Už se to blíží - půlka za námi

Rozhodla jsem se, že se i já podělím o svůj těhotenstský příběh a možná tím i pomohu mnoho ženám, kteří si mohou říkat, že vše je ztracené a po přečtení mého příběhu získají naději.

Celý příběh začal v červnu 2012, a to proto, že jsme se dali po 6ti roční známosti dohromady se svým nýnějším partnerem, tatínkem našeho miminka. Dodnes nechápu proč mi trvalo tak dlouho pochopit, že on je ten pravý :).

Nicméně v září roku 2012 jsme se shodli velice spontánně na tom, že se známe velice dobře, víme, že k sobě patříme a rozhodli jsme se počít miminko. Bylo to sice takové bláznivé, mnoho lidí si říkalo :,, Ježiš marja jsou spolu chvíli a už čekají miminko". My to ale brali úplně jinak, protože jsme věděli, že těch celých šest let něco mezi námi bylo, jen jsme si to nepřipouštěli. Teda spíš chyba byla na mé straně :).

Vysadila jsem tedy HA a netušila jsem, že otěhotním takovou rychlostí. Ještě před očekávaným termínem menstruace, bylo to přibližně devět dní, jsem šla z práce a prostě jsem věděla, že si mám koupit test a zkusit ho. Byla jsem doma sama, přítel ještě nebyl doma a já jsem tedy udělala test a byly tam!! Byly tam dvě krásné čárky. Nemohla jsem tomu uvěřit a koukala na ten test bez uhnutí oka asi tak 5 minut, než mi došlo, že jsem jako stojící socha :). Pocity nelze popsat slovy. Byla jsem šťastná, přešťastná a zároveň strašně překvapená, že to vyšlo takhle rychle. Antikoncepci jsem brala 7 let a přece jenom jsem si četla, že je lepší vysadit a pak otěhotnět a že se to moc nedaří. No a vydařilo se.

Druhý den jsem tedy zavolala na gynekologii a vysvětlila sestřičce co se stalo, ta mne i přesto, že jsem ještě měla před MS pozvala na odběr krve, aby se zjistilo, kolik jednotek HCG mám v krvi. Čekání hodinu na výsledky bylo šílené. Najednou se pocity štěstí změnily na pocity strachu. V hlavě mi lítalo: co když se raduji předčasně, co když přijde spontanní potrat, a co když… Zavolala jsem tedy o výsledky a HCG bylo pouhých 90 jednotek.

Paní doktorku ani mne to nepotěšilo a jelikož byl pátek, musela jsem čekat až do pondělí na další odběr. Můžu Vám říct, že tohle byl nejdelší víkend mého života. Projela jsem tak milion diskuzí a stále mi v hlavě vše šrotovalo. No díky bohu, že přišlo ono očekáváné pondělí a já jsem šla na další odběr. Nervozita opět stoupala. A přišla dobrá zpráva.,,Vaše hladina HCG se ztrojnásobila" Jupíí! Byla jsem tedy objednaná na svůj první ultrazvuk. Pro mě to byl zážitek, ikdyž jsem na monitoru ještě pořádně nic neviděla a paní doktroka taky ještě ne, ale vypadalo to dobře.

Odcházela jsem s blaženým výrazem a s termínem další kontroly, kdy by už mělo být vidět srdíčko. Při další kontrole jsem byla nejvíce nervozní a to proto, že stále hrozilo, že se mohlo jednat o mimoděložní těhotenství nebo že plod bude bez srdíčka. Paní doktorka dlouho ultrazvukem hledala srdíčko a když už to chtěla vzdát, že ještě není, tak řekla nejkrásnější větu :,,Tak, tady ho máme schované" a pustila tlukot. V tu chvíli mne tak pohltily emoce, že jsem se rozplakala.

Moje těhulkování probíhalo od té doby v pořádku, vše bylo v pořádku, nic mne netrápilo. Ale to by bylo, aby to nebylo. A tak osudného 24.12.2012 jsem po štědrovečerní večeři odjížděla s krvácením do krajské nemocnice. Celá vyděšená a vystrašená jsem si odnesla verdikt:,,Máte hematom v děloze a je šance 50 na 50, že se miminko udrží".

Bylo to hrozné, dostala jsem léky, musela dodržovat klidový režim (z postele jsem se ani nehla) a doufala a doufala. Někdy mě vážně pohltila bezmoc, ale pořád jsem se držela kvůli tomu miminku, vím, že stres neprospívá. Asi po 14 dnech jsem šla na kontrolu, kdy špatná zpráva opět vystřídala dobrou:,, Vše je v pořádku, miminku se dari". Ufff, velikánský kámen mi spadl ze srdce. A já opět odcházela s blaženým výrazem a s pocitem, že nejhorší mám za sebou. Netušila jsem však, že mě čeká odběr krve na genetické vady a další rána! Riziko Downova syndromu 1:200 a podstoupení odběru plodové vody.

Říkala jsem si, proč zrovna já musím mít od začátku jednu komplikaci za druhou? To nemluvim o chřipce a horečkách a nízkém tlaku, to jsem si taky zažila. No nedalo se nic dělat a nastalo další nekonečné čekání na výsledky.

