Strašák jménem obrat
- Těhotenství
- admenL
- 26.11.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak jak už nadpis napovídá, jedná se o obrat zevními hmaty a mou čerstvou zkušenost...
Začnu asi shrnutím těhotenství, kdy všechno do 32.tt probíhalo naprosto perfektně. Na velkém utz ve 30.tt mi doktor hrdě psal do průkazky: poloha příčná hlavou. V 32.tt si to prcek rozmyslel a sedl si pěkně na dupku. Zatím se nic neřešilo, času dost. Ve 34.tt jsem přestala cítit pohyby, tak jsem raději jela na kontrolu. MUDr. mě hned poslal do porodnice, málo plodovky, špatná placenta. V porodnici si mě už nechali na pozorování, a tak to všechno začalo.
Hned při přijetí mi doktor řekl, že je všechno ok. Mimčo cca 2800 gramů a nabídl mi obrat zevními hmaty, abychom mimčo přivedli na svět přirozeně. Nic více mi neřekl, jen že si to mám nechat projít hlavou. Tak jsem jako správna eMiminačka sedla na net a začala studovat. A narazila jsem na samé negativní informace - jak je to pro mimčo nebezpečné, jak moc to bolí, jaké jsou vážné komplikace končíci akutním císařem, že se mimčo může udusit na pupečníku apod. Tak jsem si začala pročítat informace i o porodu KP přirozeně a SC. Opět stejné info, ale o tom asi příště. 
No doma jsem to taky všechno s manželem probírala a po informacích, které jsem mu podala s netu, mi řekl, že do toho nejdem. V pondělí jsem si ale domluvila úterní schůzku s primářem, že chci slyšet i info od lékaře a ne jen zkušenosti z netu. Než jsem na schůzku šla, tak jsem si o primáři na netu něco zjistila a byla jsem překvapená… jedná se o pana primáře Ondřeje Šimetku, Ph. D, MBA a jeho zkušenosti asi málokterý doktor předčí. Dělá nebo dělal v „Lékařích bez hranic“ a podle jeho prací má zkušenosti s rozením stovek dětí v afrických zemích, kde se musel naučit, jak on sám říká, pracovat rukama, a tím pozná hodně věci přes břicho těhotné.
V úterý jsem s ním tedy měla schůzku. Pan primář přišel a zkoukl mě na utz a že prý mi nebude lhát… prý má pacientky, kterým to doporučí, kterým to nedoporučí a pak pacientky jako já, u kterých je to 50 na 50 a on by to zkusil. Už v ambulanci mimčo otočil na polohu příčnou, ale jelikož nebyl přichystán sál, nemohl to dokončit, tak mimčo vrátil zpět do polohy KP.
Dále jsme mluvili o komplikacích - říkal, že komplikace jako odloučení placenty a hypoxie plodu tam jsou, ale že se za svou praxi s nimi nikdy nesetkal, jen o nich četl v učebnici. Dále jsme i probrali možnosti porodu a říkal, že jako druhorodička, která porodila první velké dítě (4320g) přirozeně, že by se nebál ani teď rodit normálně, že cesty budou připravené. Ale jen když mimčo nebude mít více jak 3700-3800 gramů. Kdyby byl odhad nad 4000 gramů, nechal by rozhodnutí na mně, ale porod přirozeně by mi nedoporučoval. Také mi řekl o rizicích SC. Mluvil tak pěkně a lidsky, připadala jsem si, že vážně všechno rozhodutí nechává na mně, tak jsem si plácli a já ve středu nastoupila na obrat.
