Proč jít rodit do Přerova
- Porod
- julie01
- 01.04.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Milé budoucí maminky, Ráda bych se s vámi podělila o zážitek ze svého porodu, protože, jak vím z vlastní zkušenosti, každá čekatelka si ráda přečte o tom, že to jde i rychle a bez komplikací. A i když to asi není tak zajímavé jako líčení zdlouhavých problematických porodů, přesto si to neodpustím. Už jenom z toho důvodu, abych veřejně vyjádřila své díky personálu přerovské porodnice, do které se stále ještě některé místní maminky neodvažují jít rodit, protože tam jsou špatní doktoři, protivné sestry a vůbec „sto let za opicema. Hned na začátku proto podotýkám, že JÁ MÁM NAPROSTO ODLIŠNOU ZKUŠENOST.
Protivná byla jediná sestra z gynekologie, která dělala zbytečné scény kvůli županu pověšenému na tyčce od závěsu, který odděloval od sebe postele. Podotýkám, že jsem byla do té doby na dvoulůžkovém pokoji sama a není na něm jediný věšák… Ale s někým takovým se setkáte všude. Možná měla nějaké osobní problémy nebo se prostě ten den špatně vyspala.
Dr. Novota, který mě rodil, je sice svým přístupem k pacientovi poněkud „svojský", protože vám neřekne vůbec nic, pokud se nezeptáte, což asi u porodníka a vůbec lékaře, my zvídaví pacienti příliš neoceníme, nicméně má zlaté ruce a to je jistě mnohem důležitější. Respektoval mé přání a nenastřihl mě, i když se zdálo, že to bude potřeba, protože Albert nebyl žádný prcek - 3,71kg a navíc se cpal na svět hlavičkou a ručičkou zároveň. Takže tímto velmi děkuji panu dr., že jsem si už v den porodu v pohodě seděla, šla na WC a na šestinedělí pobíhala jako laňkaJ. Úplně opačný přístup k maminkám má nová paní dr. Martínková, která s vámi ochotně všechno probere, zkontroluje, poradí a je moc milá. Také pediatři byli pohodoví, ale to asi ani jinak nejdeJ
Největší díky patří ovšem vynikající PA, paní Jiřině Tomáškové. Byla prostě úžasná, celou dobu si pozpěvovala, což mě uklidňovalo a skvěle mě vedla. Podezřívám ji, že četla můj porodní plán více než jednou, protože se stala, aniž bych ji o to poprosila, mou mluvčí, a upozorňovala dr. na body z mého plánu, na které bych já, unavená bolestmi, určitě zapomněla, a pak by mě to mrzelo. Připomněla dr., že si nepřeji epiziotomii, že chci dítě přiložit ihned na břicho, že chce manžel přestřihnout pupečník… Její neustálé povzbuzování mi neskutečně pomáhalo a s naprostou důvěrou jsem tlačila a dýchala přesně, jak řekla. I když je v přerovské porodnici zvykem rodit spíše v polosedě na porodním lůžku, byla ochotná jít se mnou i do jiných poloh. Nakonec to však nebylo třeba, protože mi dřep a klek, ve kterých jsem strávila většinu kontrakcí, v té finální fázi vůbec nevyhovoval a bylo mi dobře právě v té klasické poloze. Paní Jiřko, i když to pekelně bolelo, díky za krásný porod.
Druhá nejdůležitější záležitost, která zajímá maminky po porodu je kojení. A tady mi opět nezbývá nic jiného než slova chvály. Sestřičky na novorozeneckém byly perfektní, vše ochotně vysvětlily, ale zároveň neobtěžovaly zbytečným kontrolováním. Jmenovitě chci poděkovat hlavně paní Janě Mlčákové, která mě naučila správně kojit a svým úžasným lidským přístupem mě podržela, když jsem měla jednu noc pocit, že to nejde. Bertík byl veliký, ztrácel proto víc než menší mimča a mé kolostrum mu nestačilo. Sestřička mi proto navrhla trošku ho přikrmit glukozou ze stříkačky. Malý ji sice plival, ale trošku vypil, uklidnil se a usnul a mně se ráno nalila prsa a od té doby kojím a kojím. I když to bylo jednu dobu bolestivé, i zde jsem se dočkala rady, co s tím, a pomohlo přesně to, co mi sestřičky doporučily. A co pro mě bylo nejdůležitější? Jejich chvála. Sebevědomí šestinedělek je věc neskutečně křehká a každé slovíčko pochvaly ze strany zkušeného profesionála vám ho nebetyčně zvedne.
