Střídavá péče po česku II

Žijete s psychopatem? Utíkejte. Aneb jak to chodí při svěřování péče o děti v ČR. Snažíte se ochránit své děti, odejdete s nimi a soud 1.stupně rozhodne pro střídavou péči a dá do ruky psychopatovi zbraň, se kterou ničí nejen neposlušnou bývalou partnerku, ale i malé děti.

Obvodní soud v Kladně bych shrnula tak, že jsem neměla představu, co mě čeká. S právničkou jsme si to krásně odseděly a jediné mé zjištění bylo, že mě soudkyně automaticky postavila do role lhářky, protože všichni tam lžou. Nechápu, proč nejsou soudy o budoucnost dětí pod přísahou.

rozhodnutí - střídavá péče

Po tomto rozsudku následovalo otcovo předběžné opatření, ve kterém napsal, nikoli doložil, že mu dcery odmítám půjčovat, což jako vždy lhal. To, že soudkyně rozhodla na prvním stání o předběžném opatření, ve kterém mi dcery svěřila do péče a jemu určila sudé víkendy a já je přesně dodržovala, nikoho nezajímalo. Zastupující soudkyně mu předběžné opatření schválila, což do teď nechápu. Pouze to ukázalo, jakým způsobem kladenský soud pracuje. Jejich trapas. Odvolali jsme se z principu a odvolací soud jim to PO okamžitě zrušil.

Odvolací soud, má naděje, byl „kalkulačkový“ soud. Tři soudkyně, já a má nová právní zástupkyně, otec, stovky papírů a svědectví. A hlavně 2 kalkulačky v rukách 2 soudkyň.

Svědectví z FB, kde otec vše přiznává, zavrhly hned (otec povstal a důležitě pronesl, že jsem velice schopná grafička a jsou to podvrhy). Náš požadavek na znalecké posudky smetly ze stolu. A počítaly a počítaly.

Jediné, co změnily, bylo rozhodnutí o výživném. Nechaly si stáhnout ze své iniciativy otcům veškerý majetek. A opakovaně prohlásily, že po rozhodnutí ústavního soudu je teto výstup jediný možný.

Soudkyně, která neměla kalkulačku, byla milá. Když četla rozsudek, nezbořil se mi díky ní svět, protože měla citlivou řeč a nastínila, že žádat o změnu můžeme např. při vstupu do ZŠ. Každopádně důsledky mi docházely až potom.

Myslela jsem si, že tím to skončí, že vyhrál soud a bude spokojený a zaměří pozornost jinam. Po těch letech v roli ovečky jsem si skoro oddychla a zakázala si na několik dní přemýšlet. Na střídavou péči jsme najeli rovnou po rozsudku. A peklo se začalo teprve pomalu rozjíždět…

Aktuálně ji máme od února. Za tu dobu se stalo mnoho věcí a já se cítím hůře a hůře. Dcery se mi pomaličku rozsypávají pod rukama. Rozhodnutím soudů se totiž dostaly do role rukojmých používaných k terorizování mě jejich otcem. Nerespektuje nic, nikoho, vždy na prvním místě je jeho zájem a nic po tom neexistuje. Starší dceru, citlivější, utlačuje. Mladší, ráznější vše dovolí. Výchova neexistuje.

Já dělám vše špatně. Dcera dostane ve škole dvojku - okamžitě e-maily a telefonáty, jaká jsem strašná matka. Vše je špatně, všude chodí, dává udání, lže po celém městě. A já najednou vidím, jak se z usměvavé učitelky snaží dělat toho nejhoršího na světě.

Dcery v jeho týdnu nikdy nedá k telefonu. Jejich telefon jim okamžitě sebere. Musím je navštěvovat tajně ve družině a školce. O mně a mém příteli mluví hrozně (hlavně o něm). Neustále telefonuje mé mamince a té lže, co jsem opět špatně udělala.

Starší dcera u něj pravidelně zvrací a bolí jí bříško. Je více a více přecitlivělá a prosí, aby tam nemusela být tak dlouho. Mladší se okamžitě zorientovala a těží z toho co nejvíce - výchova neexistuje.

To, jak jsem je vychovala (on se nepodílel), se rozkutálelo a zbývají jen maličké střípky.

Nedá se obsáhnout, co vše se kolem nás děje a co se děje s dcerami…

Dva příklady hovořící za vše (podobné to máme co týden):

Podle rozsudku si má vyzvednout dcery v určitý čas (např. v 17 hod). Nikdy nepřijde včas, ale i přesto jsme vždy přípravené. V 17.01 telefonát, že je před domem. Říkám mu dobře, obujeme se a jdeme. Dcery si berou oblečení, boty, tašku do školy (ještě byla zima). V 17.04 telefonát, jak si to představuji, že máme hrozné zpoždění. Uklidňuji ho a vycházíme ze dveří (on už stojí před bezpečnostními dveřmi k nám do patra po tom, co dole rozrazil vstupní dveře).

Ťukám tedy na sousedku a díky Bohu si zapínám na telefonu nahrávání. Otevírám dveře a to, co následuje, je jako z bláznivého snu. Okamžitě začne dělat scénu, že máme hrozné zpoždění (17.05). A jak si to představuji a že mě nahlásí. Opět krátká scéna, aby se uklidnil, že tím ubližuje jen holčičkám. A on se najednou otáčí a odchází, že mě jde nahlásit, že mu je nechci dát. Vracím ho, vrátí se tedy a pokračuje v tom svém demagogickém výmyslu a po necelé minutě odchází opět bez holčiček.

To vše mám naštěstí nahrané. Prostě osud…

Říkám si dobře, jeho volba, jsem v klidu, beru holčičky zpět a ty juchající, že tedy zůstávají. Vysvětlím jim, že určitě ne, že si tatínek ještě zavolá. Zprávy, které následují, se nedají ani zveřejnit - sprosté, demagogické a útočné. Píšu mu, aby se uklidnil. Mladší holčička využívá situace a nutně potřebuje kakat. To mu oznamuji a asertivně píši, že když odešle, musí počkat. A pak mi najednou dochází, že je jedno, co udělám, že to byla připravená akce, dopředu vymyšlená a že by to takto dopadlo, i kdyby dostal polibek na uvítanou.

Dojdeme dolů a tam samozřejmě policie a otec křičící, aby mi musí v tomto trestném chování zamezit. Křičí a obviňuje, dcery ho nezajímají… a já si připadám jako ve zlém snu.

Vezmu telefon a požádám policistu, že je to celé výmysl otce, že mám celý průběh nahraný a policista chápe a otáčí se na otce. Ten stále křičí, jak jsem strašná a jak konám špatné věci. Policisty ale vůbec neposlouchá. Bere sebe jako součást jejich týmu a vykřikuje, jak mi to zatrhnou a proti mě zasáhnou. To vše před dcerami, kterým stále vyhrožuje, že je ode mě odvede policie.

Policisté se mu to snaží vysvětlit, pak to vzdávají a se slovy, že to nemá cenu, odcházejí do auta. Ještě nás ujistí, kdyby byl více agresivní. I přes mou žádost nesepisují zprávu, protože podle nich nebylo co řešit.

A mě dochází, že takových akcí bude jen přibývat a že bude chtít dcery do své péče, což pak řekne i v intervenčním centru.

Následuje vymyšlený tříměsíční neléčitelný kašel starší dcerky, který jsem zanedbala (on ji měl stejný čas). U nás samozřejmě ani nezakašlala. Ráno ji dá do školy a plavání s tím strašným kašlem, aby se vyfotila pod vodou, pak ji vyzvedne, jde s ní k doktorce, kde udává, že je to dlouhodobě nevyléčitelný kašel. Lékařka předepisuje Aerius a vypisuje žádanku na alergologii. Po vyšetření dceru opět odvádí do školy, kde si ji vyzvedává učitelka na výtvarku a odvádí na kroužek.

Tam se za dcerou zastavím já, mám cestu kolem a dceru bolí v krku, není jí dobře a má zvýšenou teplotu, což potvrzuje učitelka. Píši tedy otci, jestli může přijít a vzít ji do postýlky, že jí není dobře. Ten okamžitě přibíhá a bere dceru do města cca 15 km na vyšetření ORL a rentgen, kde udává vymyšlené udaje o neléčitelném kašli. Lék na předpis mi samozřejmě nepředal…

Výsledek - další čárka, co údajně matka zanedbala. Jenže dcerka měla běžné nachlazení, které měla i její spolužačka a stačil jitrocelový sirup a vyležet se.

