Únorňátka a Březňátka 2006 č.43 - Jak se narodila Nina
- Těhotenství
- WERINKA
- 09.03.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
13.2.2006 v 14.10 hod se po císařském řezu narodilo naše miminko dcera Nina. Do poslední chvíle jsme nevěděli, že čekám holčičku. Ne tedy na 100%. Pan doktor mi řekl asi jen 1x (ve 28tt), že to vypadá na holčičku, ale nezaručil mi to.
V pondělí 13.2.2006 ráno mě manžel odvezl do porodnice do ambulance, kde jsem měla jít na kontrolu kvůli porodu KP (konec pánevní). Byla jsem tam asi 7.15 hod. Sestřička si mě hned vzala a natočila mi srdíčko. Pak sem si sedla do čekárny a čekala na doktora, který mě měl vyšetřit. Přišel asi za hodinu. Pozval si mě do ordinace. Byl mladý, hezký a moc milý! Až jsem se skoro styděla vylézt před ním na kozu ha ha ha… Vyšetřil mě a řekl, že je mimi opravdu stále prdelkou dole. Začal si semnou povídat o různých možnostech porodu. Nabídl mi normální porod (který by mi vyvolali), přetočení miminka nebo císařský řez. Jelikož z e-mimina z různých diskuzí vím, že přetočení je dosti bolestivé a né vždy účinné, tak tohle jsem zamítla hned. Normálního porodu a ještě vyvolávaného jsem se bála a většinou prý také končí císařem. Proto jsem se rovnou rozhodla pro císařský řez. Řekl mi, že i vzhledem ke své postavě jsem se rozhodla správně (měřím 158 cm). Miminko mi odhadl na 3710 g, ale s tím, že to není úplně přesné (viděl asi mé vytřeštěné oči). Po té se mě zeptal, jaký typ anestezie si zvolím, zda celkovou nebo částečnou. Samozřejmě, že mi doporučil částečnou, že je to i pro mimi lepší. Zvolila jsem si jí. Zeptal se mě, zda jsem už něco jedla, a po tom, co jsem mu řekla, že jen dvě mandarinky, tak mi sdělil, že se domluví s primářem, a že by se konala sekce ještě ten den. Zachvíli přišel, že se operace bude konat ve 13 hodin, že mám zavolat manželovi, ať mi doveze věci na příjem. Mezitím se mnou sestřička vyplnila různé formuláře a napíchla mi kanylu (první pokus byl do hřbetu ruky, kde to šíleně bolelo a uděla se mi tam po týdnu nádherný moncl(přesto, že mě sestřička ujišťovala, že tam nic nebude), tak mi ji nakonec napíchla do žíly na předloktí). Když jsem volala manželovi, začala jsem se trochu bát a fňukat mu do telefonu. Ikdyž jsem s císařem byla smířená, byla jsem v šoku, že už je to prostě tady, a že už dneska budu mít miminko, že už budu vědět, jestli je to holčička nebo chlapeček a uvidím jak to moje sluníčko vypadá!Manžel dorazil z práce do půl hodiny. Když dojel, tak mi řekl, že jsem ho tak vynervovala, že se mu normálně doma udělalo špatně! Poté nás sestra odvedla na pokoj, kde jsem si dala věci do skříně a převlékla se do nemocniční košile. Sestra přišla a poslala manžela nachvíli pryč (byla jsem bez něho jak bez ruky) a dostala jsem klystýr. Po klystýru mi dala dvě kapačky a tabletku, aby mi po operaci nebylo špatně od žaludku! Mezitím manžel došel zpátky, což jsem byla velmi ráda. Byl pro mě silná opora. Když mi došla druhá láhev, tak mi sestřička zavedla cévku na moč. Nic horšího jsem nezažila. Byla to ostrá bolest a do teď na tohle vzpomínám jako na nejhorší věc z porodu císařem. Měla jsem ze začátku pocit, že mě děsně bolí močový měchýř a že se počůrám, protože se mi předtím na záchod chtělo, ale manžel mě ujistil, že moč normálně odchází, že se nemám bát. Brečela jsem jak malá holka!