A k těm 100 letům za opicema mám pouze toto. Na oddělení šestinedělí se plně podporuje kojení, nenajdete tam jediný dudlík, i kdybyste ho chtěly, maminky, a když se přikrmuje, tak lžičkou nebo stříkačkou.
Ale abych jen nechválila… Je škoda, že je zde pouze jeden nadstandart, mnohé maminky by jistě ocenily soukromí a hlavně samostatné sociální zařízení.
Toť zhruba vše, co jsem chtěla říci. A jestli vás to ještě neunavilo, tak čtěte dál, jak přišel na svět náš 51cm dlouhý a 3,71kg vážící syn Albert.
V 8 večer jsem lezla z vany a jak jsem došlápla na zem druhou nohou, prdla mi voda. Volala jsem do porod., jestli máme jet hned, když nemám stahy, ale řekli, že jo. Tak jsme dobalili tašku a pomalu vyrazili. Asi do devíti jsem byla monitoru, kde se ukázaly dvě ubohé kontrakce, jinak nic, takže dr. i PA se shodli, že to bude na dlouho.
Poslali nás na sál a prý, že si mám ještě zdřímnout, že to fakt bude trvat dlouho, byla jsem stále na 1,5cm, jako před třemi týdny, kdy mě začli strašit předčasným porodem.. Ve čtvrt na deset přišla první vážnější kontrakce, další asi po osmi minutách. To se ještě celkem dalo. Rozdýchávala jsem to ve stoje a v předklonu. Postupně to bylo horší, tak jsem se přesunula do vany. Ve dvanáct přišla PA zkontrolovat, jak jsme daleko. Těsně před tím jsem do vany vyzvracela večeři. Myslela jsem, že to bylo z těch homeopatik, která jsem jedla, ale PA mi pak vysvětlila, že to bylo čípkem a těmi bolestmi, a že je to v pořádku. Modlila jsem se, ať řekne aspoň na sedm. Bylo to na dva. Za tři hodiny šílených bolestí jsem se otevřela o půl cm! Teď už jsem věděla, že měli pravdu, když říkali, že to bude na dlouho. V půl jedné přišla znovu a jestli to prý bude aspoň na tři, dáme Yal. Bylo to, tak jsme ho dali. Jenže u toho jsem musela ležet na boku, což jsem vydržela dvě kontrakce, asi tak pět minut, a šla na WC. Tam se celkem nic nedělo, kromě toho, že jsem měla další stahy a začalo se mi chtít tlačit. Ptala jsem se, jestli můžu, protože mi bylo divné, že bych měla tlačit, když jsem na 3 cm. PA volala - na záchodě nééé! Vylezla jsem, zkontrolovala mě a řekla:„No, výborně, branka je zašlá, jdeme na to mamino. Při další kontrakci už tlačíme. Tatínku, máte připravený foťák?“ Nějak jsem nevěřila, že už je to ONO. A tak jsem zatlačila jen tak zkušebně. To bylo asi za pět jedna. Zavolali dr. a já jsem se do toho obula a jedna nula sedm už jsem měla Bertíka na bříšku. Nenastřižená, jen se 3 vnitřími stehy, protože se Albi tlačil ven i s ručičkou.
Pomohla mi asi ta homeopatika, která mi manžel trpělivě každých 15 min. sypal do pusy. Nic jiného, než toto, a že mi držel sprchu, když už jsem nemohla, pro mě udělat nemohl. Ale nejdůležitější bylo, že tam prostě byl. Myslím, že homeopatika jsou hlavně o hlavě. Musíte tomu prostě věřit, a já tomu věřila, takže u mě to zafungovalo. Za deset min. jsem se otevřela o sedm cm, což je slušný výkon:) Brala jsem Arniku Montanu 9 před porodem a po odtoku plodovky na střídačku Caulophyllum Thalictroides 9 a Acteu Racemosu 9 po patnácti minutách 5 kuliček. Jděte do toho, holky! Rozhodně vám to neublíží. Po porodu beru zase Arnicu a už skoro nekrvácím.
Přeji všem krásné a pohodové porody, třeba právě v Přerově.
Julie a Bertík 13 dnů od Jarňulek
Přečtěte si také
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 10
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...
