Umělá mléka

Optimální způsob výživy kojence je výhradní kojení do 6. měsíce života, posléze by se do výživy měly zavádět nemléčné příkrmy s tím, že není důvod přerušovat kojení. Mléčné porce stravy takto může dítě, pokud je produkce mléka matkou dostatečná, přijímat dále, třeba do 2 let i déle.
V prvních 4 ? 6 měsících by měl být kojenec živen výhradně mléčnou výživou (množství vypitého mléka by mělo odpovídat 1/6 váhy), druhé období je charakterizováno zaváděním nemléčných příkrmů kašovitého charakteru. V posledním trimestru je postupně zařazována strava tužší konzistence (např. těstoviny).

V rozhodování o způsobu výživy kojence nemá být zdůvodňováno proč je mateřské mléko lepší, ale jaký je důvod použít umělou náhradu!
Vždy konzultujte s dětským lékařem.

1.a. Počáteční (startovací) formule
Jejich výchozí surovinou je kravské mléko, jsou na našem trhu nejobvyklejší, jsou určeny kojencům, kteří nemohou být živeni přirozeným způsobem, tj. kojením. Obvykle mají u svého názvu připojenu číslici 1. Je možno je podávat jako náhradu mateřského mléka od narození až do konce prvního roku života.
Bílkovina bývá v počátečních mlécích adaptovaná, tj. poměr syrovátkové bílkoviny a kaseinu je vyšší nebo roven 1.
Pro zisk vyššího sytivého účinku je v některých počátečních mlécích vyšší obsah kaseinu - bývají označována jako forte. Je tedy připouštěna v počátečních mlécích i neadaptovaná bílkovina!
Stávající doporučení připouští kromě základního cukru - laktózy i přítomnost jiných sacharidů (sacharóza, bezlepkový škrob), ale přídavek sacharózy zvyká děti na sladkou chuť (laktóza má nižší sladivost). Je to nevýhodné i ve vztahu ke kazivosti chrupu.
Kromě těchto cukrů obsahuje mateřské mléko i tzv. oligosacharidy, které nejsou z podstatné části absorbovány v tenkém střevě a podílejí se na adekvátním osídlení tenkého střeva Laktobacilem a Bifidobakterem. V poslední době jsou oligosacharidy přidávány do některých formulí s cílem ještě více přiblížit formule mateřskému mléku.
Tuky mají pokrývat maximálně 55 % energie, musí obsahovat kyselinu linolovou a linolenovou. Není požadována, na rozdíl od formulí pro nezralé, přítomnost polynenasycených mastných kyselin s dlouhými řetězci.
Krmení má být přerušeno při prvních projevech sytosti, dítě nemusí vypít celou připravenou dávku.

1.b. Pokračovací mléka
Tato mléka, zpravidla označovaná číslem 2, jsou určena pro kojence od ukončeného 4. měsíce až do skončení batolecího věku (konec 3. roku). Nekryjí plně potřeby dítěte, a proto se doporučují až po zavedení nemléčného příkrmu do výživy kojence. Tato mléka mají nižší obsah bílkoviny než neupravené mléko kravské a jsou fortifikována železem, jódem a zinkem a obvykle i vitaminy (A, D, C, E). Pokračovací mléka jsou přechodem mezi počátečními mléky a neupraveným mlékem. Počáteční mléko však může dítě klidně přijímat až do konce prvního roku života.

1.c. Mléka pro výživu batolat
I po zavedení nemléčných porcí do výživy by měl kojenec přijímat alespoň 0,5 litru mléka denně s ohledem na adekvátní příjem bílkovin a především kalcia. V batolecím období je možno používat pokračovací formule nebo většina výrobců nabízí speciální mléka pro batolata, často označovaná číslem 3. Jedná se o plnotučné mléko fortifikované stopovými prvky a vitaminy. Množství vypitého mléka by ani v batolecím období nemělo klesat pod 0,5 l za den.

1.d. Neupravené kravské mléko
Nedoporučuje se používat v prvním roce života běžná konzumní mléka ošetřovaná pasterizací či uperizací, tj. tzv. krabicová. Jedná se z hlediska složení o nevhodnou stravu pro kojence (zbytečně vysoký obsah bílkoviny, vyšší osmolalita, nedostatečný obsah kyseliny linolové a linolenové), jednak z hlediska hygienického standardu (výběr základní suroviny, způsob zpracování, skladování, nedostatečné tepelné zpracování v případě pasterizace, vyšší alergenicita, nedostatek některých stopových prvků ? Fe, J).
Podobné výhrady platí i pro mléka kondenzovaná. Pokud je v batolecím období neupravované kravské mléko nabízeno, je třeba preferovat plnotučné, které lépe kryje potřebu energie. Nízkotučná mléka nabízená v batolecím období mohou vést k neprospívání dítěte a karenci esenciálních mastných kyselin a vitaminů rozpustných v tucích.

