První měsíc táty v sukních

Ani jsem se nenadál a už to bude měsíc, co jsem dal normální práci vale. A jaké to je, když teď nemusím ve 4:30 stepovat na busové zastávce? A když nemusím myslet, že do hotelu přijíždí Dalajlama nebo divoká Pink. Je to ohromné!

Pracovní stres je pryč, nadřízení daleko a jedinej úkol, co mám, je postarat se o dcerunku. Na začátku to byl hrozně zvláštní pocit. Uvědomit si, že to nebudu já, kdo bude nosit koruny do naší pokladničky. Dělal jsem to celé roky a teď jsem se o to dobrovolně připravil. Ale peníze, těch na světě je. A každý den se tisknou další. Ovšem čas, který budu s holkama, žádné peníze nezaplatí. A navíc, teď mám pocit, že dělám něco smysluplného. Uvědomuji si, kolik je to práce a starostí, ale je to jiné než u zaměstnavatele. Vlastně jsem hledal smysluplnost v práci a když jsem ji nenašel u zaměstnavatelů, tak jsem si ji musel vyrobit.

Musím říct, že je to pro chlapa velká výzva. Říkám si, jestli to zvládnu a jestli není jednodušší vstávat do práce.
Tak například první velký problém je můj nos. Já nevím, ale jestli jsou nějaké minulé životy, tak já jsem byl asi pes nebo nějaké jiné zvíře s obzvlášť vyvinutým čichem. Nesnáším vše, co smrdí. Nemám rád v okolí lidi, co smrdí, a jestli máte problém s hygienou, tak mně prosím nepište, určitě to ucítím. Určitě víte, že to, co člověk jí, v konečné podobě zrovna nevoní . A naše malinká Amálka, co baští příkrmy, voní přímo po konvalinkách. Chvilku jsem přemýšlel, že bych si sehnal takovou tu mast, co se používá na patologii. To už se na mě ale Kamča dívala jako na pako. Jenže já za to nemůžu! Ovšem jestli jsem se chtěl starat o berušku, musel jsem to překousnout. Po měsíci přebalování můžu hrdě říct- zvyknul jsem si a dokonce se dokážu i zaradovat, když je bobek pořádnej. Je to totiž důkaz, že je střevní mikroflóra v pořádku. Tak tolik o přebalování a bobcích. Jsem šťastný, že žijeme v době papírových plen.

Další parádní disciplína je oblíkání, už jsem se zmiňoval, jak miluju bodíčka, dupačky a overaly? Kromě toho, že to má tisíc komplikovaných knoflíků a podobných blbůstek, tak navíc naši malou neposlouchají ruce. Strká je totiž tam, kde bych čekal jinou končetinu. A vůbec nejlepší jsou ponožky. Jestli je Amálka ve svých 10ti měsících v něčem opravdu dobrá, tak ve vyslékání ponožek. To snad netrvá ani deset vteřin, co si je nechá oblečené. A přitom to s ní člověk myslí dobře. V obývacím pokoji, kde si hrajeme, udržujeme teplotu kolem 22 C stupňů. Občas jí chceme dopřát trochu té nahoty a tak je jen v bodíčku, ale byli bychom rádi, kdyby si nechala ponožky. Vždy je zá:,–(ně proti.

V čem jsem se změnil
Co se u mě za ten měsíc zá:,–(ně změnilo, jsou věci, o kterých přemýšlím a o kterých si povídám. Jako třeba tohle.
Tak jako vaše miminko, tak i to naše má své zvláštnosti. Naše malá, ač je jí skoro deset měsíců, stále nejí kousky v jídle. Zkoušeli jsme různé triky, ale marně. Její dávivý reflex pracuje spolehlivě pokaždé, když v pusince najde sebemenší kousek jídla. Vše musí být kašojidní, jinak prostě jíst nebude. Jsme z toho tak trochu vedle a nevíme, do kolika let jí budeme všechno mixovat. Uklidňuju se ale tím, že to snad nebude do její plnoletosti.
Chci se na něco zeptat. Jak spí vaše dítě? Musím se přiznat, že poloha, ve které občas naši prdelku najdeme, je minimálně zvláštní a nevím, jak to mám nejlíp popsat. Když jí vkládáme do postýlky, je na zádech. Chvilku trvá, než najde svůj bod, ve kterém se cítí dobře a usne. O to víc jsme překvapeni, když přijdeme nakouknout k postýlce a malá spí v sedu. Zvláštní ne? Někdy vypadá jako běžec přes překážky, který zrovna při skoku usnul. A nebo někdy vypadá jako někteří tatínkové po devátém pivu, které je zrovna zmohlo. V tu chvíli je to pro nás šok a musíme jí opatrně zlomit do polohy nazad. Ale jak to udělat, abychom ji nevzbudili? No celkem blbě, protože se pokaždé probudí a hrozně nám nadává.
Od doby, kdy byla tak nemocná, nám začala neuvěřitelně nadávat za všechno, co děláme a co se jí zrovna nelíbí. Není to náhodou období vzdoru? Myslel jsem, že to je až puberta. A uvažovat o tom, že by Amálka měla mít pubertu v deseti měsících, je přece blbost, ne? No já jen prostě nevím, co si mám myslet.