Odsoudila jsem rodiče dětí bez snídaně. Pak mi syn vrátil moje vlastní slova
- Anonymní
- 07.11.26
- 24
Do rodičovské skupiny jsem napsala, že připravit dítěti snídani snad ještě není nad lidské síly. Za deset minut mi přišlo jedenáct souhlasných reakcí. Připadala jsem si jako jediná, kdo se nebojí...
Přijímačky se mají zjednodušit? Takže se pak na gympl dostane každý hlupák!
- Anonymní
- 07.11.26
- 74
Dneska jsem na internetu narazila na článek, který mě opravdu nadzvedl ze židle. Viděli jste ten nápad, že se přijímačky od Cermatu budou zjednodušovat? Já to prostě nechápu. Absolutně ne.
Kolegové mě pozvali na rozlučku. Až tam jsem zjistila, že dostávám výpověď
- Anonymní
- 06.11.26
- 4882
Ještě v pátek ráno jsem si myslela, že mám v práci skvělé vztahy a že si mě kolegové váží. Večer mě pozvali na společnou rozlučku, koupili mi dárek a objednali stůl v restauraci. Jenže já netušila,...
Manžel si pustil to odporné video přímo před naší dcerou. Chci utéct
- Anonymní
- 06.11.26
- 2140
Život vás občas srazí na kolena způsobem, o kterém se vám nesnilo ani v těch nejtemnějších nočních můrách. Jsou situace, kdy se díváte na člověka, s nímž sdílíte domácnost, a v šoku si uvědomujete,...
Dcera dostala v Lidlu hysterák. Lidé na mě koukali, jako bych za to mohla
- Anonymní
- 06.11.26
- 996
„Jsi ta nejhorší maminka na světě!“ zařvala na mě moje pětiletá dcera uprostřed Lidlu a vzápětí sebou praštila o zem. V tu chvíli se otočila snad polovina obchodu. Já stála s košíkem v ruce, v němž...
Muž odmítá kroužky, já tlačím své ambice. Kdo zachrání mého staršího syna?
- Anonymní
- 06.11.26
- 1021
Mateřství je neustálý boj mezi tím, kým bychom chtěli, aby naše děti byly, a kým ony ve skutečnosti jsou. Nejvíc bolí, když si uvědomíte, že svým vlastním tlakem možná křivíte osudy těch, které...
Chůvě jsem dával 300 korun za hodinu. Syn mi ukázal, co si má k večeři zalít
- Anonymní
- 06.11.26
- 1438
Syn přede mě položil kelímek instantních nudlí a zeptal se, jestli mu ho zaleju stejně jako Klára. Bylo půl osmé večer, zrovna jsem přišel z odpolední a žena měla službu ještě do rána. V lednici...
Celý život předstíral, že ho přitahuji. Manžel se mi přiznal až teď
- Anonymní
- 05.11.26
- 3761
Když mi manžel po dvanácti letech společného života oznámil, že ho vlastně nikdy nepřitahovalo moje tělo, nejdřív jsem si myslela, že jde o nějaký nepovedený vtip. Máme dvě děti, společný dům,...
Vím o manželově nevěře. Přesto s ním chystám dětem Vánoce
- Anonymní
- 05.11.26
- 1808
Na manželovu nevěru jsem přišla v říjnu. Od té doby s ním vybírám dárky, domlouvám návštěvy a před dětmi se snažím fungovat jako dřív. Řekla jsem si, že rozhodnutí nechám až po Vánocích. Jenže teď...
. Kyčle absolovované v Přerově - upřímně řečeno nic moc. Byl tam nějaký cizinec a my kyčlíky neměly v pohodě. Dostali jsme freikovu peřinu bez nějakého vysvětlení kvůli čemu a tak podobně. Byla jsem docela roztrpčená, navíc malá má problémy s prdíky. No už si zvykla a v nejhorším mám kontakt na ortopeda soukromého v Olomouci, takže když tak půjdem tam. Jinak se připrav na velký houf maminek a miminek, děsné prostředí a obrosvkou masovost tohoto vyšetření /s tím je spjatá i rychlost). Já byla docela v šoku, že jsme dostaly peřinu a než jsem se stačila na něco zeptat, už se vyšetřovalo další dítě. No prostě nechci to úplně kritizovat, ale já bych si to představovala maličko líp.
Julie, gratuluji ti k obříkovi. Já jsem rodila v Přerově v červenci a byla jsem naprosto spokojená. Možná právě proto, že jsem měla možnost srovnávat přerovskou a šumperskou porodnici. Nebe a dudy…
Radka