Bertík a Klárka společně u moře
- Rodičovství
- julie01
- 16.06.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj Jarňulky a Špuntíci, Záměrně používám dvojího oslovení, protože počítám s tím, že budeme mít tentokrát více čtenářůJ. Naše dovolená na řeckém ostrově Rhodos se totiž konala ve složení Jarňulka Julie a Jarňulák Bertík a Špuntice Terka a Klárka a tátové samozřejmě. Známe se a kamarádíme spolu už strašně dlouho, ale do poslední chvíle jsem nevěřila, že se nám společná dovča po letech zase podaří. Naposledy jsme byli na Silvestra, když Terka čekala Klárku. Od té doby jsme vždycky plánovali každý Silvestr a každé léto a pokaždé do toho něco vlezlo. Nemoci, těhotenství a podobněJ.
5. června jsme se tedy sešli na letišti v Brně a já se začala opravdu těšit. Bohužel jen na pár minut. Dozvěděli jsme se totiž, že oznámený časový posun odletu o dvě hodiny, který nám volali v sobotu, se nekoná a letíme v původním čase. To v praxi znamenalo, že jsme s dvěma malochy trávili 4! hodiny v letištní restauraci. No, začátek par exellance.
Bertík podle očekávání neusnul, protože všechno bylo tím pádem špatně. Měl se naobědvat na letišti a prospat se v letadle. Takhle byl totálně přetažený, v letadle nezamhouřil oka a udržet ho na sedačce bylo dost nemožné. Naštěstí nám letušky vyšly vstříc a mohli jsme si pak přesednout úplně dopředu, kde je víc místa a mohl se přece jen trochu pohybovat. Takže všem doporučuji domluvit si to hned po příchodu do letadla. Seděli jsme tak i zpátky a tím pádem měl Bertík své sedadlo, i když na něj neměl nárok. Sice ho moc nevyužil, ale stejněJ. Klárka jako ostřílený letec byla vzorová a ke konci na chvíli usnula.
Místo předpokládané čřtvrthodiny jsme jeli autobusem do hotelu 45 minut a Bertík usnul asi v šest tak pět minut před hotelem. V hotelu ale měli pochopení. Když mě viděli s miminem na rukách, nic po mě nechtěli a hned mě zavedli do pokoje, kde byla připravená postýlka. Takže jsme toho využili, dali Berťu na vysílačky a šli na večeři. Jenže ouha. Pořád jsem kontrolovala vysílačku a měla divný pocit, že něco nefunguje. Pak se šel Jarda podívat na Bertíka a našel ho úplně v šoku, celý se třepal, stál v postýlce a nebyl skoro k utišení. Dovedu si představit, jak se chudáček bál, když se probudil v cizím pokoji bez mámy a táty. Já jsem přišla hned za nimi a slyšela jsem ho z chodby. Bylo nám z toho všem blbě, ale malý se naštěstí brzy otřepal. Bohužel ještě ten večer vyzvracel kaši a spal samozřejmě s námi a dost se budil. Zjistili jsme pak, že vysílačka je v pořádku, protože venku fungovala, ale jakmile se zašlo do baru nebo jídelny byla hluchá. Asi je to těmi železobetonovými konstrukcemi, ze kterých se tam staví, a něco rušilo signál. Takže si na to dejte velký pozor. Nikomu nepřeju vidět své dítě takhle vyděšené.
Následující dny už byly super. Překvapil nás jen velmi silný vítr po celý den a dost chladné večery. Seděli jsme v dlouhých kalhotách a mikinách a poslední večer dokonce zabalení v dekách. Terka má zdokumentováno, určitě pošleJ.
Pláž byla ne 150, ale 250 metrů strašně prašnou cestou, kde jezdila sem tam auta a pěkně z kopečka, takže zpátky to byl mor. Byla příšerná, teda aspoň nám vadila hodně, hlavně, že tam bylo sklo a vajgly. Vypadalo to, jakoby tam někdo schválně rozbíjel flašky. Byly tam snad stovky malých oranžových, zelených a bílých kamínků, krásně vyhlazených, takže nás Jarda málem přesvědčil, že jsou to vyvřeliny. Jenže pak jsme našli část dna a hrdla láhve a pár ne úplně vyhlazených „kamínků".
Druhý den už jsme šli na pláž k hotelům kousek dál. Ta už nebyla písečná, ale byla čistá. Klárča nejdřív trochu stávkovala s koupáním. Moc se jí do té ledárny nechtělo a vlastně nikomu, takže jsem se koupala jen já, Terčin manžel a Bertík, ale nakonec se koupala i Klárka a byla pilná jak včelička. Neustále nosila kyblíky s vodouJ
Absolvovali jsme dva výlety a jednu projížďku lodí se skleněným dnem, na které Bertík usnul a Klárka byla chvíli kapitán a řídila celou loď. Pokud pojedete na loď, nezapomeňte prckům čepice a něco na přikrytí. Jak se to rozjede, pěkně to fičí. Terka se tam nachladila. A já jsem byla ráda, že jsem Berťu mohla celého zabalit do jeho osušky, jak mi tam vytuhl. Pak jsme byli ještě vypůjčeným autem ve městečku Lindos - moc krásné a bezva pláž. Doporučuji u půjčování vozidel projít nejprve víc půjčoven, ceny se hodně liší. My měli šestimístnou Multiplu na jeden den a bylo to v pohodě a dostali jsme i sedačku pro Alberta a podprdelník pro Kláru.
Všem se hodně líbilo v Aquaparku ve Faliraki, kde se na skluzavkách vyblbli pravda hlavně rodičeJJ.
Město Rhodos je také krásné. Byli jsme v přístavu, kde stál ten Rhodský kolos, jeden ze 7 divů světa, viděli jsme zbytky Akropole a všichni jsme absolvovali kolečko po starověkém běžeckém okruhu. Pravda, někteří ne úplně dobrovolně… Mohlo to být tak 600 metrů a první běžel Terčin manžel, pak Jarda a pak Klárka. Normálně se rozběhla po tom okruhu a my jsme ji nechali, že se za chvilku vrátí. Jenže ona bude určo atlet, protože Terka ji ani málem nedohlnala a Klárka hrdina to uběhla úplně celé!!!! To jsem se nemohla nechat zahanbit a dala jsem si to kolo taky.
Jídlo bylo pro mě ok, mám asi celkem zvrácené chutě, protože jsem si libovala v těch zapečených lilcích a dušených cuketách a zelenině vůbec, ale zbytek sestavy se vždycky postavil do fronty u griluJ. Klárka jedla vždycky něco málo ze švédských stolů a Bertík měl na snídani housku s máslem, sýrem a rajčetem, na oběd skleničku a dvakrát dostal výbornou rajčatovou omajdu a těstovinami a večer kaši. To jsme řešili ohřívačkou, stejně jako ranní Sunar a čaje. Skvělá věc, určitě bez toho na dovču nejezděte. Mezitím měl ovoce a odpo jogurt. Ale kupovaný. První den mi totiž na pláži vyblil celou svačinu. Vzala jsem mu totiž z toho společného u snídaně. Takže nedoporučuju, nevíte, jak je to dlouho vytažené a tak. Stál asi 1,40Euro a byl s 2% tuku a živými kulturami. Přímo v hotelu byl market se vším. Neměli tam akorát dětské jídlo, takže to jsme kupovali v Rhodosu. Je ale fakt, že se všechno hodně opakovalo, dopolední svačinu nějak vypustili a odpoledne dávali pořád stejnou suchou buchtu, jinak nic. Shodli jsme se, že už All inclusive v Řecku nechceme. Je fakt, že pár večerů jsme tam něco propili, ale naposledy vám „zadarmo" nalili ve třičtvrtě na jedenáct jejich času (je tam o hodinu víc) a kupříkladu nějaká jejich vodka s džusem z prášku stála 2,50. Navíc ty teplé obědy a večeře o x chodech jsou bohapustá přežíračka. Terka to riskla a zjistila +2. Já ke vstupu na váhu zatím nemám odvahu, ale málem jsem po cestě zpátky nedopla rifleL.
Měli jsme se ale moc fajn, nekonala se žádná ponorka, děti si moc rozuměly a já jsem se přistihla, že dost často přemýšlím o tom, jak hezky si spolu hrají, když jsou o dva roky. Klárka Bertíka nejen velmi často zabavila, ale krásně ho hlídala, aby někde nespadl, neutekl na letišti a tak.
Zpáteční cesta už byla v poho. Sice nám opět posunuli odlet dopředu, ale Bertík tentokrát hodinu prospal. Nezapomeňte na pití pro děti. Při přistávání a vzletu zaléhá v uších, tak je nejlepší, když celou dobu pijí.
Už mě nic nenapadá, takže přeji všem moc krásné léto, ať už ho budete trávit kdekoli, a žádná ztracená zavazadla.
Mmch. Je to sice s dětmi náročnější, než když jsme jezdili sami, protože si tolik neodpočinete. Ale stejně byla tahle dovolená zatím ze všech nejlepší, protože byla s Albertem.
Julie a Bertík, v pondělí 15 měsíců
Přečtěte si také
Volby jako za komunismu: Není trapné házet do urny jedinou kandidátku?
- Anonymní
- 07.10.26
- 458
Jak všichni víte, blíží se komunální volby a jistě už jste ve svých schránkách našli obálky s kandidátními listinami pro vaše obce. Já tu svou otevřela s očekáváním. Naše malá vesnice sice nemá moc...
Ex si prosadil, aby dcera chodila do dvou školek. Následky nesla hlavně ona
- Anonymní
- 07.10.26
- 769
Dvě školky, noční můra, která trvala dva roky. Nechápu, jak tohle může někdo dopustit. Ex se po rozvodu odstěhoval na druhý konec Prahy a trval na tom, že naše společná, tehdy tříletá Anežka, bude...
Dcera si změnila heslo k telefonu. Začala jsem mít podezření
- Anonymní
- 07.10.26
- 615
Dcera už je ve věku, kdy si začíná hlídat svoje soukromí. Proto mě nejdřív nijak zvlášť nepřekvapilo, když si změnila heslo k telefonu. Jenže pak jsem si všimla, že si s někým pořád píše, telefon...
„Chlap si má po práci sednout na gauč a mít klid!“ tvrdí tchyně
- Anonymní
- 07.10.26
- 2905
S tchyní máme v zásadě hezký vztah. Kdykoliv přijede na návštěvu, přiveze pečený koláč, dětem vykoupí půlku hračkářství a upřímně se zajímá o to, jak se máme. Jenže v momentě, kdy se konverzace...
Na firemním večírku jsem si spletla kolegu. To, co se stalo potom, byl osud
- Anonymní
- 07.10.26
- 1088
Na firemní večírky jsem nikdy moc nebyla. Člověk se tam většinou snaží vypadat, že se skvěle baví, i když polovinu večera přemýšlí, kdy už bude společensky přijatelné odejít domů. Tentokrát jsem...
Rok jsem měla dokonalý vztah. Pak u mých dveří zazvonila jeho manželka
- Anonymní
- 07.10.26
- 746
Téměř rok jsem žila v přesvědčení, že jsem potkala toho pravého. David byl pozorný, galantní, nosil mi kytky bez důvodu a každá naše společná chvíle doprovázená kávou nebo procházkou byla jako...
Vždycky jsem si myslela, že svoje dítě nikdy neuhodím. Pak jsem mu dala facku
- Anonymní
- 06.10.26
- 1364
Jednu věc jsem měla ve výchově svých dětí vždycky jasnou. Nebudu je bít. Sama jsem jako dítě dostávala facky a párkrát i pořádně přes zadek. „Škoda každé rány, která padne vedle,“ slýchala jsem...
Tchyně má klíče od bytu a chodí bez ohlášení. Manžel to neřeší
- Anonymní
- 06.10.26
- 1171
Klíče od našeho bytu dostala tchyně jen pro případ nouze. Jenže postupně je začala používat kdykoli se jí zachce. Nosí polévku, přerovnává věci, kontroluje domácnost a manžel tvrdí, že bych měla...
Dělala jsem vše pro podporu jeho imunity. Stejně byl syn ve školce pořád nemocný
- Anonymní
- 06.10.26
- 525
Když Matěj loni nastoupil do školky, počítala jsem s tím, že první rok bude horší. Rýma, kašel, jednou za čas teplota. Jenže realita byla taková, že byl doma snad každé dva týdny. A já málem přišla...
Manžel domů „donesl“ pohlavní nemoc. Tvrdí, že mě nepodvedl
- Anonymní
- 06.10.26
- 1749
K lékařce jsem šla kvůli potížím, které jsem nejdřív přičítala něčemu banálnímu. Výsledek vyšetření mě zaskočil. Manželovi jsem řekla, že by se měl nechat vyšetřit také, ale on odmítá připustit, že...