Vítkův příchod na svět
Když jsem před půl rokem touhle dobou šla spát, neměla jsem ani tušení.....
Ptáče tenkrát
- 2
Ptáče dnes, teda předevčírem
- 1
Ani tušení o tom, že se mi druhý den odpoledne narodí miminko. V noci mě párkrát probraly slabší kontrakce a ani za mák, jsem je nepřisuzovala porodu. Jsem přeci prvorodička a ty obyvkle přenáší, já jsem teprve 38+2 a termín mám až 21.7. Ráno jsem svému drahému sdělila, co se mi stalo v noci a ten ještě vtipkoval, že pojedem dneska do porodnice.
Odešel do práce, já si uvařila svůj oblíbený čaj, namazala chlebíky s máslem a medem, zasedla k počítači a prolítla zprávy, zkoukla emimino, zkrátka obvyklá náplň mého rána. Ještě jsem s holkama v naší diskuzi nadávala, jak nás každý otravuje a ptá se jestli jsme vcelku. Mě toho dne ráno psali asi tři lidi. Kolem deváte se navrátili známe noční kontrakce ovšem poněkud silnější, ale pořád jsem si říkala, že to jsou jenom poslíčky a vesele jsem brouzdala…
Kolem desáté mi to nedalo a šla jsem si napustit teplou vanu, abych ty nepřijemný ( a nebo příjemný) poslíky zahnala. Chvilku jsem se cachtala, no upřímně dlouho jsem tam nevydržela, pač bylo docela teplo, oblíkla jsem se a doufala, že je zahnáno. Jo jenže jsem se spletla. Kontrakce se znova rozjeli a po deseti minutách. Naše překvapení bylo KP, takže jsem napsala drahému, že asi radši zajedeme do porodnice, aby mě zkontrolovali, souhlasil a poprosil mně, abych za ním přišla do práce, že si tam jenom něco dodělá. Pracuje asi 5 minut od našeho bydliště, takže jsem se sebrala a šla. Drahý si dodělal co potřeboval a jali jsme se dojít pro auto do garáže, ta je taky celkem kousek za cestu jsem se jenom 2× zastavila, abych počkala na konec kontrakce. POřád jsem si říkala, že v těch filmech jsou strašný blafy o porodech…V garáži jsme zjistili, že nám zatuhly brzdy a nevyjedem, takže zpátky do práce pro služební auto. Ejhle v tom bylo málo benzínu, začala jsem si pomalu jak v nějakým tom filmu připadat. Znáte to všichni umíraj, žádný auto nejede, není signál na mobilu 
No abych to zkrátila do porodnice jsme dojeli, natočili monitor a chvilenku v pořádku, kopečky zaznamenaný, ovšem najednou to začalo tak nějak haprovat, klesat…Cloumali s mimínkem a nic, přišla doktorka, prohlídla mě, ještě říkala, že se třeba miminko otočilo, tak mě vzala na ultrazvuk, aby zjistila, že se spletla. Přeptala se mně jestli chci rodit normálně a nebo má rovnou zamluvit sál. Řekla jsem jí, že sice o normální porod stojí, ale ne za každou cenu. Drahého zatím poslali domů pro tašku a mě vzali na přípravnu. Najednou bylo všude spouta lidí a šrumec a já začala být značně nervozní, takže když se anesteziolog snažil vtipkovat na téma sonda v žaludku, moje snídaně a moje pocity, málej jsem se rozbrečela. Už jsem byla v předsálí, když můj budoucí taťka přijel, začala jsem plakat, že se bojím. Přeci jen to byl první operativní zákrok a fakt jsem se bála. Řekl mi, že všechno bude v pořádku, dal mi pusu a já frčela.
Na sále si ještě pamatuju, že se mi udělao na zvracení, protože mi vypadla ta vtipná sonda…Co bylo potom už fakt nevím.
,,Veru, Verunko vstávej, máme Vítka." Tak tohle je věta, kterou do smrti nezapomenu. Pak následovala další ,,je strašně malinkej a pojede do nemocnice do Písku." Rozbrečela jsem se. Jednak jsem se nemohla pořádně hnout, všechno mě bolelo, nějak jsem netušila, kde to vůbec jsem, nějak mi nedocházelo, co mi to drahý vlastně říká.....Když jsem se konečně dostatečně probudila, tak jsem si vyžádala, aby mi toho tvorečka alespoň ukázali. Byl takovej drobounkej, jako ptáče vypadlý z hnízda 
. Naše ptáče vážilo celých 1940g a měřilo 46cm. Odvezli ho do Písku a já zatím bojovala s odsávačkou, koukala na fotky a snažila se dát co nejvíce dohromady, abych mohla brzo za ním. Od lékařů jsem se dozvěděla, že Vítek měl natřikrát omotanou pupeční šňůru kolem krčku, jednou kolem nožičky, měl zkaženou vodu a špatně fungující placentu, že měl apgar skore 2-6-8 a že byl křísený a že to s ním vůbec nevypadalo dobře.....
No a dneska má naše ptáče už skoro 6 kilo, péruje na všech čtyřech a je zdravý jako rybička. V nemocnici v Písku jsem řekla, že budem maximálně týden a skutečně jsme šli do tejdenka domu.....
No a já jenom doufám, že pokud bude nějaké příště, tak si nechám ohlídat váhu miminka, abych eventuelně ležela ve stejný nemocnici, jako náš drobeček.
Omlouvám se za slohovku a případné chyby…
Přečtěte si také
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 1780
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 823
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 1786
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 519
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 496
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1641
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 4624
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 1284
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 3453
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1674
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
Byla jsem 38+1 a malá měla 3940 a 53cm.
Byl sice malinký, ale šikovný, tak snad mu to zůstane.
