Stalo se...
- O životě
- Anonymní
- 07.01.19 načítám...
Jak se 19letá holka stala matkou a manželkou během jednoho roku.
Jmenuji se Andrea. V době, kdy toto píši, mi bude 16.2.2019 21 let. Mému synovi bude v ten samý den 1. rok a mému manželovi 27 let o měsíc později.
Vždy jsem si přála mít rodinu, to, že se to povede tak brzy, jsem však neměla ponětí. S mým manželem jsem se potkala čirou náhodou a už ten den do nás uhodil blesk a jsme spolu. Bylo mi 15/16 let, tenkrát byl leden a já chtěla oslavit narozeniny s bývalou kamarádkou. No měla ho u sebe a pak bum blesk a bylo. V 18 jsem se odstěhovala i s ním do našeho nového bytu.
Já sama měla 8 sourozenců, o které jsem se musela starat, jelikož moje mamka moc výchovu nezvládala nebo spíše nechtěla. Chodila jsem ještě do školy a zároveň na brigádu, abych si něco našetřila. Když jsem oslavila 19. narozeniny, začaly si ze mě dělat všichni srandu, že jsem jistě v tom, no nebyly daleko od pravdy. Celou dobu jsem brala HA, tudíž jsem se nebála, že bych mohla otěhotnět. Až v dubnu mi začalo být zle. Objednala jsem se ke gynekologovi. Mezitím jsem měla ještě spousty vyšetření, jelikož jsem trpěla bulimií, myslela jsem si že to mám z toho. Nikde se nic nepotvrdilo, ale mě to nedalo.
Gynekolog nepotvrdil žádnou abnormalitu a já mohla v klidu jít. Byla jsem spokojená. Vzal mi krev, aby udělal vyšetření, a k tomu nechal připsat i hcg. Byl čtvrtek a v pátek jsem měla jít na darování krve. Tam mi zjistili, že mám víc bílkovin a asi že jsem unavená. Vrtalo mi to však v hlavě a manželovi se svěřila. Začal být také neklidný, co že mi to je, nevolnosti nepřestaly.
V neděli večer jsem jela pro test a schovala ho na ráno. Když manžel šel v pondělí do práce, udělala jsem si ho a schovala, věděla jsem, že nejsem, a nechtěla jsem to vědět, avšak jsem se nakonec koukla a byla tam další čárka. Brečela jsem, co teď, hned jsem volala manželovi.Ten mě uklidnil, ať jedu do školy, že to probereme doma a ať už neberu HA.
Vše jsme probrali a já se stala matkou syna ve dvaceti letech přesně. V květnu počat, v listopadu jsme se vzali a v únoru se narodil Martínek 4 570 g a 52 cm. Šel císařem pro nepostupující porod, nedivila jsem se, já mám 150 cm 
Ale jsme šťastní, synovi dáváme, co potřebuje, a snažíme se být dobrými rodiči.
Přečtěte si také
Hazard se životem! Exmanžel nechal malého syna s neštovicemi samotného doma!
- Anonymní
- 18.04.26
- 594
Ještě teď se mi klepou ruce vzteky. Už delší dobu bojuju s tím, jak u nás funguje střídavá péče. Máme nastavený režim 14 dnů a 14 dnů, což je samo o sobě náročné, ale snažila jsem se to kvůli dětem...
Věřící tchyně tahá moje děti do kostela. Já s tím nesouhlasím
- Anonymní
- 18.04.26
- 540
V naší rodině se právě rozhořela „svatá válka“. Doslova. Moje tchyně je totiž hluboce věřící žena. Manžel v tom sice vyrostl, ale naštěstí má zdravý rozum a na ničem netrvá. Do kostela nechodíme,...
Učitelka mě šokovala: Syn má samé jedničky, přesto ho posílá na učňák!
- Anonymní
- 18.04.26
- 738
Možná to znáte – máte pocit, že je všechno zalité sluncem, dítě nosí domů samé jedničky, v Edookitu svítí u matematiky průměr 1,0 a u pořadí ve třídě je stabilně ta jednička. Byli jsme na něj s...
Brácha mi volal, že mu není dobře. Neměla jsem čas a druhý den už bylo pozdě
- Anonymní
- 18.04.26
- 2205
Nikdy si to neodpustím. S mým bráchou jsme neměli zrovna blízký vztah. Spíš takový ten opatrný odstup. Věděli jsme o sobě, ale nežili jsme si navzájem v životech. Každý jsme šli svou cestou. Jenže...
Synovi se nepovedly přijímačky. Otec mu nemístně vynadal a Maty se sesypal
- Anonymní
- 18.04.26
- 358
Matyáš má za sebou přijímačky na střední školu. Připravoval se na ně, i když je pravda, že to nebylo úplně podle našich představ. Výsledek tomu odpovídá. Na gymnázium to stačit nebude, ale na...
Vždycky jsem pro ně jen ta holka do postele. Nikdy ne ta, ke které se vrací
- Anonymní
- 17.04.26
- 4030
Možná si za to můžu sama, ale připadám si hrozně. Každý muž, do kterého se zamiluju, mě má jen jako milenku. Vyspí se se mnou, naslibují hory doly, mluví o tom, jak je to doma nefungující, jak jsou...
Nebaví mě si hrát a tvořit s dětmi. Podle tchyně jsem špatná a líná matka
- Anonymní
- 17.04.26
- 1500
Sedím na pískovišti a sleduju, jak si moje děti hrajou s lopatičkou, písek házejí všude možně, jsou celé špinavé a já si jen představuju, jak zase budu muset všechno vyklepat a vyprat. Nesnáším...
Chci se s manželem rozvést, ale on se tomu brání zuby nehty. Už jsem zoufalá
- Anonymní
- 17.04.26
- 1668
Je to zvláštní paradox. Před pár lety jsme měli s Karlem velkou krizi. Tehdy byl on ten, kdo mluvil o rozvodu, dokonce měl připravené i papíry. Nakonec se to nějak urovnalo a zůstali jsme spolu. A...
Hledám své místo: Po úrazu, s diplomy a dvěma dětmi hledám smysluplnou práci
- Anonymní
- 17.04.26
- 1150
Sedím u stolu, ze kterého mám výhled na malé nákupní centrum, a přemýšlím, jak tohle všechno vlastně začalo. Píšu anonymně, a to z důvodů, které jsou hluboce osobní a které se týkají mého zdraví....
Naše cesta nemocí: Centrální mozková příhoda mého tatínka
- Alishia29
- 17.04.26
- 460
Jde o případ mého táty (1954) vkládám za účelem sdílení zkušeností i pokud by do budoucna pomohlo někomu tuto zákeřnou nemoc mnoha tváří včas rozpoznat a dojet včas. My jsme to štěstí neměli....
Narozdíl od tebe jsem na to zůstala sama. Měsíc po mých dvacátých narozeninách, které mám mimochodem 17.2., se mi narodila krásná vlasatá holčička. Dnes je jí už 11, brzy 12, já se vdala a s manželem máme pětiletého chlapečka. Všechno dobře dopadlo, ale nebylo to snadné období. Asi i díky tomu jsem si druhé těhotenství a mateřství mnohem víc užívala a užívám. Nyní bychom rádi ještě jedno, ale zatím se nedaří.
jen my svatbu odložili a máme v plánu se brát za dva roky 
rychlé, jasné, výstižné. Podobně to bylo u nás s mým mužem taky 
že se nedařilo 2,5 roku je věc jiná… ale nynější skóre 10,5 let spolu a 3 děti, paráda. Fandím vám!
Vdávala jsem se,když jsem byla v 7 měsíci 
fandím mladým maminkám, snad jim to nadšení dlouho vydrží 