvědčení, že na všechno je dost času. Nechtěla jsem v pětadvaceti zapadnout do stereotypu plenek, vaření a mateřské dovolené. Chtěla jsem nejdřív něco dokázat. Vybudovala...
Zhubla jsem z velikosti 48 na 38. Manžel mě ale přestal chtít
- Anonymní
- 25.06.26
- 370
Dřív jsem nosila velikost 48, měla velká prsa, měkké břicho, výrazné boky i stehna. Takovou si mě manžel vzal a taková ho přitahovala. Jenže já jsem změnila životní styl, začala se hýbat, zhubla na...
Jsem matka, která si užívá noční život. Sousedé mě řeší víc než vlastní život
- Anonymní
- 25.06.26
- 353
„A to jako necháš dítě doma a jdeš se bavit?“ řekla mi sousedka přes plot. Neřekla to nějak útočně, spíš zvědavě... A dřív by mě to možná i zranilo, ale teď už ne. Jsem dál. A necítím potřebu se...
Tchyně ze mě dělá neschopného chlapa. A moje žena jí začíná věřit
- Anonymní
- 24.06.26
- 1696
Jsem manžel a táta, který se snaží postarat o rodinu, děti i domácnost. Jenže matka mojí ženy je u nás pořád a do všeho mluví. Kritizuje, jak vychováváme děti, shazuje mě před ženou a nenápadně jí...
Nechala jsem syna (3m) manželovi a odjela pryč. Opravdu jsem tak špatná máma?
- Anonymní
- 24.06.26
- 1848
Myslela jsem, že největší problém bude odloučení od miminka. Nakonec byly mnohem horší reakce lidí kolem.
„Ještě jednou a dítě vyřadím!“ Ředitelka na mě křičela kvůli zpoždění v zácpě
- Anonymní
- 24.06.26
- 1255
Být pracující mámou znamená žít v neustálém napětí. Každý den je to závod s časem – odpracovat své hodiny, bleskově nakoupit a utíkat pro dítě do školky dřív, než se zavřou dveře. Většinou tenhle...
Deset let po svatbě spíme odděleně. Ticho je hlasitější než hádky
- Anonymní
- 24.06.26
- 878
Sedím v obýváku, za oknem už je tma a z vedlejšího pokoje slyším jen klapání klávesnice. Manžel zase sedí u počítače, jako každý večer. Naše dítě už dávno spí, já jsem ho uložila, přečetla mu...
Dopis pro ni: Dnes by ti bylo šest let. Pořád jsi moje dcera
- Anonymní
- 24.06.26
- 680
Tolik let už uplynulo, ale bolest v srdci zůstává...