Bertík a Klárka společně u moře
- Rodičovství
- julie01
- 16.06.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj Jarňulky a Špuntíci, Záměrně používám dvojího oslovení, protože počítám s tím, že budeme mít tentokrát více čtenářůJ. Naše dovolená na řeckém ostrově Rhodos se totiž konala ve složení Jarňulka Julie a Jarňulák Bertík a Špuntice Terka a Klárka a tátové samozřejmě. Známe se a kamarádíme spolu už strašně dlouho, ale do poslední chvíle jsem nevěřila, že se nám společná dovča po letech zase podaří. Naposledy jsme byli na Silvestra, když Terka čekala Klárku. Od té doby jsme vždycky plánovali každý Silvestr a každé léto a pokaždé do toho něco vlezlo. Nemoci, těhotenství a podobněJ.
5. června jsme se tedy sešli na letišti v Brně a já se začala opravdu těšit. Bohužel jen na pár minut. Dozvěděli jsme se totiž, že oznámený časový posun odletu o dvě hodiny, který nám volali v sobotu, se nekoná a letíme v původním čase. To v praxi znamenalo, že jsme s dvěma malochy trávili 4! hodiny v letištní restauraci. No, začátek par exellance.
Bertík podle očekávání neusnul, protože všechno bylo tím pádem špatně. Měl se naobědvat na letišti a prospat se v letadle. Takhle byl totálně přetažený, v letadle nezamhouřil oka a udržet ho na sedačce bylo dost nemožné. Naštěstí nám letušky vyšly vstříc a mohli jsme si pak přesednout úplně dopředu, kde je víc místa a mohl se přece jen trochu pohybovat. Takže všem doporučuji domluvit si to hned po příchodu do letadla. Seděli jsme tak i zpátky a tím pádem měl Bertík své sedadlo, i když na něj neměl nárok. Sice ho moc nevyužil, ale stejněJ. Klárka jako ostřílený letec byla vzorová a ke konci na chvíli usnula.
Místo předpokládané čřtvrthodiny jsme jeli autobusem do hotelu 45 minut a Bertík usnul asi v šest tak pět minut před hotelem. V hotelu ale měli pochopení. Když mě viděli s miminem na rukách, nic po mě nechtěli a hned mě zavedli do pokoje, kde byla připravená postýlka. Takže jsme toho využili, dali Berťu na vysílačky a šli na večeři. Jenže ouha. Pořád jsem kontrolovala vysílačku a měla divný pocit, že něco nefunguje. Pak se šel Jarda podívat na Bertíka a našel ho úplně v šoku, celý se třepal, stál v postýlce a nebyl skoro k utišení. Dovedu si představit, jak se chudáček bál, když se probudil v cizím pokoji bez mámy a táty. Já jsem přišla hned za nimi a slyšela jsem ho z chodby. Bylo nám z toho všem blbě, ale malý se naštěstí brzy otřepal. Bohužel ještě ten večer vyzvracel kaši a spal samozřejmě s námi a dost se budil. Zjistili jsme pak, že vysílačka je v pořádku, protože venku fungovala, ale jakmile se zašlo do baru nebo jídelny byla hluchá. Asi je to těmi železobetonovými konstrukcemi, ze kterých se tam staví, a něco rušilo signál. Takže si na to dejte velký pozor. Nikomu nepřeju vidět své dítě takhle vyděšené.
Následující dny už byly super. Překvapil nás jen velmi silný vítr po celý den a dost chladné večery. Seděli jsme v dlouhých kalhotách a mikinách a poslední večer dokonce zabalení v dekách. Terka má zdokumentováno, určitě pošleJ.
Pláž byla ne 150, ale 250 metrů strašně prašnou cestou, kde jezdila sem tam auta a pěkně z kopečka, takže zpátky to byl mor. Byla příšerná, teda aspoň nám vadila hodně, hlavně, že tam bylo sklo a vajgly. Vypadalo to, jakoby tam někdo schválně rozbíjel flašky. Byly tam snad stovky malých oranžových, zelených a bílých kamínků, krásně vyhlazených, takže nás Jarda málem přesvědčil, že jsou to vyvřeliny. Jenže pak jsme našli část dna a hrdla láhve a pár ne úplně vyhlazených „kamínků".