Blížila se 13. hodina. Přišel za mnou anesteziolog a popsal mi vše, co se u anestezie děje, a že se operace posouvá na 13.30 hodin.Byla jsem čím dál nervóznější…a bylo to tady!
13.30 - přišli si pro mě. Vezli mě na posteli na operační sál. Tak moc jsem chtěla držet manžela za ruku, ale šel zamnou a já ho ani neviděla. Na operační sál nesměl, tak musel čekat venku. Jen jsem zaslechla na poslední chvíli „Drž se"!Bylo mi divně. Žaludek jak na vodě a do toho děsný hlad a žízeň, jak jsem celý den nic nesměla.Přendali mě na jiné lůžko a odvezli na operační sál. Byla tam hrozně hodná paní doktorka (také anestezioložka), která mi vše vysvětlila. Měla jsem strach, že ta injekce do páteře bude hrozně bolet, ale skoro jsem jí necítila. Přesně mi paní doktorka říkala, co se semnou bude dít, a co mi bude dělat. Injekce do páteře bylo jen takové mini štípnutí a pak jen tlak. Poté se začlo vše připravovat na operaci. Paní doktorka mi stále vše říkala, takže jsem se nebála. A bylo to tady. Přišli doktoři, kteří mě operovali a už to šlo šup šup…postříkali mě dezinfekcí (kterou jsem drhla ještě týden po propuštění z porodnice), která šíleně smrděla (jak odlakovač), měřili mi stále tlak a povídali si semnou. Ještě když mi doktorka napíchla anestezii, tak zkoušela, zda cítím nohy, břicho, prsa…Byl to hrozný pocit bezmoci, když jsem nohama nemohla pohnout. Nedokážu si představit být ochrnutá napořád!
No a pak už probíhala sekce. Udělali asi 10 cm řez a pak mimi vytlačili. Slyšela jsem jen takové jakoby mlasknutí a zakuckání a pak už křik. BYLO TO MOJE MIMINKO!!!
Hrozně jsem chtěla vědět co to je a jestli je v pořádku! Sestřička mi miminko ihned ukázala a zeptala se mě:„Víte co to bude?“ „Nevím" odpověděla jsem. A ona mi ukázala pohlaví miminka a já začla plakat dojetím…byla to ta nejnádhernější holčička na světě! Byla pěkný křikloun, protože pořád na operačním sále křičela a doktoři říkali, že tak ukřičené miminko už tam dlouho neměli! Bude asi po mě - musí dát o sobě hned vědět!
Poté mě asi půl hodiny zašívali a bylo hotovo. Sestřička mi to moje malé sluníčko ještě jednou, už očištěnou a zabalenou do peřinky, přinesla ukázat a přiložila mi alespoň její tvářičku k mému líčku. Plakala jsem dojetím! Pak jí odnesli na novorozenecké oddělení.
Odvezli mě zpět na pokoj, kde čekal už můj manžel celý dojatý. Malou viděl na novorozeneckém oddělení v inkubátoru, kde každé miminko dávají nachvíli po porodu.
Na pokoji jsme hned začli rozesílat SMS. Bohužel blahopřejné telefonáty jsem nemohla přijímat, protože jsem měla děsnou zimnici! Asi za hodinu po operaci nám malou donesli na první přiložení k prsu. Nedokážu ani pořádně popsat, co jsem cítila, když jsem jí poprvé viděla a to stejné i manžel. Poprvé jsme si jí mohli pořádně prohlédnout a dotknout se jí.
Byla nádherná! Manžel z ní byl unešený! Bylo to něco neskutečně krásného, že už byla na světě a ráno ještě zlobila v bříšku! V ten den manžel semnou zůstal až do večera, a malou jsme viděli pak ještě jednou při dalším přiložení.
Druhý den mě zbavili všech cévek, hadiček a kanyly. Přišlo první vstanutí na záchod.
