Zachráněná
- Partnerské vztahy
- Martinka97
- 18.10.22 načítám...
Chci vám vyprávět příběh. Příběh o domácím násilí, lásce, dětech, depresi, nervovém kolapsu a záchraně.
Pamatuji si, jak jsem tě viděla poprvé, jak si stál v bílém triku a ruce si měl v kapsách, koukal jsi se směrem na mě a jak se naše oči střetly. No… pokud čekáte love story a že navážu tím, jak jsi mě okouzlil a podlomily se mi kolena, tak bohužel. Vůbec ses mi nelíbil a měla jsem z rande chuť utéct.
I přesto s tebou teď žiju, i přes to s tebou vychovávám dvě děti. Děti, jimž si nejlepší táta, kterého jsem si mohla přát. Což je opravdu zajímavé, vezmeme-li fakt, že biologicky s nimi nemáš nic společného.
Bohužel, nelze říct, že by to byla jediná absurdita našeho společného života. Sedm, skoro osm let, jsme spolu, ale přesto jsem si vzala za manžela jiného muže, přesto si ty měl jiné vztahy. Nikdy jsme se neopustili, nikdy to mezi námi úplně neskončilo, ale i tak jsme se 6 let neviděli.
Náš příběh je zamotaný, byl zamotaný a asi bude trochu zamotaný vždy. Trochu tě lituji, protože můžu o nás říct spoustu a spoustu věcí, ale rozhodně ne to, že to se mnou někdy bude jednoduchý, věci půjdou podle plánů.. plánů? Tak to se musím smát. Znám já vůbec něco jako plán? Nedejbože plán, který se nemění, a ještě hůř.. který dodržím?
Znám chaos, nebo lépe… dělám chaos. Měním rozhodnutí, propadám v záchvaty smíchu, bláznivé nápady se ve mně rodí rychlostí blesku, jsem nedochvilná a praštěná. A tvůj klid, takový ten klid, kdy sedíš na gauči, rukou si podpíráš bradu, koukáš se do notebooku a zhluboka dýcháš, protože se soustředíš… tak přesně do toho klidu umím vletět jak raketa, skočit k tobě na gauč a chrlit na tebe svoje poznatky, nápady a myšlenky.
A ty už si zvykáš, už na mě nekoukáš vyděšeně a nebojíš se, že mi definitivně přeplo. Teď už ti vidím v očích jiskřičku a přesně vím, jaký úšklebek na mě hodíš, jak mě pohladíš rukou a obejmeš mě.
Oproti mně jsi klidný člověk, někdy se na mě tváříš „jakože panebože, co ti hrabe“, ale já vím, že to tak necítíš, protože jestli na mě máš vážně něco opravdu rád, tak to, že jsem tvůj opak. Opak ve spoustě věcí, avšak v tom podstatném jsem ti stejná.
Stalo se tolik věcí za těch skoro osm let a já vím, že jsi mou životní láskou a mou spřízněnou duší. Že jsme se poznali kdysi, abys mě teď mohl zachránit. A jak to vše začalo?
Přečtěte si také
S manželem jsme si udělali rodokmen. To, co jsme zjistili, nám zničí manželství
- Anonymní
- 25.04.26
- 1589
Třesu se, i když je v domě teplo. Píšu to sem jen proto, abych se z toho nezbláznila, protože nahlas to vyslovit nedokážu. Máme s Petrem tajemství, které nám během jediného týdne obrátilo život...
Sousedka vyhodila věci po zesnulé matce. Poklad jsem však našla já
- Anonymní
- 25.04.26
- 702
Dneska mám v sobě takovou zvláštní směsici smutku, vzteku a nakonec i hlubokého údivu. Sedím v kuchyni, dívám se z okna na prázdné parkoviště a pořád dokola si přehrávám události posledních hodin....
Rozbité sklo a náklaďák v trapu: Jsem zoufalá a bojím se znovu za volant
- Anonymní
- 25.04.26
- 194
Dneska byl den blbec. Všechno to začalo tím, že jsem si naplánovala cestu do vedlejšího města. Nic velkého, prostě pochůzky, které už nešly odkládat – úřady, pošta a pár drobností. Jenže to...
Proč každý chlap, do kterého se zamiluju, začne po čase chlastat? Jsem zoufalá
- Anonymní
- 25.04.26
- 355
„To musí být tebou,“ říká mi máma pokaždé, když u ní sedím v kuchyni, brečím a nadávám, že chlapi jsou jen ožralové. „Tvůj otec sice nebyl svatoušek, ale alkoholik to rozhodně nebyl,“ dodá vždycky....
Odřela jsem cizí auto na parkovišti, zpanikařila jsem a odjela. Teď toho lituju
- Anonymní
- 25.04.26
- 242
Řidičák mám už řadu let, ale rozhodně se nepovažuju za skvělou řidičku. Jezdím hlavně proto, že musím. Parkování ale většinou zvládám docela dobře. Jenže někteří lidé parkují opravdu příšerně....
Nechci děti a máma je z toho nešťastná. Jako jedináček jí prý dlužím vnoučata
- Anonymní
- 24.04.26
- 2556
Je mi 35 let a už dlouho jsem přesvědčený o tom, že děti mít nechci. Možná je mít ani nemůžu. Kdysi jsem měl přítelkyni, se kterou jsme se o dítě snažili přes rok, ale nevyšlo to. Pak jsem si...
„Rodičovská je pohoda," tvrdí manžel. Jenže vyměnit si to se mnou nechce
- Anonymní
- 24.04.26
- 1068
Chlapi jsou občas na odstřel. Můj manžel je typický příklad toho, jak dokážou věci banalizovat. Pořád mi předhazuje, jak skvěle se mám na rodičovské. Prý si můžu dělat, co chci, zatímco on musí...
Lhala jsem doktorům o drogách v těhotenství. Blíží se porod a já panikařím
- Anonymní
- 24.04.26
- 1266
Na svou obranu musím říct, že jsem o těhotenství dlouho nevěděla. I když jsem tak nějak cítila, že se něco děje, prostě jsem to ignorovala. O dítě jsme se nesnažili a můj přítel je takový bohém....
Jedna ženská z posilovny mi systematicky ničí rána. Dneska to už vážně přehnala
- Anonymní
- 24.04.26
- 2266
Dneska jsem se po ranním cvičení vrátila domů zamyšlená a extra znechucená. Říkám si, proč to mají někteří lidé vůbec zapotřebí? Zeptala jsem se ženský, kterou potkávám na cvičení, jestli jí nějak...
Můj první, má láska a ticho v ložnici: Deník o vášni
- Anonymní
- 24.04.26
- 980
Občas si říkám, že bych mohla napsat příručku o tom, jak nepropadat panice, když se z libida vašeho partnera vytratí to, co vás k sobě kdysi tak vášnivě táhlo. Je mi jedenadvacet, mému příteli o...