A v tomto duchu se právě odehrává náš život…

Po incidentu s policií nás sociální pracovnice, které jsem celou situaci osvětlila a poslala zvukový záznam, poslala do Intervenčního centra. Tam jsme absolvovali 3 sezení - 1 vstupní pohovor, 1 sezení, na které přišel o půl hodiny pozdě, ani se nemluvil, a další, kdy přišel o 5 minut dříve a už se po mě sháněl, protože prý určitě přijdu pozdě.

Psycholožka na třetím sezení byla už asi zorientovaná, řekla, že je vysátá a že v tom absolutně nevidí smysl a že důrazně doporučuje okamžitě podat návrh na změnu. Otec odmítl dát souhlas s vydáním zprávy od této psycholožky.

Maličké shrnutí:

  • máme boj na čarodějnici (tou jsem já)
  • dvojí metr pro mě i pro něj
  • lži
  • pomluvy
  • udání na policii na mě a mé blízké
  • řešíme spolu soud o směnku, kterou mi napsal jako vyrovnání za půjčku, kterou jsem si pro něj vzala. Najednou je směnka napsaná pod nátlakem, psychickým, že jsem mu vyhrožovala, že už nikdy neuvidí dcery a má kamarádka mu vyhrožovala, že když nepodepíše, tak nahlásí na policii, že ji znásilnil. Můj bratr, který tam byl, aby mě chránil, protože u předchozího, kdy jsem si tam šla vyzvednout s dcerami mé věcim na mě zaútočil nožem - prý na něj udělal fyzický nátlak a stál mu celou dobu za zády. Jde to k vrchnímu soudu po tom, co nevyhrál krajský a odvolal se.
  • musela jsem dát trestní oznámení pro podvod, kdy za mě vypsal smlouvu s plynárnami u jednoho z jeho bytových domů (se kterým nemám nic společného, ani jsem tam nikdy nebydlela) a podepsal jakoby mým podpisem, ale je to krásně poznat. Teď mě napadá, že jsem napodobila jeho písmo a vypsala tak smlouvu a nafalšovala svůj podpis, aby to vypadalo jako že to psal on. Mimochodem plynárny po mě chtěly zaplatit 40 tisíc (zálohy od lidí vybíral on). Neuvěřitelné? Ale je to tak… policistka, která to vyšetřuje, ho označila za psychicky nemocného.
  • je vyšetřovaný kriminální policií pro nějaký podvod nad 500 tisíc (nepodávala jsem já, ale nějaká pani, který od něj kupovala byt)
  • jsou na něj trestní oznámení od dalších lidí, které jsem ani nikdy neviděla, za vyhrožování a podobné… a hromada dalších věcí, které od března vyplynuly na povrch.

Jenže jemu vše prochází a on posunuje hranice a dovoluje si víc a víc. Chová se jako poloBůh a sám sebe tak vnímá. Nikdy nedělá chyby, vše ví a lže a lže…
Z charakteristiky psychopata (např. tady) splňuje všechny body kromě podmínečného propuštění (ale i to se s trestnými činy, které přidává rýsuje).

Jenže rozklíčovat to, aby někdo uvěřil, je tak těžké. Všichni mají argument, že kdyby to bylo tak strašné, přece bych s ním 15 let nevydržela. Jenže já ano, první roky hrál tu falešnou hru i na mě. Líbila se mi pozornost, to, že za mě rozhodoval. A vše se začalo ukazovat až po narození dcer, kdy nabral jistotu, že mě má jistou. Měla jsem dát na varování, kdy jsem viděla to, jak se chová a choval jeho otec, kde byla jasná psychická porucha. Jenže to bych nesměla být záchranář…

Hrozné na tom je, že i přes ty všechny lži a napadení očekává, že se na něj budu usmívat a, jak prohlásil i u psycholožky, se k němu vrátím. Tak teď zachraňuji s pomocí úžasných lidí své dcery a doufám, že při dalším soudu o nový návrh na změnu se to vše ukáže a soudkyně si nechá vše říci a doložit a nenechá naše dcery v rukách psychopata, který je jen zneužívá, aby mi mohl ubližovat a jim ničí život a dětství.

Mrzí mě, že píši špatně věci, nerada lidem přidělávám starosti, ale kdyby se někdo ocitl v podobné situaci, třeba mu to trošku na jeho cestě pomůže…

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
LadyTommy
14991
17.6.15 01:01

Je to šílené, z deníčku mě mrazí. Nesnáším, když problémy dospělých odnáší děti a to, co popisuješ, je pěkně nechutný způsob, jak dětem zničit život.

Přeji hodně sil a úspěchu. Jen nevím, zda je nejlepší krok, to takto zveřejňovat, kdyby se to otec dopátral, aby to ještě nebylo nějak použito proti tobě

  • načítám...
  • Zmínit
Dainvyk
2978
17.6.15 06:53

Hrozné :nevim: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
suricata
6638
17.6.15 07:06

Přeji ti ať se daří a ať jsi ty i holky v klidu a pohodě. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
sisi33
1164
17.6.15 07:22

JE mi hrozně líto, co se Vám děje, nechápu, že člověk si najme právníka, shromaždí důkazy a stejně je to k ničemu a nějaký bláznivý psychopat to vyhraje. Taky by mě zajímalo, jestli se někdo ptal holčiček, jestli tam k němu vůbec chtějí chodit, co vůbec posoudil dětský psycholog, atd. Přece i učitelky musí poznat, že se něco děje, nevím, jestli špatný právník, nebo špatný systém, ale hnala bych to dál, a asi bych si našla jiného právníka. Snad to vše jednou dobře dopadne a vy si budete v klidu žít :hug:.

  • načítám...
  • Zmínit
Liz
2064
17.6.15 07:43

To je fakt peklo. Drz se :hug:

Příspěvek upraven 17.06.15 v 07:44

  • načítám...
  • Zmínit
sao
1827
17.6.15 08:11

Je to děsné, nespravedlivé, ale alespoň věř, že Boží mlýny melou… Snad to peklo brzy zkončí, moc ti to přeji (a věřím tomu)! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Tóňa2
327
17.6.15 08:30

Přečetla jsem jedním dechem, je mi vás strašně moc líto. Nepoužívala bych termín psychopat - dnes se hovoří o poruchách osobnosti, je jich více typů, mají určité společné znaky… dokud člověk nezažije, neví, jaké je to peklo. Poruchu osobnosti má můj bratr a otec, jeden z nich disociální, druhý hraniční. A je to skutečné peklo. Ten člověk není schopen změny, prostě jede stále ve stejných kolejích a přesvědčen o tom, že on sám je v pořádku, naopak - špatní a nesnesitelní jsou lidé v okolí. Lživé obviňování, neschopnost empatie, emocionální labilita a současně mělkost emocí, teatrálnost, využívání svých blízkých pro své uspokojení a potřebu, neschopnost odsunout uspokojení svých přání, nezralost, nedospělost, neschopnost přijmout odpovědnost… mohla bych vyprávět. Naštěstí styk s bratrem udržuji minimální, s otcem je to horší, ale dá se to, člověk ho nevidí tak často - o to více líto je mi vás, neboť se jedná o otce vašich dětí a vzhledem k soudnímu rozsudku ho ze svého života nevymažete, dokonce ani ze života svých dětí. Naděje na zlepšení, jedná-li se skutečně o poruchu osobnosti a nikoli dočasné pomatení smyslů, je minimální. Jediná šance je, že se jeho patologický zájem přesune na jiné osoby (např. jiná žena, nové děti…) a vám dá pokoj. Lidem s poruchou osobnosti chybí náhled na tuto jejich specifickou poruchu, tím se to liší od psychických onemocnění, kde ten náhled se dá snadněji vytvořit. V případě poruch osobnosti je dotyčný přesvědčen o tom, že on je normální, naopak podlí a zlí jsou osoby v jejich okolí.
Přeji hodně sil. Nezbývá než vydržet. A doufat, že se to zlepší.

