Už vím, že pár věcí ovlivnit nejde
- Rodičovství
- AV
- 20.12.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Mám dvě děti, moje milované děti. A dnes už vím, že určité věci prostě neovlivním, ani kdybych se rozkrájela, a tak chci povzbudit pár maminek, které už třeba neví, jak dál, protože ať dělají co dělají, přes všechny rady všech, si prostě miminko dělá co chce.
Tímto deníčkem bych ráda srovnala svá dvě těhu, děti a všechno kolem. Před osmi lety jsem našla na těhu testu dvě čárky. Bylo mi 25, s přítelem jsme spolu byli půl roku, bydleli v garsonce a byli tááák zamilovaní a šťastní. Moje těhotenství byl doslova horor, celé jsem ho prozvracela a říkala si, že kdo řekl, že těhu je nejkrásnější období ženy, musel být chlap ![]()
I přesto jsem ale byla v klidu, chodila na předporodní kurzy, miminku do bříška četla a nadšeně dělala vše, co jsem někde vyčetla, že by se mělo. Tenkrát přítel, dnes už manžel, na bříško neustále mluvil, hladil ho, užíval si to. Na porod jsem se docela těšila, ale byl to horor. Po dvaceti hodinách bolestí mě vzali na akutní císařský řez, malý zapadl do porodních cest ramínkem a oni to nepoznali. Díky bohu za ten císař.
Malý byl od začátku uplakaný, pořád blinkal a vůbec nespinkal. Příchod z porodnice a první tři měsíce, horor. Jen plakal, jedl a blinkal. Vůbec nespal. Přešli jsme na UM, žádná změna. První rok byl doslova a do písmene katastrofa, přestože jsem se držela všech rad, co dělat, aby se změnilo spaní, jídlo, plakání. Byl prostě svůj, uřvanec, který nejedl, nespal a jen se mračil. V té době jsem byla přesvědčená, že druhé dítě už mít nebudeme.
Byla jsem jak chodící troska a pořád si říkala, co dělám špatně. Dnes už vím, že nic
Dlouho jsem o druhém miminku nechtěla slyšet, až loni. Bylo mi skoro 33, tak jsem si říkala, že je nejvyšší čas
Zadařilo se po půl roce. Na začátku moc velké komplikace, dokonce jsem byla odeslána na revizi, ale naštěstí dopadlo vše dobře. Už v tu chvíli jsem tušila, že to bude holčička, tohle by chlap nevydržel
A taky, že jo
Tohle těhu bylo úplně jiné, žádné nevolnosti, krom bříška jsem nevěděla, že jsem těhotná. Opravdu jsem si ho užívala.
Začali jsme hledat nový domeček, prodávali byt, já dělala účetní závěrku, audit, no stres nehorázný, až jsem si někdy říkala, že tu svoji holčičku zanedbávám. Najednou nebyl čas bříšku číst, chodit na předporodní kurzy, prostě na nic. Měla jsem moc velký strach, že nám tohle všechno miminko vrátí a bude ještě uplakanější než náš prvorozený, kterého jsem si v těhu tak hýčkala. Naše krásná princezna se narodila v dubnu a od té chvíle se jen krásně usmívá, nádherně papá, spinká, no prostě ukázkové miminko. Nejprve jsem z toho byla v šoku, žádné neprospané noci, žádný problém s jídlem, těhu kila za měsíc dole, pořád jsem čekala, kdy začne ten teror, a světe, div se, on nezačal ![]()
Dneska bych s úsměvem taky dokázala radit maminkám, co mají dělat a jak to dělám já, že naše malá tak skvěle funguje, ale nebyla by to pravda. Každé miminko se prostě narodí se svojí povahou a tu nepředěláte, ani kdybyste se rozkrájely. Dělejte vše podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a ono to bude dobře. Protože co platí pro jednoho, pro druhého nemusí. Holt musíme někdy vydržet nevydržitelné, ale ono se nám to jednou vrátí. Dnes je můj osmiletý syn naprosté zlatíčko, hodný, chytrý, prostě úžasný a já doufám, že si to své „zlé“ období už vybral
A zároveň doufám, že ta naše malá princeznička se jednou nezmění na „raubíře“. Ať už máte miminko takové nebo makové přeji vám všem hodně sil
A díky, že jste dočetli až sem ![]()
Přečtěte si také
Našla jsem si boháče a rodina mě má za zlatokopku. Já ho ale doopravdy miluju
- Anonymní
- 20.06.26
- 1273
Mám pocit, že ať udělám cokoliv, nikdy to nebude správně. Když jsem si kdysi našla kluka, který měl lehký hendikep, máma mi říkala, ať si raději najdu zdravého. Teď mám bohatého a je to zase...
