Síla lásky
Přemýšlela jsem, zda deníček napsat či ne. Nakonec jsem se rozhodla, že případnou kritiku snesu a bude mi v podstatě i jedno. Neříkám, že hrdě, ale přihlásím se ke skupince náctiletých matek.
Ani nevím jak začít. Zda rozpitvávat v jaké situaci jsem byla před otěhotněním nebo začít tím darem (těhotenstvím). Pokusím se to shrnout v pár větách…
Všechno to začalo mými 17tými narozeninami. Začala jsem chodit s novým klukem, zjistila jsem, že můj otec podvádí mamku - a to tím nejhorším způsobem, jak to jen šlo! Viděla jsem to na vlastní oči a ještě se tvářil, že je vše OK!
(Mimochodem na vesnici s počtem 600 obyvatel je jasný, jak se na celou naší rodinu všichni koukali. Nejhůř na tom byla samozřejmě mamka).
Vždycky jsem ho podvědomě brala jako svůj vzor a zásadového člověka a teď tohle. Tak jsem se s tím „vyrovnávala“ chozením za školu a každým víkendem v lihu. Přišlo mi, že můj přítel je jediný normální člověk a dalo se s ním mluvit o všem, tak jsme celé víkendy byli spolu (v týdnu jsem jezdila na školu do Hradce Králové).
Na jaře se mi zpozdila MS. Nijak jsem to nehrotila, v tu dobu mi bylo všechno ještě jakž takž jedno. Až když mě začala pobolívat i prsa, tak jsem mazala pro test a na něm se ihned objevila dálnice. Srdce mi bušilo a přišlo asi to největší probrání, co mohlo.
Na gynekologii mi byl potvrzen 6.tt a už to jelo. Co škola, co bydlení, jak se o miminko můžu postarat, když mi je teprve 17… Po pravdě představovali jsme si to jako Hurvajs válku, o péči o dítě jsme oba věděli prd! Nebýt mojí milované maminky, zvládali bychom to asi hodně těžko. Do smrti jí budu vděčná a obdivuju jí za to, jak to zvládla ona!!!
Dva měsíce před mými 18tými narozeninami jsem dostala nejúžasnější dárek, jaký jsem mohla - narodil se nám zdravý, krásný chlapeček. Dnes to chápu jako záchranu! Záchranu před tím, co by ze mě mohlo být, kdybych se utápěla v chlastu a paktovala se dál s partou kámošů, ze kterých jsou dnes tvrdí feťáci.
Dítě je dar, ať už přijde v 17ti nebo ve 40ti. Nikdy jsem ani na chvilku nezalitovala, že jsem se rozhodla si ho nechat. A nikdy toho litovat nebudu!
Doufám, že jednou bude moct říct, že má rád svojí maminku a že se o něj dobře starala, nejen když byl malý. Jediné, čeho lituju, je základní vzdělání a taky se za to stydím!
(P. S. Nechtěla jsem moc řešit ty materiální věci. Bydlet kde máme, platit účty taky máme z čeho, dítě nevypadá, že by strádalo. A párky ani paštikou ho nekrmím.)
Přečtěte si také
„Trestáš vlastní děti!“ Vyčítá mi rodina, že jsem omezila kontakt s babičkou
- Anonymní
- 30.08.26
- 7933
U vlastní mámy člověk tak nějak automaticky čeká, že bude stát na jeho straně. Jenže já jsem zjistila, že někdy může být největší problém právě to, když vlastní rodina odmítne přijmout, že už...
Ženská v metru odmítla pustit mé tří leté dítě. Oba jsme skončili na podlaze
- Anonymní
- 30.08.26
- 11722
Vždycky si říkám, že svého syna naučím slušnému chování. Naštěstí můj muž je hotový gentleman a tak má to nejdůležitější stále před očima. Svůj vzor. Jsem za to neskutečně ráda, protože vidím, že k...
Rodiče Mileny (22) se jí smáli, že chodí na terapii. Teď se diví, jak se změnila
- Anonymní
- 30.08.26
- 5019
„Takže ty vážně chodíš k psychologovi?“ zeptala se Milenina máma a začala se smát. Její táta se přidal. Pro ně byla terapie něco pro lidi, kteří si neumějí poradit sami. Milena tehdy raději mlčela....
Myslela jsem, že až děti vyrostou, budu mít konečně svůj život. Spletla jsem se
- Anonymní
- 30.08.26
- 5350
Rodičovství mě vždycky bavilo a naplňovalo. Přesto jsem se, jak děti rostly, těšila na chvíli, kdy se osamostatní a já budu mít zase víc času na svůj vlastní život. Vždycky jsem měla hodně koníčků,...
Syn si nechal propíchnout ucho. Sousedky se mě začaly ptát, jestli je gay
- Anonymní
- 30.08.26
- 609
Můj syn byl na letní brigádě v Anglii. Odjel tam skoro na dva měsíce a mě to nevadilo. Říkala jsem si, že aspoň se osamostatní a získá zkušenosti. Když se vrátil, překvapil mě novou ozdobou....
„Viď, že máš babičku raději než maminku,“ tchyně si nárokuje mou roli
- Anonymní
- 29.08.26
- 9977
S tchyní Vlastou jsme nikdy neměly ideální vztah, ale co se narodil malý Šimonek, přerostlo to v noční můru. Vždycky jsem si přála, aby měli hezký vztah, jenže z našich návštěv u ní se stala...
Koupila jsem dceři svačinu z mekáče, od té doby to mám na talíři
- Anonymní
- 29.08.26
- 2708
Nejsem žádná bio matka, ale ani nejsem člověk, který by své děti dopoval cukry a nezdravými polotovary. Jsem obyčejná ženská, která jednou ráno zapomněla, že dcera má mít s sebou svačinu na výlet a...
Manžel mi vyčítá rodičák. Prý jsem doma a nic nedělám
- Anonymní
- 29.08.26
- 3778
Jsem na rodičovské s dvouletým synem a čtyřměsíční dcerou. Dny mám plné krmení, uspávání, vaření, prádla a věčného uklízení něčeho, co se za deset minut znovu rozsype. Manžel ale vidí hlavně to, že...
Můj syn není žádné problémové dítě. Pak mi ve školce nabídli asistenta
- Anonymní
- 29.08.26
- 6590
Školka se blíží a s tím i moje přemýšlení nad tím, že mi paní učitelka několikrát řekla, že by můj čtyřletý Davídek potřeboval asistenta. Je jiný než ostatní děti, straní se jim, skoro nemluví, má...
Hraju si s dětmi v písku. Ostatní mámy mají konečně klid
- Anonymní
- 29.08.26
- 4726
My, mámy malých dětí, jsme na hřištích pořád. Který typ jste vy? Máma na lavičce nebo máma v písku?