Pečení? Obdivuju ženy, které se s tím se.rou každý rok
- Ostatní
- bse.pedro
- 20.12.21
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Drama při přípravě na Vánoce...
Milý deníčku… Rád bych se ti svěřil s mým prvním pokusem o pečení vánočního cukroví… Potřebuju se vypovídat a nerad bych si udělal ostudu na veřejnosti, proto to píšu jenom tobě…
Před pár dny jsem se rozhodl z důvodu nemoci rodinného příslušníka /operace/ udělat něco pro navození pravé vánoční atmosféry a učinit pokus o výrobu vánočního cukroví… Rozhodl jsem se vytvořit vanilkové rohlíčky a použít k jejich výrobě recept uživatelky eMimina @Lulina999…
Aniž bych se chtěl nějak dotknout autorky /pisatelky/ receptu, chyběly mi tam některé důležité údaje, jako časová náročnost přípravy a potřebné pracovní pomůcky… Ale v rámci spravedlnosti musím dodat, že tyto údaje chybí prakticky u všech podobných receptů, které jsem za pomoci Gůůglu našel…
Kdybych věděl, jak je příprava časově a fyzicky náročná, pravděpodobně bych se do podobné akce nepustil…
Jelikož jsem chtěl udělat cukroví z menší dávky, než je uvedeno v receptu, nejpříhodnější se mi zdálo přepočítat dávky ingrediencí tak, abych zpracoval jednu celou kostku másla, jelikož bych zbylé máslo jinak nevyužil, což mi zabralo cca 5 minut…
Druhý den jsem cca v 10:00 začal ve skladu vedle garáže hledat digitální kuchyňskou váhu, kterou jsem použil naposled cca před 10 lety, to se mi podařilo díky organizovanému chaosu ve zmíněné místnosti v celkem krátké době, asi v 10:22, takže po spravení nervů a načerpání nových sil jednou cigaretou jsem již v 10:40 zbavoval v koupelně váhu nánosů prachu a myšího „nadělení“, důkladně několikrát vymyl horkou jarovou vodou, poté octem a osušil… Je 10:50, zmáčknu tlačítko ON a nic… Jistě, po několika letech je baterie logicky vybitá… Sedám do auta a jedu cca 2 km do obchodu k Vietnamcům pro knoflíkovou baterii LR2032… Po návratu domů měním baterii, odzkouším váhu a jdu se povzbudit ven cigaretou k dalším výkonům… Je 11:05, začínám chystat těsto… Teda chci začít, ale vloudila se chybička, nevyndal jsem máslo z lednice, takže ho vyndavám na kuchyňskou linku, vařím si kávu a zapínám TV, ke které si pro jistotu lehám na gauč, abych pak měl dostatek sil na výrobu těsta… Cca po dvou hodinách si zobrazuji na noťasu výše uvedený recept a vedle pokládám lístek, kde mám vypsaný seznam ingrediencí s vypočítanými váhami…
Čtu v receptu postup „Nejprve utřete máslo s cukry, poté přidejte atd.“… „No to snad néé, proč bych to měl utírat a čím bych to měl utírat, vždyť je to suché… No nic, autorka receptu to zřejmě při psaní receptu kapánek přepískla se srkáním vánočního punče a korektor zrovna běhal kolem nákupu dárků, redakce autorce důvěřuje, tak to tam prostě prskli, aniž by to zkontrolovali…“ Naštěstí u mě funguje zdravý selský rozum a vím, že nemusím nic z toho utírat utěrkou nebo papírovým kapesníkem, ale logicky je třeba ingredience smíchat tak, aby se propojily… Takže odvažuju cukr, kterého má být 87,5 gramů… Narážím na problém, váha ukazuje pouze celé gramy… Po několika pokusech - přidávání a ubírání cukru lžičkou se mi podaří přibližně odhadnout 1 gram, z toho půlku odsypu na váhu a zbytek vracím do sáčku… /Pokud budu péct příště, připravím se důkladně předem a koupím nebo vypůjčím přesnější, laboratorní váhy/. Jdu se ven uklidnit cigaretou… Vracím se a snažím se odměřit 1,25 sáčku vanilkového cukru, k tomu už přistupuju mírně unaven a lehce znechucen s poměrně značnou benevolencí a přisypu něco mezi 1,15-1,4 sáčku… Snažím se promíchat máslo s cukrem, ale moc se nedaří, ani lžící, ani vidličkou, máslo je ještě stále poměrně dost tuhé… Ucedím nějaké to ostřejší slůvko, pokládám misku na teplý radiátor a odcházím se ven uklidnit cigaretou… Po návratu už jde vše promíchat lehce, přesto jsem mírně nervózní, když čtu v seznamu, že mám přidat 1,5625 žloutku… Vybírám z lednice dvě nejmenší vejce a hážu do misky celé dva žloutky, poté se jdu ven uklidnit cigaretou… Bez větších problémů odvažuju a přidávám mleté ořechy… Jdu do zásobárny pro hladkou mouku, mouka není… Do pr. čic… Jasně, hladká se při vaření používá málokdy, už jsem jí nekupoval nejmíň půl roku, takže máme jen pár kilo polohrubý a kilo, dvě hrubý… Sedám do auta a jedu do obchodu pro kilo hladké mouky… Odvažuju mouku, přisypávám do misky a míchám… Sakra, lžící ani vařečkou to pořádně nepromíchám, budu do toho muset jít rukama… To nesnáším… Tu hnusnou mastnotu… Motorovej olej, klasickej šmír, to je v pohodě, ale mít ruce mastný od sajrajtu, jako je máslo nebo sádlo, nebo si nedejbóže natřít ruce Indulonou, to je humáč… Jdu se ven uklidnit cigaretou… Pak nějakou dobu hňácám s odporem holýma rukama tu hnusnou patlavou hmotu, dokud se dokonale nespojí a ukládám jí do lednice… Je cca 15:00…
Takže příprava na blbý vanilkový rohlíčky trvá kolem 5 hodin… V duchu obdivuju ženy, které se s tím se.rou každý rok…
Odjíždím do nedaleké hospůdky, abych nabral sil, zklidnil rozjitřené nervy a odpočinul rozbolavělým zádům… Rozjíždím se tam více než obvykle a místo jedné kávy si dávám dvě, načež se kolem 18. hodiny vracím domů a vysílen náročnou prací kolem 20. hodiny usínám a probouzím se až v 6 ráno…
Milý deníčku, zvedá se mi tlak a jdou na mě mdloby, když popisuju ten šíleně náročnej den, musím prozatím končit, záznam snad dokončím příště…
Možná bych tento záznam měl i zveřejnit, abych neznalé muže varoval před tím, aby se pouštěli do podobných akcí…
Přečtěte si také
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 17077
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2268
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2449
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2191
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1456
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 4104
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 6227
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 3448
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 3252
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 2233
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...