Vnitřní boj

Už je 4. rok, co se s chlapem snažíme o miminko... Dokonce přemýšlíme i nad náhradní maminkou...

Loni v červnu jsme odcházeli z Gennetu plni pojmů a dojmů. Byli jsme odkázáni na Karlák na imunologii a Bůh ví, kam ještě. Snažila jsem se tam dovolat asi 2 týdny. Když už se podařilo objednat, pan doktor onemocněl. Jsme jenom lidi. Ale pak jsem byla nemocná já, pak chlap. Takže máme únor 2017 a ještě jsme se nikam nedostali…

Nevím, jestli to znáte, ale už se mi ani nikam nechce. Z těch všech hormonů opět 10 kg navíc a jak doktoři stále tápou, už to člověka prostě vysiluje.

Občas se ale naskytne to světýlko ve tmě, pozitivní test, ale za týden je opět po všem. Už to ani chlapovi neříkám. Když jsem se ptala doktorky, jak budeme řešit tu alergii, kterou na sebe s manželem máme, akorát mi odpověděla, že IVFkem. (Jenom abych vás uvedla do situace, mám panickou hrůzu z anestezie a sálu.) No nechce se mi do toho, zvláště, když není jisté, jestli to klapne…

Na Vánoce jsme si s manželem povídali o možnostech, které většině párům, kterým se nedaří počít, pomohly vyřešit jejich situaci.

Adopce. To není špatný nápad, navíc bych „ukojila“ svou touhu pomáhat dětem z dětského domova nebo kojeňáku. Jenže je to běh na dlouhou trať. Sice nemáme co skrývat, jsme počestní, přátelští a vtipem hýřící pár, ale aby mi domů chodila sociálka… na to teda fakt nemáme. Já chápu, že je to potřeba, přeci nedají mrňouska někam, kde je špína a jí se ze země. Ale asi bychom tohle s chlapem psychicky nezvládli.

Chlap pak nadhodil: „A co kdyby nám toho mrňouska odnosila náhradní maminka?“

Za tu reakci se za sebe ještě dnes stydím… No co vám budu povídat. Byla jsem jak v „Jiříkově vidění“. Vůbec se mi to nelíbílo. Vždyť já chci být ta, která to mimčo bude nosit v bříšku. Já chci zažít ranní nevolnosti, já si chci hladit bříško a mimískovi zpívat a cítit jeho pohyby… Dopadlo to tak, že jsme se akorát pohádali a bylo po debatě.

Ale touha po úplné rodině je silnější. Přemýšlím nad tím vším každý den. Jím vitamíny. Hormony na to, abych to vůbec dostala, doma je to jako na houpačce. Buďto se hádáme (kvůli mé náladě). nebo máme dny, kdy si povídáme do 3 do rána. Jeden den bych se láskou zbláznila, druhý den bych postřílela každého. koho potkám. Ovšem někdy to zkrátím a stihnu to všechno v jeden den a klidně i několikrát za sebou.

Takže koukám na různé diskuze, články. Snažím se toho dozvědět o náhradních maminkách co nejvíce. A na druhou stranu, strejda s tetou to takhle taky vyřešili a jsou šťastní, všechno dopadlo, jak mělo.

Upřímně nevím, jestli do toho půjdeme, nebo ne. V hlavě se honí spousta myšlenek. Co když si maminka to miminko nechá… co když… co kdyby…

Nemám ráda nejistotu, ale uvidíme, jak to všechno nakonec dopadne.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Míša 95
663
13.2.17 00:21

Tomu nerozumím, IVF nechces zkusit, protože máš panicky strach, ale je to tvoje šance aby jsi měla své vytoužené těhotenství a dítě, to si tedy zavrhla. Misto toho by si odsouhlasila náhradní mateřství, když si tedy nevyužila ještě všechny možnosti.
Informace si určitě hledej, zkusenosti ostatnich a pod. Ale ja osobně bych nejdříve využila všechny dostupné možnosti k tomu abych byla schopná otěhotnět a az poté se koukala po dalších.. přeju hodně štěstí

  • načítám...
  • Zmínit
Slečna Ferka
11565
13.2.17 00:45

Tohle nechápu.

Adopce je proces zcela legální a jak sama píšeš, užitečný nejen pro Tvou „potřebu mít dítě a úplnou rodinu“ - ale to ne, někdo by Ti čmuchal doma.