BYL TO HOROR! Zvedaly mě sestry. Správné vstávání je se přetočit na bok a vstanout, ale tohle bylo příšerně bolestivé, málem jsem od bolesti spadla na zem! Pak mě osprchovali a já si měla umýt jizvu. Bála jsem se jí až dotknout, ale bylo to celkem v pohodě, až na to mytí zad, které prováděla sestra.Třepalo se mi celé břicho a bolelo to. Celkem necitlivý přístup! Naštvala jsem se a začla procvičovat nohy a vstávání, abych už znova nemusela zažít tu děsnou bolest, kdy mi pomáhaly při vstávání sestry. Šlo to! Sice těžko a do koupelny jsem musela v jejich doprovodu, ale vstávala jsem sama! Druhý den jsem zvládla i koupání sama a zvládla jsem si i umýt vlasy! Každý den to bylo lepší a lepší. Malou mi vozili stále jen na kojení a když došel na návštěvu manžel, tak mi ji nechali i dýl. Protože jsem si malou nemohla brát, tak si jí choval manžel. Rodila jsem v pondělí a od čtvrtka rána jsem měla malou u sebe už na stálo. Pohyblivá jsem chtěla už být i kvůli ní, a aby nás taky dřív pustili domů.
Po sekci se v porodnici zůstává 8 dnů, nás pustili o den dřív.Ve středu ještě malé zjistili, že jí vyskakuje pravá kyčel, tak chuderka dostala kšírky (tzv. pavlíkovy třmínky), ale už to s nima zvládáme obě, přestože mi jí je dost líto. Ale přece nechceme, aby byla šmajdavá!
Byla neděle a doktoři mi řekli, že jestli mi pustí miminko, tak pustí i mě. Mimčo mi samozřejmě domů pustili, že je malá zdravá! Teď čekalo vyšetření ještě mě.
V pondělí ráno mě primář prohlédl a sdělil mi, že děloha se stahuje, že jizva se krásně hojí. Také mi řekl, že na kontrolu po císaři se chodí už po 14 dnecha a že je pravděpodobné, že i druhé dítě se narodí císařským řezem (ale že mi to vše budou schopni říct až na konci dalšího těhotenství) a také rok nesmím kvůli zahojení otěhotnět (ani to nemám v plánu). Sestřička mi ještě vyndala stehy a pak jsem šla ještě s doktorkou na sono břicha, aby se podívala zda se děloha stahuje a jestli nemám nějaké vnitřní krvácení nebo jiný problém!
Vše bylo ok a my jsme mohly jít s malou domů. Byla jsem ten nejšťastnější člověk na světě!Jo doma je prostě doma!
Sestřičky mi malou oblékly a já volala manželovi, že si může pro svoje holky dojet a odvézt si nás domů. Byl rád, protože mu už doma bylo samotnému smutno!
Zatím vše zvládáme krásně! Nina je docela hodná holka a velký jedlík!
Werinka a Nina
Únorňátka a Březňátka 2006-Seznámek
NAŠE MIMINKA: 46 (Holčičky 25 / Chlapečci 21)
31.12.2005-GEJBY/1980/Praha+SIMONA/2580g+47cm/19:58/VP/TP 30.1./ASC Lev
5.1.2006-KOUSINEK1980/Vysočina+KRYŠTOF/2400g+49cm/9:12/TP 1.2./ASC Vodnář
13.1.2006-RADANA2/1978/Jičín+EMA/3000g+50cm/12:37/TP 15.1/ASC Býk
25.1.2006-HOANDRA/1979/Kadaň+ADAM/3200g+50cm/1:20/VP/TP 7.1./ASC Štír
25.1.2006-EVAH/1978/Praha+EMA/4000g+54cm/7:51/TP 16.2./CŘ/ASC Vodnář
26.1.2006-ELUSA/1977/Brezová+ALEXANDRA/1990g/10:45+EMA/1700g/10:47/TP 28.3./ASC Býk
2.2.2006-ZUZ/1978/Praha+JŮLIE/3450g+49cm/9:25/TP 6.2./ASC Beran
5.2.2006-SWEETY/1986/Žamberk+JIŘÍ/3400g+50cm/12:45/TP 6.2./ASC Blíženci
7.2.2006-LINA/1975+ADAM/3950g+53cm/2:30/TP 3.2./ASC Střelec
8.2.2006-POPILIO/1985/Brno+JAN/2750g+47cm/14:10/VP/TP 11.3./ASC Rak
8.2.2006-BLANKA/1980/Praha+NELA/3160g+50cm/20:51/TP 27.1./ASC Váhy
9.2.2006-BRAMBORKA/1975/Kladno+VERONIKA/3670g+49cm/0:15/TP 16.2./ASC Štír
9.2.2006-BAMLA/1979/Praha+TEREZA/3350g+50cm/11:33/TP 13.2./ASC Blíženci
9.2.2006-LENULKA/1980/Hať+RADIM/3400g+50cm/10:17/TP 6.2./ASC Býk
10.2.2006-BOHUN/1973/Milovice+LUCIE/2770g+49cm/0:24/TP 10.2./ASC Štír
10.2.2006-MARKETKAA/1984/Praha+DOMINIK/3920g+53cm/VP-CŘ/10:20/TP 5.2./ASC Býk
10.2.2006-JITULINDA/1975/Nespeky okr. Benešov+MICHAL/3710g+51cm/17:55/VP/TP 9.3./ASC Panna
11.2.2006-STŘAPULE/1979/Zlín+VÁCLAV/3750g+52cm/4:10/TP 9.2/ASC Střelec
11.2.2006-LASCONKA/1978/Praha+MATYÁŠ JAN/3200g+50cm/16:19/CŘ/TP 16.2./ASC Lev
13.2.2006-WERINKA/1982/Opava+NINA/3400g+49cm/14:10/CŘ//TP 18.2./ASC Rak
15.2.2006-JARKA/1979/Domažlice+NIKOL/3800g+52cm/13:10/CŘ/TP 16.2./ASC Rak
16.2.2006-MONINA/1976/Ostrava+DENISA/3350g+50cm/7:55/TP 13.2./ASC Ryby
16.2.2006-VIKI25/1979/Klatovy+ SIMONA/2420g+45cm/13:01/TP 24.2./ASC Rak
16.2.2006-BABOO/1975/Praha+ VIVIEN AURELIA /3120g+48cm/14:45/TP 28.2./ASC Lev
17.2.2006-KOCCA/1978/Kroměříž+ANETA/2950g+48cm/4:26/TP 6.3./ASC Kozoroh
17.2.2006-LENUNKA/1977/Chrustenice okr.Beroun+JAKUB/ 3200g+53cm/11:35/TP 20.2./ASC Blíženci
18.2.2006-GRIZLEY/1978/Mladá Boleslav+JOSEF/3160g+50cm/18:20/TP 25.2./ASC Panna
21.2.2006-FIALKA7/1976/Kolín+ JAKUB /3950g+51cm/5:26/TP 28.2./ASC Kozoroh
21.2.2006-DANIELA-PRAHA/1978/Praha+MATĚJ/3650g+49cm/8:55/CŘ/TP 1.3./ASC Býk
21.2.2006- BABU/1973/Pardubice+MATYÁŠ/2740g+49cm/1:27/CŘ/TP 4.3./ASC Štír
22.2.2006-ILLKA/1979/Šenov u Havířova+ADÉLA/2850g+46cm/0:53/VP/ TP 28.2./ASC Štír
22.2.2006-GABIKA/1976/Pardubice+MARTIN/2870g+50cm/3:45/ TP 18.3./ ASC Střelec
22.2.2006-MILU1 /1972/Nymburk+MICHAEL/2800g+48cm/5:10/TP 16.3./ASC Kozoroh
22.2.2006-LllUCKA/1978/Holoubkov+MATĚJ/3850g+51cm/13:34/TP 4.3./ASC