  • načítám...
  • Zmínit
tetaagáta
461
17.6.15 08:32

Zkus se obrátit na organizaci ACORUS, tam z podobné situace pomohli mé kamarádce. Mají právníky, sociální pracovníky, psychology. Držím palce!

  • načítám...
  • Zmínit
Moise
56312
17.6.15 08:37

Co na to říct - chudáci děti :,(

  • načítám...
  • Zmínit
nelinka204
459
17.6.15 08:48

Jiný pohled na věc-já jsem ze tří sourozenců ta nejstarší…naši se rozvedli v roce 1993 když my bylo 10 let, sestře 6 let a bratrovi 4 roky…taky to bylo docela pekelné období…chodili jsme po psychiatrech, psycholozích, po soudech, otce nikdy neuznám pač umí jen chlastat a ubližovat…soud mu taky uznal střídavou péči, ale po pár návštěvách kdy jsme byli samá modřina, popáleniny atd…tak sociální pracovnice vše dosvědčila u soudu a bylo vše změněno už si nikdo nevymýšlel…ale peklo nepřestalo snažil se mamce dělat ze života peklo…pořád nás napadal a vyhrožoval, že pod pálí barák a tak…nakonec to skončilo exekucí na dům, který jsme společně koupily pač mamka je bohužel bez práce a psychicky na dně…všichni stále držíme při sobě…i když už máme vlastní rodinu…hlavně se nevzdávej…holčičky to sice poznamená ale na všechno špatné se dá zapomenout…přeji Vám hodně sil a štěstí do života…

  • načítám...
  • Zmínit
MysAktaXY
426
17.6.15 08:49

Teda pri čtení deníčku, jsem se málem zhroutila. Takhle skutečně jsem si nedokazala predstavit ani knizku. Jsi hrozně silná. Posilam vsechny síly. At to mate brzy za sebou. To je hrozné co se tady děje. 8o Drz se :srdce: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
17.6.15 08:51

Naprosto Tě chápu. Ocitla jsem se v podobné situaci. Také střídavá péče o dvě děti také soud na Kladně. Nejhorší je ta bezmoc. Tvůj deníček mi pomohl. Teď vím, že v tom nejsem sama.

  • Upravit
hantom
746
17.6.15 09:01

To je strašne jak z blbeho amerického filmu :( přeji hodně sil.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
17.6.15 09:34

Milá zakladatelko deníčku, jako bys psala o mém rozvodu. já v této šílenosti žiju už od podzimu, manžel zloděj, lhář, ale metr na něj není. u nás soud ještě neproběhl, manžel se nehodlá ke stáním dostavit. Děti jsou zatím u mě ale co se děje, okradl mé rodiče, dluhy má za půl mega, nahání ho tu lidi že jim dluží, chodí exekuce jedna za druhou za jeho dluhy o kterých jsem netušila, mám zablokovaný účet, na bytě kde s dětmi bydlím dvě exekuce atd. a prostě pořád je to borec a úřady mu věří. POdávám stížnosti na soud, na OSPOD, lítám na policajty a všude jen pokrčí rameny a řeknou že on je otec a má své práva. moc ti držím palce, pro mě je to ta nejtěžší věc na světě, jsou dny kdy mám pocit že už nemůžu dál, ale věřím že tobě i mě to dobře dopadne a děti vyhrajeme!! Nebudu ti tu psát věty o božích mlýnech atd. protože mě už tyhle věty dost štvou, zatím spravedlnost není:-( Kdo to nezažil nepochopí… drž se :hug:

  • Upravit
lleennttiillkkaa
27264
17.6.15 10:42

Enio já si tě pamatuju od nás z diskuze červencovek 2009. Moc mě mrzí, co musíš prožívat. Je to šílený. Snad ty pomyslný boží mlejny, melou i pro něj. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Jensina
1008
17.6.15 11:03

8o Tak tomu říkám peklo. Nezbývá než popřát, aby Tobě, Tvému příteli, Tvé rodině a přátelům nedošly síly a nepovedlo se mu vás zničit a rozdělit. Je mi líto nepříliš ideálního dětství Tvých holčiček i toho, jak se kvůli tomu musíš cítit Ty. Přeji, aby tohle už bylo to dno a teď vás čekala už zase jen cesta vzhůru. Hodně štěstí. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Zuziky
17878
17.6.15 11:15

Drz se…musis byt silna kvuli svym holcickam… a kdybys mela chut, pisni sz, clovek by rekl, ze jsme zily se stejnym chlapem :zed: jen ja uz jsem malicko dal a v malicko jine (asi horsi) situaci…

  • načítám...
  • Zmínit
verulicek
17.6.15 11:16

..no podle toho co líčíš je to šílené…ale chybí nám vylíčení z druhé strany :nevim:

  • Upravit
Kulich_79
23
17.6.15 11:44

Tohle je hrozné! Ten chlap je prostě psychopat! :zed: Je děsný, jak je člověk proti takovým grázlům bezmocný…A přesně jak píšeš, nejde jen o tebe, ale i o dcery. Jak to musí odnášet jejich psychika, o nějaké výchově ani nemluvím..Drž se a doufej! :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
17.6.15 12:37

@verulicek to sice chybí ale určitě by se naprosto neshodovalo s tím co píše zakladatelka. při mém rozvodu se řeší nesmysly typu proč jsem nekojila, manžel si prý musel dělat dluhy a tahat se s kur.ama protože jsem nekojila a špatně vařila:-)) taky nezapomněl vzpomenout to že jsem šla rodit do jiné porodnice než on si přál a dovolila jsem si sníst po porodu oběd. klidně tu veřejně nahodím papíry které vypisoval k soudu, normálně mi tekly slzy když jsem to četla. On ště. ky, kasína, dluhy má za půl mega, vč. směnek, na všem je podepsaný on, a teď najednou tvrdí že vůůůůbec netušil že má dluhy a prý jsem ty dluhy dělala já nákupy na mimibazaru:-)) můj muž by ti řekl že o děti se staral vždy jen on ačkoli jsem schopna dokázat že býval doma pouze 1den v týdnu, myšleno večer, je jasné že přes den byl v práci, jsem schopna dokázat že když měla dcera 1 týden tak byl několik dnů po sobě v kasínu a nebyl jedinou noc doma. na vše mám výpisy, kopie zpráv, dokonce i zápisy policajtů neboť ho chytili ve dvě ráno.. ale na sociálce tvrdil že k dětem vstával jen on, staral se o ně jen o a proto je chce do své péče:-) rozhodně by ti tu napsal že já jsem psychopat, hysterka a chci po něm peníze na výživné dětí jen proto abych mohla dál chodit na gelové nehty… a proto dluží na alimentech 60 tis:-)) a přesvědčoval by tě že vždycky když je soud nebo nějaké jednání na sociálce ho postihne nějaká vážná nemoc, např angína a nemůže se dostavit chudáček:-))

vždy je dobré si vyslechnout obě strany ale v případě rozvodů a především bojů o děti je to k ničemu a vede to k dalším bojům a další nenávisti. aby bylo předmětem boje o děti to že jsem špatně zahustila omáčku pá-rkrát za naše manželství to snad ani nebudu zkoušet(toto vykládal na ospod.. jsem špatná matka, snědla jsem holce dort, dala si po porodu oběd, nekojila, sem tam jsem si koupila oběd v bufetu když holka byla na sunaru tudíž je fuk co jsem jedla a proto má prý dluhy a musí dostat děti do péče protože on je lepší taťka a své děti neskutečně miluje :mrgreen: :mrgreen:

navíc myslím že tento deníček měl být spíš výstřelem do tmy nešťastné matky která už neví jak dál a ukázání toho jak špatná je střídavka v některých případech a jak naše soudy fungují. Já podávala stížnost na soud, sociálku a až teprve poté se to trošku zlepšilo. do té doby byl manžel pan úžasný a já matka hysterka.