IVF je taky legální, navíc (do nějaké míry) hrazené pojišťovnou - ale to ne, musela bys na sál.

Tak radši s mužem vymýšlíte, jak zákony obejít a na hranici legality (nebo za cenu cesty do ciziny a vysokých nákladů tam) vymýšlíš, jak si dítě „udělat“ jinak. (Btw. jak myslíš, že se odebírají vajíčka, když Ti má jiná matka odnosit Tvoje dítě?)

Deníček je samé já já já (já chci cítit pohyby, já bych nezvládla sociálku atd.) - opravdu myslíš, že s takovými prioritami budeš dobře vychovávat dítě?

Popravdě sorry, ale empatii k Tobě necítím vůbec žádnou. Měla by sis srovnat hodnoty, a pak se teprv začít litovat…

  • načítám...
  • Zmínit
Pajka89
4140
13.2.17 03:11

Ja tomu taky nejak nerozumim :nevim: Proc hned nahradni matka?? Neni to zbytecne, tedy pokud mas vlastni delohu? Par minut v narkoze pri Ivf by nestalo za to vytouzene tehotenstvi? Se strachem, at uz z cehokoliv, se da bojovat. Treba i s pomoci nejakeho psychologa :nevim: (Jak myslis, ze se odebiraji vajicka pro nahradni matku?) Myslim, ze zas tak hrozne po tom diteti ani netouzis a myslis predevsim na sebe :nevim: Mela by sis nejdriv v hlave srovnat, co vlastne chces…

  • načítám...
  • Zmínit
Enmamma
5708
13.2.17 05:16

@Slečna Ferka Holka, ty tedy dovedeš šmahem odsoudit. To tedy klobouk dolů, masakr na zakladatelku, jak vyšitej.

  • načítám...
  • Zmínit
aleba
1695
13.2.17 05:51

Nějak to nechápu, tak strašně chceš miminko, ale přežít návštěvu paní se sociálky, která si omrkne vás a váš byt nesneseš. Tak strašně chceš miminko, ale pod narkozu ne-e :nevim: Co se zkusit překonat? Kolik ženských by mělo děti, kdyby to všechny měly vzdát, protože se bojí porodu, odběrů krve, doktorů, nebo by měly hrůzu že přiberou?

  • načítám...
  • Zmínit
Andělka55
2504
13.2.17 05:56

Není člověk, který by se nebál jt na sál ;) Ono taky záleží, co jsi pro to dítě schopná obětovat ;) Víš kolik žen chodí na revizi a ta se taky dělá v narkoze na sále.. Také jsem ji podstoupila a to to byla má první návštěva na sál.. Také jsem se bála, ale když není zbytí, člověk musí odhodit vlastní hodnoty a priority.. Buď se bojím a prostě radši ani nepůjdu do těhotenství.." příklad, co kdybys potom musela z nějakého důvodu na císaře? "

Musíš se prostě překonat :kytka: Zodpověz si tu důležitu otázku o kterou jde : „Chci to dítě?“ Jestli je odpověď ANO, tak co je lepší, než mít dítě vlastní a takovou „blbost“ podstoupit :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
13.2.17 06:25

Také jsme 4roky marně čekali. Moje první narkoza na sále byla při revizi - bála jsem se a nadruhou stranu měla myšlenku, že třeba usínám naposledy a bude po problému. Následovalo 1.IVF, bez úspěchu, ani dvě čárky na testu se nekonaly…byla jsem rozhodnutá jít do dalšího pokusu, předtím ale na moji žádost vyšetření v Plzni. Než došly výsledky otěhotněla jsem přirozeně a to nám tvrdili v CAR, že je to téměř nemožné :nevim: Doufám, že zdárně donosím a porodím :srdce:
Nevzdávej se možností, které máte jako nejlépe dostupné, pokud po miminku opravdu toužíš, tak sál a věci kolem jsou to nejmenší co Tě čeká. O adopci jsme uvažovali také pokud by to všechno nevyšlo na několik pokusů, ale nechtěla jsem se smířit s pocitem, že nikdy nebudu těhotná. Držím palce a neztrácej hlavu, ještě jsi nic nepodstoupila, aby jsi se rozhodla pro náhradní matku. :kytka:

  • Upravit
Cuddy
30904
13.2.17 06:26

Absolutne ti nerozumim. Jak, ze byste nesnesli navstevu ze socialky? To jako opravdu? A sve vajicka nahradni matce predas jak? Patrne take v narkoze. Navic v nativnim cyklu ci po minimalni stimulaci se odebiraji vajicka bez narkozy, takze dite by jsi mohla odnosit sama.