Co mě otravuje
A je vlastně něco, co mě otravuje? Po měsíci se to docela těžko posuzuje, protože Kamča mně hodně pomáhá. Ale myslím, že už teď nemám rád pochůzku k naší dětské paní doktorce. I když naše paní doktorka je velice příjemná, tak vyšetření jednoho dítka je celkem dlouhé. Ne snad že by byla pomalá, ale ona si hrozně ráda povídá. Tím pádem hodinové čekání, než přijdeme na řadu, je na denním pořádku. Navíc se nerad boxuji s maminkama o to, kdo přišel dřív.

Jak se tváří okolí na muže v domácnosti?
Popravdě řečeno jsem neslyšel nikoho, kdo by byl proti a zkoušel mně to rozmlouvat. V práci jsem sklidil uznání hlavně od kolegyněk a od chlapů jsem se dočkal porozumění i nepochopení. Kamarádi mně začali říkat mamko, ale vcelku vzato to nijak nekomentovali. Je pravdou, že jsme s kámošema nikdy pro a proti nerozebírali a tak k dobru mám jen jeden komentář od svého kamaráda Marka: „Myslím si, že je to super a že Ti tak trochu závidím :-). Máš obrovskou výhodu oproti většině otců, že si své děťátko můžeš užít 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Zjistíš také, jaký záhul občas podstupují naše drahé polovičky, když se o naše miláčky pečlivě každý den starají a také obrovskou šanci si s Amy vytvořit spojení, které se dá přirovnat ke spojení pupeční šňůrou."
Největší senzací jako chlap na rodičovské jsem byl pro našeho zubaře a jeho sestřičku. Manželka se zmínila a lékař to okomentoval takto.
Zubař: Tak váš manžel je na rodičovské??? Manželka: Ano, ale pane doktore, to už je dneska docela normální.
Zubař: No to ano. Ale váš manžel je první, koho jsem viděl na vlastní oči.

Tak tolik o reakci okolí na téma muž na rodičovské.
Ale jen počkejte, ty hlavní trapáky určitě přijdou. Vždyť jsem doma teprve měsíc.

Tolik ve stručnosti shrnutí prvního měsíce mé rodičovské dovolené. Mnohem více najdete na našich rodinných stránkách http://www.smart-web.cz/nachiel/ , kde také můžete sledovat, jak si vedu. Držte mně prosím pěstiJ

Tomáš

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Jirina
17938
31.1.07 09:18

Ahoj Tomáši,  

musela jsem se smát tvému nosu, já jsem totiž taky čichací pes. Exkrementy po dětech jsem sice snášela statečně, ale chtěla jsem navrhnout - což zkusit kolíček na nos? :o)))  

Jinak nejsi jediný taťka, i můj je „doma“ s dětma. Sice jen na částečný úvazek, stal se totiž nezaměstnaným ve chvíli, kdy jsem  ve 3 letech dcerky nastupovala do práce. Abychom využili rodičáku do 4 let, vodí děti do školky jen na dopoledne, vyzvedává po obědě a tráví s nimi čas, než přijíždím z práce. Chodí s nima k doktorům, prostě dělá vše, co dřív já. A musím říct, že spoustu dětí dělá líp než já.  

Tak držím palce, ať je vás takových víc. A co sourozenečka, nepořídíte holčičce? Se dvěma je to ještě větší sranda :o)) Já byla v porodnici s Haničkou, když byl Jírovi 1 rok a 2 měsíce a těch pár dnů beze mne zvládli s tatínkem naprosto bravurně, až jsem si říkala, že mě vlastně nepotřebujou …  

Jiřina 

  • načítám...
  • Zmínit
nat02
2786
31.1.07 12:17

Ahoj Tomasi,
je zvlastni cist postrehy o tom jak se staras o svou dceru a myslim , ze se zas az tak nelisi od toho jak by to napsala zena ,ktera ma prvni dite a je to pro ni taky uplne jiny svet. Rozhodne si myslim , ze je prirozene kdyz rodice travi se svym ditetem casu tak 50 na 50  . Jenze ono to nekdy nejde. Ale ty sis zvolil a odmenou Ti bude to, ze sve dite budes znat lepe a budes mit  s nim uplne jiny vztah nez vetsina otcu ,ktera bud takovou sanci nema a nebo proste tuto roli na materske neuznava.
Muj manzel na materske teda neni, ale tim ze chodim na pul uvazku do prace hlida a strasne me prekvapuje kdyz mi vyklada jaky to je relax…VI o cem to je, kdyz dite nechce jist kousky  jidla( stejne jako u vas jsme dlouho mixovali a jeste ted nektere veci nechce kousat :- ), jak smrdi plinky a kde hledat ponozky…ted u spise hracky :) On by teda na materskou nesel,protoze ho praci velmi bavi a uspokojuje, ale myslim ze diky tomu , ze ma odmala s malym takovy uzky kontakt a travi spolu tolik casu vnitrne ,se zmenil a z chlapa se stal tata se vsim vsudy:)  

Me prijde naprosto prirozene,kdyz se chlap stara o sve deti (stejne jako to ze je u porodu) a rozhodne tomu fandim. Myslim , ze to cloveka maximalne obohati a spoustu veci si uvedomi, cimz taky prospeje partnerskemu vztahu :)
Takze fandim nejen Tobe, ale vsem pro ktere neni starost o dite ciste zenskou zalezistosti!  

nat a rio z kvetnatek  

p.s. a staras se i domacnost ,prani,zehleni,vareni,nakupovani? :-D:-D :-D…ja jen jestli si ten klobouk co bych eventualne smekla, muzu zatim nechat na hlave :)

  • načítám...
  • Zmínit
Jirina
17938
31.1.07 13:12

jé teď koukám na ten překlep - má být „spoustu věcí dělá líp než já“ a ne „spoustu dětí“ :o)))

  • načítám...
  • Zmínit
Camilla
174
31.1.07 15:57

Ahoj Nat,
tak ten klobouk muzes klido smeknout :-) Tomas totiz opravdu vari, vesi pradlo (ja roztriduju pradlo a chystam pracku), vari, nakupuje, zehli a dokonce rad, luxuje, utira prach, myje podlahu, prevlika postele atd atd. atd.. Ja se snazim mu pomahat a zalivam kytky :-)
Camilla

  • načítám...
  • Zmínit
Camilla
174
31.1.07 15:57

Ahoj Nat,
tak ten klobouk muzes klido smeknout :-) Tomas totiz opravdu vari, vesi pradlo (ja roztriduju pradlo a chystam pracku), vari, nakupuje, zehli a dokonce rad, luxuje, utira prach, myje podlahu, prevlika postele atd atd. atd.. Ja se snazim mu pomahat a zalivam kytky :-)
Camilla

  • načítám...
  • Zmínit
nat02
2786
31.1.07 16:31

Ted tady nemam cepku , ale doma fakt smeknu :)

  • načítám...
  • Zmínit
Camilla
174
31.1.07 22:17

Tak fajn, pocitam s tim :-)
Jen poznamka - fakt jsem to nechtela vlozit dvakrat, ten komentar :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Makovka
326
3.2.07 20:56

Ahoj Tomasi a Kamilo,  

uz jsem ocima preletla i vas rodinny web. Chtela jsem uz davno napsat, jak moc vam vsem trem fandim. Muj manzel neni na materske, ale jak rika, byl by velmi rad, ale financne se mu nemuzu vyrovnat. Manzel je American, zijeme v USA a ja nedostavam ani materskou. Sama jsem si ale vybrala byt ted s detmi doma a samozrejme nelituji.  

Svoje denni peripetie popisujete uzasne, vtipne a urcite budu sledovat, jak pokracujete. Prace a kariera neutece, jak jste rekli ;„penize se tisknou denne“, ale ten cas s detmi je nenahraditelny.  

Adela, Tomasek 19ti mesicni a Verunka 5 tydenni

  • načítám...
  • Zmínit
Camilla
174
4.2.07 08:26

Ahoj Adelo,
moc dekujeme za krasny komentar ! Je to moc super pocit vedet, ze nas nekdo cte i mimo nasi rodnou hroudu, tedy napr. ty v Americe nebo Cesi kdekoli po svete. Jsme hlavne radi, kdyz nase stranky lidi potesi a pobavi.
I my vam vsem prejeme stesti a spokojenost a at se vam krasne dari !!!
Tomas, Kamila a Amalka

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Tomáš napsal: Každý den není jako vymalovaný

VÝPOVĚĎ

Ze života tatínků: O čem si spolu povídají

Návrat do práce s 9ti měsíčním miminkem aneb štafetu přebírá tatínek