Válečná sezóna
- Snažení
- dendishek
- 22.02.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Má analogie k početí.
V životě nastávají situace, kdy bojujeme s úzkostmi, vnitřními bolístkami, pocity neporozuměním a s nespočtem bouřlivých emocí, které se snažíme ukočírovat. Život je totiž o tom, že se pořád něco děje, a jen málokdy tyto situace snášíme s úsměvem a lehkostí. A už vůbec to neplatí v případě, kdy stále zakopáváme o jeden a tentýž problém, který z našeho života začne dělat malé osobní peklo. To mé je smíření a přijetí neúspěchů na cestě za miminkem, a z toho vyústěné další individuální strachy.
Mírová jednání s vnitřním já a vzpourou emocí by si troufla na vyfasování Nobelovy ceny a Versailleská smlouva psaná mým srdcem by mohla hravě konkurovat té mírové, ujednané v Paříži. Obávám se však, že má osobní citová válka jen tak lehce neskončí.
Místo bojiště už je mi dobře známé. Pravidelně se přesouvá z manželské ložnice do ordinace lékaře. Bitevní pole je rozhodně příjemnější v domácím prostředí, avšak k docílení vítězství je nutné vyhledat spojence a přemístit své síly i na neznámá území k získání výhody nad nepřítelem. Generál již má naplánovanou strategii dobývání ženské pohlavní buňky. Do karet mu hrají mnohaleté zkušenosti, vyhrané bitvy, chemické podpůrné prostředky a ultrazvukové zbraně. K ruce má také několik poručíků, kteří si dokáží s vybranou buňkou pěkně pohrát a přinutit ji ke spolupráci. V případě nutnosti se je generál nebojí použít, nechává si je však zatím v záloze. Ostatní vojíni udržují válečnou administrativu a plánují harmonogram bitev. Stany oplývají zásobou výzbroje, která čeká na své zužitkování.
Jedinou generálovou nevýhodou zdá se být čas, kvalita dobývaného území a lehce zmetková munice. Čekání, až se z titěrných pulců stanou bičíkatí borci, se může rovnat třicetileté válce. To by však mohlo znamenat ztrátu územních buněk, jelikož by za tuto dlouhou dobu vyprahly a jevily o osídlení nulový zájem. A tak se čas sice nechá plynout, ale se snahou zmást nepřející osud, aby se stal naším dalším spojencem a konečným soudcem, který rozhodne v náš prospěch.
Pro všechny zúčastněné by se stal nejlepším scénářem zázrak. Jeden svalnatý, zdravý, průbojný, (klidně i pohledný) bojovník, který si prostřílí cestu skrz tvrdou a paličatou skořápku ženy, aby se z ní konečně stala matka, která zahladí stopy po krvavých a plačtivých bitvách. Žena – matka, která přestane krotit duchy a přenese se přes již prohrané bitvy, aby konečně ukončila válku.
Válečná zranění, hlavně ta na duši, jsou mnohdy neviditelná pro generála a jeho vojsko. Fyzická únava se dá oklamat relaxací a schováním do nory, kde člověk vydrží do další bitvy. Může jen přemítat o tom, zda to bude opět bitva prohraná, nebo se bude konečně rýsovat vítězství. Kdy bude ale té bitvy doopravdy konec? Jedna vyhraná bitva neznamená vyhranou válku. S pozitivním testem nic nekončí, ale většinou začíná. V podstatě teď hrajeme o takové malé předvítězství.
Po jedné cílové rovině přijde další cílová rovina. A po ní zase další a další… Počít dítě, odnosit dítě, porodit zdravé dítě, vykrmit dítě, naočkovat dítě, začlenit dítě do společnosti, vychovat dítě, uživit dítě, být dítěti příkladem, pořídit mu sourozence, a tím se znovu vrátit k bitvě o početí. Tyhle všechny milníky má každá žena zakódované uvnitř sebe, a pokud si myslí, že ne, lže sama sobě. Lišíme se pouze ve strategii, v hrdinství, v zajištění, v pomocné síle našeho okolí, v nadhledu na svět a ve víře v sama sebe.
