Trápení se šťastným koncem
- Porod
- veve15
- 13.08.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Včera tomu byly 3 roky, co se nám narodila naše vymodlená Deniska. Cesta k miminku nebyla příjemná, trvalo to něco přes 2 roky, než se na nás štěstí usmálo. Hlavně musíme stále děkovat úžasným doktorům a sestřičkám z CAru v Pardubicích.
Po úspěšném IVF, všech utz a kontrolách jsem se konečně cítila jako plnohotnotná žena, která přivede na svět další rozkošné miminko. TP byl daný jen jeden - a to na 21.8.
S manželem jsme se těšili jako malí na lízátko. Čím víc se termín blížil, tím míň jsem byla jistá, jak to vše zvládnu. Bála jsem se porodního nástřihu jako čert kříže a že budu rodit minimálně 12 hodin jako mé kamarádky kolem mě.
Bylo 5.8. a já si v kuchyni vesele loupala blumy a připravila si je na zamrazení. V zádech mě loupalo jen občas, poslíčci se ozvali a zase rychle zmizeli, tak jsem nad tím mávla rukou a šla si lehnout. Druhý den dopoledne jsme se měli jet podívat na svatbu manželova kolegy.
Ráno jsem manželovi popřála k narozeninám (je také narozen 6.8.) a měla jsem stálé nutkání na malou stranu. Žádné bolesti, jen divný vnitřní pocit, že bych nikam jezdit neměla. Má drahá polovička to chápala a že pojede sám.
Stále jsem měla pocit, že mé svalstvo už neudrží ani moč. Pořád jsem měla vlhkou vložku. Bylo mi trapně. Pak mě napadlo, jestli to nemůže být plodová voda. Ale ta přece praskne a je to! Manžel řekl, že raději jedeme. Navíc mi všichni říkali, že to bych určitě poznala. Nu což, udělám ze sebe v porodnici blbce, ale jsem prvodička, tak to snad pochopí.
V 10.15 parkovací lístek v nemocnici, 10.30 zkouška na vložku, jestli jde o plodovou vodu. ANO! Tak monitor, vyplnit papíry, prohlídka od mladé paní doktorky s ujištěním, že dnes asi porodím. No to bych prosila. ![]()
Ve 12.41 byla malá na světě, byl to fofr a nádherný pocit. Nástřih byl a ani jsem ho necítila, jen to šití.
Ale při těch všech emocích se na to ihned zapomíná. Manžel dostal ten nejkrásnější dárek a já byla v sedmém nebi.
No a dnes se těšíme na další přírůstek, čekáme ho okolo Vánoc.
A podotýkám, že přirozenou cestou, bez pomoci doktorů či léků! Prostě paráda. Příroda si to umí zařídit. A opět budu ta nejšťastnější mamina na světě.
Přečtěte si také
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 719
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Život v paneláku je peklo. Kvůli financím jsme museli prodat dům a teď trpíme
- Anonymní
- 07.06.26
- 524
S manželem jsme krátce před důchodem. Děti nemáme a na dům se zahradou už jsme přestávali stačit. Jak finančně, tak fyzicky. Údržba byla rok od roku náročnější a náklady stále vyšší. Nakonec jsme...
SOS: Moje dítě smrdí jako pubertální tchoř a já jsem pro něj biologická hrozba!
- Anonymní
- 07.06.26
- 464
„Mami, prosím tě, hlavně na mě nemluv před školou. A sundej si ten svetr, děláš mi takovou ostudu, že se chci propadnout do západního Německa.“ Tohle byla moje ranní facka od vlastního...
Instamatky vs. moje realita: Jsem kvůli vyhoření a jedné facce nejhorší máma?
- Anonymní
- 07.06.26
- 160
Znáte ten pocit, kdy se večer unavená na smrt svalíte do postele, otevřete Instagram nebo Facebook a tam na vás vyskočí ty dokonalé bioekorespektující matky? Ty, co mají doma naklizeno jako v...
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 5462
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3209
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 9911
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 10359
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 2110
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 6870
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...