24.2.2006-LILU/1976/Praha+THEA/3500g+52cm/20:11/VP/TP 26.2./ASC Váhy
25.2.2006-RYSAVKA/1975/Praha+MARKÉTA/3550g+52cm/0:37/TP 3.3./ASC Štír
25.2.2006-DANNY/1975/Praha+DAVID/2320g+46cm/13:57/VP/TP 26.3./ASC Rak
25.2.2006-MIKINA/1980/Praha+KAROLÍNA/3250g+50cm/22:40/TP 4.3./ASC Štír
27.2.2006-MARSA/1979/Plzeň+PETRA/3050g+49cm/17:35/TP 10.3./ASC Panna
28.2.2006-MONINDA/1975/Kralupy nad Vltavou+MARTIN/3000g+48cm/6:47/TP 13.3./ASC Ryby
1.3.2006-SANDYM/1980/Praha+MICHAELA/3520g+51cm/12:01/TP 4.3./ASC
1.3.2006-BERUN/1981/Praha+MICHAEL/4490g+52cm/23:57/TP 27.2./ASC Štír
2.3.2006-ARCHIENKA/1981/Pelhřimov+DANIELA/3400g+51cm/13:48/TP 25.2./ASC Lev
5.3.2006-VLNUCHA/1981/Brno-Bohunice+ONDRA/3400g+51cm/4:20/TP 5.3./ASC Kozoroh
6.3.2006-ENISEK/1976/Praha-Východ+VERONIKA/3450g+53cm/10:09/TP15.3./ASC Blíženci
8.3.2006-ZUZZI/1976/Plzeň+ZUZANA/4150g+51cm/9:40/TP 4.3./ASC
Těhulky po termínu!!!!!????
22.2.JANKA26/1979/Praha/KLUK/Filip/Motol
TĚHULKY: 19 TĚHULEK- 9 chlapečků /// 8 holčiček /// 2 překvapení
Vyvolání porodu:
6.3. - TP 3.3.PETIK/1975/Chvaletice/HOLKA
10.3. - TP 5.3.KUKATKO/1979/Opava/HOLKA/Zuzana/Opava
10.3. - TP 10.3.BARU/1980/Praha/HOLKA/Kristýna/Podolí
13.3. - TP 5.3.MAMULKA/1980/Brno/KLUK
7.3.BARUSA/1980/Krkonoše/PŘEKVAPENÍ/Trutnov (UTZ TP 13.3.)
------------------------------41tt----------------------------------------------------------
8.3.ZITA/1977/Brno/KLUK/JAKUB/Brno-Polní
9.3.IVANAHUBACKOVA/1983/Dolní Poustevna/HOLKA/Klára/Děčín
9.3.JO/1970/Brno/HOLKA/Brno-Bohunice
11.3.SHRINE/1974/Praha/KLUK/Zbyněk/Krč (UTZ TP 5.3.) ------------------------------40tt----------------------------------------------------------
16.3.KVETULE25/1980/Praha/KLUK/Adam/Podolí
17.3.HOPSINKA/1974/Praha/PŘEKVAPENÍ
17.3.MARKA/1977/HOLKA/Markéta/Roudnice nad Labem -----------------------------39tt-----------------------------------------------------------
20.3.DASULIKA/1980/Praha/KLUK/Lukáš/Podolí
21.3.ENNIE/1979/Brno/KLUK/Jan
21.3.IVULE/1977/Rokycany/KLUK/Tobiáš
23.3.KOCICKAMALINKA/1980/Příbor/KLUK/Lukášek/Frýdek-Místek/CŘ? -----------------------------38tt-----------------------------------------------------------
27.3.SOURIS2/1980/Praha/KLUK/Filip
28.3.HOPE/1982/Stěbořice/HOLKA/Opava
29.3.KAROLI/1977/Praha/HOLKA/Agátka/Podolí
29.3.KATIVAS/1976/Brno/HOLKA/Eliška/Brno-Obilný Trh -----------------------------37tt-----------------------------------------------------------
Doktorská postupka:
9.3.Marka - KO
9.3.Kvetule25 - KO
13.3.Hope - KO + Monitor 11:30
13.3.Ennie - KO
14.3.Kočičkamalinka - KO
16.3.Karoli - KO Podolí
Fotogalerie(Danny) : http://rodina.cz/…breznata2006
Příští deníček: ?????????
