Třetí mimčo
- Těhotenství
- Zuzka 79
- 12.05.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Zdravím všechny maminky, i budoucí. Chci se s Vámi podělit o svůj příběh a asi se i trochu vypsat. Začalo to po mých 18. narozeninách, s přítelem jsem tehdy chodila půl roku. HA jsem v tu dobu nemohla brát kvůli mononukleóze, kterou jsem prodělala v 17 letech, stále jsem měla zvýšené jaterní testy.
Bum, těhotenství. Co teď? Já u rodičů, přítel o rok mladší také u rodičů, čerstvě po škole. No, nechali jsme si to. Bohužel došlo k předčasnému porodu, tenkrát jsme bydleli v Plzni. Dcera se narodila ve 31. týdnu s váhou 1200 g. Samozřejmě inkubátor a čekání. Vše dopadlo na výbornou a díky skvělým doktorům v Plzni jsme si dceru vezli po 2,5 měsících domů.
O rok a půl později další těhotenství, tentokrát proběhla cerclage a cca týden v nemocnici, již v Pardubicích, nicméně opět nastal 32. týden, odtok plodové vody a do 48 hodin porod syna ,ten měl už 1960 g. Převezli jeho i mě do Hradce Králové, neboť pardubická porodnice tenkrát ještě nebyla tak dobře vybavena neonatologickou péčí. Po cca 3 týdnech jsme dosáhli 2,30 kg a mohli jet domů. Dnes je dceři téměř 13 let, synovi 11 let a kromě častějších nachlazení (i když už i to ustupuje) jsou v pořádku.
Před 2 roky jsme se s manželem (stále ten stejný otec obou) dohodli, že zkusíme třetí mimčo. Nějak jsem si ty dvě neužila, mladá, prostě teprve nyní jsem věděla, že bych si to vychutnala. Ale ono to nešlo. Po porodu syna už jsem mohla užívat HA, takže léta užívání udělala své. Vysadila jsem ji tedy téměř před 2 roky. V únoru 2011 jsem byla v práci povýšena, manžel po letech odešel z fabriky a šel pracovat jako řidič sk.C. Jezdí jen po republice, víkendy má volné. Přes týden se vidíme každý den, i když až večer. Byl to jeho sen dělat tuhle práci, miluje to.
Teď před velikonočními svátky jsem měla sraz ze školy, pilo se, tančilo, paráda. Najednou bolest v podbřišku (měla jsem ten víkend dostat MS), ale ona nedorazila. V neděli už bolest prsou, v pondělí ráno zvracení a odpoledne krásně pozitivní TT. V další dny taktéž. 3. 5. jsem byla objednaná na gynekologii, kde mi lékařka potvrdila gestační váček v děloze, víc nic, bylo ještě moc brzy. Další prohlídku mám 24. 5. a to prý by už mělo být vidět srdíčko.
Co teď? Manžel změnil práci, já povýšila, přesto jsme se rozhodli do toho jít. Vždyť je mi teprve 32. Jen se obávám, zda to nebude zase 7. měsíc. Ale doufám, že ne. Na rozdíl od těch dvou předchozích jsem byla nyní okamžitě odeslána na rizikovku, takže odpočívám doma. Jen příznaky těhu, které jsem ani u jednoho dítěte neměla, mám nyní asi za obě dohromady.
Tak mi držte palečky, ať je na příští návštěvě vše ok.
Přečtěte si také
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 3295
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 1932
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 1295
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 738
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 796
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 2661
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 3577
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 3015
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 1111
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 1520
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...