Druhý den už jsme šli na pláž k hotelům kousek dál. Ta už nebyla písečná, ale byla čistá. Klárča nejdřív trochu stávkovala s koupáním. Moc se jí do té ledárny nechtělo a vlastně nikomu, takže jsem se koupala jen já, Terčin manžel a Bertík, ale nakonec se koupala i Klárka a byla pilná jak včelička. Neustále nosila kyblíky s vodouJ
Absolvovali jsme dva výlety a jednu projížďku lodí se skleněným dnem, na které Bertík usnul a Klárka byla chvíli kapitán a řídila celou loď. Pokud pojedete na loď, nezapomeňte prckům čepice a něco na přikrytí. Jak se to rozjede, pěkně to fičí. Terka se tam nachladila. A já jsem byla ráda, že jsem Berťu mohla celého zabalit do jeho osušky, jak mi tam vytuhl. Pak jsme byli ještě vypůjčeným autem ve městečku Lindos - moc krásné a bezva pláž. Doporučuji u půjčování vozidel projít nejprve víc půjčoven, ceny se hodně liší. My měli šestimístnou Multiplu na jeden den a bylo to v pohodě a dostali jsme i sedačku pro Alberta a podprdelník pro Kláru.
Všem se hodně líbilo v Aquaparku ve Faliraki, kde se na skluzavkách vyblbli pravda hlavně rodičeJJ.
Město Rhodos je také krásné. Byli jsme v přístavu, kde stál ten Rhodský kolos, jeden ze 7 divů světa, viděli jsme zbytky Akropole a všichni jsme absolvovali kolečko po starověkém běžeckém okruhu. Pravda, někteří ne úplně dobrovolně… Mohlo to být tak 600 metrů a první běžel Terčin manžel, pak Jarda a pak Klárka. Normálně se rozběhla po tom okruhu a my jsme ji nechali, že se za chvilku vrátí. Jenže ona bude určo atlet, protože Terka ji ani málem nedohlnala a Klárka hrdina to uběhla úplně celé!!!! To jsem se nemohla nechat zahanbit a dala jsem si to kolo taky.
Jídlo bylo pro mě ok, mám asi celkem zvrácené chutě, protože jsem si libovala v těch zapečených lilcích a dušených cuketách a zelenině vůbec, ale zbytek sestavy se vždycky postavil do fronty u griluJ. Klárka jedla vždycky něco málo ze švédských stolů a Bertík měl na snídani housku s máslem, sýrem a rajčetem, na oběd skleničku a dvakrát dostal výbornou rajčatovou omajdu a těstovinami a večer kaši. To jsme řešili ohřívačkou, stejně jako ranní Sunar a čaje. Skvělá věc, určitě bez toho na dovču nejezděte. Mezitím měl ovoce a odpo jogurt. Ale kupovaný. První den mi totiž na pláži vyblil celou svačinu. Vzala jsem mu totiž z toho společného u snídaně. Takže nedoporučuju, nevíte, jak je to dlouho vytažené a tak. Stál asi 1,40Euro a byl s 2% tuku a živými kulturami. Přímo v hotelu byl market se vším. Neměli tam akorát dětské jídlo, takže to jsme kupovali v Rhodosu. Je ale fakt, že se všechno hodně opakovalo, dopolední svačinu nějak vypustili a odpoledne dávali pořád stejnou suchou buchtu, jinak nic. Shodli jsme se, že už All inclusive v Řecku nechceme. Je fakt, že pár večerů jsme tam něco propili, ale naposledy vám „zadarmo" nalili ve třičtvrtě na jedenáct jejich času (je tam o hodinu víc) a kupříkladu nějaká jejich vodka s džusem z prášku stála 2,50. Navíc ty teplé obědy a večeře o x chodech jsou bohapustá přežíračka. Terka to riskla a zjistila +2. Já ke vstupu na váhu zatím nemám odvahu, ale málem jsem po cestě zpátky nedopla rifleL.
Měli jsme se ale moc fajn, nekonala se žádná ponorka, děti si moc rozuměly a já jsem se přistihla, že dost často přemýšlím o tom, jak hezky si spolu hrají, když jsou o dva roky. Klárka Bertíka nejen velmi často zabavila, ale krásně ho hlídala, aby někde nespadl, neutekl na letišti a tak.
Zpáteční cesta už byla v poho. Sice nám opět posunuli odlet dopředu, ale Bertík tentokrát hodinu prospal. Nezapomeňte na pití pro děti. Při přistávání a vzletu zaléhá v uších, tak je nejlepší, když celou dobu pijí.
Už mě nic nenapadá, takže přeji všem moc krásné léto, ať už ho budete trávit kdekoli, a žádná ztracená zavazadla.
Mmch. Je to sice s dětmi náročnější, než když jsme jezdili sami, protože si tolik neodpočinete. Ale stejně byla tahle dovolená zatím ze všech nejlepší, protože byla s Albertem.
Julie a Bertík, v pondělí 15 měsíců
Přečtěte si také
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 2573
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 1503
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 1016
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 612
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 572
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 2452
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 3291
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 2763
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 1016
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 1405
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...