  • načítám...
  • Zmínit
Manticora
1865
13.2.17 07:12

V nadpisu píšeš o vnitřním boji, ale o žádném jsem v deníčku nečetla. IVF nechceš kvůli strachu ze sálu, adopci jsi zavrhla kvůli tomu, že ti někdo přijde domů (to jako fakt?). O surogátním mateřství nic nevíš, ale vidíš to jako vaši jedinou možnost. Jak se k tvému postoji „chci dítě, ale vše je problém“ staví manžel. Nemyslíš, že on by třeba do IVF šel? Zkus to všechno ještě jednou promyslet a nejlépe s manželem, na rodičovství jste dva.

  • načítám...
  • Zmínit
Šmoulice
15388
13.2.17 07:19

Mimískovi :roll:

Asi toho mimíska nechceš, podle toho co píšeš. Adopce ne, umělý ne, náhradní matka ne…
Přijde mi, že se akorát lituješ. Jestli takto budeš pokračovat dál, tak žádnej mimísek nikdy být nemusí.
Chudák tvůj chlap, jestli pořád poslouchá to tvé sobecké já já já…

  • načítám...
  • Zmínit
Verun83
13.2.17 08:04

Přestaň se bát a vymýšlet bláznoviny a běž do ivf. chceš svoje dítě? chceš. tak co. i kdybys otěhotněla přirozeně, tak se může stát, že skončíš na sále a uspaná. nikdy nevíš. tohle je nejjednoduší cesta, jak mít vlastní dítě. trochu mi to zavání tím, že se v tom ráda rochníš a lituješ se. protože, ono kdybys opravdu chtěla, tak podstoupíš asi všechno.

  • Upravit
reinkarnace
4471
13.2.17 08:31

Bipolární afektivní porucha? :nevim: na miminko bych nespěchala..nepůsobíš, jako vnitřně vyrovnaný člověk, promiň

  • načítám...
  • Zmínit
Petulda269
207
13.2.17 08:44

Na začátku našeho snažení jsem si taky říkala, co bych ještě akceptovala a co už ne (třeba adopci). Ale postupem času, když člověk vyčerpá jednu variantu po druhé, tak je ochoten jít i do věcí, které by ho dříve ani nenapadly. Taky jsem měla strach z narkózy, nakonec mám za sebou 2 kvůli laparce, 3 kvůli IVF a 1 kvůli revizi. I injekce jsem se naučila si píchat a to jsem s tou první seděla půl hodiny na posteli a myslela si, že to fakt nedám. I na adopci došlo, dotáhli jsme ji téměř do konce, ale teď jsem těhotná, takže máme žádost přerušenou. A návštěva ze sociálky u nás byla během posuzování dvakrát, ale jen si sedli, dali kafe a pokecali, žádné čmuchání v každé místnosti (a ikdyby tak mě to nezabije). Myslím, že dítě je takový úžasný dar, který stojí za hodně sebeobětování. A narkóza při odběru vajíček je fakt kratičká, tak se neboj ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Urtica-dioica
400
13.2.17 08:47

@Velda01 Čtyři roky jsou dost na to, aby to člověka psychicky semlelo. Ne každý je připravem na lékařské martyrium, sama nevím, jestli bych do toho kolotoče šla (i když nakonec asi ano). Nicméně mi není jasné, jak mohou doktoři navrhovat IVF bez toho, že bylo provedeno podrobné imunologické vyšetření…? To je to místo, kde bych začla - je celkem dost možné, že problém je zakopaný tam a nic z toho, co popisuješ, nebude potřeba.

Příspěvek upraven 13.02.17 v 08:48

  • načítám...
  • Zmínit
Petrušačka
1335
13.2.17 09:15

Chce to čas - aby to uzrálo a všechno jsi si promyslela… Upřímně - já bych do náhradní maminky šla (také mne to napadlo ), pro mě to je přijatelné…
Moc držím pěsti, aby jsi byla co nejdřívě šťastná!! :hug:
PS: Myslím, že máš správného chlapa! ;-)

