Těhotenství plné stresu

Když žena otěhotní, je to pro všechny dobrá zpráva. Partner nadšený, rodina šťastná, obskakování a společná radost. Nebo taky ne? Povím vám, jak to bylo u mé rodiny. Takhle jsem si to nepředstavovala ani náhodou.

S přítelem jsme se shodli na tom, že chceme dítě. Pokud šlo o snažení, nebyl problém. Přítel měl práci, já byla v posledním ročníku na střední. Bylo mi 20 a nějak jsem byla na dítě připravená.

Bylo 10. 12. a já zjistila, že se zadařilo a jsem těhotná. Šťastná jsem psala příteli zprávu. Přišla mi odpověď: „To je fajn.“

Cože? Jen to je fajn? Asi to musel jen zpracovat. Později, když přišel z práce, taky žádná reakce. O těhotenství nechtěl nikomu říct, chápala jsem, že první 3 měsíce je to rizikové, tak jsem nad tím nepřemýšlela. Taky jsem na to neměla čas, bylo mi šíleně špatně a měla jsem zánět močového měchýře a brala jsem antibiotika.

Po třetím měsíci nevolnost ustoupila a já byla připravená to všem říct, přece 3 měsíce máme za sebou. Připravovala jsem se na to, jak to říct mamce.

Byl večer, mamka s přítelem nebyla doma, já ve stresu, kdy přijdou a v jakém stavu, přece jen jsem mamce chtěla říct, že jsem těhotná. Dorazili asi kolem 23. hodiny. Což by nevadilo, ale horší bylo, v jakém stavu. Mamka měla vypité, ale dalo se s ní mluvit, horší to bylo s jejím přítelem. Když toho vypil hodně, byl agresivní.

Byla jsem v pokoji a slyšela jsem jak se hádají a urážejí se. Bylo mi hrozně, tyto situace nemám ráda, bylo mi na zvracení a klepala jsem se strachy. Mamka práskla dveřma a šla do obývačky, brečela a říkala, že sní prášky, že jí ten život nebaví a podobně, já brečela s ní.

Za život, jaký vede, si může sama, ale i tak je to má mamka a miluji ji. Říkala jsem jí, že to nemůže udělat, co bychom bez ní dělali, řekla, že bratr se sestrou jsou dospělí a že já už vlastně taky a furt brečela a nadávala. Vylezlo ze mě, že když to udělá, neuvidí své vnouče, které se jí už brzo narodí. Tak jsme se dostali k tomu, že jsem těhotná. Mamka šťastná utíkala za svým přítelem, že bude zase babičkou a vše vypadalo, že bude v pohodě. Po chvilce se začali zase hádat, ale mamka šla spát a její přítel zůstal v kuchyni.

Byla jsem ve čtvrtém měsíci, když mi umřela teta a jela jsem jí na pohřeb. Má jediná možnost, jak to říct taťkovi. Přítel se zase rozhodl říct to své rodině.

Měla jsem strach, že taťka bude nadávat, ale vzal to v pohodě a na pohřbu to všem řekl, aspoň malý důvod se radovat z nového života. Přítelova rodina to vzala taky bez problému, až na jeho sestru, které to hodně vadilo.

Pár dnů na to přišel přítel o práci. Co teď? Tak jsme hledali novou práci.

Byl večer byla jsem na konci 4. měsíce. Mamka s přítelem zase nebyla doma. Asi kolem 22. hodiny přišel její přítel, já přišla chvilku před ním a vlezla jsem si do vany. Přítel byl doma asi 2 minuty a vtrhl mi do koupelny (já nahatá ve vaně) a začal mi nadávat a řvát po mně, ať vypadnu z koupelny. Já strachy bez sebe rychle vylezla a šla do pokoje.

Přišla mamka a zase se hádali, padlo pár facek, já chtěla mamce pomoct. Vtom chtěl napadnout i mě, mamka nás rychle zavřela v pokoji. Ještě mě seřvala, co se do toho seru a ať jdu do pokoje. Byla jsem v šoku, to pro své dítě přece nechci, takhle ne, sebrala jsem se a okamžitě odešla.

Volala jsem příteli, co se stalo, tak mi řekl, ať přijdu k němu, že snad babču přemluví, abych tam mohla přespat (bydlel u babičky, která po 4 letech našeho vztahu, mě nenechala u nich přespat). Řekl jí, co se stalo a babča povolila a já už zůstala u přítele. K mamce jsem se už nevrátila, ani to nijak neřešila, když jsem tam přišla, tak se nezajímala zda mam co jíst a podobně. Ještě, že jsem dostávala peníze od otce (alimenty). U přítele jsem si musela jídlo kupovat sama.

