Svatba
- O životě
- TSMoruga
- 20.08.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dávám zde do placu popis mojí svatby. Většina romantiček mě odsoudí, ale doufám, že budu i pochopena. Poskytuji jiný náhled na věc.
Poznali jsme se před devíti lety. Za rok mě požádal o ruku. Vždy jsem si říkala, že svatba pro mne bude příšerný stres. Představa organizace, všechno zařizovat, hodit sebe do gala, budoucího manžela… Možná jsem byla tehdy ráda, že to nebylo do roka a do dne od zasnoubení. Místo toho se nám zadařilo počít. ![]()
Jak dítko rostlo, tak my se o svatbě bavili sporadicky. A to velmi. Nijak mi to nevadilo. Pokaždé jsem si u ostatních říkala, k čemu to divadlo, když se dva chtějí vzít. Proč musí přizvat ke svému slibu celou rodinu, přátelé, vytáhnou to do královské hostiny a udělat ze sebe prince s princeznou.
Čas plynul a loňský rok jsme se bavili o svazku manželském, že bychom chtěli být manželi, nosit stejné jméno, být takovou tou oficiální rodinou (a to nejsme starší ročníky, že bychom chtěli snad „klid“ – já tehdy 29 a on 27).
Jenže jak na to? Ani jeden jsme nechtěli divadlo kolem, zvát rodinu, přátelé, i když je máme velmi rádi a peníze nebyly problém taky. Vždyť náš slib je jenom náš, nepotřebujeme milion svědků, divadlo, svatební šaty, prstýnky…
Asi teď nebudu pochopena většinou, ale pojali jsme to jinak. V pondělí jsem šla na konzultace na několik úřadů. Prošel jenom jeden, který by nás bez divadla a ve všední den oddal.
A víte co? Bylo krásné se ráno probudit vedle partnera, nestresovat, dát si společnou snídani i se synem. Žádný stres, řešení různých věcí. Slušně jsme se oblékli (já se nepotřebovala soukat do bílých šatů, líčit, načesávat u kadeřnice), jeli na úřad, tam nás oddali se svědky (úřednice z onoho úřadu) a syn seděl kousek od nás. Jenom my dva a syn. ![]()
Pro mě i pro mého manžela to byl velmi silný zážitek a bez zbytečností okolo, pro nás nádherný den, který jsme si udělali jenom podle sebe. Potom jsme si zajeli na oběd ve třech, úřednicím a oddávající jsme dodatečně dovezli koláče a flašku.
Rodina sice byla v šoku, ale pochopili všichni a ve výsledku jsme byli pochváleni za originalitu. A s manželem oba říkáme, že náš svatební den byl neuvěřitelný. Bez stresu, nucení tradic, prostě jsme to byli jenom my dva a náš syn.
Přečtěte si také
„S tou ženskou si jenom kazí život.“ Tchyně mě pomlouvá, ale neví, že to vím
- Anonymní
- 22.09.26
- 754
„S tou ženskou si jenom kazí život. Kdyby byl sám, mohl mít dávno děti.“ Ta věta mě zastihla ve chvíli, kdy jsem stála v naší kuchyni a skládala nádobí do myčky. Přes zeď jsem slyšela hlas...
Kolegyně přes léto příšerně přibrala. Mám se jí na to zeptat, nebo to ignorovat?
- Anonymní
- 22.09.26
- 689
Dnes už je povědomí o důvodech nabytí větší hmotnosti daleko rozšířenější než dřív. Když se kolegyně po dvou měsících vrátila do práce s deseti kily navíc, zbystřila jsem.
Kamarádka mi přivezla dárek, který nepotřebuji. Bylo mi hloupé to odmítnout
- Anonymní
- 22.09.26
- 436
S kamarádkou se známe snad patnáct let, takže už se známe dost dobře. Když mi před časem říkala, že doma vyklízí kuchyň a má nějaké věci navíc, vůbec jsem tomu nevěnovala pozornost. Říkala jsem jí,...
Ve školce je dcera andílek. Doma kvůli maličkostem křičí a kope nohama
- Anonymní
- 22.09.26
- 234
Učitelky popisují naši pětiletou dceru jako klidnou a poslušnou holčičku. Jenže chvíli po návratu domů přichází pláč, křik a někdy i kopání. Dlouho jsem si myslela, že dělám něco špatně. Pak mi...
Dcera babičce schovala drahý šperk. Ta pak obvinila mě, že jsem ho ukradla
- Anonymní
- 22.09.26
- 313
Byly jsme s Aničkou na návštěvě u mé babičky. Je jí 85, nohy jí moc neslouží, ale paměť má jako slon. Aničce je pět let a má období, že miluje šperky a vše, co se třpytí. Když jsem odběhla pro...
Kolegyně přebírá moje nápady a tváří se, že mi pomáhá. Zvažuju výpověď!
- Anonymní
- 21.09.26
- 3711
Když k nám do práce nastoupila nová kolegyně, všichni ji okamžitě přijali. A vlastně se tomu ani nedivím. Je přesně ten typ člověka, který umí během pár dní zapadnout.
Chtěla jsem, aby moje dítě bylo ve škole nejlepší. Dnes už tolik netlačím
- Anonymní
- 21.09.26
- 2537
Ani nevím, kde se to ve mě vzalo, ale od malička jsem chtěla, aby můj syn byl ve třídě mezi jedničkáři a navíc ten nejoblíbenější. Možná je to kvůli tomu, že je jedináček a já jsem matka...
„Ten kluk nemůže být můj,“ oznámil mi manžel a požaduje test otcovství
- Anonymní
- 21.09.26
- 2631
O miminko jsme se s manželem snažili několik let. Když už jsme se chystali na kliniku, otěhotněla jsem. Byli jsme oba moc šťastní. A pak se Vojtíšek narodil, všichni říkali, že je celý já, po...
Syn nejí maso. Učitelka ho nutí ochutnat a říká mu, že nebude dost silný
- Anonymní
- 21.09.26
- 1643
Doma maso nejíme a synovi jsme nikdy neříkali, že je kvůli tomu lepší než ostatní. Ve školce ale začal slýchat, že když nebude jíst maso, nebude silný, neporoste a ostatní kluci ho předběhnou....
„Martin se vrací domů.“ Tchyně nás chtěla i s dětmi do měsíce vystěhovat z bytu
- Anonymní
- 21.09.26
- 6890
Když nám tchyně před lety nabídla podkrovní byt nad svým domem, měli jsme pocit, že jsme vyhráli. Měli jsme dvě malé děti, na vlastní bydlení jsme neměli dost peněz a nájem v okolí byl šíleně...