Přečtěte si také
Tchyně nám pomohla s bydlením. Teď má pocit, že jí patří celý náš život
- Anonymní
- 27.06.26
- 1820
Tchyně nám finančně pomohla s bydlením a já jí za to byla opravdu vděčná. Jenže od té doby má pocit, že může rozhodovat o všem: o zařízení bytu, výchově dětí, našich dovolených i o tom, jak...
Švagrová pojmenovala dítě po mé zesnulé dceři. Nikdo nechápe, proč mi to vadí
- Anonymní
- 27.06.26
- 1463
Když moje švagrová porodila dceru, měla jsem z ní upřímnou radost. Ta ale zmizela ve chvíli, kdy oznámila její jméno. Od té doby je mezi námi napětí a část rodiny si myslí, že reaguji přehnaně.
Partner v 55 letech už dítě nechce. Já ho chci, uvažuju, že si to „zařídím“
- Anonymní
- 27.06.26
- 761
Láska si nevybírá a neptá se na datum narození v občance. Když jsem před čtyřmi měsíci potkala Igora, věkový rozdíl devětadvaceti let jsem vůbec neřešila. Je mi šestadvacet, jemu pětapadesát, ale...
Manžel chce třetí dítě, já už ale nemůžu. Bojím se, že mi to nikdy neodpustí
- Anonymní
- 27.06.26
- 473
Máme dvě děti, domácnost, práci a každodenní kolotoč, který mě vyčerpává víc, než si manžel připouští. On by si přál ještě třetí dítě, protože sní o velké rodině a dalším miminku. Já ale cítím, že...
Chlap v base, 2 děti na krku a rodičák k smíchu. Stát mě hodil přes palubu
- Anonymní
- 27.06.26
- 541
Včera jsem stála u pokladny v supermarketu, v peněžence poslední dvě stovky a v košíku jenom ty nejlevnější plíny, mléko a pár rohlíků. Když mi prodavačka řekla výslednou částku, udělalo se mi...
„Zničili jste mi budoucnost.“ Tohle nám syn řekl po přijímačkách
- Anonymní
- 26.06.26
- 4810
Věděla jsem, že nepřijetí na vysokou školu syna zasáhne. Nečekala jsem ale, že místo zklamání přijde vztek. A že za svůj neúspěch začne obviňovat nás.
Muž chtěl třetí dítě, já už ne. Vyřešila to za nás až jeho vážná nemoc
- Anonymní
- 26.06.26
- 1963
O třetím dítěti jsme se začali bavit ve chvíli, kdy jsem měla pocit, že konečně zase začínám dýchat. Děti byly větší, nocí ubývalo, život se pomalu skládal do nějakého rytmu. A právě tehdy přišel...
Vydělávala jsem víc než manžel. Rodičák mě ale srazil na úplné dno reality
- Anonymní
- 26.06.26
- 1651
Ještě pár měsíců před porodem jsem měla pocit, že máme s manželem věci nastavené fér. Oba jsme pracovali, já dokonce vydělávala o trochu víc než on. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela jako nad něčím...
Doma máme klid, děti a účty. S jiným mužem jsem si vzpomněla, že jsem žena
- Anonymní
- 26.06.26
- 1439
Doma nemáme hádky, křik ani velké drama. Máme funkční manželství, děti, účty a každodenní provoz, který navenek vypadá úplně normálně. Jenže mezi mnou a manželem už dávno není blízkost, touha ani...
Jsem jeho milenka a chřadnu čekáním. Bojím se, že ženu nikdy neopustí
- Anonymní
- 26.06.26
- 909
Už tři roky miluji ženatého muže. Tvrdí, že jeho manželství je dávno mrtvé, že se mnou zažívá něco, co nikdy předtím nepoznal, a že chce být jednou se mnou. Jenže pořád neodchází. Říká, že ho s...