Příbramačky a okolňačky č.1 - O začátcích
- Rodičovství
- Bodlinka
- 05.02.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vítám vás, všechny obyvatelky Příbrami a okolí v našem novém deníčku. A protože je to deníček prvním, rozhodla jsem se psát o začátcích...
Není to tak dávno, co jsem před víc jak dvěmi lety zjistila, že čekám miminko.Nechci zde popisovat, jak jsem byla vyjukaná, neboť toto miminko rozhodně nebylo plánované.Ale asi se mu hodně chtělo na svět, protože vzniklo i přes „bariery".
Když dnes vidím naší dcerušku Verunku, je mi jasné, že to ona si prostě umanula, že se narodí a nic jí v tom nezabrání.
Těhotenství mi dalo celkem zabrat a tak jsem poznala příbramské gynekologicko - porodnické oddělení opravdu dokonale, při svých opakovaných hospitalizacích.Myslím, že téma gyn -por by v budoucnu vystačilo na samostatný deníček.Mě z něj ale v hlavě utkvěla jedna myšlenka a to studený buřt s cibulí.Ne že bych si občas s chutí nedala křupavý opečený buřt, ale když se mi jako těhotné dvakrát stalo, že jsem spolu s ostatními pacientkami dostala k večeři tuto dobrotu , ještě dnes cítím to nepříjemné mravenčení kolem žaludku.
Ale abych se vrátila k těm začátkům.Jednoho krásného a perného letního jsem porodila.A to byl ten začátek s velkým Z.
První měsíc po porodu jsem ještě dojela na vlně hormonového koktejlu z těhotenství.
EVEWOLF- divila ses, proč ti Valentýna závidí těhotenství, ale věz, že každá, která si tuhle jízdu plnou endorfinu, adrenalinu, těhotenských hormonů a radostného očekávání zažila, prostě závidí.
Druhý měsíc na mě začala dopadat tvrdá realita.A s koncem léta, kdy už malé byly tři měsíce, mi v tom koloběhu kojení, přebalování a uspávání, začalo něco chybět.
Najednou jsem se cítila izolovaná od normálního života, který jsem vedla před tím.
Přišlo mi, že se s miminkem v kočáru nikam nedostanu, bála jsem se nechat malou doma tatínkovi a někam si vyrazit zase jen sama se sebou.Moc kamarádek na MD jsem v té době neměla a s těmi bezdětnými jsem si málem přestávala rozumět.
Jednoho dne jsem si ale řekla DOST!!A pustila jsem se do usilovného hledání svého já, tou dobou ztraceného někde pod tunou pokakaných plenek.
Začala jsem s tím, že jsem malou tatínkovi doma nechala a to bez výčitek.Samozřejmě, že jí miluji celým svým srdcem, ale ten pocit volnosti, když jsem seděla nad kafčem se starou kamarádkou a mohla na chvíli "vypnout”, byl přímo opojný.
Začala jsem hledat, co Příbram nabízí maminkám.
Nejdřív to bylo plavání v Amálce, to se na ten deníček bude také hodit, počítám s tebou Gabiko.
Pak Sokolík a Matylda -mateřská centra by mohla být take samostatným tématem některého deníčku.
Pak jsem objevila místa, kam se dá zajít posedět i s mimčem či malými dětičkami, jako , cukrárna s dětským koutkem nebo pizzerie s dětským hřištátkem u letní terasy.
A obchody, kde si maminek s kočarkem váží jako plnohodnotných zákazníků a nesníží je na úroveň psa či jídla obdobnou cedulkou, že i je kočárkům vstup zakázán.Někde se naopak i přes technické bariery obchodníci snaží maminkám ochotně pomoci. Taková malá hitparáda obchodů by se dala dát také do podoby deníčku, co vy na to?
Ale abych nezapoměla na to nejdůležitější - to bylo připojení na internet a ruku v ruce s ním Emimino.Otevřelo mi nečekané obzory a nebudu lhát, když napíšu, že mi změnilo život a to v pozitivním slova smyslu.
Tak, to je náš první deníček, zatím takový obecný, jen lehce naznačuje, kam by se mohl do budoucna ubírat, co se regionální tématiky týče.
Ale tím hlavním poselstvím v něm má být to, že mateřská dovolená není jen izolace a že se i na ní dát žít celkem bohatým kulturním životem.Sama jsem si tím prošla i když začátky, ty nebyly lehké…
Bodlinka
PS.:Aktualizovaný seznámek :
bbettka - Alžbětka 16m
Evewolf - 17tt, TP 13.7.2006
Gabinka - Barunka 16m
Verunka - Verunka 20m
GabikaD - Kačenka 15,5m
Adka007 - Viktorka 3m
Sajsa - Karolínka 7r
Makýsek - Vašek 20m, Jirka 2m
Valentýnka - Fanoušek 12m
ZAHL - Martička 16m
Olivia - Adélka 2,5m
Jana24 - Matěj 14m
Bodlinka - Verunka 19m
Přečtěte si také
Moje příšerná tchyně řídila celý náš vztah. Manžel jí nikdy neodporoval
- Anonymní
- 19.05.26
- 1695
Musím se vypsat aspoň tímto způsobem. Vím, že tchyně jsou téma samo o sobě. Ta moje, dnes už bývalá, ale patří mezi ty nejhorší. Od začátku našeho vztahu mě neměla ráda. Nebyla jsem pro ni dost...
Babička si zlomila nohu a já šílím. Co s dětmi o prázdninách? Nemám tolik volna
- Anonymní
- 19.05.26
- 1030
Letní prázdniny se blíží a já začínám panikařit. Mám dvojčata v první třídě a celou dobu jsem počítala s tím, že nám přes léto pomůže moje mamka. Jenže si ošklivě zlomila nohu a skončila na...
Seriál Monyová ve mně otevřel staré rány. Připomněl mi mého bývalého manžela
- Anonymní
- 19.05.26
- 1004
Od Simony Monyové mám doma mnoho knížek. V té době by mě ani nenapadlo, že jednou prožiju něco hodně podobného. Já na rozdíl od ní ale měla štěstí, přežila jsem, i když šrámy na duši se asi nikdy...
Syn (8) na rodinné oslavě nechtěně prozradil něco, co nám všem změnilo život
- Anonymní
- 19.05.26
- 1994
Byla to klasická rodinná oslava se vším všudy. Tchán slavil sedmdesátiny a s tchyní si oba potrpí na velkolepé oslavy. Všechno bylo celkem fajn. Tchán a můj muž se jako vždy opili a řešili různé...
„Ty rozmazlené spratky sem nevoďte,“ křičela na nás tchyně po poslední návštěvě
- Anonymní
- 19.05.26
- 1252
Manželova matka byla vždycky trochu zvláštní. Ale dokud chodila do práce a měla kolem sebe běžný režim, dalo se s ní celkem vyjít. Jenže od chvíle, kdy odešla do důchodu, se hodně změnila. Jako by...
Manželka chtěla, abych víc vydělával. Změnil jsem práci a ona si našla milence
- Anonymní
- 18.05.26
- 6981
Je to tak trochu paradox života. Andrea byla vždycky náročná žena a já dělal všechno pro to, abych se jí zavděčil. Miloval jsem ji tolik, že jsem ze sebe nechal dělat blbce. Jenže když se člověk...
Starám se o nemocnou mámu už několik let. Mladší brácha chodí jen kasírovat
- Anonymní
- 18.05.26
- 2320
Potřebuji si trochu postěžovat. Vím, že nejsem jediná, ale i tak mě to mrzí. S našima jsem měla vždycky hezké vztahy. Zatímco můj mladší brácha Jakub šel z průseru do průseru, já se snažila být ta...
Pětiletý syn nechce chodit k babičce. Prý na něho jen křičí. Tchyně to popírá
- Anonymní
- 18.05.26
- 1449
Upřímně nevím, komu věřit. Můj pětiletý syn si stěžuje, že na něho babička pořád křičí, všechno mu zakazuje a vůbec si ho nevšímá. Hlídá ho asi třikrát do měsíce, když musím odjet na služební cestu...
Dcera se zhroutila po nepřijetí na vysněnou školu. Otec ji místo podpory sepsul
- Anonymní
- 18.05.26
- 1854
A je to. Výsledky přijímaček na střední školy pro letošní rok jsou černé na bílém. Půl roku příprav, nervů a obav je za námi. Dceři vyšla druhá škola, kterou si vybrala. Jenže ona měla jednu...
Manželka šetří na jídle a vaří samý blafy. S dětmi tajně chodíme do bufetu
- Anonymní
- 17.05.26
- 5261
Se ženou máme čtyři děti. Dvě starší už chodí do školy, dvě mladší, tříletá dvojčata, jsou ještě doma. S penězi vycházíme tak tak a manželka se rozhodla, že budeme šetřit na jídle. Což je sice...