A tímto si přiznávám, že mé strachy ze všech zmíněných milníků jsou nejen oprávněné, ale také naprosto v pořádku. Tuhle válku vyhrajeme.
Přečtěte si také
„Mami, on říká, že jsem ošklivá.“ Nikdy jsem se necítila tak bezmocná
- Anonymní
- 09.07.26
- 2441
Když dcera letos odjížděla na letní tábor, těšila se snad už od Velikonoc. Nové kamarádky, koupání, bojovky, spaní v chatkách. Ještě z autobusu mi mávala s úsměvem a já měla radost, že si užije...
Myslela jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Dokud jsme neměli rande
- Anonymní
- 09.07.26
- 5211
Po rozvodu jsem si několik let říkala, že chlapa ke štěstí nepotřebuju. Mám práci, dospělého syna i dceru, vlastní byt a klid. Jenže člověk si zvykne na samotu jen do chvíle, než mu začne chybět...
Moje dcera se jí začala bát. Kvůli tomu skončilo přátelství, které trvalo 20 let
- Anonymní
- 09.07.26
- 2303
Ještě před dvěma lety jsme byly skoro každý víkend spolu. Naše děti si hrály na dece, my pily kávu a smály se tomu, že jednou pojedeme společně na dovolenou. Dnes se nevídáme vůbec. A důvod? Možná...
Na festival do Varů jsem jela zazářit. Odvezla jsem si pořádný trapas
- Anonymní
- 09.07.26
- 1033
Do Varů jsem odjížděla s jasným plánem. Aspoň na jeden večer si připadat jako filmová hvězda. Doma jsem nechala děti, partnerovi oznámila, že mě čeká kultura, a do kufru přibalila šaty, které už...
Řekl, že děti nechce stejně jako já. Zapomněl ale dodat, že už má tři
- Anonymní
- 09.07.26
- 1972
Nikdy jsem netoužila po dětech. Nevadily mi, ale nikdy jsem se neviděla jako máma. Měla jsem ráda svůj klid, spontánní výlety i tiché večery s knížkou. Když se kamarádky rozplývaly nad miminky,...
Tchyně mi odmítla pohlídat děti. O hodinu později jsem ji potkala na rande
- Anonymní
- 08.07.26
- 9817
Když se nám po dceři narodila dvojčata, náš život se během pár dnů obrátil vzhůru nohama. Manžel byl od rána do večera v práci, já doma se třemi malými dětmi a byla jsem ráda, když jsem si stihla v...
Dcera šla „jen“ ke kosmetičce. Když otevřela dveře, nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 08.07.26
- 5688
Když Aneta oslavila osmnáctiny, samozřejmě dostala nějaké peníze od celé rodiny. Říkala, že je utratí, jak nejlépe to půjde. Čekala jsem, že si koupí nějakou parádu, nový telefon nebo si něco...
Přihlásila jsem dceru na 5 příměstských táborů. Po prvním dni chtěla zůstat doma
- Anonymní
- 08.07.26
- 6584
Prázdniny jsou dlouhé a naše dovolená s manželem není nekonečná. Když jsem letos přemýšlela, co s dcerou, příměstské tábory mi přišly jako skvělé řešení. Aničce je pět let, vloni byla na jednom a...
Manžel mě podvedl s ženskou, která ho vyždímala jak citrón. Teď mě chce zpátky
- Anonymní
- 08.07.26
- 3560
Pepovi jsem už odpustila několik nevěr. Ale naposledy už pohár přetekl. Našel si mladou a krásnou a oznámil mi, že si nemůže pomoct. Prý se zamiloval a chce konečně žít naplno. Po tolika letech už...
Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou
- xxnejtxx
- 08.07.26
- 1131
Už je to čtrnáct let. Čtrnáct let, co se moje tělo rozhodlo mlčet. Bylo mi patnáct, když se menstruace začala ztrácet – občas vynechala měsíc, pak dva, pak se odmlčela úplně.