1.e. Mléka jiných savců
Výhrady vznesené výše se týkají i mléka kozího, ovčího či kobylího. Nelze je doporučit ani jako alternativu při alergii na bílkovinu kravského mléka, protože existuje zkřížená antigenicita těchto mlék a mléka kravského.

2.a. Mléka antiregurgitační (AR)
Z důvodu nezralosti přechodu mezi jícnem a žaludkem ublinkává podle některých prací ve 4. měsíci až 2/3 kojenců s postupným ústupem daným anatomickým zráním přechodu mezi jícnem a žaludkem, psychomotorickým zráním dítěte s vertikalizací (vzpřímená poloha) a ztužováním stravy po zavádění nemléčných příkrmů. Ztužení fyziologických formulí karubinem ze svatojánského chleba nebo rýžovým škrobem je podstatou úpravy AR formulí, které obvykle výrobci nabízejí jako počáteční i pokračovací. Nověji publikované studie ukazují, že AR formule nesnižují množství refluxních epizod ale pouze množství regurgitací, tj. refluxů až do dutiny ústní.
Přesto je tato dietní manipulace prvním doporučení při zvládání kojeneckého ublinkávání. Tato mléka nejsou předmětem úhrady zdravotními pojišťovnami.

2.b. Mléka pro kojence se zvýšeným rizikem alergie na bílkovinu kravského mléka (parciálně hydrolyzované - pHF, mléka hypoantigenní ? HA)
Je udáváno, že alergií na bílkovinu kravského mléka (ABKM) trpí 2 % uměle živené populace kojenců a 0,5 % dětí plně kojených (transmise antigenů do mléka matky). Za rizikové a indikované k nutriční intervenci jsou označováni ti kojenci, kteří mají oba dva rodiče alergiky nebo je jeden rodič alergik a starší sourozenec manifestoval ABKM. Pokud nemohou být kojeni (mateřské mléko je považováno za hypoalergenní výživu), má jim být nabídnuto mléko s částečně hydrolyzovanou bílkovinou, tzv. hypoantigenní ? HA. Obvykle je dostupné v modifikacích jako počáteční i pokračovací. Kojenci bez tohoto rizika nejsou indikováni k tomuto druhu výživy.
Parciální hydrolýza není považována za dostatečnou úprav preparátu při propuknutí ABKM.
HA preparáty nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami.

2.c. Formule pro kojence se zažívacími obtížemi (kojenecké koliky, obstipace po ukončení kojení)6/
K dispozici je preparát s parciálně hydrolyzovanou bílkovinou, přídavkem oligosacharidů a tuky s ß?palmitátem.
Preparát je k dispozici jako počáteční i pokračovací a není hrazen ze zdravotního pojištění (Omneo 1, 2).

3. Umělá výživa donošeného novorozence jejímž základem je sója
Použití těchto formulí jako fyziologické výživy je obvyklé v severní Americe.
V našich podmínkách jsou sójové formule užívány jako speciální dietetikum v indikacích, kde je požadováno odstranění laktózy a produktů jejího štěpení, např. alergii na bílkovinu kravského mléka, která se projevila.
Pozor: 30 ? 50 % dětí je však rovněž alergických na sóju, zvláště při gastrointestinálních projevech alergie.
Preparáty je možno užít pro výživu kojenců, jejichž matky jim odmítají podávat živočišné produkty (veganky). Dostupné preparáty (Isomil, Nutrilon 1 Soya) je možno z terapeutických indikací předepisovat na recept, úhrada zdravotními pojišťovnami je částečná a existuje preskripční omezení na pediatra s vyšší atestací, gastroenterologa a alergologa.

Další preparáty jsou vysoce specifické a budou pro zajímavost pouze vyjmenovány:
4.a. Umělá výživa nezralého dítěte formulemi
4.b. Přípravky k fortifikaci mateřského mléka pro výživu nezralých
5.a. Speciální kojenecké formule pro léčbu alergie na bílkovinu kravského mléka
5.b. Preparáty určené k výživě dětí s malabsorpcí
5.c. Formule k léčbě metabolických poruch