Síce neskoro, ale predsa :))
- Porod
- kkatus
- 05.01.06 načítám...
Milé spolubojovnice, je to síce už skoro 8 mesiacov, ale cítim sa voči emiminu dlžná :)) tak som sa rozhodla zbavit sa dlhu... Asi od začiatku, aby to nebolo velmi krátke :)))
Malý Kubo bol „plánované“ dieťa, po vy:,–(ení antikoncepcie sa nám zadarilo hneď v druhom cykle. Tehotenstvo prebiehalo v podstate bez problémov, okolo 6-8týždňa som mala večerné!! nevoľnosti, cca od 20 týždňa občas bolesti okolo žlčníku, ináč nič. Pribrala som cca 12kg, pracovala do 8 mesiaca, takze som na predporodny kurz nechodila.
Termín porodu bol 18.5., porodny plan som pripraveny nemala, spoliehala som na prirodu a skusenosti doktorov a PA v miestnej nemocnici. Teda malá oprava. Bola som dohodnutá s jedným spriazneným dr.(slovák slováka si hľadá
, ale nakoniec to dopadlo ináč.
V piatok 13.5. som bola večer u kamarátky na kávu a okolo 18tej ma zacalo nieco tlacit v podbrusku. Neboli to bolesti, len taký jemný intenzívny tlak. pravidelnost ziadna, opakovalo sa to po 6-15 minutach. Kamarátka ma išla odprevadiť domov a vo dverách zakričala na mojho manžela zo srandy, že mám kontrakcie. Ten s kludom angličana siahol po hodinkách ani nezdvihol oči od knihy (učil sa na skúšku ktorú mal o 5dní) a povedal-ked to príde tak povedz…ja som si bola istá, že sú to poslíčkovia, tak som podla instrukcií múdrych knižiek vliezla do vane s teplou vodou a čakala čo bude. Nič sa nezmenilo, tak som išla ohriať večeru. Tlaky prestali pri sledovaní Uvolněte se prosím
uvolnila som sa, išla na chvíľu na net a o 24 som si ľahla spať. Asi na 5 minút. Potom to začalo- nechceli sme tomu veriť, preto nám trvalo hodinu, kým sme vyrazili z domu. Čo?? kontrakcie po 3 minútach ![]()
Keď sme odchádzali z domu tak už boli po dvoch. Cesta bola krušná, išli sme pešo. Normálne to máme do nemocnice 5minút, trvalo nám to s cca 5 kontrakciami asi 15 minút.K Keď som mala kontrakciu tak som sa chytila najbližšieho pevného bodu v poradí- radiátor na chodbe, zábradlie pri schodoch 3. vchodu, zábradlie pri schodoch 8. vchodu, lampa pri záhradníctve, kľučka na vrátnici nemocnice
Na zábradlie pri schodoch 8. vchodu pozerám každý deň s úsmevom, tá kontrakcia bola najhoršia,
Nášho vyvoleného dr. sme ešte nevolali, chceli sme počkať čo povie PA.
No a PA povedala-netlačte, už vidieť hlavičku, zavolám doktorku, rodíte.
Ja: to nieje možné! Ešte som ju poprosila, nech skontroluje ozvy babetka, boli v poriadku.
No a potom to už šlo…vyliezt na porodnicky stol, prišla dr., spýtala sa ma v rýchlosti nejaké veci,manžel sa prezliekol do zeleného, dr. povedala nech s kontrakciou tlačím…na 3 kontrakcie bol malý na svete. ![]()
Suma sumárum- 0.00 začiatok kontrakcií 0.55 odchod z domu 1.35 sa narodil malý Jakub 2850g a 48cm. Najkrajší, náš.
Bolo to neuveriteľne rýchle, ani som si nestačila uvedomiť čo sa deje. Zato šitie som si uvedomovala veľmi dobre
Myslím, si, že by to bolo bývalo šlo aj bez nástrihu, ale to neriešim. Ďalšia nepríjemná vec bola, že mi každý z doktorov, ktorý sa ten víkend vystriedali v službe hovoril, že som mala prísť skor. A nenechali si to vysvetliť
Kto to mal vedieť??