Čas pomalu utíkal a já neměla pocit, že by o to dítě přítel stál, byl to hlavně jeho nápad, strašně si přál dítě a najednou nic.

Celé těhotenství bylo něco - nevolnosti, zánět močového měchýře, krvácení, tvrdnutí bříška, zánět močových cest a takové to klasické pálení žáhy, bolest zad a nespavost.

Jupííí, přítel našel práci, ale 350 km od našeho bydliště. Přítel se odstěhoval, já se přestěhovala k taťkovi, kde jsem měla vetší klid i na učení (maturita byla za dveřma). Sice mě štvala jeho manželka, díky které jsou v insolvenci (má problémy se sázením a dopadlo tak, že chodí k psychiatrovi). Otec po mě nechtěl ani korunu a jídlo jsem tam taky měla, občas jsem nakoupila já, pokud jsem chtěla něco navíc, ale vše bylo v pohodě.

Došla jsem až k maturitě, kterou jsem zvládla levou zadní. Byl konec května a měla jsem narozeniny, které můj přítel úplně zazdil, ani mi nepopřál. Mrzelo mě to, ale přežila jsem to, bylo mi jen smutno z toho, že jsme od sebe tak daleko a že on na mě tak kašle, seděl v hospodě s kamarády a ještě mi psal, jak se baví. Ale i to jsme zvládli.

Koncem června jsme konečně sehnali byt. A já se mohla přestěhovat. Bylo 4. 7. a taťka mě odvážel do našeho nového bytu. Byla jsem šťastná, že budu konečně daleko od toho zlého.

Červenec byl bez problému, dny ubíhaly a já si připravovala věcičky pro naši princeznu a odpočívala jsem. Ale…

Přišel srpen. Došly peníze, přítel měl malou výplatu a neměli jsme nikoho, kdo by nám do začátku pomohl. Do peněz, co mi chodí na účet, bylo 7 dlouhých dní. Ten týden jsme přežívali, za den jsme měli třeba jen trochu těstovin s cukrem, to bylo vše. Takhle jsme přežili týden. Bylo 11. 8. a ten den mi měly přijít peníze a navíc jsem měla termín porodu. Ráno jsem se podívala na účet. Peníze tam byly - výborně, jdeme je do bankomatu vybrat.

Co to? proč mi nejdou vybrat peníze? No nic, šlo se do banky. Cože? Já mam exekuci? Jak to je možné? Já nikde žádné dluhy nemám. No hned ten den jsem zjistila, že maminka za mě celý život neplatila odpady, i když jsem se jí ptala, zda je platila, a říkala, že ano, tak ne, neplatila je.

Byla jsem v vytočená, měla jsem termín porodu, byla jsem hladová a nově jsem měla i exekuci. No další příteli došly na účet peníze, co mu poslala teta, jako dárek pro malou a výpomoc do našeho nového života. Ten den se vše začalo obracet k lepšímu, měli jsme peníze, najedli jsme se a večer mi začaly kontrakce.

Sice to trvalo další 2 dny, než se malá dostala na svět, ale stálo to za to. Od toho dne je vše lepší a lepší. Postavili jsme se na nohy, zaplatili mou exekuci a děláme vše pro to, aby naše holčička měla vše, co potřebuje i nepotřebuje. Bylo to hrozných 9 měsíců, ale vyšla jsem z toho zase o něco silnější a aspoň vím, jak nikdy nechci dopadnout.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
B-lue
143
7.9.15 01:09

8o 8o Nikdy bych si nepomyslela, že je tohle možný! 8o :zed:

  • načítám...
  • Zmínit
hanča74
1675
7.9.15 05:32

No…musela jsem to přečíst několikrát abych to pobrala. Dcerunce přeji hodně štěstí, bude ho potřebovat.

  • načítám...
  • Zmínit
Lutonka
7.9.15 05:40

Mam silnou potrebu se k tomu vyjadrit, ale nenachazim slov… :zed:

  • Upravit
hanča74
1675
7.9.15 05:42

@Lutonka Přesně nad tím tady přemýšlím, zírám na tu obrazovku s otevřenou pusou. A to při mém povolání jsem zvyklá na ledacos

  • načítám...
  • Zmínit
Kikuška90
19198
7.9.15 05:51

Upřímně je mi malé líto aneb když děti mají děti. Oba jste nebyli připraveni na dítě, největší chybu vidím v Tobě, protože jenom proto, že přítel chtěl tak jsi souhlasila s nedodělanou školou (v té době), žádným zázemím, bez peněz… :zed:

  • načítám...
  • Zmínit
pedigka
2098
7.9.15 06:27

Nechapu 8o :zed:. K miminku gratuluji a zároveň ho lituji.

