Svatba
- O životě
- TSMoruga
- 20.08.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dávám zde do placu popis mojí svatby. Většina romantiček mě odsoudí, ale doufám, že budu i pochopena. Poskytuji jiný náhled na věc.
Poznali jsme se před devíti lety. Za rok mě požádal o ruku. Vždy jsem si říkala, že svatba pro mne bude příšerný stres. Představa organizace, všechno zařizovat, hodit sebe do gala, budoucího manžela… Možná jsem byla tehdy ráda, že to nebylo do roka a do dne od zasnoubení. Místo toho se nám zadařilo počít. ![]()
Jak dítko rostlo, tak my se o svatbě bavili sporadicky. A to velmi. Nijak mi to nevadilo. Pokaždé jsem si u ostatních říkala, k čemu to divadlo, když se dva chtějí vzít. Proč musí přizvat ke svému slibu celou rodinu, přátelé, vytáhnou to do královské hostiny a udělat ze sebe prince s princeznou.
Čas plynul a loňský rok jsme se bavili o svazku manželském, že bychom chtěli být manželi, nosit stejné jméno, být takovou tou oficiální rodinou (a to nejsme starší ročníky, že bychom chtěli snad „klid“ – já tehdy 29 a on 27).
Jenže jak na to? Ani jeden jsme nechtěli divadlo kolem, zvát rodinu, přátelé, i když je máme velmi rádi a peníze nebyly problém taky. Vždyť náš slib je jenom náš, nepotřebujeme milion svědků, divadlo, svatební šaty, prstýnky…
Asi teď nebudu pochopena většinou, ale pojali jsme to jinak. V pondělí jsem šla na konzultace na několik úřadů. Prošel jenom jeden, který by nás bez divadla a ve všední den oddal.
A víte co? Bylo krásné se ráno probudit vedle partnera, nestresovat, dát si společnou snídani i se synem. Žádný stres, řešení různých věcí. Slušně jsme se oblékli (já se nepotřebovala soukat do bílých šatů, líčit, načesávat u kadeřnice), jeli na úřad, tam nás oddali se svědky (úřednice z onoho úřadu) a syn seděl kousek od nás. Jenom my dva a syn. ![]()
Pro mě i pro mého manžela to byl velmi silný zážitek a bez zbytečností okolo, pro nás nádherný den, který jsme si udělali jenom podle sebe. Potom jsme si zajeli na oběd ve třech, úřednicím a oddávající jsme dodatečně dovezli koláče a flašku.
Rodina sice byla v šoku, ale pochopili všichni a ve výsledku jsme byli pochváleni za originalitu. A s manželem oba říkáme, že náš svatební den byl neuvěřitelný. Bez stresu, nucení tradic, prostě jsme to byli jenom my dva a náš syn.
Přečtěte si také
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 451
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 343
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 628
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 1101
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 225
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 1260
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 1023
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 768
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....
Odmítli jsme dům, který nám tchyně vybrala. Vyhodila nás na dlažbu
- Anonymní
- 10.11.26
- 1439
Odstěhovat se k rodičům nebo prarodičům sice zní jako skvělý finanční plán, jak nastartovat rodinný rozpočet, ale málokdy to končí idylicky. Vlastní střecha nad hlavou a svoboda jsou sice k...
Vyhoření: Mám všechno, co jsem v životě chtěla. A nebo ne?
- Anonymní
- 10.11.26
- 681
Každý den žijeme v iluzi, že život má nějaký předepsaný scénář. Splníte položky na seznamu – fajn manžel, dvě děti, práce z domova – a čekáte, že se dostaví pocit naplnění a štěstí. Místo toho se...