Celý rok jsem se těšila na dovolenou. Po třech dnech jsem chtěla jet domů
- Anonymní
- 20.06.26
- 3988
Celý rok jsem odškrtávala týdny v kalendáři. Když jsem měla špatný den v práci, říkala jsem si, že už jen pár měsíců a budu ležet u moře s knihou v ruce. Když jsem řešila domácnost, účty nebo...
Sousedka chodí každé léto nahoře bez. A můj manžel na ní může oči nechat
- Anonymní
- 20.06.26
- 2063
Naše sousedka je kost, to musím uznat. A dobře to o sobě ví. Každé léto vytáhne lehátko, sundá podprsenku a vystaví slunci svá dokonale vytvarovaná prsa. Když jsme se sem před lety nastěhovali,...
Červenec měl být jen náš. Pak mi manžel oznámil něco, co mě úplně odzbrojilo
- Anonymní
- 20.06.26
- 2221
Někdy mám pocit, že s Karlem mluvíme každý jinou řečí. Nebo snad žijeme úplně jiné životy. Už od Velikonoc mu připomínám, že mám na červenec naplánované dva týdny dovolené. Bavili jsme se o tom...
Na benzín padne polovina mé výplaty. Přesto se z venkova stěhovat nechci
- Anonymní
- 20.06.26
- 707
Bydlím v malé obci asi čtyřicet kilometrů od krajského města. Když jsem se sem s manželem před lety stěhovala, připadalo mi to jako splněný sen. Za domem pole, les na dosah, žádný ruch, žádné...
Nechci být matkou. Každé ráno doufám, že se probudím a břicho bude pryč
- Anonymní
- 19.06.26
- 3981
Nikdy jsem nepatřila mezi ženy, které od dětství snily o kočárku a miminku. Měla jsem jiné plány. Vlastní podnikání, cestování, práci, kterou miluji, a život, který jsem si několik let poctivě...
Soused si pořídil psa z útulku. Celé dny ho nechává uvázaného a pes pořád štěká
- Anonymní
- 19.06.26
- 1183
Sousedy si člověk nevybírá, to víme všichni. A ti naši opravdu stojí za to. Vedle nás žije starší pán se synem. Oba jsou dost nepříjemní, nezdraví a často dělají problémy. Na to jsme si už tak...
Patnáctiletý syn si našel kamarády milionáře. Teď se stydí za vlastní rodinu
- Anonymní
- 19.06.26
- 2010
Vím, že to zní dost absurdně. Jsme normální průměrná rodina a nemyslím si, že bychom si žili špatně. Jen zkrátka nemáme miliony na účtu. S tatínkem našeho syna jsme rozvedení. Ani on není žádný...
Kamarádka pozvala dceru na oslavu. Podmínka její matky mě opravdu ponížila
- Anonymní
- 19.06.26
- 3876
Mateřství mě naučilo spoustu věcí. Trpělivosti, schopnosti fungovat s minimem spánku a taky tomu, že každé dítě je naprostý originál. Moje pětiletá dcera Nelinka je úžasná holčička. Je nesmírně...
Na dárku od přítele zůstala cena. Nevěděla jsem, jestli se smát, nebo urazit
- Anonymní
- 19.06.26
- 3823
Chodím s Michalem pár měsíců. Zpočátku by mi snesl snad modré z nebe, ale postupně jsem si všimla, že je dost šetřivý. To by mi zase tak nevadilo, vydělám si vlastní peníze. Jenže už se mi...
Hezký nápad na deníček!
My to máme také tak - se starším jsme byli oba s manželem do roka trosky, do 2 let pořád hrůza… S mladším (i když též klukem), to je ráj! Oni se snad ani nedají srovnat!
A se stresem v těhu jsem to tedy měla opačně. Ono se vlastně o starším nedá říct, že by byl uřvaný, jen nejedl, blinkal a vůbec nespal a když už spal, budil se buď na hodinové - 2 hodinové noční „ryky“ nebo po 45 min. na kojení. Přes den tedy nebrečel, ale jen byl-li na ruce.
O mladším nemám co napsat, je úžasný - vydrží sám, sám si usne…
Akorát ta poporodní kila byla bohužel obráceně.
Minule jsem byla do půl roku za modelku, teď snad dokonce pořád přibírám…