  • Upravit
saskula
103
17.6.15 12:45

FUJ z toho chlapa je mi zle!!! :zed: :zed: :zed: Snad ho za podvody pošlou do vězení a ty budeš mít konečně klid s holčičkama, přeju hodně sil a taky hodně štěstí :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
17.6.15 13:07

:hug: :hug: To je hnus :poblion: :poblion: :poblion: chudáci děti. Chybí mi tam nějak, proč vlastně soud nařídil střídavku?

@verulicek V tomto případě je vylíčení z druhé strany bezpředmětné, jednalo by se pouze o bláboly chorého mozku. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
medunka23
7527
17.6.15 13:11

No musím říct že se mi moc často nestává abych po přečtení deníčku měla slzy v očích, u tohoto se mi to fakt stalo. Je strašné když si kdokoli z partnerů léčí nějaké svoje mindráky a chce ničit toho druhého. Je mi fakt hodně líto těch malých holčiček které ztoho budou mít šrámy na duši hodně dlouho a nezbývá než doufat že se jim alespoň částečně zahojí. K chování soudů, policie a podobných zařízeních nemám slov. Přeju ti ať máte brzy klid všichni, tohle je dlouhodobě nesnesitelné a naprosto chápu že jsi to potřebovala napsat. :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
kedri
957
17.6.15 13:20

@verulicek mám otčíma taky psychopata, i když po přečtení Toni bych to překvalifikovala na poruchu osobnosti. Celé dětství jsem měla pevně daný budíček, večerku a víkendové pracovní činnosti, osobního volna minimum. Běda, jak se něco porušilo. Fyzicky trestat mě nesměl, tak se vybíjel psychicky. Schválně lhal, že mi řekl, že mám udělat něco jiného, aby mě mohl potrestat, např. vyházením věcí ze skříní. Máma nám pak dělala „mediátora“ a i ona ho přistihla při lži, ale on prostě tvrdil, že on to řekl takto a hotovo. Pokud jsem porušila předepsaný návrat domů, tak jsem příště musela přijít o dvojnásobek času dříve. Když mi bylo 17, tak na dovolené ho málem trefil šlak, že jsem si dovolila jít na oběd v jiný čas, než oni, přitom jsem je nijak neomezovala. Těch scén, co na dovolené a i celé dětství bylo. Vždycky tvrdil, že až mi bude 18, tak si budu moct dělat, co budu chtít, houbes. V 18 mamka objednala poslední společnou dovolenou a on řekl, že nepojede, pokud mu písemně nedám, že budu s nimi dodržovat rodinný režim. Naštěstí tenkrát se mu máma postavila a řekla, že v 18 mi už opravdu nic nakazovat nebude a byla to nejkrásnější dovolená mého dětství.
Klepu se a je mi špatně od žaludku, když na to zase vzpomínám, takže víc do hloubky už nepůjdu. Jen jsem se vždycky (zvlášť po pubertě) s ním snažila vycházet v klidu a míru, kvůli mámě. Bohužel marně. Nějakou dobu je klid a pak mě zase sestřelí, když to nečekám. Třeba mě obvinil, že jsem jim doma určitě něco ukradla, když jsem se tam stavila. Vždy jsem měla klíč, buď jsem si něco vyzvedla - dohodnuto s mámou, nebo jsem tam něco vezla, např. podklady pro sestru ke studiu, když byli na dovolené, tak jsem ji zalévala kytky a krmila zvířata. Že je on doma jsem netušila, tak jsem ho nedošla pozdravit a bylo zle, až jsem klíč vrátila.

Kdyby se k tomu mohl vyjádřit on, tak ti napíše, jaká jsem naprosto nezodpovědná, neschopná osoba, protože mě máma rozmazlila a on do výchovy nesměl naprosto mluvit. A to i přesto, že mám svou rodinu již dvacet let, svoje bydlení, auto, práci a když byl nemocný, tak jsem ho po doktorech vozila já :nevim:

Takže je otázka, jestli ve všech případech druhý názor pomůže :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
Marianna2
17.6.15 13:38

Problém je ten, že psychopatické osobnosti umí velice dobře manipulovat okolím. Normální jedinec není schopen jejich způsobu jednání, proto mají oni vždy navrch. Bohužel si myslím, že bude Tobě i dětem ztrpčovat život i nadále, protože oni se nemění. A poznat je, někdy bývá dost těžké, protože se umí maskovat. Prostě manipulují na takové úrovni, na jaké my nejsme schopni fungovat.

  • Upravit
dalmatinka 123
48576
17.6.15 13:56

Jan bych takoveho idiota omylem prejela autem :oops: :cert: drž se..

  • načítám...
  • Zmínit
rybička29
9
17.6.15 14:13

Tvůj „bývalý“ se nesmířil s tím, jak to je a bude Tě a Vaše děvčata trápit. Já jsem to řešila tak, že jsem sama to šla ohlásit na policii i se synem jako svědkem /vím děs/,ale pomohlo to. Policie o tom musela udělat zápis a řešilo se to sice „jenom“ jako přestupek, ale mému bývalému to „seplo“. Samozřejmě jsem o tom vyrozuměla sociální pracovnici, sepsala to a nechala to tam založené v deskách. Nakonec děti samy vypovídaly a to rozhodlo úplně. Trvalo to víc jak 2 roky, ale dneska se začínáme i bavit. Drž se!!! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Pé
295
17.6.15 14:17

Ja tedy naprosto nechapu, jak muze soud rozhodnout o stridave peci pokud zde neni konsensus a spoluprace vsech zucastnenych stran. Komunikace mezi rodici nulova, naopak evidentne vyhroceny konflikt a deti jsou ve stridave peci? Nenechala bych to tak. Asi bych nechala udelat znalecky posudek od psychologa ohledne vhodnosti SP ve vasi situaci :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
17.6.15 14:44

@Tóňa2 - MUSÍM SOUHLASIT. Můj otec byl přesně to co popisuje zakladatelka. Navíc korunovaný dluhař a řváč.
A jediné co pomohlo, když si našel „další oběť a s ní má další dvě děti“.
Je mi jich líto, protože sama jsem s ním zažila 14let pekla… myslím, že zažívají to samé co my… nevím :nevim: nestýkám se ním - odstěhovala jsem se v dospělosti hodně daleko… chtěla jsem začít znovu.Kde ho nikdo nezná a nesoudí mě jen proto, že jsem jeho dcera.
Děkuju Bohu, že mě a mojí rodině dal pokoj.Ale upřímně… pořád nemám klid a trnu hrůzou, aby mě nebo moje děti nehledal…

  • Upravit
enia
3396
17.6.15 15:07

@Tiger-lily soud to zdůvodnil tak, že jsme ani jeden nedoložili důkazy, že by ten druhý nebyl schopný výchovy. Řekli, že po rozhodnutí ústavního soudu je bezpředmětné, co bylo mezi rodiči a když to shrnu, tak jediná věc, která by byla posuzovaná by byla, kdyby děti byly jím týrané. Což by muselo být také doloženo.

Ještě dovětek. V pondělí jsme měli soudní jednání kvůli speciálnímu režimu o prázdninách, Vánocích a podobně. Při své úvodní řeči soudkyně prohlásila, že u nás vše detailně prostudovala, že POSUDKY DOPADLY PRO OBA DOBŘE… samozřejmě žádné posudky nebyly, já je chtěla, ale ani ona ani odvolací soud je nenařídili a soudní jednání jsme si s právničkou proseděly (právničku jsem změnila…).
Po jednání ještě při odchodu řekla, že nejsme ojedinělí, že tam je spousta rodičů jako my, kteří o sobě navzájem lžou… ona prostě automaticky předpokládala, že jsem lhala stejně jako on. Neřekla ani nenapsala jsem jedinou nepravdivou věc, ale ji to prostě nezajímalo…

Budu podávat nový návrh, podložený posudky, ale stejně se obávám, že pohled soudkyně na to, jak tam všichni lžou nemám šanci změnit. To by totiž nejdříve musela přiznat vlastní chybu a to jen tak někdo neumí…

Příspěvek upraven 17.06.15 v 15:16

  • načítám...
  • Zmínit
enia
3396
17.6.15 15:15

@sisi33
holčiček se ptala soudkyně, během 30 minutového rozhovoru. Vyšlo z toho, že tatínka mají rády (to ale mají všechny děti), že u obou mají zvířátka a že by to chtěly nechat tak, jak to teď je (měli jsme platné předběžné opatření, děti u mě a otec víkend od pá do neděle, 1× za 14 dní). Podle rozsudku a jejího shrnutí si skoro myslím, že na to zapomněla a předpokládala, že se ně už střídáme. Nebo s tím prostě nechtěla mít práci a postavila to celé na tom rozhodnutí ústavního soudu.
K odvolacímu soudu s nimi mluvila sociální pracovnice. Rozhovory to byly krátké, nevím, jak byly vedené, každopádně holčičky nic moc neřekly (to ještě stále bylo PO). Ve škole to také neměli šanci poznat, protože je měl na víkend.
Teď je to ve škole trošku znát, ale je to první třída a starší dcerka je opravdu zlatá.

Příspěvek upraven 17.06.15 v 15:16

  • načítám...
  • Zmínit
canaglia
5508
17.6.15 15:28

A když soudy nadržovaly tobě, když ti děti daly v rozporu se zákonem předběžným opatřením do péče a otci jen obvíkend, to jsi neprotestovala, že? Co jsem tak poznal, tak militantní otce si většinou vychovají matky tím, že zneužívají opatrovnický systém ve svůj prospěch.
Z toho, co a hlavně jak píšeš, mám pocit, že byste oba měli vyrazit na psychoterapii.

  • načítám...
  • Zmínit
zagora
1223
17.6.15 15:45

To je fakt peklo, ubohé holčičky. Co takhle se odstěhovat, někam hodně daleko od něj? Jedna známá takhle od psychouše utekla. Jakmile dostala byt, myslím sociální(je to tak 15 let zpátky)tajně utekla, když byl psychouš v práci. Neumíš si představit co ten magor pak dělal. Volal ke všem sousedům (včetně nás) a vyprávěl nám ty svoje plky jak ho ta jeho opustila i s dcerami a jak on k tomu přijde, chudáček. Přitom já, tehdy malá holka si pamatuju jak na ní pořád řval. Paní se naštěstí odstěhovala daleko a on neměl prachy a tudíž neměl na jízdenky, nebo za ně nechtěl utrácet. A hlavně, jak tu někdo psal, pak si našel další oběť a tak paní přestala být objektem zájmu. Těch obětí měl několik, všechny ženské mu ale utekly. Vydržela jediná, stará invalidní paní co nemá kam jít. Dneska zestárnul a dost se utlumil. Co já vím, dcery za ním nikdy nebyly, dneska už musejí být obě dospělé.

  • načítám...
  • Zmínit
Blešík
12127
17.6.15 16:26

Tomu se říká zlý sen :,( kdyby se tak z něj mohl člověk lusknutím prstu probudit. Pevně doufám, že na frajera dojde, všechno mu to spočítají a dá pokoj. Každopádně by sis to zasloužila, o holčičkách nemluvě :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Caitlyn
6160
17.6.15 16:42

Držím palce :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
enia
3396
17.6.15 16:43

@canaglia věřím, že už jsme se někde setkali, ať už skupina střídavka či jiná… takže se domnívám (možná se mílím), že nejsi schopen reálného pohledu a automaticky odsuzuješ matku jako majitelku a otce stavíš do role toho, komu je ubližováno. Trochu nadhledu a respektu by to chtělo…
Víš, já píši jen o sobě, nikoli o systému a neaplikuji mojí zkušenost na další otce a matky… to je hodně krátkozraké..
Upřímně… u toho předběžného opatření mi nenadržovala, ale jednala impulzivně v okamžiku, kdy ji otec rozčilil. Nikdo o to PO nežádal, to byl čistě její nápad.

Ten deníček je psaný proto, že kdybych já na začátku soudního stání věděla nebo alespoň tušila, co mě čeká, moc by mi to pomohlo… :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
17.6.15 18:46

Ja vsem tem co toto prizivaji ci prozili drzim palecky, aby uz bylo jen lip :hug: :hug: :hug: Musi to byt desny :( :( Obzvlast pro deticky-je des jak porad nefunguji zakony jak by meli, kdyz jde prave o deti. :think:
Posilam hodne sil :hug: :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Lama Lama
81482
18.6.15 08:55

Chjo, musí to být hrozný. nicméně, na soudy bych to taky neházela. Ty jsi s ním byla minimálně několik let, než jsi zjistila, že je to kretén, zubatý a báby u soudu s kalkulačkama ho maj prokouknout za pár hodin?

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
18.6.15 10:05

Také se podělím o pohled z druhé strany. Měla jsem na nic dětství, nevzpomínám na něj vůbec ráda, vždycky si vybavím scény doma, soud a sanitku před barákem. Naši nás dost štvali proti sobě, nutili vypovídat u soudu, snažili se s námi manipulovat oba. Matka je dodnes psychicky v prdli a vyžaduje péči a pozornost. Otec je stejný manipulátor jak vždycky byl, jen se to s novou ženou naučil víc ovládat. Vztahy máme narušené i když spolu vycházíme. Vlastně my děti s rodiči vycházíme, ale je to vše jen díky sebezapření, se sourozenci nemáme taky bůhvijaký vztah.
Dodnes nemůžu rodičům vnitřně odpustit, matka tvrdí že za to mohl otec a obráceně, dnes už vím že vinu mají oba, hlavně za to že do toho tahali nás děti. Předčasně jsem dospěla, měla pocit že jsem zodpovědná za chování rodičů a dodnes jsem z toho poznamenaná. Neumím projevovat city, empatie mi nic neříká. V podstatě se nejspíš jedná o nějakou lehčí formu poruchy osobnosti. Neumím si říct o pomoc, mám pocit že všechno dokážu sama a musím být nejlepší, což je výhoda v práci a tím pádem mám dobrou a dobře placenou práci, ale je to jediná výhoda.
Zkrátka rozvod rodičů ovlivnil celý můj život, osobnost, chování, vztahy. Rodiče ve výchově jednoduše posali co mohli. Zakladatelce doporučuji tuto situaci nepodcenit a dát dětem minimálně péči dětského psychologa, jestli z nich teda nechce mít doma do budoucna citové mrzáky jako jsem já. Dělá mi dost zle když vidím co někteří rodiče dopustí.

Anonymní Peťa.

  • Upravit
pomenkova
26842
18.6.15 10:10

@Lama Lama podle me se nekdy nekdo zamerne chova tak jak chova, bohuzel je doba, kdy s lehce kdekdo necha podplatit a verim tomu, ze kvuli naschvalum udela leckdy kdekdo cokoliv, v pripade tohoto muze, tomu i verim. Psychopate a grazlove maji bohuzel zelenou a ja neverim na tyhle cinty, ze ona to nepoznala, ze by to jina pani nemohla poznat take. Prave naopak ta zenska ma videt veci z nadhledem a byt empaticka uvedomit si, kdyby se toto stalo ji :think:
Podle me kamaradky, ktera toto proziva (tedy neco podobneho)jsem udelala zavery, ze zensky se nekdy snazi jak chce, ma naprano uvareno uklizeno, presto bude za hysterku co dela manzilkovi nachvaly. V jejim pripade ji opustil manzel pred vanoci, s jednou mistni behnou a ona je ta zla, ktera musi byt vecne za neco buzerovana, on je vysmaty.Ne neverim na system v cr, verim mozna na tolik nechtenou vetu..ze bozi mlyny melou pamlu, ale jiste ;)

  • načítám...
  • Zmínit
canaglia
5508
18.6.15 14:55

Enia - Ale já jsem nenapsal, že ty jsi špatná a otec skvělý, napsal jsem, že jsi neprotestovala, pokud soud jednal proti právům otce a dětí. A soudkyně se prostě nesmí rozčílit a napalovat nezákonná předběžná opatření jen proto, že ji někdo naštval.
A na tu psychoterapii jsem vás poslal oba, ne jen tebe :-) :-)

Mimochodem tohle:

soud to zdůvodnil tak, že jsme ani jeden nedoložili důkazy, že by ten druhý nebyl schopný výchovy. Řekli, že po rozhodnutí ústavního soudu je bezpředmětné, co bylo mezi rodiči a když to shrnu, tak jediná věc, která by byla posuzovaná by byla, kdyby děti byly jím týrané. Což by muselo být také doloženo

je neuvěřitelně pokrokové a zcela nevídané u většiny soudců…

  • načítám...
  • Zmínit
ospalámyš
9128
18.6.15 18:47

@canaglia to je sice pokrokové, ale v tomto konkrétním případě jsou asi vedle. Ono není jen týrání, které je viditelné a zřejmé, otázka je, jaké výchovy je schopen psychopat nebo manipulátor, popř. člověk s poruchou osobnosti. Jisté je to, že být ve střídavé péči s takovým rodičem děti s největší pravděpodobností psychicky poznamená na celý život.
Psychické týrání se dost špatně dokládá.
Ona střídavá péče za každou cenu je stejný nesmysl, jako svěřovat děti automaticky pouze matkám.

Stejně špatně rozhodl soud v případě mého známého, kdy děti naopak zůstaly v péči manipulativní matky s psychopatickými rysy, taky ji skočili na špek. Možná by stačil posudek jejícho psychiatra :nevim: Děcka to odnesou, zmanipulovala je, okolí i soud…

Příspěvek upraven 18.06.15 v 18:47

  • načítám...
  • Zmínit
canaglia
5508
18.6.15 19:05

Proto je potřeba to dokázat, ne jen tvrdit. Bohužel opatrovnické soudy většinou rozhodují podle nedoložených tvrzení. Tekže pokud jednou výjimenčně nedaly jen na tvrzení, ale žádaly důkazy, tak je to jedině správně. A z příspěvku zakladatelky mám opravdu pocit, že pracovat by na sobě měli oba dva.

  • načítám...
  • Zmínit
ospalámyš
9128
18.6.15 19:36

@canaglia no tak po životě s psychopatem je na psychologa zralý asi každý. Já z příspěvků zakladatelky takový pocit nemám, je tu napsáno dost málo, abych si troufla něco takového tvrdit.

  • načítám...
  • Zmínit
canaglia
5508
18.6.15 19:52

Je rozdíl mezi psychopatem a osobou s projevy psychopatickými po traumatizujícím období. Z mé zkušenosti lze z textu pisatelky usoudit, že psychoterapii potřebuje rovněž. Vy holky si často neuvědomujete, jaké to je, když rodič vidí, jak přichází o rodinu, pak o dítě a je naprosto proti systému bezmocný. Pokud byste v takové situaci byly i vy, myslím, že byste nějaké psychopatické projevy vykazovaly taky :-)

  • načítám...
  • Zmínit
velbloudice
378
18.6.15 20:23

@canaglia proč myslíš, že by na sobě měla zakladatelka pracovat a jít na psychoterapii?…

  • načítám...
  • Zmínit
canaglia
5508
18.6.15 21:27

Nefunguje mi zvýrazňování, tak komentáře označeny „xxxx“. Tím samozřejmě neobhajuju chlapa, asi taky pěkné číslo. Ale autorka má na sobě práce docela dost.

Žijete s psychopatem xxxx(nezvládnutý vztah, s největší pravděpodobností mylné obvinění)xxxx? Utíkejte. Aneb jak to chodí při svěřování péče o děti v ČR.
Snažíte se ochránit své děti, odejdete s nimi a soud 1.stupně xxxx paranoidní projev xxxx rozhodne pro střídavou péči a dá do ruky psychopatovi zbraň xxxx neschopnost akceptace názoru jiných, nedostatek empatie, paranoidní projev xxxxx, se kterou ničí nejen neposlušnou bývalou partnerku, ale i malé děti.
Obvodní soud v Kladně bych shrnula tak, že jsem neměla představu, co mě čeká. S právničkou jsme si to krásně odseděly a jediné mé zjištění bylo, že mě soudkyně automaticky postavila do role lhářky, protože všichni tam lžou xxxx paranoidní projev xxxx. Nechápu, proč nejsou soudy o budoucnost dětí pod přísahou. xxxx neschopnost přijmout fakt, že druhý brání svou představu po svém xxxx
rozhodnutí – střídavá péče
Po tomto rozsudku následovalo otcovo předběžné opatření, ve kterém napsal, nikoli doložil, že mu dcery odmítám půjčovat xxxx neschopnost vnímat pocity druhé strany xxxx, což jako vždy lhal xxxx neschopnost vnímat odlišnou subjektivní realitu xxxx. To, že soudkyně rozhodla na prvním stání o předběžném opatření, ve kterém mi dcery svěřila do péče a jemu určila sudé víkendy a já je přesně dodržovala, nikoho nezajímalo xxxx neschopnost vnímat, že dodržování nezákonného usnesení oprávněně druhá strana může vnímat jako bránění v péči xxxx. Zastupující soudkyně mu předběžné opatření schválila, což do teď nechápu xxxx neschopnost empatie, respektu k názoru druhého xxxx. Pouze to ukázalo, jakým způsobem kladenský soud pracuje. Jejich trapas xxxx bezdůvodná dehonestace xxxx. Odvolali jsme se z principu xxxx a proč ne v zájmu dětí, proč z principu, jakého, aby otec neměl děti stejně? xxxx a odvolací soud jim to PO okamžitě zrušil xxxx státní mocí zasáhne do práv dětí i otce a diví se, že otec začíná být militantní xxxx.
Odvolací soud, má naděje, byl „kalkulačkový“ soud. Tři soudkyně, já a má nová právní zástupkyně, otec, stovky papírů a svědectví. A hlavně 2 kalkulačky v rukách 2 soudkyň.
Svědectví z FB, kde otec vše přiznává, zavrhly hned (otec povstal a důležitě pronesl, že jsem velice schopná grafička a jsou to podvrhy). Náš požadavek na znalecké posudky smetly ze stolu xxxx nerespektování celkem rozumného přístupu soudu xxxx. A počítaly a počítaly.
Jediné, co změnily, bylo rozhodnutí o výživném. Nechaly si stáhnout ze své iniciativy otcům veškerý majetek xxxx po útoku na právo otce pečovat, útok na jeho majetek a neporozumí, že je to otci nepříjemné? xxxx. A opakovaně prohlásily, že po rozhodnutí ústavního soudu je teto výstup jediný možný.
Soudkyně, která neměla kalkulačku, byla milá. Když četla rozsudek, nezbořil se mi díky ní svět, protože měla citlivou řeč a nastínila, že žádat o změnu můžeme např. při vstupu do ZŠ. Každopádně důsledky mi docházely až potom.
Myslela jsem si, že tím to skončí, že vyhrál soud a bude spokojený a zaměří pozornost jinam. Po těch letech xxxx neschopnost empatie, jak musel psychicky vypadat otec, když léta musel bojovat o normální věc, která by měla být automatická druhý den po rozchodu. xxxx v roli ovečky xxxx projev sebelítosti, zcela mimo mísu xxxx jsem si skoro oddychla a zakázala si na několik dní přemýšlet. Na střídavou péči jsme najeli rovnou po rozsudku. A peklo se začalo teprve pomalu rozjíždět…
Aktuálně ji máme od února. Za tu dobu se stalo mnoho věcí a já se cítím hůře a hůře. Dcery se mi pomaličku rozsypávají pod rukama. Rozhodnutím soudů se totiž dostaly do role rukojmých používaných k terorizování mě jejich otcem. Nerespektuje nic, nikoho, vždy na prvním místě je jeho zájem xxxx neschopnost respektovat odlišný názor člověka, kterého nemá co řídit xxxx a nic po tom neexistuje. Starší dceru, citlivější, utlačuje. Mladší, ráznější vše dovolí. Výchova neexistuje xxxx neschopnost akceptovat odlišný pohled na výchovu xxxx.
Já dělám vše špatně. Dcera dostane ve škole dvojku – okamžitě e-maily a telefonáty, jaká jsem strašná matka xxxx pokud se otec projevuje stejně závadně, tj. nerespektuje matku, vnímá to jako útok na svou osobu, nedokáže pracovat s projevy druhých osob, pouští si je do sebe a dělá to v ní paseku xxxx. Vše je špatně, všude chodí, dává udání, lže po celém městě. A já najednou vidím, jak se z usměvavé učitelky snaží dělat toho nejhoršího na světě.
Dcery v jeho týdnu nikdy nedá k telefonu. Jejich telefon jim okamžitě sebere xxxx je to jeho právo, které ona nerespektuje, otec může vnímat intervenci matky jako nevhodné zasahování xxxx. Musím je navštěvovat tajně xxxx absolutně nepřijatelné zasahování do kompetence druhého rodiče, poškozování výchovného působení xxxx ve družině a školce. O mně a mém příteli mluví hrozně (hlavně o něm). Neustále telefonuje mé mamince a té lže, co jsem opět špatně udělala xxxx to je jeho právo, právo matky je neposlouchat a případně sama vyhodnotit xxxx.
Starší dcera u něj pravidelně zvrací a bolí jí bříško. Je více a více přecitlivělá a prosí, aby tam nemusela být tak dlouho. Mladší se okamžitě zorientovala a těží z toho co nejvíce – výchova neexistuje xxxx opakovaný projev nerespektování xxxx.
To, jak jsem je vychovala (on se nepodílel), se rozkutálelo xxxx nerespektování role otce v dřívější době, přisuzování zásluh jen sobě, na druhém jen vady xxxx a zbývají jen maličké střípky. xxxx dál už rozebrat nebudu…. xxxx
Nedá se obsáhnout, co vše se kolem nás děje a co se děje s dcerami…
Dva příklady hovořící za vše (podobné to máme co týden):
Podle rozsudku si má vyzvednout dcery v určitý čas (např. v 17 hod). Nikdy nepřijde včas, ale i přesto jsme vždy přípravené. V 17.01 telefonát, že je před domem. Říkám mu dobře, obujeme se a jdeme. Dcery si berou oblečení, boty, tašku do školy (ještě byla zima). V 17.04 telefonát, jak si to představuji, že máme hrozné zpoždění. Uklidňuji ho a vycházíme ze dveří (on už stojí před bezpečnostními dveřmi k nám do patra po tom, co dole rozrazil vstupní dveře). Ťukám tedy na sousedku a díky Bohu si zapínám na telefonu nahrávání. Otevírám dveře a to, co následuje, je jako z bláznivého snu. Okamžitě začne dělat scénu, že máme hrozné zpoždění (17.05). A jak si to představuji a že mě nahlásí. Opět krátká scéna, aby se uklidnil, že tím ubližuje jen holčičkám. A on se najednou otáčí a odchází, že mě jde nahlásit, že mu je nechci dát. Vracím ho, vrátí se tedy a pokračuje v tom svém demagogickém výmyslu a po necelé minutě odchází opět bez holčiček.
To vše mám naštěstí nahrané. Prostě osud… Říkám si dobře, jeho volba, jsem v klidu, beru holčičky zpět a ty juchající, že tedy zůstávají. Vysvětlím jim, že určitě ne, že si tatínek ještě zavolá. Zprávy, které následují, se nedají ani zveřejnit – sprosté, demagogické a útočné. Píšu mu, aby se uklidnil. Mladší holčička využívá situace a nutně potřebuje kakat. To mu oznamuji a asertivně píši, že když odešle, musí počkat. A pak mi najednou dochází, že je jedno, co udělám, že to byla připravená akce, dopředu vymyšlená a že by to takto dopadlo, i kdyby dostal polibek na uvítanou.
Dojdeme dolů a tam samozřejmě policie a otec křičící, aby mi musí v tomto trestném chování zamezit. Křičí a obviňuje, dcery ho nezajímají… a já si připadám jako ve zlém snu.
Vezmu telefon a požádám policistu, že je to celé výmysl otce, že mám celý průběh nahraný a policista chápe a otáčí se na otce. Ten stále křičí, jak jsem strašná a jak konám špatné věci. Policisty ale vůbec neposlouchá. Bere sebe jako součást jejich týmu a vykřikuje, jak mi to zatrhnou a proti mě zasáhnou. To vše před dcerami, kterým stále vyhrožuje, že je ode mě odvede policie.
Policisté se mu to snaží vysvětlit, pak to vzdávají a se slovy, že to nemá cenu, odcházejí do auta. Ještě nás ujistí, kdyby byl více agresivní. I přes mou žádost nesepisují zprávu, protože podle nich nebylo co řešit.
A mě dochází, že takových akcí bude jen přibývat a že bude chtít dcery do své péče, což pak řekne i v intervenčním centru. xxxx jasně, nevhodné chování otce, nevidí příčinu, nehledá ji xxxx
Následuje vymyšlený tříměsíční neléčitelný kašel starší dcerky, který jsem zanedbala (on ji měl stejný čas). U nás samozřejmě ani nezakašlala. Ráno ji dá do školy a plavání s tím strašným kašlem, aby se vyfotila pod vodou, pak ji vyzvedne, jde s ní k doktorce, kde udává, že je to dlouhodobě nevyléčitelný kašel. Lékařka předepisuje Aerius a vypisuje žádanku na alergologii. Po vyšetření dceru opět odvádí do školy, kde si ji vyzvedává učitelka na výtvarku a odvádí na kroužek.
Tam se za dcerou zastavím já, mám cestu kolem a dceru bolí v krku, není jí dobře a má zvýšenou teplotu, což potvrzuje učitelka. Píši tedy otci, jestli může přijít a vzít ji do postýlky, že jí není dobře. Ten okamžitě přibíhá a bere dceru do města cca 15 km na vyšetření ORL a rentgen, kde udává vymyšlené udaje o neléčitelném kašli. Lék na předpis mi samozřejmě nepředal…
Výsledek – další čárka, co údajně matka zanedbala. Jenže dcerka měla běžné nachlazení, které měla i její spolužačka a stačil jitrocelový sirup a vyležet se.
A v tomto duchu se právě odehrává náš život…
Po incidentu s policií nás sociální pracovnice, které jsem celou situaci osvětlila a poslala zvukový záznam, poslala do Intervenčního centra. Tam jsme absolvovali 3 sezení – 1 vstupní pohovor, 1 sezení, na které přišel o půl hodiny pozdě, ani se nemluvil, a další, kdy přišel o 5 minut dříve a už se po mě sháněl, protože prý určitě přijdu pozdě.
Psycholožka na třetím sezení byla už asi zorientovaná, řekla, že je vysátá a že v tom absolutně nevidí smysl a že důrazně doporučuje okamžitě podat návrh na změnu. Otec odmítl dát souhlas s vydáním zprávy od této psycholožky.
Maličké shrnutí: • máme boj na čarodějnici (tou jsem já) • dvojí metr pro mě i pro něj • lži • pomluvy • udání na policii na mě a mé blízké • řešíme spolu soud o směnku, kterou mi napsal jako vyrovnání za půjčku, kterou jsem si pro něj vzala. Najednou je směnka napsaná pod nátlakem, psychickým, že jsem mu vyhrožovala, že už nikdy neuvidí dcery a má kamarádka mu vyhrožovala, že když nepodepíše, tak nahlásí na policii, že ji znásilnil. Můj bratr, který tam byl, aby mě chránil, protože u předchozího, kdy jsem si tam šla vyzvednout s dcerami mé věcim na mě zaútočil nožem – prý na něj udělal fyzický nátlak a stál mu celou dobu za zády. Jde to k vrchnímu soudu po tom, co nevyhrál krajský a odvolal se. • musela jsem dát trestní oznámení pro podvod, kdy za mě vypsal smlouvu s plynárnami u jednoho z jeho bytových domů (se kterým nemám nic společného, ani jsem tam nikdy nebydlela) a podepsal jakoby mým podpisem, ale je to krásně poznat. Teď mě napadá, že jsem napodobila jeho písmo a vypsala tak smlouvu a nafalšovala svůj podpis, aby to vypadalo jako že to psal on. Mimochodem plynárny po mě chtěly zaplatit 40 tisíc (zálohy od lidí vybíral on). Neuvěřitelné? Ale je to tak… policistka, která to vyšetřuje, ho označila za psychicky nemocného. • je vyšetřovaný kriminální policií pro nějaký podvod nad 500 tisíc (nepodávala jsem já, ale nějaká pani, který od něj kupovala byt) • jsou na něj trestní oznámení od dalších lidí, které jsem ani nikdy neviděla, za vyhrožování a podobné… a hromada dalších věcí, které od března vyplynuly na povrch.
xxxx nic hezkého o otci, což může být realita, nicméně s péči o děti lehce mimo xxxx
Jenže jemu vše prochází a on posunuje hranice a dovoluje si víc a víc. Chová se jako poloBůh a sám sebe tak vnímá. Nikdy nedělá chyby, vše ví a lže a lže…
Z charakteristiky psychopata (např. tady) splňuje všechny body kromě podmínečného propuštění (ale i to se s trestnými činy, které přidává rýsuje).
Jenže rozklíčovat to, aby někdo uvěřil, je tak těžké. Všichni mají argument, že kdyby to bylo tak strašné, přece bych s ním 15 let nevydržela. Jenže já ano, první roky hrál tu falešnou hru i na mě. Líbila se mi pozornost, to, že za mě rozhodoval. A vše se začalo ukazovat až po narození dcer, kdy nabral jistotu, že mě má jistou. Měla jsem dát na varování, kdy jsem viděla to, jak se chová a choval jeho otec, kde byla jasná psychická porucha. Jenže to bych nesměla být záchranář…
Hrozné na tom je, že i přes ty všechny lži a napadení očekává, že se na něj budu usmívat a, jak prohlásil i u psycholožky, se k němu vrátím. Tak teď zachraňuji s pomocí úžasných lidí své dcery a doufám, že při dalším soudu o nový návrh na změnu se to vše ukáže a soudkyně si nechá vše říci a doložit a nenechá naše dcery v rukách psychopata, který je jen zneužívá, aby mi mohl ubližovat a jim ničí život a dětství.
Mrzí mě, že píši špatně věci, nerada lidem přidělávám starosti, ale kdyby se někdo ocitl v podobné situaci, třeba mu to trošku na jeho cestě pomůže…