Ha a najlepšie bolo, že ni nestihli dať klystýr…toho som sa bála asi najviac.. ![]()
Tak dúfam, že som to napísala zrozumiteľne, aj keď sama doteraz tomu neverím. Želám vám všetkým krásny porod, je to fakt nádherný pocit keď vám na brucho položia malého človiečika, ten rozlepí jedno oko, pokrčí udivene čelíčko a prisaje sa
Prisáva sa doteraz. A udivene krčíme čelíčka ja s manželom ![]()
kaktus z květňátok 2005 + kubovia(veľký a malý)
Přečtěte si také
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 3732
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...
Moje přítelkyně nemá nikdy dost. Kamarádi mi to závidí, já z toho šílím
- Anonymní
- 29.04.26
- 2763
Jana je krásná žena, která je navíc sexuálně velmi náruživá. Všichni si myslí, že je to výhoda. Kluci v hospodě mi říkají, jak skvěle jsem si vybral. Já se tvářím jako „borec“, ale ve skutečnosti...
Dcera (14) odešla k otci za „svobodou“: Ničí si budoucnost a já to mám platit
- Anonymní
- 29.04.26
- 1379
Dneska jsem ze skříně v dětském pokoji vyndala poslední učebnici dějepisu, kterou si tu Klára zapomněla. Sedla jsem si na její postel a rozbrečela se. Ne proto, že by mi chyběl její smích – ten už...
Lékař mi odmítl napsat Mounjaro. Uvažuju, že si ho seženu „jinde“
- Anonymní
- 29.04.26
- 1419
Dneska jsem odcházela z ordinace a měla jsem regulérně slzy v očích. Cítila jsem se ponížená, odmítnutá a neuvěřitelně naštvaná. Šla jsem tam s takovou nadějí! Říkala jsem si, že konečně existuje...
Naše vymodlená holčička se ve školce mění v agresorku. Denně jsem na koberečku
- Anonymní
- 29.04.26
- 952
Na Anežku jsme čekali pět let. Už jsme měli zažádáno o adopci, když se konečně po pátém umělém oplodnění zadařilo a já donosila zdravou a krásnou holčičku. Strašně jsem si přála právě dceru,...
Tři děti, dluhy a tři lahve vína denně: Bez pití bych mateřství na vsi nezvládla
- Anonymní
- 28.04.26
- 4883
Dům konečně utichl. Venku se stmívá a jediný zvuk, který slyším, je bzučení lednice a tiché oddychování Adámka v kolébce. Kluci – pětiletý Honzík a tříletý Mareček – konečně po dvou hodinách...
Syna ve škole šikanují kvůli tloušťce. Sáhl k bizarnímu řešení
- Anonymní
- 28.04.26
- 3844
Sedím v obýváku a stále se mi třesou ruce. V celém domě je ticho, Lukáš konečně usnul – doufám, že aspoň na chvíli zapomene na ten dnešní horor. Na stole přede mnou leží ten zatracený zapalovač....
Děti jsou pořád nemocné a šéf mi dává ultimátum. Co mám dělat?
- Anonymní
- 28.04.26
- 1132
Sedím v kuchyni, je půl jedné ráno a jediné světlo v domě vydává displej mého notebooku. Vedle mě chladne páté kafe a v ložnici slyším ten známý, štěkavý kašel, ze kterého se mi už týdny svírá...
Tchyně se urazila, že děti u ní nechtěly jíst. Můžu za to, protože prý nevařím
- Anonymní
- 28.04.26
- 3550
Máme za sebou první den víkendu u tchyně a já mám tlak snad dvě stě na sto. Kdybych mohla, okamžitě sbalím kluky, hodím je do auta a jedu domů. Jenže sedíme v tom jejich malém obýváku, tchyně...
Věřila jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Pak jsem ale poznala jeho matku
- Anonymní
- 28.04.26
- 3400
Na muže jsem měla vždycky smůlu. Nevím, jestli je to smůla, nebo tím, že jsem trochu náročnější. Je mi 35, mám za sebou tři vážné vztahy a toužím po dítěti. U toho posledního už jsem si myslela, že...