  • načítám...
  • Zmínit
Pov
227
7.9.15 06:29

Je to hnusny, ale musím…ty jsi ale hloupá!!chudák děcko…příště nejdřív přemýšlej, jestli jsi schopna zajistit dítěti normální život. bože můj… :zed:

  • načítám...
  • Zmínit
Plomba
791
7.9.15 06:30

8o 8o Jsem se musela vrátit na začátek. Vy jste si „cíleně“ pořídili dítě, i když jsi věděla, že ho nemáš z čeho živit???
Nechápu! Co jako chceš slyšet? Nejvíc mě pobavila věta, že jste neměli nikoho, kdo by vám finančně pomohl… To jste jako plánovali, že kolem vás budou všichni lítat? Chudák dítě, opravdu :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
Leenuska
2606
7.9.15 07:08

Taky mi přijde prastene pořídit si děti bez bydlení,_peněz atd. Dítě musíte chtít oba a ne ze přítel chtěl ono se pak může stát ze tvého mladičkého přítele přestane rodinný život bavit a ty zůstane s sama s dítětem. No každopádně ti přejí at už se mate jen dobře a hodně zdravicka malicke :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
elinka90
3862
7.9.15 07:10

Tak to je brutal. Chudak mala. Ani jeden nejste pripraveni na rodicovstvi.

  • načítám...
  • Zmínit
tera91
156
7.9.15 07:17

Nechapu Nechapu… taky jsem rodila ve 21 a miminko bylo planovane protoze jsme byli s manzelem spolu 4 roky a spolecnou domacnost 3 roky…manzel mel praci a ja taky tak jsme do toho šli druhe dite ted na ceste a taky to bylo planovane protoze prikmy nejsou spatne a da se to zvladnout ale v zivote bych si neporidila dite do niceho je to sobecke a nerozvazene a dost hloupe…znama udelala to same a ted ceka druhe nemaj co do huby s malou za celej rok nebyli na vylete a zijou od nicemu k nicemu a oni si poridili dalsi mimino!!!

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
7.9.15 07:21

Zažívám něco podobnýho, teď jsem v 7. měsíci a jsem stále v nervech :( taky jsem si představovala těhotenství jako pohádku, jak nám rodina pomůže, jak se budu mít skvěle, a zatím mám jen deprese, bolesti a stresy, ani bych se nedivila, kdybych porodila předčasně. Přítel je sice na mě hodný, ale takový to ťuťuňuňu není, vstávám s ním ve 3:45 každý den a jsem už hrozně unavená, bolí mě záda, masáž mi neudělá, jsem vyčerpaná a ještě nemůžeme sehnat byt. :( :( nevím, jak to vše dopadne :( :( :( kde budeme, u mých rodičů můžeme být jen do listopadu, pak buď máme jít do svého, který si máme najít, peníze taky sehnat kde chceme, přítel pracuje, ale první pořádnou výplatu bude mít až v říjnu právě, na konci října, protože jsme bydleli jinde, takže jestli neseženeme byt, tak jsme i s miminem na ulici, u mých rodičů být nemůžeme s miminkem.

Aspoň že tobě se začalo dařit po porodu. :)

  • Upravit
Jensina
1008
7.9.15 07:36

Bylo mi 20 a nějak jsem byla na dítě připravená.

:lol: :lol: :lol: no, očividně. Přeji vám, abyste se o sebe a dítě dokázali postarat a pokud ne, tak ať aspoň najdete sponzory, co vám pomohou finančně i s výchovou.

To zas bude mela. :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
Cuddy
30971
7.9.15 07:43

Nechapu, ze jste si vedome poridili dite do pomeru, ve kterych zijete a vztahu, jaky jste vedli. Silene.

  • načítám...
  • Zmínit
Katka87
1953
7.9.15 07:44

Boze muj!!!Chudak dite.Snad se nekdy v zivote bude mit dobre…

  • načítám...
  • Zmínit
vertunka
5283
7.9.15 07:47

Mám jen jednu otázku: z čeho budete proboha živit to dítě, když sami nemáte co do huby??? Je mi z toho fakt smutno…

  • načítám...
  • Zmínit
stran
189
7.9.15 07:49

Celou dobu jsem si říkala, že to není možné, že si někdo dělá srandu.. Ale pak se objevil ještě jeden anonym v reakcích a to samé, tak to už asi není sranda.. Tak nevím :-(

