Svatba
- O životě
- TSMoruga
- 20.08.18 načítám...
Dávám zde do placu popis mojí svatby. Většina romantiček mě odsoudí, ale doufám, že budu i pochopena. Poskytuji jiný náhled na věc.
Poznali jsme se před devíti lety. Za rok mě požádal o ruku. Vždy jsem si říkala, že svatba pro mne bude příšerný stres. Představa organizace, všechno zařizovat, hodit sebe do gala, budoucího manžela… Možná jsem byla tehdy ráda, že to nebylo do roka a do dne od zasnoubení. Místo toho se nám zadařilo počít. ![]()
Jak dítko rostlo, tak my se o svatbě bavili sporadicky. A to velmi. Nijak mi to nevadilo. Pokaždé jsem si u ostatních říkala, k čemu to divadlo, když se dva chtějí vzít. Proč musí přizvat ke svému slibu celou rodinu, přátelé, vytáhnou to do královské hostiny a udělat ze sebe prince s princeznou.
Čas plynul a loňský rok jsme se bavili o svazku manželském, že bychom chtěli být manželi, nosit stejné jméno, být takovou tou oficiální rodinou (a to nejsme starší ročníky, že bychom chtěli snad „klid“ – já tehdy 29 a on 27).
Jenže jak na to? Ani jeden jsme nechtěli divadlo kolem, zvát rodinu, přátelé, i když je máme velmi rádi a peníze nebyly problém taky. Vždyť náš slib je jenom náš, nepotřebujeme milion svědků, divadlo, svatební šaty, prstýnky…
Asi teď nebudu pochopena většinou, ale pojali jsme to jinak. V pondělí jsem šla na konzultace na několik úřadů. Prošel jenom jeden, který by nás bez divadla a ve všední den oddal.
A víte co? Bylo krásné se ráno probudit vedle partnera, nestresovat, dát si společnou snídani i se synem. Žádný stres, řešení různých věcí. Slušně jsme se oblékli (já se nepotřebovala soukat do bílých šatů, líčit, načesávat u kadeřnice), jeli na úřad, tam nás oddali se svědky (úřednice z onoho úřadu) a syn seděl kousek od nás. Jenom my dva a syn. ![]()
Pro mě i pro mého manžela to byl velmi silný zážitek a bez zbytečností okolo, pro nás nádherný den, který jsme si udělali jenom podle sebe. Potom jsme si zajeli na oběd ve třech, úřednicím a oddávající jsme dodatečně dovezli koláče a flašku.
Rodina sice byla v šoku, ale pochopili všichni a ve výsledku jsme byli pochváleni za originalitu. A s manželem oba říkáme, že náš svatební den byl neuvěřitelný. Bez stresu, nucení tradic, prostě jsme to byli jenom my dva a náš syn.
Přečtěte si také
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 4603
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 1971
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 1013
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 3945
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2672
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1325
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7745
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 4965
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 3393
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 2016
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...