Něco se změnilo

Přemýšlím, co napsat. Ne, že by toho bylo málo. Spíš naopak. Takže vám budu vyprávět, co mi slina na konečky prstů přinese a doufat, že to bude srozumitelné.

s.jpg s.jpg

Ležím na své krásné nové posteli, svém vytouženém jedenapůllůžku metr sedmdesát nad zemí, na nové matraci, na které se konečně probouzím bez obrovské bolesti zad. A můj malý se zase probudil a buší mi do bříška, abych si toho taky všimla. Jsem ve 25. týdnu. Plná radosti, strachu a pochybností.

Dlouho jsem o svém těhotenství nevěděla. Neptejte se mě, jak je možné zjistit, že jsem těhotná v pátém měsíci. Je to možné. A podle mojí doktorky to není ani nijak zvlášť neobvyklé. Když mi ukázala obrazovku ultrazvuku, čuměla jsem bez pardónu jako tele na nová vrata. Pak přišel obrovský šok. Po tom, co jsem tuhle zprávu zavolala domů, jsem se sesypala a rozbrečela. Co teď budu dělat? Mám po maturitě, jsem přijatá na vysokou, příjem nemám, s přítelem jsme se rozešli a já se k němu za nic na světě nevrátím, navíc jsem mladá, nejsem připravená, tohle přece NEMŮŽU zvládnout!

O jednu hodinu a několik dalších záchvatů pláče později odcházím z ordinace. Něco se změnilo. Hrdě si prohlížím svoji těhotenskou průkazku a sama se divím tomu sílícímu pocitu štěstí. Hlavou se mi honí myšlenky jako: Tvoje máma tě přece taky měla ve dvaceti a jak skvěle to zvládla. Vždyť to dokážeš. Všichni ti pomůžou. A i kdyby ne… Vždyť budeš máma! Budeš mít syna! Tak jsi to přece v koutku srdce vždycky chtěla. Pak přichází ta těžší část. Oznámit to všem příbuzným, známým, kamarádům. Co si budou myslet? Napadá mě jako první. A záleží na tom vůbec? Napadá mě hned vzápětí. Bohudík je moje maminka rychlejší než já a tak se to většina příbuzných dozvídá od ní. Jsem připravená na všechno to láteření a spílání o nezodpovědnosti i na to, že nikomu nebudu nic vysvětlovat.

Jenže hromy a blesky se nekonají. Babička mě nadšeně objímá a do noci se mnou rozebírá svoje těhotenství. Můj táta s jeho ženou sedí najednou u nás v obyváku, táta se směje, že bude dědek, přidává trochu ironie a pseudovýchovy, jeho žena mě objímá a říká, jak bude všechno dobré a jak to všechno zvládneme. Babičky jsou zvědavé, kamarádky nadšené z vyhlídky courání s kočárem, mamina si povídá s mým zatím nijak extrémním bříškem, všichni slibují pomoc při hlídání. Všude je radost, protože se rodí nový život.

A já? Já uprostřed všech těch šťastných lidí svítím štěstím ještě větším, s každým pohybem toho malého človíčka ve mně nacházím svoje místo v životě, jakoby se najednou všechno ustálilo a uklidnilo a zapadlo na své místo… Všechno je správně, dokud jsme spolu. Jsem máma. Jsem hrdá máma. A i když to bude těžké, s pomocí všech těch lidí kolem mě to dokážeme. Holt budu chodit první semestr na přednášky s pupkem a později bude malý před usnutím poslouchat místo pohádek literaturu 18. století.Budu se muset vzdát mnoha svých snů.

Budu se muset vzdát i své nové postele. Stojí mi to vůbec za všechny ty probdělé noci?

To je přece jasné. Stojí.

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
1031
2.9.11 06:47

Pěkně napsané.dítě stojí za to vše,poznáš to :srdce: přeji Ti,at vše zvladnete.

  • načítám...
  • Zmínit
10120
2.9.11 07:19

krásný deníček…přeji, ať vše, s pomocí těch úžasných lidí, které kolem sebe máš, zvládneš…i školu…nebude to jednoduché, ale pokud ty sama budeš chtít, to je ten nejlepší krůček k vytyčenému cíli…a ten nejkrásnější, v podobě miminka, tě čeká už brzy a uvidíš, že budeš tou nejšťastnější maminou pod sluncem…pls…budu ráda, když tu uvidím další deníčky o tom, jak to vše krásně pokračuje :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
3248
2.9.11 07:21

Hned mám lepší den po přečtení deníčku…moc hezky napsané :kytka: Držím pěsti ať vše oba zvládnete :huban:

  • načítám...
  • Zmínit
6220
2.9.11 07:22

Přidávám se, pro dítě cokoli, buď ráda za pozitivní reakce a těš se a využij pomoci. :palec:

Také moje rodina naše těhu takhle přijala, až na pár sobeckých členů (tátova přítelkyně a její dcera). Ale bohužel jejich pomoc nebudu moct nikdy plně využít jelikož bydlím 120km od nich. :oops:

  • načítám...
  • Zmínit
2746
2.9.11 07:42

Neboj, vysoká se dá při rodičovské docela dobře udělat. Většina mých kamárádek si ji takto dodělala. Budeš dobrá máma. Je dobře, že to tvé okolí tak pěkně přijalo. Když si vzpomenu na svoje rodiče, jak mě celou vysokou strašili, abych náhodou neotěhotněla, protože pak můžu jít dělat leda do kravína :lol: (samo, že dost přeháněli), tak Ti trochu závidím přístup tvých rodičů.
Přeji pohodové těhotenství a užívej si to :-)

  • načítám...
  • Zmínit
cher
2.9.11 08:01

Máš skvělou rodinu, toho si važ a moc držím palce :kytka:

  • Upravit
4145
2.9.11 08:05

Moc moc držím palečky abyste všechno zvládli…věřím tomu že Tvá rodina Vás podpoří a pomůže Ti…Miminko za to určitě stojí!!!Držím palečky :kytka: :kytka: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
1299
2.9.11 08:50

Ahoj, jsem ráda za tento deníček a věř mi, že to zvláneš. Já porodila v 18ti, kdy jsem ještě studovala střední školu a s rok a půl starým dítětem jsem udělala maturitu. Takže neboj, zvládneš to :-) hlavně že máš podporu doma, to je obrovské plus !!! :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
16939
2.9.11 09:02

Též gratuluji a věřím,že s tak skvělou rodinou jako máš to bude pohodička :mrgreen: :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
13
2.9.11 09:21

Kásně napsanané také gratuluji a držím palce :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
4886
2.9.11 10:15

teeda, tolik naděje! a tak báječná rodina… a zdravé miminko… máš opravdu štěstí! ať vám všechno ezky vychází a jste jen a jen šťastní :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
13
2.9.11 10:23

Velmi pěkně napsané, držím palečky a neboj s tvou rodinou to zvládneš :hug: .

  • načítám...
  • Zmínit
48576
2.9.11 10:59

Krásné a budeš skvělá máma :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
2203
2.9.11 11:13

taky jsem se lehce dojala! drzim palce :palec: mit kolem sebe tolik milych lidi je krasne :srdce: . a se svym spisovatelskym talentem si navic muzes dobre prividelavat psanim nejakych sloupku ;)

  • načítám...
  • Zmínit
34
2.9.11 12:06

Super deníček! A k vysoké: tři moje spolužačky byly těhu již v prvním semestru, další těhotněly postupně, někdy i braly děti na přednášky či zkoušky :lol: a zvládnout se to dá, zvlášť při takové veliké podpoře rodiny.