Příspěvek upraven 13.02.17 v 09:16

  • načítám...
  • Zmínit
Barbora1993
430
13.2.17 09:41

Můžu ti zaručit, že těghotenství a porod je daleko více na životu ohrožující než jedna krátká narkóza. Pokud ti dělají zle lékařská vyšetření, tak do toho nechoď, protože celé těhptenství do tebe bude někdo sahat brát ti krev a spol. A co teprve porod. Pokud budeš mít štěstí zvládneš to s jednou směnou, když ne, tak se na tobě vystřídá i 10 různých lidí s různými názory. A jak už tu bylo psáno, to že budeš těhotná neznamenná, že nezkoníš v narkóze. A těch 10 kilo??? Jsou ženské, které se snaží a pečují o sebe, ale stejně během těhotenství nebo po něm přiberou kil klidně i 30…Pokud tohle všechno úspěšně zvládneš a budeš matka, tak poznáš teprve co je to strach. Pak ti tyhle problémy co tady píšeš příjdou naprosto banální

  • načítám...
  • Zmínit
Pam12
9658
13.2.17 09:48

Nechápu ty komentáře moc. Já bych taky radej teda volila adopci nebo náhradní matku, než silenost IVF :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
IvetaZ27
72
13.2.17 10:01

@Pam12 šílenost IVF? moc nechápu. taky jsem IVF podstoupila, přežila jsem to a nic tak strašnýho na tom nevidím. Pár injekcí, nespočet kontrol, malá narkóza, zavedení a odběr krve. Mám díky IVF 18měs. syna, tudíš na instituce caru nedám dopustit.
K autorce: určitě se to v tobě všelijak pere, ale myslím, že to chce jen pořádně probrat pro a proti každé cesty k dítěti a určitě s manželem dojdete k vytouženému cíli. Držím palce :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Hakunamatata
269
13.2.17 10:27

Byla jsem na tom stejně, čekali jsme taky 4 roky, hormony mě nicily a říkala jsem si, že už nikdy více. Moje první narkoza bylo ivf v gennetu. No strach, ale nech si to pořádně vysvětlit, není to narkoza, jen omameni barbituraty na 5-10 min. Příjemné prostředí. Nedesi tě riziko, že budeš rodit císařem? Pozitivní protilátky proti partnerovi - dostala jsem Metypred a brala ho X mesicu. Pokud jste jinak zdraví, podaří se vám to rychle. Stojí to za to, jdeme si do gennetu pro druhé, to bude moje druhá narkoza, a bojím se furt stejně. Jinak doporučuji bylinky - kontryhel na sliznici, fakt funguje. Pardon za stručnost, píšu z mobilu.

  • načítám...
  • Zmínit
ilonka12
1120
13.2.17 10:46

@Pam12 Ale IWF by přece s náhradní matkou stejně proběhla, zakladatelka by podstoupila stimulaci atd, a pak by to vložili do dělohy náhradní matky, otázka je ale proč to komplikovat, pokud zakladatelka má zdravou dělohu.

  • načítám...
  • Zmínit
Pande
174
13.2.17 10:57

Ahoj, jen jsem Ti chtěla napsat, jestli se tak moc bojíš IVFka, tak s Tebou plně souhlasím a doporučuji na něj nechodit. Psychika je mocná čarodějka a při tom všem strachu je malá šance, že otěhotníš. Samozřejmě záeží jak moc se bojíš, snášíš narkózy, doktory, injekce, hormony apod. Mluvím na základě zkušeností z vlastních 7 neúspěšných umělých oplodnění z toho 4× IVF - a to nepřišli na to, proč bych otěhotnět nemohla :-) Jo není nad panickou hrůzu.

Každopádně ta soc. pracovnice doma se dá přežít, i když jsme se toho velmi báli. Většina párů měla sympaťandy ;), které si daly jen kafíčko v obýváku a pokecaly. My jsme tedy zrovna sympatickou osobu neměli, úsměvy nám tuhly, zkoukla nám celý barák, ale přežili jsme a všichni ostatní v celém tom koloběhu schvalování byli skvělí :-)

Ale dětiček k adopci je málo, žadatelů hodně, tak jestli nechcete dlouho čekat, tak náhradní matka se mi zdá lepší řešení. :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
ASAndrea
1226
13.2.17 11:04

Ty jo, když já kolikrát slyším/čtu/vidím, co všechno jsou schopné ženy udělat pro dítě 8o a ty se bojíš jehly.

