Starání se o babičku

Je mi 23 let. Vůbec jsem netušila, jaké to je starat se o nemocného člověka, ale je to teď moje jediná možnost. Potřebuji se z toho vypsat, protože to, co se odehrálo včera, mě utvrdilo v tom, že to bude jen horší a horší.

Začala bych asi tím, že žijeme u babičky manžela, máme postavené podkroví, kde máme vše své. S babičkou jsme spolu nikdy nevycházely, zato s dědečkem ano, bohužel, začal hubnout, ztrácet se před očima, padat, a nikdo nic nedělal, až já, když už se v noci i poka…, jsem zavolala doktora, který mi řekl, že už měl být dávno v nemocnici, já jsem to ale nevěděla, jelikož s ním byl na odebrání krve jeho syn, který na vše asi kašle, spíš ne asi, ale určitě. Dědečka odvezli do nemocnice, řekl nám jen sbohem a za dva dny umřel na rakovinu plic.

Asi měsíc potom začala babička děsně kašlat. Pohádala jsem se s ní, když jsem chtěla, aby šla k doktorovi, že jsou tu děti, ona ale říkala, že bacil nemá. Až když jí to začalo na zádech bolet, tak šla a zjistilo se, že má v plíci vodu. Pořád dokola jí to vysávali a nakonec ojbevili, že má samé metastázy na plíci a na ledvině malý nádorek, ale operovat ji nemohli, umřela by. Od té doby mi nastal život, který jsem si neuměla představit, ještě k tomu mám dvě malé děti.

Když se babička vrátila z nemocnice, byla docela soběstačná, tak jsem jí zaačla vařit, jelikož už jen ležela, stoupla si, došla na záchod, ale nic víc. To ještě šlo. Postupem času se ale vše horší, což je pochopitelné, teď jen leží, jí málo, má u postele wc záchod a já po ní vše vynáším, pomáhám jí zvednout se, sama už to nezvládne, tudíž se nemohu z domu vzdálit na víc než dvě hodiny, což je s dětmi docela těžké.

Bohužel je její syn hrozný kre…, který by se o ni měl postarat, radši ale řekne: „když se o ni nepostaráš, někam ji šoupnu“. Vůbec si ale neuvědomuje, že tím by ji zničil. Moje nabídka, že se budeme prostě nějak střídat, mu vhod taky nepřišla, řekl, že nemá čas sem pořád jezdit, že má králíky a prasata. Ale to, že sedí každou chvíli v hospodě, je v pořádku. Řekla jsem mu, že sama to těžko zvládnu, bohužel mi na to odpověděl: „a tak mám ji zabít nebo co?!“ Otřesné jednání!

Můj manžel se taky ozval, bohužel i to je k ničemu, synovi je vše ukradené, přitom babička se nají pouze, když on přijede, ale jezdí jednou za týden, takže vše je stejně na mně, protože manžel musí chodit do práce. Celý babiččin důchod syn odvezl, že bude potřeba na pohřeb, příšerné, pohřbívá ji za živa. Vůbec ho už nezajímá, že já ji živím, musím kupovat léky a vše, co je potřeba, a ještě se ptá, kolik na ni beru peněz. Ano, mám zažádáno, ale ještě není nic vyřízené, trvá to dlouho.

Takhle je to pořád dokola, jeden večer se už bohužel také poka… do postele, nebýt manžela, nevěděla bych si rady, co mám dělat. Musela jsem vše převléct, babičku umýt, ale bála jsem se na ni nějak špatně sáhnout, že ji bude něco bolet, ve 23 letech se s tím potkávám poprvé. Potom jsem zjistila, že už má proleženiny, nevšimla jsem si toho dřív, jelikož když ji zvedám, čas na to prohlížet si ji nemám, protože mám co dělat, abych ji unesla. Babičku jsem chtěla položit do čisté postele převlečenou a jak se tam tak svalila, ležela tam úplně bezvládně, nemohla se pohnout, nemohla prostě nic, bylo mi jí tak líto, že si to ani neumí někteří lidé představit.

Její vnučka sem přijede jednou za měsíc a ještě mi řekne: „však se starej“, táta to samé, tchyně řekne: „víš, já bych se o ni nestarala, neumím si představit mít ji doma, chodí mi tam návštěvy, no to by prostě nešlo“! Tohle jejich chování mě opravdu udivuje. Bohužel se vůbec nestydí za to, jak se chovají, tchán klidně u doktora řekne: „no, však Iva dělá hov.., sedí doma na prd… s děckama, tak se prostě bude o babičku starat a hotovo“, a tím to pro něj hasne.

Když přijede manželova sestra, je ještě drzá, řekne: „no, babi, ukaž, já tě převléknu, máš nahoře trošku špinavou košili, oni tě ani pořádně nepřevlečou“. Ještě ze mě tak dělají úplně neschopného člověka. Já ji převlékám, ona se za ten den ještě ušpiní, těžko jim to ale vysvětlím, když sem přijedou jen, aby mě zkritizovali!

Děkuji všem, kteří jste dočetli až sem, a také, že jsem se z toho mohla trošku vypsat. Bojím se, co mě čeká dál…

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Ifka82
78
10.2.12 07:55

Máš můj velikánský obdiv :potlesk: Je až neuvěřitelné, jací lidi dokážou být, zvláště pak na své nejbližší..je mi z toho fakt smutno..kam se ten svět řítí????? :,(

  • načítám...
  • Zmínit
katap
4489
10.2.12 08:03

Držím Ti palce, abys měla hodně síly zvládat vše dál. Moc Tě obdivuji, vím, že starat se o „ležáka“ není vůbec jednoduché!

  • načítám...
  • Zmínit
kyblicek
10405
10.2.12 08:04

Musím jen dopsat že to došlo do fáze kdy jsem bybičku každe dvě hodinky musela polohovat přebalovat umejvat byl z ní naprostej ležák který se moc trpápil nevedela jsem si jednou rady nemohla jsme ji otočit vubec tak strašne křičela bolestí a jelikož doma nebyl nikdo volala jsme manželovi dojel s otcem který me jeste nadal že ji mám proste zvednout a hotovo opravdu jsem se už vsteklaa začala jsme křičet jiný človek by dal babičku do nejakého domovaa oni si ani trošku nevažili že jsem se o ni postarala

Jen bych chtěla říct,že je to tři týdny co mi tu babička umřela,byl to pro me strašný šok najit ji mrtvou studenou šahat na ni pořád se me o ni zda pořád ju tu vidím slyším,ale už jsem se stím nejak srovnala ikdyž je to těžké :,( Pořád si říkám že kdybych přišla dřív nestalo se to ikdyž vím že by to stejne přišlo přestavala mi už v to rano na par vteřin dychat a jeji rodina?přijeli a jeste me řekliat u ni utřu prach aby až přijede pohřební služba tam nebyl.Nechápu jak nekdo muže být takovej vzít všechny penize všechno a za vou matkou ani nedojet v tech nejhorších chvílích kdy ona ho potřebovala me už ani nepoznávala

  • načítám...
  • Zmínit
Alichi
5631
10.2.12 08:20

Postarat se o nemohoucího/starého člověka není jednoduché. A výsledky, bohužel, vidět nejsou. Proto :potlesk: , že jsi to zvládla i navzdor absolutní nepodpoře ze strany vlastní rodiny babičky.
Málokdo takhle mladý pozná, co tato péče obnáší - snad jen holky ze zdravky.
Jinak z deníčku opravdu nebylo čitelné, že babička zemřela (upřímnou soustrast :hug: ), je dobře, že jsi to vyjasnila.

