P.S.T.M. - 104 - DOVOLENÁ
- Snažení
- Missorka
- 09.07.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Babička se rozhodla, že si užije vnoučata a vzala si na týden OBĚ DĚTI!!! Věděla jsem to už od jara a stihla si to vymalovat v pastelových barvách... Co všechno udělám, uklidím, proberu, vytřídím... Kolik přečtu knížek, shlédnu dévédéček... Projdu Ikeu a milion dalších obchodů... Budu spát v noci nepřerušovaně, ráno vstávat kdy chci...
Nebudu šlapat po legu a uklízet pořád dokola hračky bez efektu
Nebudu muset zpívat a recitovat v autě…
Budu trávit na internetu spoustu času…
Budu vycházet jedině s kabelkou a nalíčená…
A jakmile bude muž taky doma, nevylezeme z postele… ![]()
Jasně, bude se mi stýskat, ale existují telefony, nejhůř sedneme do auta a vprostřed týdne o svátky tam dojedeme.
TAK TO BY BYL PLÁN.
Nechápu, že jsem se doposud nepoučila, že nic se neděje, tak jak si to vymaluju. ![]()
Realita vypadala následujícím způsobem:
Uklidila jsem obývák a vytřela kuchyň, toť vše a ještě navíc jsem to dělala až v pátek. Abych nekecala ještě jsem osprchovala dvě megakytky a umyla fikus (přísahám bohu, že do novýho bydlení se ta gigarostlina nestěhuje!!!).
Knížku jsem nepřečetla ani jednu zato: Reflex, Rytmus života (stydím se, ale v tý trafice jsme ho tam prostě nemohla nechat…), novou Marianne. Filmů jsem viděla teda dost, ale většinou se mi nelíbily, kromě Hillary a Jackie, ten mě dostal…
Ikea? V tom vedru? Kterej šílenec by tam jezdil? (podotýkám, že máme auto s klimatizací a na Černej most je to asi 10 minut, ale prostě jsem se nepřesvědčila, co už nadělám…)
V noci jsem spala. Ve dvě a v pět jsem se pravidelně budila na Valčino krmení a měla jsem co dělat, abych se nezvedla a nešla vařit Sunar. Než jsem šla spát, tak první den bez dětí, jsem došla až k pokojíčku, než mi došlo, že plyšáci fakt nepotřebujou přikrejt ani zkontrolovat, a že je jim úplně šumák, jestli si pro ně připravím dudáky… Dvakrát se mi dokonce stalo, že jsem prokazatelně SLYŠELA plakat dítě… Nepřejte si vědět, co jsem kočkám provedla!
Po legu jsem nešlapala, ale Duplo mašinky jsem si postavila, konečně mi do nich nikdo nehrabal, mohly jezdit jak JÁ jsem chtěla a mohla jsem vyzkoušet všechny funkce!!! Hlavně jsem nemusela hlídat, kdy se objeví malá blonďatá rozebíračka a z kolejiště mi udělá staveniště, zatímco strojvůdce bude vykřikovat TY NE, VALULIČKO, TY NE, NA TO NESAHEJ, TO JE VOJTY!!! ![]()
V autě jsem pravda nezpívala a nerecitovala, ALE viděla jsem tři bagry, dva traktory, jednou jela mašinka a přes cestu šli koníčci…
Než jsem nasedla, tak jsem nějak automaticky otevřela zadní dveře, ale pak mi došlo, že tam nemám koho u:,–(it, zase jsem je zavřela a doufám, že mě nikdo neviděl…
Internet mě nijak zvlášť nepřitahoval a vyskytovala jsem se tu daleko míň, než když jsou děti doma. Patrně když si to můžete dopřát plnými hrstmi, tak to není ono, mnohem lepší je, když u toho někdo křičí, někdo vyndavá z květináčů hlínu nebo vytírá podlahu právě vypraným prádlem připraveným na pověšení… ![]()
Vycházela jsem s „kabelkou“, ve které bylo: pepe (rozuměj krabička se sušenkama), taštička s plínama, Rybilka, ubrousky, jedna přesnídávka, několik aut v různých stádiích rozkladu, fragmenty zcela tvrdého rohlíku a rozkousanej dudlík…
Když byl muž doma, tak… To jediný jsme dodržovali! ![]()
Jasně, že se mi stýskalo.
