Proč nejsem štastná

Je sobota brzo ráno a já rekapituluju...

*

Je víkend brzy ráno a já, největší ze spáčů touhle dobou obvykle spím. Vedle mě dvě děti, psi a manžel.

Dnes je tomu jinak, někdo chybí. Večer mi manžel volal, že je v nemocnici. Špatně se mu dýchalo už několik dní, má srdeční arytmii, víc nevím. Ale co mě děsí, jsou moje pocity. Strach je totiž až někde vzadu. Mám vztek. Ohromný vztek na tu nezodpovědnost vůči nám, vůči svému zdraví. Svoje obtíže totiž neřeší už dlouhou dobu a nakonec to odnesu já, která se nervuje, nespí, zůstane na všechno sama. Ještě aby mu tak něco bylo, vypadl z práce a měla bych ho doma, to už by mě trefilo rovnou. ´

Máme problémy, velké problémy a já si to plně uvědomuji až teď, když nad tím v noci přemýšlím. Taky se vám stalo, že zjišťujete, že žijete s někým úplně jiným než na začátku? Já ano.

Seznámila jsem se s chlapem, co byl v pohodě. Nyní žiju s někým, kdo mi nadává, že nic nedělám, kašlu na děti, jsem dl a ka. Cokoliv udělám, je špatně. Mám strach z doby, co jsme spolu, co zase bude špatně. Nevážím si ho, nedokážu říct, zda ho mám ráda.

A tak takhle přemýšlím a píšu jak to zrovna cítím, aspoň je to autentické.
Jsem špatná, protože cítím vztek místo strachu? Jsem mrcha, protože když mi v noci psal usmiřující se esemesky, nic to se mnou nedělá?

Nevím, co bude dál, nevím, zda chci v tomhle pokračovat.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
Anonymní
29.11.18 00:47

Jo, tak tohle znam moc dobre…mame taky 2 deti, psa a ani spolu pomalu uz (i v te posteli) nespime…krizi jsme trochu meli uz po naroz. starsiho, ale takovou jako ted asi zdaleka ne.. nekdy mi ten chlap vedle me chybi (dneska se mnou spi akorat jeho mensi kopie, mimino se mnou v posteli usne hodne malokdy, normalne spi - a nekdy spis nespi a rve v postylce), ale vetsinou uz ani ne..uz mi taky rekl I udelal par veci co bolely, rve na me a nadava mi i pred detma, jak je neco spatne tj.ne podle jeho predstav a moji vinou (kterou si najde vzdy). Ja taky nemlcim a pak to lita. Uz si taky nekdy prijdu uplne neschopna kdyz neco rozbiju a on dela jako kdybych to udelala schvalne. Jenze jak jsem permanentne unavena, nevyspala tak mi padaj proste uz veci z rukou. A nejaky sex je to posledni na co mam energii, on o nej diky me postave po detech taky nijak zvlast nestoji a to jsme se loni po 12 letech co jsem spolu, I vzali…ale odicialne me ani nepozadal o ruku… jen tak neco nadhodil a pak jsme to tak ruzne probirali, az cela akce dostala konkretni verzi a podobu. A po roce od svatby uz parkrat placal cosi o tom ze jde od toho, ze to byla chyba, i si se mnou porizovat deti…matka jsem taky na 2 veci…ze on se o maleho a vychovu nestaral do jeho dvou let, kdy prisly situace, ze ja se starat nemohla (a I tak me nechal s klukem 2× tyden samotnou, kdyz uz mel pocit, ze o nic nejde - jeho zajmy a prace byly dulezitejsi…o cca rok pozdeji se trochu probral, kdyz jsem potratila, to pro nej byl sok a ja mu dlouho davala trochu za vinu, ze si v dobe, kdy jsem se mela setrit, pozval navstevu, tudiz jsem musela uklizet - no pry nemusela, ale on se k tomu taky nemel. A mne by bylo trapne. K detem nikdy nevstal… jeste je na me hnusnej, kdyz ho mala budi, ze ja narozdil od nej si muzu odpocivat pres den - jo, to urcite…anonym je snad pochopitelny…

  • Nahlásit
3201
29.11.18 01:17

Vždycky když nevím jak dál, sednu si, vezmu papír a sepíšu pro a proti. Chápu tě…i ten vztek nadřazený strachu. Chlapi (ne všichni, abych tady neurazila někoho z přítomných mužů) jsou v tomhle zvláštní, často si neuvědomují, že zanedbáváním svého zdravotního stavu ubližují vlastně celé rodině.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1929
29.11.18 06:23

Název deníčku mi k tomu moc nehraje…víš sama, proč nejsi šťastná. Zkuste to s mužem překonat, ale buď v tom důsledná…pokud k žádné změně nedojde, bylo by asi dobré se osamostatnit a žít spokojeněji bez něj… :nevim: ale vyvaruj se nějakých rychlých nahodilých rozhodnutí, vyčkej, až se na to budeš dívat s odstupem a ne v té největší emocionální bouři, kterou jsi teď evidentně prožívala..budu na tebe myslet, ať to dopadne co nejlépe :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1794
29.11.18 07:00

Když si ho nevážíš tak si neváží ani on tebe. Jste jako zrcadla. To, co odrážíš, se ti vrací zpátky.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2346
29.11.18 07:47

Nejsi zla. Tohle se stava mnoha lidem. Mmch to srdce, koukni psychosomatiku, asi podle nej (bohuzel) moc nezije. A vim, ze je ti jasne, ze takove nadavky si nezaslouzi zadna zena. Drzim palecky pri rozmotavani klubicka - co s tim. Zivot neni cernobily, jak to casto vypada ve filmech a knihach…

  • Nahlásit
  • Zmínit
14348
29.11.18 08:19

To se někdy v životě stává. Otázka je, co s tím uděláš, jestli odejdeš nebo zabojujes. Nelynčuj se za své pocity, ale ber to jako mezník vašeho vztahu, teď to musíte začít bezpodmínečně řešit. Chceš to zkusit? Tak si promluvte, zajděte do poradny, snažte se,… Už nechceš, už v tobě všechno umřelo? Tak to rozsekni.

  • Nahlásit
  • Zmínit
21527
29.11.18 10:12

Těžko říct, jestli jsou tvé emoční stavy nárazové, nebo jsi vydeptaná už dlouho :think: Ptž každého z nás na protějšku něco štve, něco vyřešíme, něco odložíme/zasuneme a nad něčím mávneme rukou! Jenže v kritických situacích to vyplave na povrch, a všechno pěkně naráz :cert:
Zkusi si v klidu sednout a jak už tu někdo radil, sepiš si na papírek klady a zápory vašeho vztahu :think: Klidně je oboduj i číselnou škálou :think: At nevidíš věci jen černě - určitě najdeš i něco dobrého :think: Pak si rozvaž, co je řešitelné/co hoří a jakým způsobem by sis to představovala :think: A až se muž vrátí a bude schopen komunikace, tak to otevři a proberte to spolu! Když to sami nezvládnete, nebojte se odborné pomoci :think: Pokud ani ta nevyjde, pak je zřejmě na čase udělat radikální kroky :nevim:

Příspěvek upraven 29.11.18 v 10:14

  • Nahlásit
  • Zmínit
4
29.11.18 13:26

Asi je dnes moderní, řešit každou prkotinu rozvodem. A přiznejme si, že většinou je 90% různých hádek jen kvůli blbostem. Většinou peníze, nedostatek času na cokoli. A až někde na konci jsou Vaše děti. Takže totálně naopak, než by to mělo být. To není život, ale vydírání. Manželství přece není boj, ale spolupráce. A jestli chce, tak ať si to zkusí, dělat Vaší práci doma. Celé dopoledne člověk vaří a pak to zblajznou za 20 minut. A do myčky nebo v ruce to zase určitě děláte vy. A taťka je venku, nebo jinde, zatím co vy přemýšlíte, jestli dříve luxovat, nebo utírat prach. Sedněte si v klidu a dejte to do pořádku. Chudáci děti! Odskáčou to nejvíc a jako jediný. Zásadní otázka: PROČ? Snažte se to srovnat, oba to posílí. Co získáte, když se rozejdete? Budete mít pocit vítězství? Řekněte mu (pokud to cítíte), miluji Tě, chci Tě, chci s Tebou žít, ale nejsem Tvoje služebná. Obětovala jsem Ti všechno, kus sebe a nelituji toho, protože Tě miluji. Vadí mi to a to. Co vadí Tobě? Klidně si to pišme a pak škrtejme vyřešené. Uvidíš, že se dopracujeme k úplným blbostem ve tylu „nevynesený koš“. A kvůli tomu koši se lidi pak rozvádějí. Koukejme to oba probrat a zklidnit se. Zasloužíme si lásku, tak na tom pracujme. Nejsem tu na návštěvě, ale doma. Doma je tam, kde je rodina. naše rodina! Ty, já a naše děti. A je to místo, kam nesmí žádné starosti z venku. Ty nechávejme za dveřmi a doma se společně domlouvejme, jak na ně, potvory. Hodně věcí se řeší samo. Nakonec totiž zjistíme, že je to jen nedorozumění, špatné pochopení, ale chceme totéž. Jen si to neumíme správně sdělit.

  • Nahlásit
  • Zmínit
7629
29.11.18 20:10

Kazdy by rad resil a nikdo s vama přitom nezije…rozved se..ty i anonymni z prvního prispevku. a ze to nejde? Jo vlastne deti, ja na materske, nemam peníze… chapu..ale nedokazala bych zit s takovym muzem. Ja se rozvadim z mnohem malichernějších duvodu po 9 letech manzelstvi a ikdyz ma muj budouci ex muz zlate srdce,nebudu s nim uz ani minutu. Me zalezi i na mem stesti a nebudu se obětovávat pro netahlo dalších X let ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
21301
29.11.18 23:12

Měli byste problémy hodně rychle vyřešit. Protože to jeho srdce je varovný signál. Ani on není šťastný. Dej si dohromady, co od života chceš a jestli vůbec svůj život chceš mít po boku chlapa, co ti nadává. Možná by se oběma ulevilo nežít spolu.

  • Nahlásit
  • Zmínit
22509
29.11.18 23:13

Znám. I ten vztek. ex tajil hemoroidy a velké krvácení x let. JEdnou ráno jsem po něm našla doslova zakrvácenou mísu. Vyděsilo mě to, on to nechtěl řšir a ještě se mi smál, když jsem řekla, že mám strach. Vyběhala jsem mu vyšetření, dovezla ho na ně. Když byly druhému dítěti 3týdny, zkolaboval, musel do nemocnice, těžká anemie, transfuze. Já doma sama na dvě děti, po porodu, musela jsem si sama dělat dříví, zrovna na Vánoce… ten vztek a bezmoc byli příšerný.
Když jsem začala chodit do práce, nadával mi, že nic nedělám. Přitom vše bylo jen na mně, obn chodil do práce a dělal a baráku, doml jezdil málokdy.
A víš co pomohlo? ROZVOD. :nevim: Nebylo to unáhlené, já se snažila pracovatna vztahu, on ne. Raěji barák, kamarády než mě a děti. X let.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
30.11.18 10:40

holky tady zakladatelka. nechci to zakřiknout, protože se fakt bojím, že se to vrátí do starých kolejí, ale zatím je to naopak. Snad jsme k sobě zase našli cestu. Mám pocit, že jsem znovu zamilovaná:) HROZNĚ SE BOJÍM, ŽE TO BUDE JAKO DŘÍV, ale zatím je to, tukám, mezi námi jako na začátku. Asi to muselo dojít až takto daleko, abychom si uvědomili co je špatně a že nám na sobě záleží.

  • Nahlásit
11696
1.12.18 20:03

tak to je krásné zakladatelko, snad se tímto šokem napraví i váš vztah, že se oba budete snažit o to, aby bylo všechno lepší, bylo by toho vztahu škoda, přeji moc štěstí :srdce: :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
28
3.12.18 16:17

Teď je čistící období a je jen na nás to ustát. Ustanovit si víc svoji priororitu.

  • Nahlásit
  • Zmínit