Proč neočkujeme?
- Zdraví
- Anonymní
- 17.12.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ráda bych se s vámi podělila o myšlenku, proč jsme se rozhodli naši dceru neočkovat. Naše rozhodnutí se neustále vyvíjí, ale v tuto chvíli cítíme neočkování jako správnou cestu.
Nečekejte ode mě žádný román. Nemám nastudované složení očkovacích látek ani vedlejší nežádoucí účinky, či snad statistiky. Nechci vzdorovat systému. A ani nejsem imunolog.
K rozhodnutí naše dítě neočkovat vedl prostý fakt. Nespravedlnost. Asi všichni víme, že většina očkování mívá nežádoucí účinky. Často jsou to příznky relativně lehké a dočasné. Nejspíš se o nich zmínil i váš pediatr. Je ale malé procento (možná dokonce promile) jedinců, u kterých se projeví vedlejší účinky očkování velmi závažné, ba dokonce život ohrožující.
A teď k jádru pudla. Nepřijde mi spravedlivé, aby se stát oháněl očkováním pro blaho všech s tím, že nějaké malé, zanedbatelné procento či promile doposud zdravých dětí bude mít nežádoucí reakci, která ovlivní celý jeho zbývající život a celý zbývající život jeho rodičů, prarodičů a vůbec celého okolí.
Že je to zkrátka normální. Že se tento jedinec obětoval pro blaho celé společnosti. Náš stát považuje očkování za povinné, ale od případných závažných nežádoucích účinků už dává ruce pryč. Myslím, že tento přístup není férový. Pokud je očkování opravdu pro blaho všech, ať potom stát hradí alespoň základní péči o děti a dospělé, u nichž vznikly po očkování tyto závažné komplikace.
Toto je můj pohled na věc. Jaký je ten váš? Napište mi, jak to vidíte, možná změníte i můj pohled na věc.
PS.: na eMiminu se poměrně často setkávám s nerespektujícími komentáři, proto jsem dospěla k rozhodnutí publikovat tento článek anonymně. Díky za pochopení a vaše postřehy!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 747
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 464
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 764
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 353
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 216
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18380
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2456
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2642
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2392
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1578
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....