  • načítám...
  • Zmínit
ynax
13119
10.2.12 08:31

no holka, máš to těžké - nemá cenu tě litovat - ty potřebuješ pomoc - tak ti řeknu co bys mohla udělat a je jen na tobě, jak se zařídíš. Takže být tebou si dupnu, důchod z ruky prostě nedám - však babička musí poplatit složenky, léky, koupit si jídlo. Prostě bych důchod nedala - nehledě na to, že babička asi za chvíli nebude ani schopná ten důchod převzít - takže rada: dohodni se s manželem, pokud ten bude souhlasit, zajdi na sociálku a požádej aby důchod mohli posílat k tobě na účet (žádá se na OSSZ, dostaneš papíry, s těmi na MěÚ na sociálku, kde dostaneš další papíry a žádost - vyplníš oni potvrdí, že budeš babičky opatrovník na posílání důchodu na tvůj účet, doneseš na OSSZ a čekáš - trvá to asi 3 měsíce. Dál na městské sociálce - okamžitě zažádej o příspěvek na péči, popiš jim to tam, oni přijdou na návštěvu, poptají se paní co a jak, sepíšou to a podle mého by vám mohli dát min. 4000ti - v minulém roku bych ti řekla, že protože je paní ležák, tak vám přiřknou 8tis, ale letos je to prý přísnější. To trvá asi 2 měsíce. Až paní přiřknou peníze na péči, můžeš uvést, že chceš aby to posílali tobě na účet - udělají to bez problému, peníze patří tomu, kdo se stará. Kdyby paní umřela, tyto peníze nespadají do dědictví a i za ten měsíc budou vyplaceny tomu, kdo se stará. Můžeš je použít i na třeba zaplacení občasné výpomoci např. zdr. sestry… zkus dojít na socálku, většinou ve větších městech funguje nějaká charita, péče u nemocnice - záleží kde žiješ - půjčují polohovací postele (na proloženiny jsou dobré dekubitní podložky, nakup jednorázové podložky (ve zdravotních potřebách) a dávej je pod paní, příp. zvažte plíny, existují krémy na dekubity, babičku musíte polohovat…Existují židle do sprchy, židle s dírou na „nočník“.....Držím palce ať se vám to zlepší. Tohle může trvat pár dní ale taky mnohem mnohem déle.

  • načítám...
  • Zmínit
kyblicek
10405
10.2.12 08:39

TENTO DEN IČEK JSEM PSALA JE TO MESÍC ALE AŽ DNES ME HO VYSTAVILI PROTO TAM NENI NASANÉ ŽE BABIČKA ZEMŘELA

  • načítám...
  • Zmínit
socina
4107
10.2.12 08:42

je mi to moc líto

Upřímnou soustrast. Vím že je to těžké. Ty jsi byla ta kdo jí ulehčil život, kdo se o ni staral. Bez tebe by zkončila někde na LDN. Máš můj obdiv. Časem se tvůj smutek zmenší, věř mi. Drž se!

  • načítám...
  • Zmínit
marky070809
971
10.2.12 08:45

Drž se :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
sněhurka a nelinka
28883
10.2.12 08:57

Holka teda 23 let, 2 děti a péče o starého člověka, to tedy smekám, si veliká šikulka a máš můj obdiv :potlesk: Co se týče rodiny, nemám slov, hnus tedy :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
sněhurka a nelinka
28883
10.2.12 09:04

Upřímnou soustrast :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
smon83
1244
10.2.12 09:33

Znám to z vlastní zkušenosti a musím říct, že člověk, který to zvládne je nejlepší na světě…Kdo si tím neprošel, neumí si představit jaké to je… Starala jsem se o svoji babičku, ale pomáhal nám i děda, na kterého to bylo chvílema moc a dokonce jsem ho viděla vysílením i brečet…Byl to hrozný pocit… Doktor nám tenkrát řekl, že pro tyhle lidi, kteří brzy umřou, je největším darem to, že zemřou doma…Bylo mi z toho do breku, ale uvědomila jsem si, že měl pravdu..... Máš můj obdiv

Příspěvek upraven 10.02.12 v 09:33

  • načítám...
  • Zmínit
Loki01
8814
10.2.12 09:36

Mas muj obdiv. Jsi lepsi nez oni to si vzdycky pamatuj! Jsi silna a tohle zvladnes. Preju hodne sily

  • načítám...
  • Zmínit
Loki01
8814
10.2.12 09:37

Akorat jsem si to precetla. Uprimnou soustrast:(

  • načítám...
  • Zmínit
Genovesa
11620
10.2.12 09:45

Ahoj, taky to znám z vlastní zkušenosti, ale nebyla jsem na to sama jako ty, takže máš můj velký obdiv. Sama bych to rozhodně nezvládla. Náš děda taky ten den, kdy umřel, měl výpadky dechu. My jsme ale byli rozhodnutí, že už ho do nemocnice nedáme, chtěl umřít doma. Ony boží mlýny melou, to mi veř. Ono se vše dobré (tobě) i to zlé člověku vrátí a na to dojede i přítelova neuvěřitelná rodina. :evil:
Pro mě bylo tenkrát nejhorší, když jsem pochopila, že ať uděláme cokoli, ty proleženiny už se nezahojí. :,(

  • načítám...
  • Zmínit
kyblicek
10405
10.2.12 09:46

dekuji zvládla jsem to dokonce.Vím že ji je líp manžel mi moc dekoval protože to nebyla ani moje babička a postarala jsem se o ni jako o vlastní.Konce byli opravdu vysilujici nemohla jsem s detima ven nemohla jsme nic potřebovala neustálou peči pořád ji davat napit jidlo přebalit otočit ano kdo si tím neprojde tak to asi uplně nepochopí a jeji jediný syn kterýmu dala vše co po ní chtel by se mel stydět.Jen me je lito že jsem nekdy na ty svoje deti křičela nebo na tu větší když brečela začla druhá dotoho babička tak jsme nevedela kam dřív :,(

  • načítám...
  • Zmínit
ynax
13119
10.2.12 10:06

tak to mi je líto, nejhorší je, že tyhle informace co jsem napsala, nikdo nikomu neřekne a přitom by nebylo nic složitého aby v nemocnicích fungovala všude sociální sestra, která by tohle vše lidem řekla. Tak bohužel, můj příspěvek je totálně mimo, promiň

  • načítám...
  • Zmínit
skritek Petra
5505
10.2.12 10:39

Devce zlate, uprimnou soustrast … rodina se zachovala jako hyjeny, ale Tobe to jednou PanB-h splati na detech, uvidis … jsi moc statecna a sikovna a dobrota, je vzdy spravna, ikdyz neni opetovana. Ted uz bude jen dobre, uvidis :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
atominnka
22614
10.2.12 10:48

Ahoj. Za prvé musím napsat, že Tě moc obdivuju. Je mi také 23let a moc dopbře vím, co je to starat se o nemohoucího člověka :( A také vím, co to je, když příbuzní jen remcají a nechtěj pomoct.
Tátova maminka měla cukrovku a když umřel děda, tak na ní bylo vidět, jak to začíná vzdávat, trvalo to asi 8let, kdy postupně přestávala chodit dál než do vedlejší mstnosti, pak už ani nechodila, jen sedávala u okna, pak už anio z postele nevstávala, a nakonec už si na té posteli ani nesedla. Takže dostala zvonek a zvonila, když potřebovala cokoli. Pak začala zvonit „jen tak“, třeba 10× za minutu. Došlo to až tak daleko, že mě kolikrát nepoznávala, a to jsem bydlela u našich a pomáhala s péčí. O babi se staral hlavně táta, nakonec mu po docela dlouhé době dali na péči příspěvek. Chodily k nám kontroly, jestli se táta stará. Zkrátím tö. Babi se pořád zhoršovala, ani nechtěla moc jíst, museli jsme ji vždy krmit, přebalovat, což třeba mě dělalo problém, protože vážila skoro 100kg. Tátovo bratři se na ní chodili podívat cca 2-3× do roka a to oba bydlí ve stejné vsi. Nikdy nepohlídali, když naši chtěli někam jet, takže jsem tohle dělala já(jsem nejstarší). naučila jsem se ji přebalit, nakrmit, píchnout inzulin, chodila ji polohovat. Babi mě nepoznávala, nemluvila, vydávala jen zvuky, křičela, když jsme ji polohovali, zvedali. Prostě jako velké miminko. Když naši chtěli jen na dovču, dali babi do nemocnice na LDN, na 2 týdny vždy jednou za rok v létě. V té době jsem již pracovala, takže jsem nemohla s ní být doma. Strejdové samozřejmě neměli čas byť ani jeden v té době už nepracoval. Občas když přišli se také divili, proč babi má plenu, proč jí dáváme nutridrinky(nejedla), proč ji neposazujeme(neudržela se)… Když jsem otěhotněla, tak už jsem se o ní tolik starat nemohla, tak naši, pokud někam jeli, přizvali pečovatelku, která mi ji třeba zvedla, přebalila a spolu jsem jí nakrmili a zase uložili. Nakonec byla babi zase na 2týdny v nemocnici (a naši pryč), kam jsem za ní jezdila každý den a krmila ji. Nechtěla jíst,ale tvrdili mi, že prostě ji krmí dokud nesní. Pro jistotu jsem jim dovezla nějaké ty nutridrinky, kdyby nejedla. Nakonec tam babi dostala hypoglykémii, někdy v prostřed pobytu, což jsme se ale dozvěděli až při jejím odvozu domů. Krátce na to dostala zápal plic, máma jí dovezla léky, kapačku(pracuje v domově pro seniory v německu) a babi se zlepšila. Ale jen na pár hodin, protože pak, na mé narozeniny umřela. Lae brala jsem to tak, že už je jí lépe :,( . Paradox je, že děda umřel také na mé narozeniny, jen o 16let dříve. Celkově byla takhle „neschopná“ skoro 10let. Celou tu dobu se staral hlavně táta, obdivuju ho za to.
Obdivuju Tě za to, že ses ve svých 23!!! letech o babičku starala. A úplně chápu, že Tě štvalo a mrzelo chování příbuzných. Jsi fakt dobrá. Teď jsem si přečetla, že babička už zemřela. Upřímnou soustrast :kytka: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
kyblicek
10405
10.2.12 10:58

atominka-opravdu je to hrozné a to jsi mela ty jsme mela postupne i já ale netrvalo to tak dlouho taky pak už nejedla vydávala zvuky strašne křičele brečela bala jsme se ji dotknout abych ji neublížila a jediný co oni řekli manželova sestra to už je na hospic ta by s ni byla rychle vyřízená ale když me pak jeji sestra furt dekovala jak se o ni krasne starám nemohla bych a babička sama chtela byt doma jeji sestra me ani pomoc nemohla je taky starší takže od ni jsme to opravdu nečekela manžel pokud mohl pmoohl ale když dojel až večer vše už bylo hotoví jen opravdu nekdy jsem deti musela zanedbat stylem že jsmesi snema nemohla hrát nemohla byt vic snema ale bohužel ale pro tcána to bylo tak že proste nic nedelám sedím doma a nudím se a to musím říct že bydlí dva kilometry od nas

  • načítám...
  • Zmínit
lilia81
15290
10.2.12 10:59

kyblicek - upřímnou soustrast! máš můj velký obdiv! přesně to, co popisuješ zažila moje máma se svou maminkou … žiju 400 km od nich, takže jsem tam byla jen asi na 5 dní, když už to vypadalo špatně, máma chodila do práce, takže měla babička občas u sebe zdravotní sestru, ale byla hrozně drahá, tak jsem jela pomoct … šílené, prostě šílené, tak moc tě obdivuji, že jsi to zvládla i s dětmi a fakt si nic nevyčítej, nemohla jsi víc udělat a věř tomu, že babička to dokázala ocenit … jako bych četla fakt o svém dědovi a své babičce … opravdu, moc tě obdivuji, protože vím, i když jen za 5 dnů, ajké to starání bylo a vím, že já ybch to nedokázala ani ve svých 30ti letech! takže, nic si nevyčítej, věř, že babičce už je te´d líp a že jsi pro ní udělala maximum a ono to ví! :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Veverysek
2895
10.2.12 11:22

Držím ti palce a ať je už jen líp a líp. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
moni81
567
10.2.12 11:29

Upřímnou soustrast
Jseš jedna z mála která se dokázala postarat o nemohoucího člověka máš můj obdiv je to velmi těžké a hlavně když rodina nepomůže aještě se jim nelíbí jak to děláš,kdo to nezažije nikdy to nepochopí.Já dělám na geriatrii takže vím co je to za dřinu a že příbuzní jsou hyeny který si chodí jenom pro důchod(samozřejmě ne všichni)takže já před tebou smekám.

  • načítám...
  • Zmínit
martinaaaaaaaaa7
10.2.12 12:03

Obdivuji tě, starat se takhle o cizího člověka je opravdu obdivuhodné. A ti ostatní jsou hovada, doufám, že se jim tohle jednou vrátí.

  • Upravit
atominnka
22614
10.2.12 12:06

kyblicek - sice jsi to neměla tak dlouho, ale na druhou stranu ses starala jen ty, když nepočítám manžela. U nás se staral hlavně táta a já pomáhala( i máma pomáhala, ale ta chodila do práce). Já si právě myslím, že pokud je to možné měli by se o rodiče/prarodiče postarat jejich blízcí doma, aby mohli umřít doma s blízkými. Když umírala babi, tak u ní byly ségry a máma s tátou. Já bohužel ne, bylo to v noci a já byla v 7měsíci, tak mě naši ani nebudili. Ale vím, že ne každý na to má sílu/nervy/ někdy i žaludek, ne každý nemusí chodit do práce a brát jen ten příspěvek.. Spíš mě rozčiluje jednání, jaké předvedli Tví příbuzní! To je nehoráznost veliká. já jen doufám, že svoje děti vychovám tak, aby mě pak někam nezašili, kašlali na mě a nečekali jen až umřu :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
Aghata
1112
10.2.12 12:11

Kyblíčku, pokud ti to ještě nikdo nenapsal, můžeš si zajistit sestru domácí péče. Přes praktického lékaře babičky, platí to pojišťovna, případně bys mohla něco doplatit z babiččina důchodu, pomohla by vám s péčí o proleženiny i jinak, mohla by ti dát pár dobrých rad ohledně péče o nemohoucí osobu atd. Neuleví ti to nijak závratně v té péči celkově jako takové, ale nějaký přínos by to mělo určitě.

  • načítám...
  • Zmínit
LenkaZrzule
68
10.2.12 12:22

Strašně moc tě obdivuju a držím palce aby se ta situace vyřešila a nebylo to vše jen na tobě.Příbuzní té babičky ti nesahají ani po kotníky.Drž se a hodně síly přeju!!

  • načítám...
  • Zmínit
Dellynka
10.2.12 12:23

Smekám před tebou!Několikrát jsem v rámci praxe byla v domově pro seniory a pokaždý jsem chodila domů vyždímaná psychicky i fyzicky.Bohužel i tam jsem se setkávala s podobnými reakcemi příbuzným a to by je pak člověk opravdu nejradši nakopnul :cert: :cert: .

  • Upravit
Dellynka
10.2.12 12:24

Upřímnou soustrast :,( !Babičce už je mnohem líp a určitě Ti byla vděčná za tvoji péči a nemáš si co vyčítat,udělala si pro ni první-poslední..

  • Upravit
Pengetra
70
10.2.12 14:28

Zvládla jste to! Babičce už je líp a vám taky, i když to zní strašně. Muselo to být nepředstavitelné! Máte zkušenost do života. Přeji hodně zdraví a mnoho krásných chvil strávených s dětmi :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
mamcapavca
4762
10.2.12 14:55

ivčo máš můj obdiv.a taky neboj se,bží mlýmy melou pomalu ale jistě a na všechny jednou dojde :andel: :kytka: co se rodiny týká

  • načítám...
  • Zmínit
mikina7777
39
10.2.12 15:23

Jste hodna zena se srdcem na pravym miste.Verim ze „panbuh Vam to zaplati“.Preji Vam a Vasi rodine jen vse dobre.Mejte se krasne :) :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
kyblicek
10405
10.2.12 16:05

moc dekuji za tu dobu jsme babi začala mít rada jako svoji vlastní a ted ten prazdny barak je takoví divný umřela přesně pul roku po dedečkovi den před tím než umřela poznala moji nejmeší dcerušku Anetku rozzářili se ji oči byla tak rada že vidí vnoučatka a je to sice strašne ale videla jsme ji tak zdrcenou v te posteli že když jsem ji videla na pohřbu v kostele ležet krásnou upravenou načesanou neco me proste nutilo se do te rakve podívat jak kdyby tam ta babička byla a říkala me že je už ji fajn tak me to hodne pomohlo. :,(

  • načítám...
  • Zmínit
evick2
3540
10.2.12 16:15

Přeju ti upřímnou soustrast! je mi 24 mám jen jednoho synka, ale babičku taky na starosti, zatím si teda dojde na záchod, ale pomalu se horší. Každé zhoršení opláče, dostává se do depresí. Bohužel má neskutečně revmatem zkroucené tělo takže pomalu přestává chodit, jakž takž udrží příbory nebo hrneček. Naši s ní sice bydlí ale dojíždí daleko do práce, takže mám dvě domácnosti jednu svojí se 7mi měsíčním prďochem a drudou babiččinu s ní. Není to lehké a ostatní buď nechtějí poslouchat, nebo věřit tomu co říkám…
Můžu jen napsat, že ti rozumím k tomu asi není co dodat.

  • načítám...
  • Zmínit
Bábi Zlopočasná
20730
10.2.12 16:45

Viem o com pises, aj ked nie uplne - o moju babicku sa totiz hlavne staral jej najstarsi syn a moja mama. Dvaja dalsi surodenci len prisli, doniesli cukrovkarke kremese, znechutene zapchali nos ked sa pocurala do postele, vzali dochodok a zase zmizli.

Neviem ake mas velke deti, ale pokial su uz vo veku, ze si to mozu zapamatat, je to pre nich najlepsia skola zivota.

Asi som divna, obdivovat Ta neobdivujem, to co si urobila mi pride … normalne, prirodzene … ale teda cely zvysok rodiny si zasluzi odsudenie a teda poriadne … mali to pre mamu robit oni, ona im tiez utierala zadky ked boli mali!

  • načítám...
  • Zmínit
kyblicek
10405
10.2.12 17:08

JÁ ANI ŽÁDNOU LITOST NECHCI UDĚLALA JSEM TO RADA A UDĚLALA BYCH ZNOVA JEN ME JDE O PRINCIP JEJI RODINY A BOHUŽEL KAŽDEJ TOHLE NEUDELÁ KOR S DETIMA A TO TA MALIČKA 10 MESÍCU ME LEZE VŠUDE NEMUŽU JE TU NECHAT SAMOTNE NIC PROSTE

JINAK TI ROZUMÍM JE TO HORZNÉ BUDE HUŘ JA JSME UŽ RADA ŽE JE TO ZAMNOU MELA JSEM TO JAKO TY VRŠEK JE NAS TAKŽE TADY DOMÁCNOST NA STAROST A DOEL JE VŠE TAKY CO TO MÁME NAHOŘE TAKŽ E DOLE NA STAROST BABIČINU DOMÁCNOST

  • načítám...
  • Zmínit
evick2
3540
10.2.12 17:37

To je jasný, že bys to udělala znova! Pro mně toho babička udělala hodně a tohle je způsob jak jí to alespoň malinko vrátit. Mě vytáčí to, když řeknu, třeba strejdovi že má depku a bylo by dobré když ona už není fyzicky schopná převozu aby sem někdo od nich přijel třeba teta která je doma, nebo sestřenice která má po zkouškovém období tak mi to všichni odsouhlasí babička se těší a pak to posouvají a posouvají.. Co mě ale dostávalo když ještě byla schopná k nim jet tak jim povídám její přibližný denní režim čeho je schopná a čeho ne a nakonec se dozvím že jí tahali po výletech a restauracích, když ona má problém a stydí se jíst před mým manželem, protože jí jídlo padá a tak. Přivezli jí se samolibým co všechno dělala, vypadala jsem jak blbka co přehání. Babička oteklá, nohy jak konve, tlak vysoký.. asi 14dní jsem jí z toho dostávala.. no myslím že mi rozumíš… Lidi jsou vážně divní a i když to lehký není a bude pořád těžší dělám to ráda.

  • načítám...
  • Zmínit
Káka74
920
10.2.12 21:05

Máš můj obdiv, v podstatě to pro tebe byl cizí člověk a ty ses snažila to zvládnout sama z dvěma dětmi. A k tomu tak mladá. Fakt klobouk dolů. Rodinu nebudu komentovat víc, než že to je hnus. Nejvíc „miluju“ chlapy, kteří si myslí, že na mateřské člověk nic nedělá. Ale od takovýho, co si neváží vlastní mámy se snad ani nedá nic lepšího čekat. Hlavně, že už to máš za sebou, teď jen ať s tím zbytkem rodiny zvládneš vycházet.

  • načítám...
  • Zmínit
Rada32
66
10.2.12 21:40

Klobouk dolů,jsi dobrá. Udělala jsi to co celá rodina nebyla schopná,měli by se stydět,ale to oni nebudou :|

  • načítám...
  • Zmínit
jan1610
730
10.2.12 22:30

Je vidět, že ste dobře vychovaný člověk !Není vám lhostejné cizí neštěstí a dokázala ste ulehčit člověku v jeho těžké životní chvíli!Věřte ,že to bylo to nejlepší co ste pro ni mohli udělat ! Nechat ji dožít doma a že měla při příjezdu příbuzné ušpiněnou košili? V zařízení LDN by na tom byla o mnoho hůře a ne proto ,chraň bůch nechci nikoho napadat ! Ale je fakt,že na oddělení leží co já vím odhaduji 10 ležáků a je tam jedna sestra dvě?Ani to nemůžou stíhat a tak pečlivě se starat!A dalším faktem je ,že v tomhle zařízení se starým lidem přestane chtít žít a vzdají se !!!!!
Byl to od Vás dobrý skutek a věřte ,že se Vám vrátí ! A i Vaše děti viděly,že se nemocný a starý člověk neodkládá, ale se vším nasazením a trpělivostí se o něj pečuje!A to až do konce!Máte můj velký obdiv! :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
jan1610
730
10.2.12 22:32

Mimo jiné UPŘÍMNOU SOUSTRAST!!! :(

  • načítám...
  • Zmínit
Jadla
523
11.2.12 16:58

Zažili jsme teď tohle s mým vlastním dědečkem. Zkuste u obvodní lékařky požádat, aby vám předepisovala pleny a takové ty podložky, co sají a nepropouštějí. My je hodně využívali. Děda umřel teď před Vánocemi. Nemohl už jíst, pít, nic. Byla jsem ve třetím měsíci, myslela jsem, že mi pohled na jeho slábnoucí tělo utrhne srdce žalem. Děláš velkou a nedocenitelnou věc, když se staráš o umírající babičku. A ostatní, co to nechápou, jsou ignoranti. Zasloužíš bezmeznou úctu a uznání.

  • načítám...
  • Zmínit
MegyS
70
7.4.12 23:02

Především máš můj velký obdiv :potlesk: A jen se nestačím divit babičky rodině. Věřím, že když z babičky něco měli tak to bylo babi sem babi tam a jakmile potřebuje pomoc ,vlastní rodina už jí nejraději pohřbívá… Ne nadarmo se říká že na každou s…i se vaří voda.Nikomu nic zlého nepřeju,ale jednou se jim jejich chování vrátí. Budou se hodně divit až oni budou potřebovat pomoct ve stáří a najednou tady budou všichni otočený zádama.
Jinak tobě přeji hodně štěstí do života a zdraví celé rodině :) :)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Druhý porod přirozeně

Kamarádství