Ale strašně.
Neskutečně.
Brečela jsem už v pondělí večer a pak pokaždé, když mi mamka dala Vojtu k telefonu (Val se zatím extra nevyjadřuje:-). Ačkoli byl evidentně spokojený: AHOJ MAMI, JAK SE MÁŠ, DOBŘE SPINKÁM, KOUPÁM, NA KOUPÁLKU HLAVOU KROUCÁM, MAMINKA PRACUJE, UŽ NEMÁM ČAS, JDU SE STREJDOU DÁT KOŠ… tak jsem po každým telefonátu řvala jak Pučálkovic Amina, až se muž naštval a zakázal mojí mámě, aby mi Vojtu dávala k telefonu.
Poprvé jsem zažila ten pocit, že vás skoro bolí ruce, jak chcete někoho obejmout a nemůžete… Veškerý pocity zhrzený matky (že jim vůbec nechybím, vůbec se jim nstejská, babičku budou mít radši než mě, Val se určo konečně rozleze po čtyřech a já to neuvidím, nebo ten konečně první zub najde babi…) jsem tvrdě potlačovala, ale dalo to fakt fušku!!!
V sobotu jsme dorazili k babí a ozvalo se: MAMINKA, NO MAMINKA PŘIJELA! A S TATÍNKEM!!!
V neděli jsem v 5 dala Valušce mlíko, v 6:10 se ozvalo: *VYSPINKAL DOBŽE, CHCI ZA HRAČKAMA, MAMINO, MLÍKO! a z vedlejší postýlky *BA BA BA BA BA!**, vstali jsme a MŮJ ŽIVOT SE VRÁTIL K NORMÁLU. ![]()
Krásné léto všem!
Peta, Vojta (2roky) a Valuška (11m) * *P.S.: Moje matka je moudrá žena, protože ten Valčin první zub (v 11m1t!) jsem našla před chvílí… ![]()
P.S.2: Sorry, Kačko, dřív to nešlo, chyběl by mi konec… ![]()
---------------------------------------------------------------------------
Albi 22.12.79 : Anika 2.12.04 - 3210g / 50cm (Praha)
těhulka TP vánoce 06
Anouar 20.6.80 (Praha)
Asha 13.1.75 : Matyáš 8.1.04 - 3600g / 48cm (Praha)
těhulka TP 7.2.07
Bolero 10.1.79 : Markéta 23.9.04 - 3280g / 50cm (Vodňany)
Budulínek 1.7.75 : Jakub 13.9.04 - 3400g / 49cm (Ostrava)
Dancul 30.1.80 : snažilka (Bratislava)
Evel 4.8.76 : Adam 10.8.04 - 3300g / 48cm (Křešice u Ltm)
Gábinka 30.10.81 : Bára 29.9.04 - 3570g / 51cm (Libomyšl)
Gabka 77 6.12.77 : Matěj 2.2.05 - 4480g / 54cm (Ostrava)
Gabule 5.8.80 : Štěpánek 18.2.05 - 3100g / 48cm (Ostrava)
Janew : Emma 16.3.06 - 2410g / cm (Praha)
Kacula 30.6.79 : Veronika 25.3.05 - 3710g / 51cm (Praha)
těhulka TP 1.11.06
Kačka 3.12.81 : těhulka TP 23.11.06 (Praha)
Kakinka 1.3.78 : Martin 30.10.05 - 3300g / 50cm (Jihlava)
Katcha 14.4.73 : Michaela 19.2.02 - 2960g / 50cm
Vít 6.10.04 - 3440g / 49cm (Praha)
Kiwwi 10.3.69: Hana 10.8.05 - 3000g / 49cm (Nitra)
Missorka 27.7.76 : Vojtěch 29.6.04 - 3330g / 50cm
Valerie 3.8.05 - 3500g / 48cm (Polerady)
Pepigaba 14.9.67 : Kateřina 14.6.96 - 3000g / 50cm
Jan 12.7.04 - 3333g / 50cm (Opava)
Puisek 9.8.78 : těhulka TP 2.9.06 (Litoměřice)
Tessie 16.6.80 : Matěj 17.5.05 - 3180g / 48cm (Praha)
Nakukovatelka deníčku:
Magrata 2.8.76 : Kryštof 16.2.04 (Praha)
Co nás čeká:
12.7. Honzík - 2. narozeniny
13.7. Bolero - svátek
25.7. Jakub - svátek
26.7. Anika - svátek
27.7. Missorka - 30. narozeniny
2.8. Magrata - 30. narozeniny
9.8. Puisek - 28. narozeniny
Přečtěte si také
Volby jako za komunismu: Není trapné házet do urny jedinou kandidátku?
