Sebastián
- Prázdná náruč
- majda11111
- 11.11.15 načítám...
Přečetla jsem spoustu podobných deníčků a strašně mi pomohly zvládnout to, co se stalo i nám. Zjistila jsem, že v tom nejsem sama a dalo mi to sílu. Proto jsem se rozhodla napsat i svůj smutný příběh.
Miminko jsme si s přítelem moc přáli a začali plánovat. Tři čtvrtě roku jsem ale neotěhotněla, a tak jsme se obrátili na centrum asistované reprodukce. Po všech vyšetřeních nám sdělili, že problém není až tak velký a že zkusíme oplodnění inseminací.
Hned druhý pokus se vyvedl a my byli šťastní a těšili jsme se na všechno, co nás čeká. Ze začátku jsme byli pověrčiví, tak jsme těhotenství drželi v tajnosti. Po prvním velkém ultrazvuku na konci 3. měsíce jsme se všem pochlubili.
Pak následovaly další kontroly. Jelikož jsem otěhotněla po inseminaci, moje doktorka mě poslala do rizikové poradny do nemocnice, aby bylo vše pod kontrolou.
V 19. týdnu jsem byla v poradně. Doktor mi udělal ultrazvuk a řekl, že je vše v pořádku. Ptala jsem se, jestli vidí pohlaví miminka, ale řekl, že je špatně natočené a že nic nevidí a objednal mě na příští týden na velký ultrazvuk ve 20. týdnu.
Za dva dny mě začalo bolet v podbřišku. Jelikož to byl pátek, tak jsem si řekla, že skočím ještě jednou na prohlídku, jestli je vše v pořádku, abychom neplašili o víkendu.
Doktor udělal zase ultrazvuk a řekl, že miminko je v pořádku a že moje bolesti jsou z toho, jak miminko roste a děloha a vazy se roztahují. Ptal se, jestli už známe pohlaví a prozradil, že čekáme chlapečka.
Odcházela jsem spokojená, přítel na mě čekal před ordinací a byl šťastný, že čekáme Sebastiánka, moc si chlapečka přál.
Odpoledne jsem pak jen odpočívala a skoro celou sobotu polehávala. Bolesti jsem stále měla. K večeru mi přišlo, že jsou bolesti silnější a chystali jsme se, že pojedeme znovu do nemocnice. Než jsem došla do koupelny se převléct, čekal mě velký šok. Odtekla mi plodová voda a já věděla, že je konec.
Do 20 minut jsme byli v nemocnici. Po prohlídce byl malinký ještě v pořádku, malé množstí plodové vody v děloze ještě zůstalo. Doktor mi nařídil naprostý klid s posteli v nemocnici a že musíme čekat, jak se s tím malý popere a zda se plodové obaly zacelí.
Čtyři dny jsem jenom ležela a bála se na posteli pohnout. Stále jsem čekala, kdy ucítím pohyby miminka. Následovaly denní kontorlní odběry krve, kapačky a antibiotika. Nikdo nedokázal říct, co bude. Malého v bříšku jsem prosila, ať je silný a slibovala mu, že to spolu zvládneme.
Po kontrolním ultrazvuku bylo všechno jinak. Jiný doktor mi sdělil, že to miminko nemůže zvládnout a že o něj přijdu. Zhroutil se mi celý svět, myslela jsem, že se neudržím na nohou. Došla jsem do pokoje a volala příteli, že to malý nezvládne a že o něj přijdeme. Přijel za mnou a utěšoval mě.
V poledne mi povolili jít do sprchy a já poznala, že se něco děje. Po kontrole mi doktor sdělil, že malému už nebije srdíčko a že potrácím.
Převezli mě na porodní sál a začalo nejdelších 6 hodin v mém životě. Dostala jsem kapačku na vyvolání bolestí. Kapala strašně dlouho, ale bolesti nikde. Mezitím se prostřídaly směny lékařů.
Následovala další kapačka a začaly bolesti, ze začátku se to dalo vydržet, ale později jsem měla co dělat kontrakce prodýchat. Nabízeli mi injekci na snížení bolestí, ale doktor řekl, že je možné, že nezabere a že se to tím jen prodlouží, tak jsem ji odmítla.
Nejhorší bylo vědět, že je to všechno stejně k ničemu. Skoro po 5 hodinách jsem začala rodit našeho chlapečka. V polovině třetí kapačky na vyvolání bolestí byl malý na světě. Pak následovala ještě revize v narkóze.
Sestřička se mě ptala, jestli se budu chtít rozloučit, ale neměla jsem na to sílu. Dodnes nevím, jestli jsem udělala dobře.
Byl to nejhorší zážitek v mém životě, nikdy jsem si nedovedla představit, že by se nám tohle mohlo stát. Jeden den jsme se těšili, že budeme mít chlapečka a druhý den bylo vše jinak.
S přítelem to ale nevzdáváme a hned, jak to bude možné, se pustíme do další cesty za vytouženým miminkem. Na Sebastiánka ale nikdy nezapomeneme.
Přečtěte si také
Šílené rande: Svlékla jsem se do prádla a on mě obvinil z propagace komunismu
- Anonymní
- 05.05.26
- 4345
První máj, lásky čas... tak se to alespoň říká. No, u mě to byl spíš čas totálního vystřízlivění a pocitu trapnosti, který bych nepřála ani největšímu nepříteli. Chodila jsem s Markem asi dva...
Společná dcera (4) nám rozvrací manželství i vztahy s dětmi z minulých vztahů
- Anonymní
- 05.05.26
- 1640
Tohle je téma, o kterém se špatně mluví. Vlastně je to spíš tabu. Určitě nechci vinit malé dítě, které jsem si navíc strašně přála. Po rozvodu jsem si chtěla užívat, cestovat. Měla jsem přítele,...
Máme doma miminko a já se bojím vyjít ven. Partnerova ex mě napadla
- Anonymní
- 05.05.26
- 1930
Vtrhla k nám na zahradu bez varování a během pár vteřin se všechno změnilo. Bývalá manželka mého partnera mě fyzicky napadla – bez předchozího konfliktu, bez vysvětlení. Mám doma novorozeně a další...
Když srdce bloudí: Můj příběh o ztracené lásce a nekonečném hledání
- Anonymní
- 05.05.26
- 493
Ahoj, možná se potřebuji jen vypsat. Prosím, neodsuzujte mě – jsem prostě jen hrozně nešťastná a začínám pochybovat, že ještě někdy budu šťastná. Je mi 23 let, studuji, a přestože bych měla mít...
Deník: Život na vedlejší koleji (3. díl)
- Anonymní
- 05.05.26
- 407
Víkend byl peklo. Znáte to, holky – takový ten hrozivý klid před bouří, kdy se na manžela usmíváte, podáváte mu ovladač, ptáte se, jaký měl den, a v duchu ho přitom porcujete tupým kuchyňským nožem.
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 5623
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 2627
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 1395
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 4650
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2963
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
posílám hodně sil.
. Držím vám pěsti at se dočkáte svýho štěstí. 
upřímnou soustrast. Drž se. 
To je moc smutné. Držím palce, ať se brzo dočkáte miminka. 
Myslím na Tebe a přeji ať je brzy za Vámi vše špatné a nastane jen to dobré!
Držte se oba a přeji, ať se rány brzy zahojí a podaří se miminko. Hodně sil!