Výsledek? Miminko je zdravé a bude to holčička! Zdravá holčička! Nyní jsem štastná jako blecha a začínám 21. týden bez blaženého výrazu :). Pro jistotu :).

Doufám, že si druhou půlku užiju ( ikdyž mne ještě čeká test na cukrovku) a že všechny ty problémy a pocity nejistoty už nezažiju. Jsem štastná, že mám kolem sebe milující rodinu a milujícího partnera a že se všichni na miminko těšíme a už se nebudeme strachovat. Doufejme :).

Tím apeluji na všechny těhulky, snažilky, budoucí maminky, nikdy nic není ztracené. Denně si tu pročítám diskuze, kde už jen ze slov jde poznat zoufalství a strach. Sama vím, jaké to je a taky vím, že ta naděje opravdu umírá poslední :)).

Doufám, že se Vám můj příběh bude hezky číst a že některým z Vás třeba v tuhle chvíli pomůže, pokud zažíváte něco, co jsem zažívala já.

T.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
vecernice16
273
14.3.13 07:33

Přeju hodně štěstí, ať jste obě dvě v pořádku :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Thereska22
384
14.3.13 08:31

@vecernice16 Moc děkuji :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
andula b.
14.3.13 10:07

Ahojky! tak tento deníček mi opravdu pomohl! jsem na tom totiž úplně stejně. Končím 21. týden a mám za sebou krvácení v 1.trimestru a hospitalizaci teď v únoru kvůli dalšímu krvácení a tvrdnutí bříška. Hned po příjezdu z nemocnice na mě vlítla nějaká viróza, takže už týden ležím se šíleným kašlem a bolestmi v krku. Strach mám pořád, ale střídá ho obrovské štěstí! Tak Ti držím palce, ať už tu 2. půlku těhotenství máme lehčí a moc Ti děkuji za tento deníček! Nemůžeme totiž dělat nic jiného než myslet pozitivně a těšit se na ty naše drobky! :dance: A mimochodem čekáme taky holčičku! :mrgreen:

  • Upravit
Míša85
1183
14.3.13 10:10

Moc držím palečky ať jste obě v pořádku a dotáhnete to do úspěšného konce! :kytka: Zítra jsem ve 21tt, takže jsme na tom podobně.
Navíc mám podobný osud v tom, že jsem se s přítelem znala 7 let a v květnu spolu budeme teprve rok :D. Po půl roce oficiální známosti jsme se zasnoubili a zkusili mimčo a hned po 14ti dnech se zadařilo. Člověk pozná toho pravého a ten svůj osud, když zabuší na dveře :srdce:.

  • načítám...
  • Zmínit
lucive
453
14.3.13 11:09

Thereska22 :
Hlavně zdravíčko Terezko, pro tebe i tu maličkou… :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Šáriii
3636
14.3.13 13:43

Ahojky, přeji ti, aby už ta druhá půlka byla bez komplikací. Jinak, jsme na tom tak stejně a o hematomu vím taky svoje https://www.emimino.cz/…20tt-143327/ drž se! přeji pevné nervy a gratuluji k holčičce! :kytka:

Příspěvek upraven 14.03.13 v 13:43

  • načítám...
  • Zmínit
Ballnejka
558
14.3.13 20:11

Ahoj, tvůj deníček je moc hezký a trochu mi připomněl sebe. Jeden deníček jsem tu taky napsala někdy v listopadu pod názvem „Moje šílené těhotenství“ a to proto, že bylo vážně šílené. Sice jsem neměla problémy s hematomy a krvácení a všechny výsledky byly vždy v pořádku, ale hned na začátku těhotenství (když jsem to ještě nevěděla a těhu test jsem si dělala den před odjezdem a vyšel negativní) jsem si na horách velmi špatně zlomila nohu. Následovaly rentgeny, CT, operace, léky atd, atd..Ten pocit, když jsem zjistila, že jsem těhotná a tohle všechno jsem mezitím podstoupila byl strašný. Nakonec mi doktorka říkala, že jsem teprve na začátku a kdyby bylo embryo poškozené, tak bych samovolně potratila. Miminko jsem si nechala, ale přece jen červík hlodal. Korunu tomu dala autonehoda, kterou jsem měla s přítelem, když jsem byla ve 33tt. Do protisměru nám bohužel vjelo auto. Naštěstí to odnesl jen bok a nic se nám nestalo. Já jsem jen skončila v nemocnici na ultrazvuku a pozorování. Můj příběh má ale šťastný konec a v říjnu se mi narodila naprosto zdravá dcera Sofie. Budeme slavit 5.měsíc a máme se čile k světu..:-) :kytka:. Přeji ti, aby ti taky vše dobře dopadlo :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
1borůvka
170
14.3.13 21:59

Hodně štěstí :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Thereska22
384
15.3.13 17:02

Všem moc děkuji za reakce k mému deníčku a že se líbí. Také děkujeme za podporu a doufáme, že už se opravdu bude jen dařit. Přeji to samé i vám :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář