VÝPOVĚĎ

No řekněte, to nemůže být samo sebou, že neustále zkouší mou pozornost, obratnost, rychlost a trpělivost. O čem to mluvím? No o schopnosti uchránit dítě před všudečíhajícími nástrahami a nebezpečenstvím. A to dítě mně vůbec, ale vůbec nepomáhá, ale do všech nástrah se vrhá přímo po hlavě. Povím vám, je to vážně záhul. Přečtěte si, co na mě například ta moje malá šibalka připravila.

Jednoho docela obyčejného večera jsem šel malou koupat. Vzali jsme si do vany nějaké ty hračky jako např. kelímky, gumová zviřátka a brčko na bubliny, které má Amálka hodně v oblibě. Nemyslím bublinky Dona Perignona (šampaňské), ale takové ty, co uděláte brčkem, když je ponoříte do vody a foukáte. No dováděli jsme jak malí Jardové, až jsem si říkal, že bude zítra lejt jako z konve. Ke hře jsme přizvali i Amálčina milovaného námořního kapitána (plastová folie 5×3cm s potiskem). Jenže znáte to, hračky plačky. Ukončil jsem tedy hračičkování a pustil se do hygieny. Namočil jsem malé hlavičku, páč mám rád čistou holčičku, a začal jsem ji mydlit šampónem. Vše bylo ok. Pak jsem se pustil do očisty zádíček a prdelky. Tento úkon provádím tak, že si malou přechytnu a předkloním, abych to její hřiště hezky pěkně umyl. Všechno jsem udělal jako vždy. Mydlím, mydlím a najednou mám pocit, že něco není v pořádku...................... že se Amálka snad dusí!A tak hned koukám, co se děje, a nestačím se divit. První, co kontroluji, je počet hraček ve vaničce a najednou volám „Mamko, ježiši................. malá spolkla kapitána!“ Mamča na nic nečekala a vlítla do koupelny. „Co se stalo?" „Malá slupla nálepku kapitána." No to snad není možné. V Amálce to začalo bublat jako v sopce, která byla léta v nečinnosti. Držel jsem ji nad vodou a nevěřícně koukal, jak chrlí ven obsah žaludku. Vůbec jsme nevěděli, co dělat, jak se zachovat, a tak jsme jen nevěřícně koukali, jak soptí.

Erupce byla na dvě kola, přičemž při druhé erupci vyletěl s kaší i kapitán Korkorán. „Uf, tentokrát to dobře dopadlo, zahrála jsem rodičům príma divadlo." Ta malá potvůrka, kterou jsem mydlil, přes mou nevědomost vylovila volně se potápějícího kapitána a jako King Kong ho snědla.

Tak to byl jeden příklad za všechny, co s malou prožívám za zkoušky odolnosti. Po této příhodě jsem už viděl malou šéfovou, jak na výpovědi vypisuje datum. Řeknu vám, jsou to snad větší nervy, než mají doktoři na operačním sále. A to to nejhorší prý teprve přijde. Aspoň to píší v manuálu o údržbě dítěte ve věku 10-18 měsíců. Jestli jste ho ještě nečetli, koukněte na naše stránkyhttp://www.smart-web.cz/nachiel/ , rozhodně se vám to bude hodit. A navíc tam na naše čtenáře čeká překvapení v podobě soutěže o príma ceny. Přijďte nás navštívit, těšíme se !

Tom a jeho parta