  • načítám...
  • Zmínit
Pampeliskam
2290
7.9.15 07:57

Ve svem poslednim denicku jsem litovala, proc jsem tak dlouho cekala a byla zodpovedna, abych svoje miminko privedla na svet zabezpecene, do fungujici rodiny se zazemim, plneho lasky. Tento cas, ktery jsem venovala priprave se mi vymstil a ted je cesta k diteti trnita a dlouha… Po precteni tveho pribehu, nelituji. Radsi strasti sdilim s milujicim muzem. Nez si poridit tehotenstvi, kdyz s pritelem! (nesouhlasim s zitim na hromadce, protoze manzelstvi je mensi zavazek nez dite, tak proc se nevzit?!) ani nebydlis. A myslet si, ze tehotenstvim zmenis smysleni rodiny. :zed:
A vety typu, mela jsem i jidlo, musela jsem si jidlo kupovat sama. Boze muj! To je prece zakladni potreba…

  • načítám...
  • Zmínit
TerezkaW
2507
7.9.15 08:18

8o 8o 8o
Proboha dítě není hračka, je to závazek na celý život!

  • načítám...
  • Zmínit
SimaaIsa
63
7.9.15 08:21

Zdá se mi, že všechny přehližíte to, že přítel práci měl, jen o ní přiše, když jsem byla ve čtvrtém měsíci. Měli jsme i byt, kde jsme se měli nastěhovat. Ale když o praci přišel tak to padlo, během měsíce si našel novou práci a s tím se spojilo i stěhování. To že jsem dítě nechtěla jsem taky nepsala, jen jsem čekala od přítele větší reakci, když chtěl dítě už dlouho. Finanční podobru jsem taky nečekala, věděla jsem jaká má rodina je. Tím jsem jen chtěla poukázat na to, že jsou prarodiče, ktěří se na vnouče těší a koupí mu aspoň nějakej obůeček nebo pleny, tak u mé rodiny to tak není. A hlavně nevím proč litovat malou. M8 roček, za celý rok se nestalo, že by ji něco chybělo. Má vše co potřebuje i věci navíc. ROzhodně na ní nešetříme a žije v dobrém prostředí. Člověk chce jen poukázat, že né každý to má lehké a vy do něj kopete. Kdybych malou nechtěla nebo bych věděla, že se o ní nedoážu postarat nepořídíme si jí.

  • načítám...
  • Zmínit
Regina Hero
29350
7.9.15 08:22

První, co mě napadlo - když děti mají děti… dál to raději komentovat nebudu… snad dospějete, než se dítě narodí… ono se už vlastně narodilo… ach jo… děti…

Příspěvek upraven 07.09.15 v 08:23

  • načítám...
  • Zmínit
Cuddy
30971
7.9.15 08:27

@SimaaIsa Uz jen to, ze jste spolu pred otehotnenim vubec nebydleli, u nej doma jsi prespavat nesmela. Jak jste se mohli poznat ve vecech spojenych se spolecnym souzitim? Navic z denickku vubec nevyplyva, kolik diteti je, predpokladala jsem, ze necely mesic.

  • načítám...
  • Zmínit
Shield-maiden
16906
7.9.15 08:28

Tak hlavně že autorka našla emimino, kde jí poradí, na co má nárok…bez praxe, bez odpracovaného jediného dne, časem možná bez partnera, bez rodiny…
No, hodně štěstí holčičce. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Pampeliskam
2290
7.9.15 08:30

@SimaaIsa v tom pripade jsi to popsala dost blbe v denicku. Smysl denicku jsi mela vysvetlit v nem.

  • načítám...
  • Zmínit
Týna K.
5065
7.9.15 08:34

Tak tohle je tedy síla 8o i já jsem mladá máma, syna jsem porodila ve svých dvaadvaceti, ale měla jsem i při studiu na vš odděláno na mateřskou, manžel jistou práci, vlastní bydlení…kdybych byť jen jediné z toho neměla, nikdy bych si nechtěla pořídit dítě…je to od vás vůči tomu malému sobecké, dítě není hračka, je to závazek, má své potřeby… :roll: ale teď už je pozdě na to co jste měli udělat a čím si projít ještě před početím, takže zbývá už jen popřát tomu malému hodně štěstí do života, očividně ho bude potřebovat…je mi ho vážně líto a opravdu pevně doufám, že se seberete a dáte mu to nejlepší.

  • načítám...
  • Zmínit
veronique_87
181
7.9.15 09:01

To je teda docela síla..autorka musí mít hodně pevné nervy. Do takovéto situace přivést dítě - na to bych si netroufla..

Příspěvek upraven 07.09.15 v 09:02

  • načítám...
  • Zmínit
SimaaIsa
63
7.9.15 09:05

@Cuddy To že jsme spolu nežili, mělo taky svůj důvod, žil s babičkou, která se o něj celý život starala a nechtěl ji nechat bydlet samotnou.Taky než jsme se pro dítě rozhodli, tak jsme řešili jak to udělat, aby babička nebyla na vše sama, byt který jsme měli zamluvený byl kousíček od ní. Takže jsme ji měli byt na blízku. A je to 76 letá paní, takže má jiné názory a ja se naučila respektovat to, že jsem tam nemohla spát. @donaga Připravení jsme byli, jen jsme nepočítali s tím, že přítel přijde o práci. Pro malou jsme vše měli. @Izzz TO že jsem neměla odpracovaný rok, jsem neviděla jako překážku a nevidím ji ani teď. Malá ma už rok a já mám dlouhodobou brigádu a neříjde mi, že by mala v něčem strádala. @Týna K. Jak jsem psala víše přítel práci měl, ale přišel o ní. Je to psané i v deníčku. Bydlení jsme taky měli zajištěné, ale to padlo, protože přítel přišel o práci a stěhovali jsme se a novou prací do jiného města. To že díťě není hračka mi říkat nemusíte. Mala měla vše potřebné před porodem a má ho i teď. Malá ma už rok, přítel ma stálou práci se smlouvou na dobu neurčito a já dlouhodobou brigádu. Malá se má dobře a já s čistým svědomím můžu říct, že ji sem dobrou matkou, dělám pro ní vše a snažím se dělat vše pro to, aby neměla takvý život jako já.

  • načítám...
  • Zmínit
PAN66
2514
7.9.15 09:07

Co na to říct..nemám skoro slov..a ještě jste to plánovali? :roll: bydlíš u rodičů, v takovémhle prostředí, přítel se musí dovolovat babičky, zda tam smíš přespat a plánujete dítě? ty nemáš dokončenou střední, nemáte žádné úspory..bože, chudák dítě, to za své méně rozumové rodiče nemůže, proboha, proč si na to malé tak spěchala, co mu dáš do života? nezlob se, ale..já fakt nemám slov, bych snad musela být sprostá.. :zed:

  • načítám...
  • Zmínit
Lucie66
1671
7.9.15 09:16

Gratuluji k holcicce a kez by mela sanci vyrudt v normalni slecnu…Boze deti maji deti a jeste se tim kasaj jak jsou super :poblion:

  • načítám...
  • Zmínit
PAN66
2514
7.9.15 09:19

A přijde ti normální tvrdit, že jsi připravená, když očividně nekoukáš ani do blízké budoucnosti? to, že někdo může přijít o práci, s tím se musí počítat, na to byste měli mít uspory, abyste přežili toto období, než přijde práce nová, to že jsi s partnerem jen chodila, nikdy nebydlela, čili vlastně nevíš do čeho jdeš, upíchneš si dítě ještě před maturitou a chtěně, prosimtě, co přijde potom až půjde dítě do školky a tobě skončí rodičák, bez praxe kdekoliv, myslíš, že najít peáci bude snadné, co když od tebe partner odejde a nebude platit alimenty a i kdyby, ty jako svobodná matka s tím ale nepřežiješ, skončíš někde za pokladnou v tescu a budeš brát skoro nica budete žít i s malou z pusy do pusy, ted to malé pokud stojíš nic moc nestojí, náklady teprve přijdou..tohle vše sis měla promyslet než sis malou pořídila, kam si spěchala? no každý svého štěstí strůjcem, ale si fakt hloupoučká a co hůř i nezodpovědná..nemáš ani oporu v rodině kdyby se stalo, že budeš na malou sama a bez práce, počítáš snad s tím, že stát tě zachrání? takhle se přece nechová matka, která je připravená na dítě, takhle se chová dítě, co nemá soudnost..a promin, ve 20 bys už mohla být trochu vyspělejší..víc ti k tomu neřeknu, snad jen jak píšeš o mamce a že rozhodně víš, že takhle skončit nemůžeš, vidíěš, já tě zrovna takhle za nějakých 20 let vidím..

  • načítám...
  • Zmínit
SimaaIsa
63
7.9.15 09:24

@PAN66 Kde jste přišla na to, že nemám ukončenou střední? DOkonce jsem začala dálkově studovat vysokou. To jaké mám rodiče, to neovlivním. Kdybych nemusela, nežila bych tam. A co jí dám, dám ji vše co mám a ještě víc, miluji ji celým svým srdcem. Má se dobře, má vše co potřebuje a rozhodně v ničem nestrádá. Snažím se jí být co nejlepší matkou, aby neměla takový život jako já.

  • načítám...
  • Zmínit
PerlaMarina
1836
7.9.15 09:25

Navzdory tomu, že nemáš absolutně žádné rodinné zázemí, tvoji rodiče jako rodiče selhali a tvoje matka no comment… jsi to zvládla, jsi odpovědnější než tvoje matka a zvládneš to i do budoucna. I když výběr partnera a otce dítěte asi nebyl úplně nejšťastnější, ale třeba se on ještě vzpamatuje a dospěje. Přeji hodně štěstí, není lehké se vyhrabat z takové situace, když jsi měla tak nepříznivé startovací podmínky.

  • načítám...
  • Zmínit
PAN66
2514
7.9.15 09:26

Psala jsme, že v době plánování malé a v době otěhotnění, jste ji neměla dodělanou..

nikdo netvrdí, že malou nemilujete, ale vzhledem ka vašemu smýšlení viz deníček, nepředpokládám, že vám dojde proč se tu objevily takové reakce

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
7.9.15 09:29

8o 8o :roll: :roll: :poblion: :poblion: :cert: :cert: Tohle není normální, chlast, hádky, agrese, přivedení dítěte na svět dítětem bez jakéhokoliv zázemí. Přeju ti hodně štěstí a doufám, že nebudeš se svoji dcerkou pokračovat v takovém životním stylu. :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
BohunkaP
22051
7.9.15 09:32

Holčičky je mi moc líto. S tak přihlouplými a nezodpovědnými rodiči nejspíš nebude mít lehkou cestu životem.

  • načítám...
  • Zmínit
SimaaIsa
63
7.9.15 09:39

@PAN66 V té době jsem byla v posledním ročníku. A v deníčku je i psané, že maturitu jsem zvládla bez problému. CHtěla jsem hlavně poukázatna to, že i člověk, který to neměl nejlehčí a neměl žádný vzor se nakonec nějak dokázal postavit na nohy a rozhodl se žít lepším životem. Jsem jediná v rodině kdo si udělal maturitu, kdo pracuje i když zatím jen brigádně a rozhodl se i pro vysokou. @donaga Rezerva byla, ale z toho se nakoupilo vše pro malou, kočárek postýlka, věcičky a podobně, zaplatila se kauce na bytě v novém městě, přítel potřeboval něco do začátku na žití tam.

  • načítám...
  • Zmínit
Cuddy
30971
7.9.15 09:45

@SimaaIsa V kazdem pripade je denicem tedy velice zvlastne podany. Pises, ze cilem bylo ukazat, ze i se spatnym zazemim se da postavit na vlastni nohy, ale v tom denicku je popsane jen to spatne. Neni z neho poznat to postaveni na vlastni nohy, vypada to, ze je psany par dni po porodu, par dni po tom, co jsi v terminu porodu resila exekuci a jedna testoviny s cukrem.

  • načítám...
  • Zmínit
zuzu224
67611
7.9.15 09:46

Ptecti si svuj denicek az dospejes. Snad si pak nafackujes :zed:

  • načítám...
  • Zmínit
Dendaaa
158
7.9.15 09:47

Po přečtení deníčku mi zrovna dobře není. Nechápu to. Dobrovolně si pořizovat dítě do této situace je nezodpovědné a taky dost sobecké. Píšete, že dítě mělo všechno před porodem i po. A přitom jste napsala, že jsme za celý den v těhotenství měla těstoviny s cukrem. Paráda. Buďte ráda, že máte zdravé miminko. Máte více štěstí než rozumu. A to o dost. Miminku přeji hlavně zdraví a také štěstí - bude ho hodně potřebovat. Neměla jsem deníček číst…

Příspěvek upraven 07.09.15 v 09:49

  • načítám...
  • Zmínit
Luca10
7.9.15 10:03

Je mi líto té malé. Tebe ne, i když je deník psaný tak, jako že tys celé těhotenství trpěla. K tobě a tvému partnerovi mám jen jedno, protože všecko ostatní už bylo řečeno v komentářích přede mnou. Tak tedy: :poblion: :poblion: :poblion:

  • Upravit
Luca10
7.9.15 10:04

@Cuddy
A navíc nějak nevidím ty vlastní nohy. Dostali pomoc zvenčí, peníze od té tety, ale jinak… :nevim:

  • Upravit
sanitan
28
7.9.15 10:06

Milá autorko, to, že chlapi na těhotenství nereagují skákáním do stropu bez odrazu se tady řeší v milionech diskusí. Můj muž všechny zprávy o pozitivnm testu vzal s absolutním klidem. Ze začátku mě to mrzelo, ale reakce na pozitivnost testu ještě neukazuje, jakej je táta.
To, že jste žili každej jinde tomu asi nedodalo, protože kdo tvrdí, že neměl obavy, když test poprvé v životě vyšel, tak kecá. A je jedno, jestli to byl táta nebo máma. Báli jsme se nové situace všichni.
Musím přiznat, že to, jak jste spoléhala na pomoc ze všech možných stran, mě poněkud nadzvedávalo ze židle, ale jinak vnímám ve Vašem smýšlení docela slušný posun. Partnerovi stála Vaše nouze za „postavení babičky do latě“, tedy to nebude žádný ubožák, jak jej tu všichni chápou. Sehnal práci v dost rekordním čase a ještě za ní byl ochotný jet přes půl republiky. Evidentně se tedy k životu a otcovství staví jako chlap, i když to tak v prvním zběžném pohledu nevypadá.
Stejně tak Vy máte u ročního dítěte brigádu a předpokládám, že mu chcete být dobrou mámou. To tady dává málokterá - stačí kouknout do diskusí „mám jedno dítě a nezvládám“ je tady na milion variant. A že by u toho ještě šlo dlouhodobě pracovat? Pro mnohé sci-fi. Ale mají našetřeno a dojem, že kdo to nemá stejně, je vůl. Jejich boj :)
Přeji Vám, abyste dál rostla jako osobnost, matka i žena. Abyste chápala, že peníze a věci nejsou až na prvním místě, ale že být bez nich úplně taky nejde. Pokud máte střechu, teplo, vodu a světlo, dáte dítěti veškerý komfort, který potřebuje. Mí tři synové taky nemají hračky od Fisher price a nejsou ani hloupější ani nešťastnější než ostatní děti. Takže z komentářů, že nemáte našetřeno, si vůbec nic nedělejte :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Lucka182
340
7.9.15 10:18

Nechápu, proč se do ní všichni tak navážíte… Řeči jako chudák holčička.. Panebože vždyť do deníčku psala, že pro malou věci nakoupila, a že se má dobře… Každý si projde něčím těžkým. Já jsem taky otěhotněla plánovaně před maturitou na gymplu a zvládla jsem to, za pár týdnů mám termín a malou už teď neskutečně miluju. Taky jsme měli období, které nebylo lehké, takhle to sice u nás v rodině rozhodně nevypadá, celá rodina se míč těší, ale máme svůj byt a to přítel taky přišel v těhotenství o práci. S tím se nic dělat nedá v dnešní době. Autorka napsala, že už je to dobré tak nechápu, proč ty kecy typu děti mají děti… Člověk se s něčím svěří a přijde jenom odsuzování… Slovo pochopení tady asi nikomu nic neříká, že? :think:

  • načítám...
  • Zmínit
Pracovitá
1214
7.9.15 10:23

Znám spoustu lidí, takových jako si ty. Nechápu to.
Já taky neměla dětství jak procházku v růžové zahradě. Byli jsme čtyři děti a máma byla sama. Fakt to nebylo lehký. Ale to nejdůležitější co jsem si vzala, bylo ponaučení. Samozřejmě, chtěla jsem mimčo taky dřív (je mi 27), ale potřebovala jsem mít to zázemí. Máme s manželem stabilní práci a můžeme si dovolit dost věcí, aniž by jsme přemýšleli, jestli si to koupíme teď nebo příští měsíc. Já jsem těhotná fakt chviličku, ale vím, že až budu na mateřské, tak nebudu ani chodit na brigády. Budu doma a užívat si mimča.
To je to nejdůležitější

  • načítám...
  • Zmínit
Luca10
7.9.15 10:30

@Lucka182
Soucítíš s ní, protože jsi ve stejné situaci. Kdybys mohla být objektivní, možná by ses zamyslela nad tím, zda budou budoucí zaměstnavatelé odvaření z holky bez praxe s dítětem/dětmi na krku, zda by přece jen nebylo lepší odpracovat tu povinnou dobu k získání mateřské a třeba si z ní dávat peníze bokem na ten rodičák, který je nižší, zda je nesezdané soužití s partnerem opravdu taková jistota… Nad tím se ale, pravda, většinou pozastavují uživatelky, které přece jen měly trochu zodpovědnosti, než si pořídily dítě. Ostatně chceš-li nakouknout do vztahové reality, najdi si diskuze typu „Chlap mě opustil, do rodičáku daleko, na jaké dávky mám nárok, kam mám jít“ apod. Ono za dobré slovo sunar děcku nekoupíš, že.

