Příbramačky a okolňačky č.1 - O začátcích
- Rodičovství
- Bodlinka
- 05.02.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vítám vás, všechny obyvatelky Příbrami a okolí v našem novém deníčku. A protože je to deníček prvním, rozhodla jsem se psát o začátcích...
Není to tak dávno, co jsem před víc jak dvěmi lety zjistila, že čekám miminko.Nechci zde popisovat, jak jsem byla vyjukaná, neboť toto miminko rozhodně nebylo plánované.Ale asi se mu hodně chtělo na svět, protože vzniklo i přes „bariery".
Když dnes vidím naší dcerušku Verunku, je mi jasné, že to ona si prostě umanula, že se narodí a nic jí v tom nezabrání.
Těhotenství mi dalo celkem zabrat a tak jsem poznala příbramské gynekologicko - porodnické oddělení opravdu dokonale, při svých opakovaných hospitalizacích.Myslím, že téma gyn -por by v budoucnu vystačilo na samostatný deníček.Mě z něj ale v hlavě utkvěla jedna myšlenka a to studený buřt s cibulí.Ne že bych si občas s chutí nedala křupavý opečený buřt, ale když se mi jako těhotné dvakrát stalo, že jsem spolu s ostatními pacientkami dostala k večeři tuto dobrotu , ještě dnes cítím to nepříjemné mravenčení kolem žaludku.
Ale abych se vrátila k těm začátkům.Jednoho krásného a perného letního jsem porodila.A to byl ten začátek s velkým Z.
První měsíc po porodu jsem ještě dojela na vlně hormonového koktejlu z těhotenství.
EVEWOLF- divila ses, proč ti Valentýna závidí těhotenství, ale věz, že každá, která si tuhle jízdu plnou endorfinu, adrenalinu, těhotenských hormonů a radostného očekávání zažila, prostě závidí.
Druhý měsíc na mě začala dopadat tvrdá realita.A s koncem léta, kdy už malé byly tři měsíce, mi v tom koloběhu kojení, přebalování a uspávání, začalo něco chybět.
Najednou jsem se cítila izolovaná od normálního života, který jsem vedla před tím.
Přišlo mi, že se s miminkem v kočáru nikam nedostanu, bála jsem se nechat malou doma tatínkovi a někam si vyrazit zase jen sama se sebou.Moc kamarádek na MD jsem v té době neměla a s těmi bezdětnými jsem si málem přestávala rozumět.
Jednoho dne jsem si ale řekla DOST!!A pustila jsem se do usilovného hledání svého já, tou dobou ztraceného někde pod tunou pokakaných plenek.
Začala jsem s tím, že jsem malou tatínkovi doma nechala a to bez výčitek.Samozřejmě, že jí miluji celým svým srdcem, ale ten pocit volnosti, když jsem seděla nad kafčem se starou kamarádkou a mohla na chvíli "vypnout”, byl přímo opojný.
Začala jsem hledat, co Příbram nabízí maminkám.
Nejdřív to bylo plavání v Amálce, to se na ten deníček bude také hodit, počítám s tebou Gabiko.
Pak Sokolík a Matylda -mateřská centra by mohla být take samostatným tématem některého deníčku.
Pak jsem objevila místa, kam se dá zajít posedět i s mimčem či malými dětičkami, jako , cukrárna s dětským koutkem nebo pizzerie s dětským hřištátkem u letní terasy.
A obchody, kde si maminek s kočarkem váží jako plnohodnotných zákazníků a nesníží je na úroveň psa či jídla obdobnou cedulkou, že i je kočárkům vstup zakázán.Někde se naopak i přes technické bariery obchodníci snaží maminkám ochotně pomoci. Taková malá hitparáda obchodů by se dala dát také do podoby deníčku, co vy na to?
Ale abych nezapoměla na to nejdůležitější - to bylo připojení na internet a ruku v ruce s ním Emimino.Otevřelo mi nečekané obzory a nebudu lhát, když napíšu, že mi změnilo život a to v pozitivním slova smyslu.
Tak, to je náš první deníček, zatím takový obecný, jen lehce naznačuje, kam by se mohl do budoucna ubírat, co se regionální tématiky týče.
Ale tím hlavním poselstvím v něm má být to, že mateřská dovolená není jen izolace a že se i na ní dát žít celkem bohatým kulturním životem.Sama jsem si tím prošla i když začátky, ty nebyly lehké…
Bodlinka
PS.:Aktualizovaný seznámek :
bbettka - Alžbětka 16m
Evewolf - 17tt, TP 13.7.2006
Gabinka - Barunka 16m
Verunka - Verunka 20m
GabikaD - Kačenka 15,5m
Adka007 - Viktorka 3m
Sajsa - Karolínka 7r
Makýsek - Vašek 20m, Jirka 2m
Valentýnka - Fanoušek 12m
ZAHL - Martička 16m
Olivia - Adélka 2,5m
Jana24 - Matěj 14m
Bodlinka - Verunka 19m
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1265
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 745
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1307
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 545
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 330
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19263
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2535
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2774
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2494
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1672
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....