A jak samotný obrat probíhal? Nastoupila jsem na osmou hodinu do ambulance, udělala se klasická poradna a natočily ozvy. Pak jsem byla předána na porodní sály, kde mi doktorka zajistila žílu a napíchla tokolýzu (tlumí činnost dělohy). Celou dobu se tam o mě starala velmi mladá paní doktorka, která si mimčo ze zvědavosti chtěla zkouknout na utz. Usoudila, že sedí na dupce, ale nemohla mu najít nožičky. Asi po hodině a půl dorazil pan primář. Podal mi ruku, usmál se a řekl, že to teda zkusíme. Mezitím přišli ještě další dva doktoři, všichni byli zvědaví, jak se to provádí, asi to není tak časté. Primář koukl na utz a že prý nohy má za ušima a že jestli teda jdeme na to. Prý kdyby to bolelo, mám hlasit, necháme toho…
Lehla jsem si na lehátko, mírně pokrčila nohy, primář se postavil po mé pravé straně, mladá lékařka s utz po levé straně. Říkal jí, že občas musí mimču zkontrolovat pupečník a srdíčko. Pak si umyl ruce teplou vodou, prý aby nestudil, a položil mi jednu jakoby na hlavu mimča a druhou na podbříšek. Tam dvěma prsty tlačil, aby vyzvedl dupku. Pak zkoušel miminko otočit proti směru hodinových ručiček. Usmál se, zavřel oči a šlo vidět, jak se soustředí jen na ten pohyb. Já cítila pouze mírnou bolest, spíše takový tlak trvající cca 30 sekund. Pak mimčo zkontrolovali - vše ok, já úsměv na rtu, tak prý jestli to má ještě zkusit. Říkám, že když už tu ležím, ať to zkusí. Znovu zatlačil, ale prý je prcek seklý zadečkem, tak to moc nejde. Bolelo to trošku více, občas jsem hekla, mladá doktorka mě utěšovala, ale pořád se to dalo snést. Pak už jsem hlásila, že mě tlak na tu hlavu bolí, tak toho nechal. Zkontroloval mimčo a hlásil mi, že se to bohužel asi nepodaří, že je to tvrdohlavec.
Já v momentálním rozpoložení mu říkam, že škoda, že jsme se alespoň pokusili a že škoda, že jsem to nedokončili včera na ambulanci. Začal se smát, že prý mám prima přístup, ale prý to tak holt má být. Nechali mi ještě asi hodinku kapat tokolýzu a napojili už na pokoji na hodinový monitor. Mimčo chvilku ze začátku klusalo jako koník, ale za cca 10 minut se mu tlukot naprosto zklidnil a už zůstal v pohodě. Stahy jsem díky kapačce taky žádné nepocitovala.
Pak si mě teda nechali na pozorování do dnešního rána - 30minutové monitory mi dělali co dvě hodinky i v noci, všechno naprosto v pořádku, žádné bolesti, vztahy, poslíčci, mimčo pohyby taky v pořádku. Ani dnes mě břicho vůbec nebolí. K večeru se zašel na mě ještě jednou kouknout primář, jak se máme, a předával směnu jinému lékaři. Ze srandy mu říká, že jsme se pokusili o obrat o 360 stupňů, z polohy KP do polohy KP.
Ráno byla velká vizita, vedoucí lékař se ptal co a jak. Říkám vše ok, a on, že teda přirozený porod v termínu. Já zbledla a koukám na primáře, zda jako musím a on, že jak jsme se bavili, máme tři týdny čas a nikdo mě nutit nebude. Pak se za mnou ještě jednou stavil jen pan primář, říkal, že jsem moc šikovná a spolupracující. Bavili jsme se ještě jednou o tom porodu, říkám, největší strach mám z uvíznutí hlavičky. On že chápe a že mě opravdu nikdo nutit nebude, ale že u druhorodičky je porod KP stejný jako hlavičkou. Mám to všechno zvážit, ale pro mě je důležité, že mám napsáno ve zprávě, domluví se na vedení porodu.
Takže po rozhovorech s primářem, s jeho nadhledem a jistotou jsem dost nalomená, že bych to možná i zvládla prirozeně. Ale máme ještě čas, tak to nechám na přírodě a hlavně na mimískovi, jak mi ještě doroste. A možná se tu v prosinci objeví deníček „Můj přirozený porod KP“. Zatím je to ve hvězdách.
Tak děkuji všem, kteří dočetli až do konce mého „románu“ a snad to pomůže zase jiné mamince v rozhodování, jestli obrat zkusit nebo ne.
Přečtěte si také
Osypala jsem se po vitamínech na plodnost. Manžel tvrdí, že to mám ze stresu
- Anonymní
- 12.09.26
- 826
S manželem se snažíme už skoro rok o miminko. Před časem jsem začala brát různé doplňky stravy a současně za mnou přišla i manželova sestra, která pracuje v jedné vitamínové firmě. Doporučila mi...
Porodila jsem dceru, manžel si mě už vůbec nevšímá. Přitom já potřebuji něhu
- Anonymní
- 12.09.26
- 1822
Po porodu jsem tak nějak počítala se vším možným. S tím, že budu unavená, nevyspalá, že budu mít doma miminko a že se náš život na nějakou dobu úplně převrátí naruby. S tím, že nebudu mít čas na...
Byla jsem zoufalá, že syn je prostě mimoň. Pak jsme dostali diagnózu
- Anonymní
- 12.09.26
- 2144
Každé ráno jsem měla pocit, že vypravuji na Mars malého mimozemšťana. „Vstávej.“ Nic. „Vstávej, prosím.“ Zase nic. Pak syn konečně vylezl z postele, začal hledat ponožky, cestou si všiml lega a na...
Tchyně mi ochotně hlídá. Za každou pomoc ale později zaplatím
- Anonymní
- 12.09.26
- 5067
Když potřebuji pohlídat čtyřletou dceru, tchyně je vždy připravená pomoci. Jenže potom všem vypráví, že bez ní nic nezvládám, a při první neshodě mi připomene všechno, co pro nás udělala. Je to...
Ve školce říkají, že je syn nevychovaný. Já vím, co vidí až doma
- Anonymní
- 12.09.26
- 5065
Pětiletý Matěj nesnáší hluk, změny a situace, které nedokáže předvídat. Ve školce ho považují za neposlušného a ostatní rodiče za rozmazleného. Já však každý den vidím dítě, které se nesnaží...
Tchyně řekla mé dospívající dceři, že je tlustá. Ta teď jen počítá kalorie
- Anonymní
- 11.09.26
- 2440
Některé věty dospělí řeknou bez většího přemýšlení. Dítě si je ale může zapamatovat na roky. Přesně to se stalo v naší rodině. Moje tchyně poznamenala před dcerou, že je „nějaká tlustá“. Od té...
Vrátila jsem se do práce, doma ale dál sloužím na plný úvazek
- Anonymní
- 11.09.26
- 6668
Po čtyřech letech na rodičovské jsem se těšila mezi lidi a na práci, ve které budu zase někým jiným než jen mámou. Brzy jsem ale zjistila, že se změnil pouze můj denní program. Péče o děti i...
Všechno máme napůl. Jenže já už nechci být ve vztahu, kde se všechno počítá
- Anonymní
- 11.09.26
- 6147
Dlouho jsem si myslela, že jsme s manželem vzorem moderního partnerství. Oba pracujeme, oba vyděláváme, oba se staráme o domácnost a o děti. Když přijde účet v restauraci, zaplatíme každý polovinu....
Střídání letního a zimního času zase a opět. S dětmi je to peklo
- Anonymní
- 11.09.26
- 691
Nejste už taky naštvaní, že se situace kolem střídání letního a zimního času pořád nevyřešila? Já už tedy značně. Mám dvě malé děti a upřímně každý rok, navíc dvakrát, pokaždé změna času...
WhatsApp chtějí zpoplatnit, přijde mi to nefér. Na čem chtějí ještě vydělávat?
- Anonymní
- 11.09.26
- 1145
Musím uznat, že zpráva o tom, že WhatsApp bude zpoplatněn mě nejdřív dost vyděsila. Přes tenhle komunikační kanál se dorozumívá prakticky celá naše rodina. Přijde mi skvělé, že si můžeme posílat...
)
Rodit CS jsem něchtela, ale co bych dneska dala za to, že mi syna na císaře nevzali - dceru jsem musela porodit normálně, byla už v porodních cestách.
Mám stejnou zkušenost, kp, nabídku otočení i porodu kp. Dííííky bohu jsem všechno odmítla. I tak se syn sekcí narodil za minutu dvanáct, odloučila se mi placenta. Podle mě věděl proč se najednou otočil, věděl že mu hrozí nebezpečí. Přeji ti ale at se rozhodneš správně, a oběma se vám daří