  • načítám...
  • Zmínit
8413
2.9.11 13:09

Jeee, tak tohle se četlo jednim dechem. Moc hezké. Štěstí a optimismus z tebe jen srší a proto to určitě to zvládneš :palec: :palec: :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
992
2.9.11 14:02

Pokud máš rodinu která se za tebe postaví a pomůže ti jak píšeš, tak není co řeši :lol:
Pěkné těhulkování :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
992
2.9.11 14:03

Pokud máš rodinu která se za tebe postaví a pomůže ti jak píšeš, tak není co řeši :lol:
Pěkné těhulkování :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
1247
2.9.11 15:24

Jsem v podobné situaci, až na tu vysokou, na kterou jsem se už ani nehlásila, protože jsem věděla, že jsem těhotná, už 4 měsíce před maturitou. Teď jsem ve 37. týdnu. Když jsem otěhotněla, partner mi řekl, ať se nebojím, že se postará, že budeme spolu… A jak to dopadlo? Je to týden, co se se mnou rozešel… To, že otěhotníš a vypadá to všechno až skoro ideálně, není žádná záruka. Nikdy nevíš, jak to může dopadnout. Na jednu stranu jsi na tom dobře, že už od počátku víš, na čem jsi a co můžeš od koho očekávat. Já jsem až doteď žila v nějaké iluzi a vyrovnávat se s novou situací a novýma podmínkama takhle chvilinku před porodem, to bych nepřála nikomu…
Takže buď šťastná, že máš podporu od blízkých, těš se na chlapečka a hlavně - nenech si to ničím pokazit!
Hodně štěstíčka :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
89
2.9.11 19:30

krásně napsané, budeš skvělá máma :palec:

Příspěvek upraven 02.09.11 v 19:30

  • načítám...
  • Zmínit
730
2.9.11 20:46

když se chce ,všechno jde!!!Důležité je teď se soustředit na mimčo a škola může počkat…někdo tu píše ,že se to dá zvládnout obojí najednou!Tak je to jen na Vás!mimo jiné deníček je super ,ráda si počtu pokračování :lol: !Přeji Vám pohodové těhulkování ať se daří Vám i miminku!!!! :srdce: :andel: :srdce: :andel: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
720
2.9.11 20:57

Gratuluji k těhu i k mimišku… a rovněž k úžasné rodině, kterou máš kolem sebe… My jsme o pár týdnů před Tebou a můžu říct, že tak jako Tvoje máti, to vzala pouze moje máma… Tchýně nás pomalu poslala k šípku… Takže věř, že to zvládneš i bez přítele, jen tak sama a se svou rodinkou, která Tě miluje a následně bude i Tvé mimi… A neboj, školu doděláš pomalu, ale jistě… Hezký zbytek těhulkování

  • načítám...
  • Zmínit
53
2.9.11 21:54

Ach jo,chce se mi brečet,protože to malý nikdy neuvidí svýho tátu :cry: ,nebyla o něm ve článku ani zmínka. :cry: :cry: Tak snad mu to vynahradí jeho prarodiče

Příspěvek upraven 02.09.11 v 21:55

  • načítám...
  • Zmínit
595
2.9.11 22:23

:hug: :hug: :hug: zvladnes to, uvidis, rodina Ti pomuze. Krasne tehulkovani :dance:

  • načítám...
  • Zmínit
13
3.9.11 00:01

Dessie, s dojetím ti gratuluji, a vím, že budeš ta nejlepší máma pro své děťátko. Myslím si, že otázkami, nervozitou, pláčem, štěstím, radostí a všemi těmi smíšenými pocity si zde prošlo spoustu novopečených maminek, ale láska je mnohem silnější a když ji umíš dát, tak ji třeba v podobě radosti a štěstí od svého miminka zpět dostáváš. Mé těhotenství bylo také neplánované ale jsem šťastná za to, že v sobě nosím malou holčičku, která mi bude říkat mami.
Kdyby rozhodnutí našich rodičů v době našeho početí bylo jiné, tak nemůžeme dnes darovat život dál :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
113
3.9.11 09:03

Moc krásně napsané.. Mám slzy na krajíčku.. Máš pravdu stojí to za to… Držím palečky :dance: :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
6918
3.9.11 10:26

Krásně napsaný deníček :potlesk:. Držím :palec:, aby všechno dopadlo jak má. Budeš skvělá máma, už teď jí jsi :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
299
6.9.11 20:06

Moc pěkně napsané :andel: . Gratuluji a držím všechny palečky, ať spolu vše zvládnete :srdce:.

  • načítám...
  • Zmínit