  • načítám...
  • Zmínit
folii
2083
13.2.17 11:34

Nerada komentuji negativně deníčky…

Ale, také jsme se snažily 3 dlouhé roky o miminko. Ale nakonec po 3 pokusech IUI se zadařilo. Také mám panickou hruzu ze sálu, a nakonec jsem skončila na akutní sekci. Početím to nekončí, nikdy nevíš jak budeš třeba rodit. ( nebylo to jednoduché)
Ale myslím si že, když se chce člověk objednat k dr dělá pro to vše, i třeba hledat jinou kliniku. Mužu ti doporučit ISCARE v Praze. Jsou výborní a výjdou vstříc všem!! Zkus nad tím zapřemýšlet. Než přemýšlet o kravinách jako je náhradní matka!!! :zed: :zed:

  • načítám...
  • Zmínit
panenka87
13770
13.2.17 11:40

Autorko, i když se rozhodnete pro náhradní matku, tak předpokládám, že dítě by bylo z vašeho biologického materiálu. Takže anestezie by tě stejně čekala, při odběru vajíček.
A nervy budeš mít stejně tak. A náhradní matka vám vyjde sakra draho.
Prosím tě, popřemýšlej o tom všem…

  • načítám...
  • Zmínit
A666
714
13.2.17 12:16

Jak už tu bylo řečeno, pokud chcete vlastní dítě, tak se stejně té „nepříjemnější“ části IVF (tj. stimulaci a pak odběru vajíček) nevyhneš. vyhneš se tomu jen v případě, že by bylo vajíčko přímo od náhradní matky/darované. Další věcí je, že tato praktika není pevně ukotvena v zákoně, biologickou matkou bude až do „adopce“ ta náhradní matka (protože z pohledu českého zákona je matkou žena, co dítě porodila) a nikdo Ti nemůže zaručit, že si to na poslední chvíli nerozmyslí… nedávno byl v TV dokument Duši neprodám o náhradním mateřství v ČR a případných problémech s ním spojeným, doporučuji shlédnout. No a taky je nutné počítat s dost vysokými náklady, protože těhotenství navíc nikdo nepodstoupí jen tak z pelzíru…

Za sebe vidím náhradní mateřství jako naprosto poslední šanci mít vlastní dítě, když se ani IVF nedaří/je primární problém s dělohou. Chápu, že někdo nechce jít do adopce cizího dítěte, ale jít do náhradního mateřství bez zkoušky IVF mi přijde jako hodně mimo…

Příspěvek upraven 13.02.17 v 12:25

  • načítám...
  • Zmínit
Koty
4346
13.2.17 12:26

Žena, která si skutečně přeje dítě pro to udělá maximum. Co jsi udělala ty kromě toho, že vše neguješ a nic ti není dobré? :think:

  • načítám...
  • Zmínit
simelka
255
13.2.17 13:19

Asi bych si na Tvém místě dala zkusila dát chvíli pokoj. Třeba nějakou dovolenou, novou práci, koníček… prostě abys trochu zapomněla na celou záležitost se snahou o miminko. Je vidět, že jsi z toho po těch 4 letech už dost psychicky vyčerpaná a možná i proto nemáš úplně nejzdravější úsudek. Nikdo není v Tvé kůži, takže těžko soudit, ale uvažovat o náhradní matce bez vyčerpání všech možností donosit a porodit dítě sama, mi přijde fakt zcestné. Malá narkóza není vůbec nic, nic Tě pak nebolí. A píchat si injekce do břicha zní možná strašidelně, ale zase tak hrozné to teda není. Já si musela píchat injekce do břicha celé těhotenství a kromě „poprvé“ jsem to brala jako úplnou rutinu. To dítě za to rozhodně stojí! Dej si čas a zkus o tom všem pouvažovat znovu

Příspěvek upraven 13.02.17 v 13:21

  • načítám...
  • Zmínit
anna flipper
134
13.2.17 13:24

Jednou jsem o nahradnim materstvi videla dokument.Ta ktera to podstoupi a dite odnosi ve vetsine pripadu potrebuje penize. Neverim tomu, ze by byl nekdo tehotny jen kvuli solidarite a prijde mi proto nelidske, to po nekom zadat a resit jen sebe a ne situaci a pocity nahradni matky. Cekali jsme 7let, byli 5× na ivf, inseminaci atd. podstoupila jsem laparoskopii, hormonalni lecbu endometriozy, meli jsme darce a po 7letech darce i darkyni. manzel ma ve zprave 0%sance prirozenou cestou splodit dite.na adopci jsme se citili jeste nezrali, otazky okoli (po 9letech vztahu) jsem vetovala odpovedi "nekdy to neni tak jednoduche a prestali se ptat…po 7letech jsme se ubezpecili, ze jsme spolu stastni i bez deti a uz ivf. nechci videt(moje telo melo dost)prestehovali se…mela jsem uraz na bezkach a je z toho uz dvouleta slecna…snazte se zit, my to tolik neresili, jen po neuspechu jsem si poplakala, jeli jsme procistit nekam hlavu a jelo se dal. uzirat se je cesta leda ke ztrate partnera.ted se nam taky nedari, dve revize za sebou, ale jsem v klidu…je pravda, ze s prckem se zvlada vse v pohodicce.

  • načítám...
  • Zmínit
Lístečka
1185
13.2.17 13:32

Za mě, sociální pracovnice i nás doma, naprosto v pohodě, byla vícekrát. I když obavu jsem měla. Měla bych i z NM.

  • načítám...
  • Zmínit
Zabatko
5696
13.2.17 15:35

Nějak jsem z toho zmatená. Hele každý má strach jít na sál, já jsem bohužel musela jít na sál už 11×, neměla jsem moc na výběr. Neumím si představit, jak bys zvládla nějaké vážné zdravotní potíže, když máš problém s tímto.

  • načítám...
  • Zmínit
eli196
2197
13.2.17 15:38

Taky máme za sebou imunologii, kde nám zjistili alergii vzájemně na sebe a to jak v mém, tak i v manželově případě. Výsledky jsem měla opravdu dost pod normou. Po roce léčby se dostali na hranici normy, ale přirozeně se nedařilo, až 1. IVF :-).
Chápu strach z narkozy, sálu, ale opravdu to je jen chvilka a za ten výsledek to stojí :-).
Držím palce, ať se ten zázrak koná i u vás!

  • načítám...
  • Zmínit
LLenule111
3383
13.2.17 16:46

Pokud to 4 roky nejde..to už je celkem dlouhá doba, na to, aby se s tím začalo něco dělat, pokud tedy o miminko vážně stojíš. Být na tvým místě, než náhradní matku, zkusit raději INF. Třeba se to povede hned napoprvé a budeš maminka s bříškem, tak jak si přeješ. Co bys pak dělala, kdyby si musela třeba na akutního císaře, jako já..taky jsem musela skrz velké riziko pod celkovou nárkózu. A jak jsem nechtěla, ale dítě bylo pro mě důležitější! Tak jsem podstoupila vše, hlavně aby všechno dobře dopadlo. Hodně štěstí, ať to brzy výjde.

  • načítám...
  • Zmínit
barca77
3244
13.2.17 16:53

@Velda01 Tou „alergií“ máš na mysli, že máš protilátky proti spermiím? Pokud jsi párkrát měla biochemické těhotenství, tak by to také mohlo značit protilátky proti embryu. Nasadili ti prednison? Řešili jste tohle nějak?

  • načítám...
  • Zmínit
Karleon
6499
13.2.17 17:24

Vždyť ty to dítě ani nechceš…

  • načítám...
  • Zmínit
Soňa Zacharová
13.2.17 17:26

Ty se na miminko vybodni adopce ne, ivf ne, náhradní matka ne. Pokud chceš dítě uděláš pro to všechno tudíž kontroly ze sociálky nebo ivf. Ale jako vyrovnaný člověk teda nepůsobíš.

  • Upravit
Fiialka
2692
13.2.17 18:03

Vždyt zakopaný pes může být v té imunologii…vzhledem k těm časným potratům. Tam bych začla…

  • načítám...
  • Zmínit
lilia81
15290
13.2.17 18:51

Mam několik kamarádek s adoptovanymi dětmi… ale osobně bych si objednala Bachovy esence na míru, aby zmirnili muj strach z ivf a pokusila se o vlastní dite… a zavolala na karlak.. a pokud se ti nelíbí přístup v gennetu, domluv si konzultace jinde - doporučuji Iscare a MUDr Jarzembovskou, opravdu lékař na svém místě, který vse vysvětli a probere všechny varianty, možnosti a dodá pocit jistoty a i zbaví strachu…

Jo a z některých reakci si nic nedělej, po hormonech jsem byla taky nákladová, nevyrovnana, na zabiti, atd. Nejhorší byl nakonec utrogestan… brrrr…

Příspěvek upraven 13.02.17 v 18:53

  • načítám...
  • Zmínit
timoti
704
13.2.17 19:10

Zvolila bych v tvém případě ivf v nějaké menší nemocnici..ne v Praze nebo Brně, ale velmi úspěšní jsou v Jihlavě..a pokud by to nevyšlo pak bych teprve zvažovala náhradní maminku, ale nezkusit to, když se ti může splnot sen a můžeš si hladit svoje bříško a cítit kopance? Jsem srab na jehly, hrozně jsme se bála porodu, ale ono tě to úplně mine..úplně to vypustíš a udeš ráda, že jse vše jak má..takže se neboj a pusť se do toho :D

  • načítám...
  • Zmínit
Jitusee
10206
13.2.17 20:35

Je mi lito, ze se nedaří a evidentne ti to mocne podrýva psychiku.
Ale jak si představujes tu náhradní matku, kdyz mas panickou hrůzu z narkozy? Jakoze,,tvůj taťka hupsne na jinou mamcu a bude z toho mimisek "?

  • načítám...
  • Zmínit
terien
34473
13.2.17 20:55

Jestli kvůli vlastnímu dítěti nedokážeš překonat narkózu a sál, tak ho radši neměj. Celé mateřství je o tom se překonat, obětovat, přemoci. Děláš veci které bys nikdy kvůli nikomu jinému neudělala, prekonavas sama sebe když padas na hubu, když je ti zle a ses totálně vyčerpaná fyzicky i psychicky a stejně jdeš a staráš se. O porodu ani nemluvě. Tobě je zatěžko s tím vůbec začít.

  • načítám...
  • Zmínit
pe-terka
25179
13.2.17 21:12

Na úvahy o náhradním mateřství se mi zdá brzy…Pokud je příčinou vašich problémů „jen“ tvá alergie na mužovo sperma, je to řešitelné léky - tuším kortikoidy se podávají. A mám dojem, že se doporučuje i takový způsob sexu, aby žena nebyla v kontaktu se spermatem. Když zmizí alergen, zmizí i protilátky…ale podrobnosti nevím, víc ti poradí odborník.
Jinak pokud by nebylo zbytí, zdá se mi IVF podstatně méně riziková metoda, než NM.
Tak hodně štěstí :kytka:.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
13.2.17 21:16

Mam,, alergii,, na manzela, plus sniz fci stitne zlazy. Pri otehotneni ihned nasazen prednison a nyni mam dve holcicky:-) predtim 3× ZT

  • Upravit
pe-terka
25179
13.2.17 21:23

@anna flipper „mela jsem uraz na bezkach a je z toho uz dvouleta slecna…“
To zní zajímavě, ale nějak nechápu :nevim: Můžeš to upřesnit, jak z úrazů vznikají děti? :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Janulala
237
13.2.17 21:36

Co tu ještě nezaznělo, tak nápad s náhradní matkou je ve vašem případě fakt mimo, dělohu máš předpokládám v pořádku. Náhradní mateřství je ivf i adopce dohromady, takže narkóze se nevyhnes při odběru vajíček a sociálka u vás bude taky, protoze to dite si pak musíš právne osvojit. je to mnohem komplikovanější a několikanásobne drazsi, je to jedina možnost pro ženy bez dělohy, doktoři to nedělají jen tak na pozadani. Chcete jít s kanonem na vrabce. ale samotné náhradní mateřství je požehnání pro ty, co by se jinak vlastního ditete nedočkali.
Cimz ale nemyslím vas případ. Mam to uspesne za sebou a jdeme do toho znovu, vlastní Dítě za to stoji.

  • načítám...
  • Zmínit
Leenvecka
2249
13.2.17 22:18

Osobne? proc ne…nahradni materstvi je neco co mi v legislative cr dost chybi…kdybych byla mladsi a mela sama uz deti tak byc vam to miminko i odnosila…ale takhle budu sama rada, kdyz jednou se dokopu abych mela dite ja sama.

A pro ostatni: na zapade je nahradni matersti vcelku bezna vec, nejen pro pary, kteri nemuzou mit deti, ale treba i pro gaye, kteri takto maji moznost stat se rodici.
Kazdopadne dokazu si predstavit, ze pro nekoho kdo ma hruzu ze zakroku jako je ivf a kde je navic jen 30% sance na uspech muze byt v konecnem dusledu nahradni matka jako to nejlepsi reseni.. :)

  • načítám...
  • Zmínit
anna flipper
134
13.2.17 22:19

@pe-terka jasně:-))zlomenina křížové kosti, něco se ve mě hnulo, jeětě o berlích jsme na to skočili a koukali jako puci…to chudina prošla rtg plnou palbou v prvních 14dnech, protože jsem netušila, že jsem těhotná a naštěstí vše přežila bez úhony.:-))přetěhovat se a hurá na běžky…ale po 7letech snažení, nechápem vůbec nic do teď :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
pe-terka
25179
13.2.17 23:00

@anna flipper tak vidíš, všechno zlý je k něčemu dobrý :think: A vaše dcerka má opravdu kuriozní okolnosti zplození :palec: Je super, že zvládla i ty rentgeny a je zdravá :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
Poštolka J
678
13.2.17 23:38

Ahoj, ráda bych Tě povzbudila. Myslím, že to potřebuješ mnohem víc, než tu kritiku tady. Strašně jsem se bála operace - právě kvůli narkóze. Několik let už se mi manžel směje, protože mě dost často bolívá břicho a já téměř vždy začnu panikařit, že je to slepé střevo a přitom moc dobře vím, že i kdyby bylo je to v podstatě banální zákrok, jenže já z něj prostě mám panickou hrůzu.
Tak jako tady do Tebe, by se do mě mohla spousta lidí pustit, že přeháním a řeším zbytečnosti a v podstatě to všechno vnímám špatně. Jenže člověk, který má trochu empatie, Tě neodsoudí, za to, že něco cítíš jinak než ostatní. Já nakonec byla potřetí těhotná a miminko to nezvládlo, celé martirium, které jsem si prožila by bylo na deníček, závěr je však takový, že mě manžel vezl na revizi do nemocnice a já už doma brečela hrůzou, že tam umřu, protože mě uspí a já už se neprobudím. Chápu dost dobře Tvůj strach. U mě to dopadlo dobře, vzbudila jsem se. Přeji Ti hodně sil a ať jakýmkoliv způsobem - se jednou svého vysněného miminka dočkáš.

  • načítám...
  • Zmínit
terýsek25
1312
14.2.17 07:47

Ty jo, nechci Te soudit, protože jsem nebyla ve Tve situaci… ale neměli byste teď tedy začít tou imunologii než řešit náhradní mateřství? Přijde mi, že toho pro to, abys měla miminko, nejsi schopna moc obětovat. Pokud Ti vadí ivf jen kvůli narkoze, zkusila bych se překonat. Byla jsem v narkoze 2× a nic to nebylo. Naposledy si pamatuji, jak se mě na na něco ptal anesteziolog na sále a pak jsem se vzbudila když bylo po všem… porod taky není procházka růžovou zahradou, ale za to miminko to stojí. Já bych teda přežila kontroly ze sociálky, i narkozy. Ale to, aby mi někdo odnosil dítě, s tím bych se asi nevyrovnala. I když kdo ví… každopádně Ti přeju ať se miminka dočkáte :kytka: zkus třeba načerpat energii na nějaké pěkné dovolené a pak se na to vrhnete

  • načítám...
  • Zmínit
A666
714
14.2.17 14:56

@Leenvecka
Mě třeba přijde náhradní mateřství jako dobrá věc, ale tady je ten problém, že zatímco v zahraničí je to ukotveno v zákoně a rodiči jsou „objednavatelé“, nikoli náhradní matka, tak v ČR to ukotveno není, z právního hlediska je biologickou matkou náhradní matka, protože je to žena, která dítě porodila. Což nese problémy pro obě strany, protože „objednavatelé“ nemají jistotu, že náhradní matka jim dítě dá, může se kdykoliv rozhodnout si ho nechat. Na druhou stranu ani náhradní matka nemá jistotu, že si „objednavatelé“ dítě přeberou, pokud bude například postižené… jediné, kdy to jakž takž funguje je v případě, kdy náhradní matka je z rodiny.
Proto mi přijde v tomto případě risknantí jít do takto náročného procesu, když jiné šance ještě nebyly vyzkoušeny. Protože náhradní mateřství je za současné legislativy hrozně riskantní a to už nemluvím o tom, ž e ne všude ho dělají a nejsem si jistá, ž e by s ním lékaři souhlasili, pokud je ještě stále ve hře jiná nevyzkoušená možnost…
Zakladatelku rozhodně nesoudím, jen se na to dívám racionálně.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Smutno na duši...