- Anonymní
- 07.10.26
- 338
Jak všichni víte, blíží se komunální volby a jistě už jste ve svých schránkách našli obálky s kandidátními listinami pro vaše obce. Já tu svou otevřela s očekáváním. Naše malá vesnice sice nemá moc...
Ex si prosadil, aby dcera chodila do dvou školek. Následky nesla hlavně ona
- Anonymní
- 07.10.26
- 522
Dvě školky, noční můra, která trvala dva roky. Nechápu, jak tohle může někdo dopustit. Ex se po rozvodu odstěhoval na druhý konec Prahy a trval na tom, že naše společná, tehdy tříletá Anežka, bude...
Dcera si změnila heslo k telefonu. Začala jsem mít podezření
- Anonymní
- 07.10.26
- 446
Dcera už je ve věku, kdy si začíná hlídat svoje soukromí. Proto mě nejdřív nijak zvlášť nepřekvapilo, když si změnila heslo k telefonu. Jenže pak jsem si všimla, že si s někým pořád píše, telefon...
„Chlap si má po práci sednout na gauč a mít klid!“ tvrdí tchyně
- Anonymní
- 07.10.26
- 1668
S tchyní máme v zásadě hezký vztah. Kdykoliv přijede na návštěvu, přiveze pečený koláč, dětem vykoupí půlku hračkářství a upřímně se zajímá o to, jak se máme. Jenže v momentě, kdy se konverzace...
Na firemním večírku jsem si spletla kolegu. To, co se stalo potom, byl osud
- Anonymní
- 07.10.26
- 831
Na firemní večírky jsem nikdy moc nebyla. Člověk se tam většinou snaží vypadat, že se skvěle baví, i když polovinu večera přemýšlí, kdy už bude společensky přijatelné odejít domů. Tentokrát jsem...
Rok jsem měla dokonalý vztah. Pak u mých dveří zazvonila jeho manželka
- Anonymní
- 07.10.26
- 544
Téměř rok jsem žila v přesvědčení, že jsem potkala toho pravého. David byl pozorný, galantní, nosil mi kytky bez důvodu a každá naše společná chvíle doprovázená kávou nebo procházkou byla jako...
Vždycky jsem si myslela, že svoje dítě nikdy neuhodím. Pak jsem mu dala facku
- Anonymní
- 06.10.26
- 1293
Jednu věc jsem měla ve výchově svých dětí vždycky jasnou. Nebudu je bít. Sama jsem jako dítě dostávala facky a párkrát i pořádně přes zadek. „Škoda každé rány, která padne vedle,“ slýchala jsem...
Tchyně má klíče od bytu a chodí bez ohlášení. Manžel to neřeší
- Anonymní
- 06.10.26
- 1098
Klíče od našeho bytu dostala tchyně jen pro případ nouze. Jenže postupně je začala používat kdykoli se jí zachce. Nosí polévku, přerovnává věci, kontroluje domácnost a manžel tvrdí, že bych měla...
Dělala jsem vše pro podporu jeho imunity. Stejně byl syn ve školce pořád nemocný
- Anonymní
- 06.10.26
- 485
Když Matěj loni nastoupil do školky, počítala jsem s tím, že první rok bude horší. Rýma, kašel, jednou za čas teplota. Jenže realita byla taková, že byl doma snad každé dva týdny. A já málem přišla...
Manžel domů „donesl“ pohlavní nemoc. Tvrdí, že mě nepodvedl
- Anonymní
- 06.10.26
- 1653
K lékařce jsem šla kvůli potížím, které jsem nejdřív přičítala něčemu banálnímu. Výsledek vyšetření mě zaskočil. Manželovi jsem řekla, že by se měl nechat vyšetřit také, ale on odmítá připustit, že...