Pro Tebe
- Prázdná náruč
- Bekynka
- 15.10.12 načítám...
Už jednou jsem o Tobě psala, krátce potom, co jsi od nás musel odejít. Zanedlouho to bude pět měsíců a mně to přesto připadá jako včera, kdy jsem Ti třesoucí se rukou stvrdila podpisem Tvůj osud.
Tak moc mi chybíš. Není den, který bych na Tebe nepomyslela a není téměř ani dne, kdy bych pro Tebe neupustila alespoň pár slz. Tak ráda zavírám oči a vracím se do dob, kdy jsme byli ještě všichni tři šťastní. Hlavně Ty, a dával jsi mi to jasně najevo. Tak ráda bych vrátila čas do dob, kdy jsem se několikrát za noc vzbudila, jen abych Tě pohladila přes bříško a ujistila se, že jsi v pořádku.
Dělala jsem si legraci, jaké budeš rozmazlené miminko, když Tě s tatínkem pořád takhle „mazlíme“ už před narozením. Nikdy nezapomenu na ten poslední večer, kdy jsme ještě my dva spolu usínali spokojení a já měla radost z toho, že budeme zase o den blíž k Tvému příchodu na svět. To jsme ještě nevěděli, že další večer se budeme loučit a já Ti budu muset říci, proč už zítra nemůžeme být spolu.
Prosím, odpusť mi, že jsem dovolila tvůj odchod, aniž bych na sto procent věděla, že nejsi v pořádku a tvůj příchod sem za námi by byl nemožný. Nikdy si neodpustím, že jsem Tě takhle dala, aniž bych si byla jistá, že bys tu s námi nedovedl žít. Vím, že se to později prokázalo, slova lékařů byla pravdivá, a Tobě je teď jistě lépe, než by bylo, kdybych zvolila jinou cestu, ale…
Chci, abys věděl, že Tě nikdy nikdo nenahradí. Pořád posloucháme, jak budeme mít další miminko, ale nikdy už to nebudeš Ty. Ty jsi byl první. Cítím, že jsi se mnou, i když už nejsme tělesně propojení. Proto Ti dodnes každý večer posílám pár polibků na dobrou noc do nebe a říkám Ti, jak moc Tě miluji. Ani nevíš, kolik jsi mi toho dal a kolik jsi mě toho naučil. Má láska k Tobě mi změnila veškerý pohled na věci, na svět… Ale to nejcennější jsem ztratila, Tebe, můj andílku. A ne jen já, i tatínek. I on se moc trápí, jenom je statečnější než já, snaží se o to, kvůli mně. Dala bych cokoliv za tvé zdraví a tvůj návrat. Cokoliv za to, abys byl na Vánoce s námi. Tak jak to mělo být.
Nelituji tvého vzniku, ani žádného času stráveného s Tebou, a buď si jistý, že i kdyby ses zvládl narodit, ačkoliv moc nemocný, milovala bych Tě jako předtím, jako teď, víc, než cokoliv na světě. Moc Ti za všechno děkuji.
Miluji Tě.
Tvá máma
Přečtěte si také
Žijeme spolu, ale jsme spíš spolubydlící než milenci. Příteli to tak vyhovuje
- Anonymní
- 16.04.26
- 22
S Lukášem jsme spolu asi pět let. Náš vztah se ale dostal do bodu, kdy už se nikam neposouvá. Spíš mám pocit, že se pomalu vzdalujeme. Žijeme spolu, ale vedle sebe, ne spolu. Někdy se skoro ani...
Přítel nevydrží v práci déle než 2 měsíce. Má smysl s takovým plánovat život?
- Anonymní
- 16.04.26
- 44
S Mirkem chodím už dva roky. V poslední době spolu i bydlíme. Je to fajn kluk, splňuje vlastně skoro všechna má očekávání. Až na jedno, ale velmi důležité. Není schopný si udržet práci. Většinou je...
Osamělá cesta matky: Čtrnáct let ticha a boj o vyšší alimenty
- Anonymní
- 16.04.26
- 68
Sedím u kuchyňského stolu a prohlížím fotky od miminka mé 14leté dcery . Na fotce se usmívám s malou holčičkou v náručí. Bylo jí tehdy dva a půl roku.
Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky
- Miniwomen
- 16.04.26
- 93
Někdy mám pocit, že žiju ve dvou paralelních rodinných vesmírech. V tom mém, původním, je to pořád takové hlasité, objímající, někdy až těsné, ale vždy upřímné teplo. Vyrostla jsem se třemi...
Dcera se z přijímaček úplně složila. Teď navíc budeme čekat měsíc na výsledky
- Anonymní
- 15.04.26
- 3746
Přijímačky na střední školu má moje patnáctiletá dcera Lucie a desetitisíce dalších deváťáků za sebou. Přiznám se, že jsem to nikdy tolik neprožívala, dokud se to netýkalo mého vlastního dítěte. A...
Syn chtěl hrát fotbal. Děti se mu smály, že je tlustý, a už tam chodit nechce
- Anonymní
- 15.04.26
- 3060
Když jsme se přestěhovali do menšího města, můj osmiletý syn David si moc přál hrát fotbal. Říkala jsem si, že to bude dobrý nápad. Seznámí se s místními dětmi, zapadne do kolektivu a konečně si tu...
Chtěla jsem dítě bez chlapa. Teď lituju, že jsem na dceru sama a nic nestíhám
- Anonymní
- 15.04.26
- 1672
Mám za sebou pár nevydařených vztahů, které mě ujistily, že je mi nejlépe samotné. Jenže když jsem chtěla dítě, chlapa jsem k tomu zkrátka potřebovala. Vím, že to teď bude znít cynicky. Našla jsem...
Děti se odstěhovaly do zahraničí a my si s manželem připadáme hrozně opuštění
- Anonymní
- 15.04.26
- 813
Pociťujete někdy taky tu zvláštní nostalgii? Kolikrát jsem si říkala, když byly děti malé, ať už vyrostou, a máme s manželem konečně čas pro sebe. A ony vyrostly tak strašně rychle. Dcera i syn se...
Vzala jsem si o dost mladšího muže. Před lety mě miloval, teď se za mě stydí
- Anonymní
- 15.04.26
- 2474
Bylo mi čtyřicet let, když jsem potkala Petra, který byl v té době jen o něco málo starší než moje dcera. Potkali jsme se na jedné oslavě narozenin a skvěle si rozuměli. Brala jsem to jako...
Doufala jsem, že najdu lásku na seznamce. Nevěřili byste, co je tam za individua
- Anonymní
- 14.04.26
- 5969
Na muže mám prostě smůlu. Ve dvaceti jsem se vdávala, mám dvě děti, které už si žijí vlastní život. S jejich otcem jsme se po čase rozvedli. Mám za sebou ještě jedno manželství, které také...