Příspěvek upraven 07.09.15 v 10:31

  • Upravit
mammy
3932
7.9.15 10:33

Přeji ti, ať je to procitnutí do reality co nejmíň bolestivé a ať můžeš svojí holčičce nabídnout trochu jiný život a výchovu než si měla ty.
Co tu píšeš, tak vy rozhodně nejste šťastná a fungující rodina se zázemím k výchově dítěte, věřím, že svoji dceru miluješ, ale až přijde další krize, tak se tvojí láskou nenají.

  • načítám...
  • Zmínit
Menorka
2138
7.9.15 10:44

:zed: to jo dost :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
SimaaIsa
63
7.9.15 10:54

@Luca10 Ano na vlastní nohy. Tisíc korun jako dárek není nic co by nám pomohlo se postavit na nohy. Mala má rok. Má se dobře, má vše co potřebuje, dokonce máme i rezervu, pro situace, kdyby se něco stalo. Nejsem hrdá na to, jaké jsem měla těhotenství, ale rozhodně toho nelituju, pomohlo mi to pochopit co je důležité. Nejsem ten člověk, který sedí na zadku a lidi starejte se. Rozhodně nemám v plánu ani rodit jedno dítě za druhým. Jedno mi stačí, chci jí dopřát vše a až bude dospěla chci jí finančně pomoct.To že nám nikdo finančně nepomohl, neberu tak, že jsem chudinka, že mi nikdo nic nedal, ale že jsem nebyla v té situaci, kdy má člověk rodiče, kteří vám pomůžou a stojí při vás. V mém případě mamka řešila, kdy se odstěhuju, aby nepřišla o peníze ze socialky.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
7.9.15 10:56

Ach :( A pak má člověk být přejícný a nemít myšlenky ohledně spravedlnosti a možnosti mít dítě..
Budu slušná, proto ti popřeji hodně štěstí, zdravý, lásky a štěstí, pro tvou malou dcerku. A ohledně očekávání, no ta jsou nejhorší, nejlepší je neočekávat, vím z vlastní nedávné zkušenosti, kdy jsem si malovala, jak to bude krásné a pohodové, jak budu konečně, po všem zlém, co nás potkalo, šťastná a středem pozornosti.Jak budou mít všichni radost a budou se z mého bříška radovat. Bohužel však mi ten nahoře nepřeje, což je v mém životě zvykem a těhotenství jsem zjistila v době, kdy je naše rodina rozhádaná. Nejen, že se má 16letá sestra rozhodla, že se nechá zplnoletnit, že zanechá studia na výběrové škole, že se vzdá snu studia lékařství a že se začnou snažit o dítě, ale zároveň jsme se s mamkou díky švagrové rozhádali. Takže místo, abych se po 5 letech radovala a rodina spolu se mnou, jen jsem čelila přestřelkám, dohadům a hádkám a jako bonus jsem o miminko přišla. Představy a očekávání jsou hnusná věc, mohou pozitivně překvapit, ale i hodně zklamat a zlomit. V tvé situaci bych ale i přes ta očekávání brala to, že máš zdravé miminko, že vše dobře dopadlo a modlila se, aby se nic podobného nestalo a aby jsi byla do budoucna schopna, zajistit plnohodnotný život své dceři. Já se zatím budu modlit, aby má sestra dostala rozum, neudělala chybu, začala pořádně studovat a dítě si pořídila až bude o životě něco vědět a bude na něj zralá..

  • Upravit
SimaaIsa
63
7.9.15 11:00

@Dendaaa Celé těhotenství jsem měla vše potřebné pro malou. ANo poslední týden jsme se dostali na finančně na dno, ale nebylo to tak celé těhotenství a taky na to nejsem hrdá a probrečela jsem to, ale chtěla jsem to tu napsat, protože tak to je. Jsou matky, kterým je jedno, že jsou těhotné pijou a kouří a je jím to jedno. Já nic takového nedělala, byl to náročný týden a jedla jsem aspoň něco. A jsem hrdá na to jak jsme to nakonec zvládli. Přála bych si jiné těhotenství, ale to bych těď neměla naši úžasnou dceru. A toho litovat nikdy nebudu. Nemůžu za to, jakou mám rodinu, ale můžu udělat vše pro to, aby má dcera měla lepší rodiče než já. A řekla bych, že má. Děláme pro ní vše a za ten rok se nestalo, že by neměla co jíst, nebo, že bych se musela rozhodovat zda jí můžu nebo nemůžu něco koupit.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář