Proč nejsem štastná
- O životě
- Anonymní
- 29.11.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je sobota brzo ráno a já rekapituluju...
Je víkend brzy ráno a já, největší ze spáčů touhle dobou obvykle spím. Vedle mě dvě děti, psi a manžel.
Dnes je tomu jinak, někdo chybí. Večer mi manžel volal, že je v nemocnici. Špatně se mu dýchalo už několik dní, má srdeční arytmii, víc nevím. Ale co mě děsí, jsou moje pocity. Strach je totiž až někde vzadu. Mám vztek. Ohromný vztek na tu nezodpovědnost vůči nám, vůči svému zdraví. Svoje obtíže totiž neřeší už dlouhou dobu a nakonec to odnesu já, která se nervuje, nespí, zůstane na všechno sama. Ještě aby mu tak něco bylo, vypadl z práce a měla bych ho doma, to už by mě trefilo rovnou. ´
Máme problémy, velké problémy a já si to plně uvědomuji až teď, když nad tím v noci přemýšlím. Taky se vám stalo, že zjišťujete, že žijete s někým úplně jiným než na začátku? Já ano.
Seznámila jsem se s chlapem, co byl v pohodě. Nyní žiju s někým, kdo mi nadává, že nic nedělám, kašlu na děti, jsem dl a ka. Cokoliv udělám, je špatně. Mám strach z doby, co jsme spolu, co zase bude špatně. Nevážím si ho, nedokážu říct, zda ho mám ráda.
A tak takhle přemýšlím a píšu jak to zrovna cítím, aspoň je to autentické.
Jsem špatná, protože cítím vztek místo strachu? Jsem mrcha, protože když mi v noci psal usmiřující se esemesky, nic to se mnou nedělá?
Nevím, co bude dál, nevím, zda chci v tomhle pokračovat.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1834
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1079
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1942
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 793
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 470
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21897
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2678
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2963
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2675
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1800
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Jo, tak tohle znam moc dobre…mame taky 2 deti, psa a ani spolu pomalu uz (i v te posteli) nespime…krizi jsme trochu meli uz po naroz. starsiho, ale takovou jako ted asi zdaleka ne.. nekdy mi ten chlap vedle me chybi (dneska se mnou spi akorat jeho mensi kopie, mimino se mnou v posteli usne hodne malokdy, normalne spi - a nekdy spis nespi a rve v postylce), ale vetsinou uz ani ne..uz mi taky rekl I udelal par veci co bolely, rve na me a nadava mi i pred detma, jak je neco spatne tj.ne podle jeho predstav a moji vinou (kterou si najde vzdy). Ja taky nemlcim a pak to lita. Uz si taky nekdy prijdu uplne neschopna kdyz neco rozbiju a on dela jako kdybych to udelala schvalne. Jenze jak jsem permanentne unavena, nevyspala tak mi padaj proste uz veci z rukou. A nejaky sex je to posledni na co mam energii, on o nej diky me postave po detech taky nijak zvlast nestoji a to jsme se loni po 12 letech co jsem spolu, I vzali…ale odicialne me ani nepozadal o ruku… jen tak neco nadhodil a pak jsme to tak ruzne probirali, az cela akce dostala konkretni verzi a podobu. A po roce od svatby uz parkrat placal cosi o tom ze jde od toho, ze to byla chyba, i si se mnou porizovat deti…matka jsem taky na 2 veci…ze on se o maleho a vychovu nestaral do jeho dvou let, kdy prisly situace, ze ja se starat nemohla (a I tak me nechal s klukem 2× tyden samotnou, kdyz uz mel pocit, ze o nic nejde - jeho zajmy a prace byly dulezitejsi…o cca rok pozdeji se trochu probral, kdyz jsem potratila, to pro nej byl sok a ja mu dlouho davala trochu za vinu, ze si v dobe, kdy jsem se mela setrit, pozval navstevu, tudiz jsem musela uklizet - no pry nemusela, ale on se k tomu taky nemel. A mne by bylo trapne. K detem nikdy nevstal… jeste je na me hnusnej, kdyz ho mala budi, ze ja narozdil od nej si muzu odpocivat pres den - jo, to urcite…anonym je snad pochopitelny…