Výlet do Itálie
- Cestování
- Bobinka007
- 14.09.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Začalo to tak nevinně v pátek ráno...
Byl prodloužený víkend, ráno jsme vstali a manžel se rozhodl, že pojede nakoupit do Billy. Když přijel z Billy tak mi říká „A nepojedeme třeba na výlet k moři?“ Nejdřív jsem byla trošku pesimistická, jelikož máme dvě malé děti. Synovi jsou dva roky a dceři byli čtyři měsíce a měla jsem strach, aby to vůbec zvládli. Manžel říkal, že by našel někde v Rakousku ubytování na jednu noc a pak pokud by to děcka zvládala, tak budeme pokračovat dál anebo se vrátíme zpátky.
Tak začalo hledání ubytování, dlouho nic nenacházel, až jsme se domluvili, že pokud teď nic nenajde, tak nikam nepojedeme. Nakonec se ale zadařilo a ubytování jsme měli. Mezitím už jsem balila, ať se to zbytečně nezdržuje. Poté jsme se domluvili, že odvezeme našeho psa k babičce a vyrazíme. Cesta se nám tím protáhla, ale byli jsme tak šťastní, že jedeme na výlet, že nám to bylo jedno. Hlavně syn byl spokojený, že se veze.
Po vyložení psa jsme si uvědomili, co všechno, jsme doma zapomněli, takže cestou na dálnici jsme se stavili ještě doma. Z domu jsme vyráželi cca o půl druhé odpoledne. Cesta poměrně ubíhala, syn se díval na pohádky v tabletu a dcera spala. Jenže ve Vídni se probudila a začala plakat, nechtěla tam už sedět a navíc měla hlad. A zrovna v pátek odpoledne byla ve Vídni špička a nebylo kde zastavit. Hned jak jsme projeli městem, tak manžel zastavil, přece jenom jsme to měli ještě dost daleko. Nakrmila jsem malou a sedla jsem si k nim dozadu. Jako napasovat se mezi ty dvě autosedačky, to byl adrenalin. A zbytek cesty jsem tam byla uvězněná, na úplně pidi kousku. Každopádně děti byly rády, že tam mají mámu.
Za pár hodin jsme dojeli do ubytování. Syn z toho měl ohromnou radost, což jsem teda popravdě nečekala. Možná mě teď někdo odsoudí, ale na večeři jsme byli v mekáči. Jednou za čas se snad nic nestane. Jakmile jsme se ubytovali, tak jsme vyrazili na procházku po té vesnici. Viděli jsme i bouračku, teda spíš jen ťukanec. Nikomu se naštěstí nic nestalo. Při cestě z procházky jsme zjistili, že jsou vedle nás ubytovaní Češi, kteří jeli do Chorvatska, takže jsme trošku i poklábosili a manžel šel s pánem na pivo.
Samozřejmě jsme čekali na manžela, až se vrátí a i tak jsme nemohli usnout. Bylo to dobrodružství nejen pro syna, ale i pro nás. Byli jsme na takovém výletě po třech letech.
Ráno byl první vzhůru manžel a nechal nás trošku vyspat, tak šel na snídani. A potom jsme se přidali my s dětmi. Nakonec bylo rozhodnuto, když už jsme jeli takovou dálku, tak dojedeme k moři. Po snídani jsme se sbalili a vyrazili směr Itálie. Cesta byla nekonečná, obzvlášť po mě. Seděla jsem opět na tom nejmenším místě v autě.
Po několika hodinách jsme dojeli k vytouženému moři. Chvíli jsme hledali, kde zaparkovat, a pak hurá na pláž. Syn si zaplaval poprvé v moři, i když se docela bál. A asi za dvě hodiny jsme už frčeli domů.
Cesta domů byla opět nekonečná a domů jsme dojeli v sobotu kolem jedenácté večer. Byl to úžasný výlet, i když trošku dražší. Mně se asi na dva dny vyléčil atopický ekzém a synovi taky zmizel ekzém, co měl na nožce. Příští rok bychom chtěli jet na delší dobu a spíš do Chorvatska.
Jen ještě takové PS: Zadek mě bolel ještě asi týden ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1601
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1644
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20645
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2610
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2879
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....