  • načítám...
  • Zmínit
ospalámyš
9128
18.6.15 21:41

@canaglia on o děti nepřichází, získal střídavou péči, ale samozřejmě je takové období stresující pro každého. Pro manipulátora, který chce druhé vlastnit, záleží mu jen na sobě, na svých pocitech a na tom „vyhrát“ pak asi obzvlášť ;) Je i dost lidí, kteří se dokáží chovat i po rozvodu tak, že tím neubližují hlavně dětem a nechovají se psychopaticky.
Rozbor chování zakladatelky mi připadá hodně jednostranný, nemám to ráda, působí to zaujatě.

Samozřejmě je možné, že máslo mají na své hlavě obě strany v těchto sporech, ale pokud je pravda to konkrétní, co zakladatelka o otci dětí píše, tak psychologa by měl vyhledat hlavně on.
Psychopati mezi námi žijí, je klidně možné, že on je jedním z nich, ono bohatě stačí žít s manipulátorem, aby t zničil život.

Příspěvek upraven 18.06.15 v 21:42

  • načítám...
  • Zmínit
enia
3396
18.6.15 23:07

@canaglia je pravdou, že na terapii chodím. Nemám problém si přiznat situaci a ten teror, který nastal po odchodu je 1000× horší než to, v čem jsme žili.
A nedopustím, aby dcery přejímaly jeho chování nebo aby mě nahradily. Pravda se samozřejmě ukáže. Důkazy už máme. Už jsem poučena, že k tomu kladenský soud přistupuje tak, že všichni lžou, což i soudkyně v pondělí řekla. A upřímně, nedivím se jim. Jsem naštvaná na některé ženy i muže, kteří tam chodí a lžou jen, aby ublížili. Jenže podkopávají nohy těm, kteří mají opravdu problém.
Bohužel v jeho případě to není krátkodobá záležitost po stresové situaci… je to psychická porucha, kterou si dědí v rodině (dědeček, matka, otec do toho schizofrenie). S časem a činy, které mu v minulosti prošly jen posouvá hranice.
A podle všech psychologů a psychiatrů, se kterými jsem to řešila, není možné to regulovat či pracovat na tom. Dokud není uvědomění si chyby, což je v jeho případě téměř vyloučené. Celý svět je totiž proti němu v případě, že dělá něco špatně, což on ale nikdy nedělá.

Slovo psychopat jsem použila proto, že bude lidem bližší a známější než disociální porucha osobnosti (jak tu někdo dobře už napsal). Útěk je jediná obrana proti člověku, se kterým jsem žila. Nemá smysl s ním hrát jeho hry, pro něj je to čistě gamblerství.

V těch výpiscích je složité se orientovat… takže stručně… dovětky v prvních odstavcích nemá smysl komentovat.
Odvolání proti předběžnému opatření bylo v době odvolacího soudu, tudíž v podstatě zbytečné, ale jelikož bylo natolik do očí bijící, z principu to bylo potřeba. Nejhorší bylo, že tam napsal, že děti několik týdnu neviděl. Naopak, bral si je kdy chtěl a v podstatě podle počasí. To nejsou lži jako jiný úhel pohledu, to je prostě lež jako tvrzení, že slunce je zelené. Vše snadno doložitelné, ale na to prostě nikdo není připravený v den soudu. A to předběžné opatření bylo v podstatě rozsahu, ve kterém měl děti i přes rozhodnutí jen víkendů…

K tomu odlišnému pohledu… protože jsem s ním roky žila (v podstatě vedle něj) mohu si dovolit to takto napsat. Prostě jen zkušenost, letitá. Já nejsem sama, na které se vybíjí. Je to i jeho sestra, osamocené ženy, které od něj koupily byty. Paní, která se starala několik let o jeho nemocného nevlastního otce… zajímavé je, že to jsou vždy ženy.
K respektu… právě, že respektuji, vše a každého, ale on nikoli. Nerespektuje ani lidi, zákony, prostě nic… také zkušenost.

Teto týden mám v emailu a telefonu přes 50 sprostých a vulgárních zpráv s nejrůznějšími problémy a důvody, na které nereaguji…

Je to složité, kdyby alespoň pracoval nebo měl nějaké zájmy, ale on opravdu věnuje čas tomu, že se mi mstí a snaží se ublížit.

Jak moc bych si přála, aby měly holčičky otce, který je nebude zneužívat ke svým cílům a programovat proti mě, protože si z toho udělal hru o oblíbenost… ale to nemají, mají přesně takového otce, kterého bych nikomu nepřála, protože jen poškozuje a ničí a co dokáže udělat s dětskou a navíc citlivou holčičí dušičkou je na celý život…

A tomu zasahování do kompetence… jsou to maličké děti, byly zvyklé být s matkou a přirozeně se jim stýská. Dokud byl alespoň telefonický kontakt, nebylo to pro ně tak stresující. Věděly, že mohou kdykoli zavolat a tím jsem jim byla nablízku. Teď jsou odříznuté a naopak trestané za to, že se jim stýská. Proto jako rodič za nimi chodím a chodit budu. Je to mé právo a dokonce i povinnost, aby byly v rámci možností co nejvíce v pohodě…

Příspěvek upraven 18.06.15 v 23:10

  • načítám...
  • Zmínit
canaglia
5508
19.6.15 09:18

Pokud na terapii chodíš, super. Pokud on trpí uváděnou poruchou, případně agresivním narcismem - což by mi v případě pravdivosti tvého popisu sedělo více, pak jemu psychoterapie nepomůže, naopak zdokonalí ho. Takže pracuj na sobě, sháněj důkazy a bojuj za děti, ne o děti. Ale s respektem k jeho právům. I osoba s poruchou vyšších emocí má právo o děti pečovat. A pokud ti mohu doporučit, až se dáš na terapii dohromady (hlavně hledej cesty, jak vůči němu komunikovat a vystupovat), pak se soustřeď na takový postup, který mu nastaví hranice. Pokud má zmíněnou poruchu, pak ty hranice mu musíš nastavit s pomocí soudu. Ale jak píšu, s umožněním péče o děti. Pokud ty hranice budou užší, zvýší to jeho agresivitu.
Mé poznámky ber jako náměty na přemýšlení, neznám vás ani jednoho, proto si nedělám patent na pravdivost mých postřehů, fakt to ber jako zdroj dalšího poznávání sebe sama. A bez to taky jako zdroj poznání o tom, jak můžeš působit na jiné lidi svým projevem.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Střídavá péče po česku I.