Zamlklá bolest

Zamlklé těhotenství. Pro někoho cizí slovo, pro jiného diagnóza. Pro mne příběh, jehož jsem hlavní hrdinkou.

Zamlklá bolest Zamlklá bolest Zdroj: Canva

…a zase zklamání, když se na testu zobrazuje pouze jedna čárka. Odložím testovací proužek a jdu si uvařit čaj. Ten těhotenský, samozřejmě. Protože co kdyby to náhodou vyšlo, že? Zavadím okem o test a vidím, jak se začíná vybarvovat druhá čárka. Je slabá, ale je tam! Šok. Radost. Strach, jestli se test nespletl. Sakra, jiný už doma nemám. A tak jdu hned do lékárny a kupuju zásobu.

Nemohu se dočkat druhého rána. A je tam znova. A je tam i třetí den, čtvrtý… Mou radost potvrzuje za 14 dní i lékař na ultrazvuku. A je to. Vyšlo to. Je ze mne máma! Radost je doprovázena neskonalou únavou, bolestí zad, furt bych spala. Občas mne pobolívá podbřišek. Ale to přeci k tomu patří, ne? Místy se vkrádá strach, zda je všechno v pořádku. Ale i to k tomu patří, ne?

Za 2 týdny kontrolní ultrazvuk. Možná uslyším i srdíčko! „Bohužel, žádnou srdeční činnost nevidím. Je mi to moc líto.“ Aha. Co???

A najednou stojím venku před ordinací, v ruce žádanku do nemocnice, na revizi. Asi hezčí slovo pro potrat… „Hlavně to neodkládejte!“ Druhý den, oblečená v andělíčku, ležím v nemocnici. Nechápu, co se to děje. Čekám, až půjdu na sál. A za dvě hodiny už jsem doma, v posteli. S doporučením, ať jsem opatrná stejně jako v šestinedělí.

Co teď? Na tohle mne nikdo nepřipravil! O zamlklém těhotenství jsem kdysi četla. Ale byly to příběhy jiných žen. Vzdálených žen, cizích. Příběhy, které čtete jako román. A najednou jsem i já hlavní hrdinkou tohoto příběhu.

Už jsem byla máma. Ať si každý říká, co chce. Mé dítě už stálo na počátku své cesty a pak se ji rozhodlo ukončit. Asi z pochopitelných důvodů.
Večer uléhám do postele a automaticky si hladím bříško. A pak si to uvědomím. Ten smutek, že již nemám koho hladit…

Život jde dál. Jakoby se nic nestalo. Nehroutím se. Ale bolí to. A neustálé lehké krvácení mi tu skutečnost denně trýznivě připomíná. Prý se nám špatné věci dějí proto, abychom mohli dalším lidem v podobné situaci říct: „Já tě chápu. Vím, jak se cítíš.“ Je to tak. Nikdo jiný to totiž nepochopí. Ta zkušenost je nepřenositelná.

A ne, opravdu nechci zapomenout a jít dál. Ale to neznamená, že se začnu hroutit a litovat se. Jdu dál, ale s tou bolestí. S bolestí, která je navždy mou součástí. S bolestí, která mi ukazuje, že si mám vážit všeho, co mám. Protože v jednu chvíli, bez varování, můžete přijít o vše.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
mijala
433
28.11.22 20:08

Smutné ale asi to tak prostě mělo být… Já měla nejprve zamlkle těhotenství pak se asi 5let nedarilo… Když už se konečně povedlo, tak mimodelozni těhotenství, odebrali mi jeden vejcovod… No za půl roku opět těhotná… Výsledek kluk :srdce: další těhotenství také v pohodě holčička… No a teď neplánovaně další🤣 takže hlavu vzhůru

  • načítám...
  • Zmínit
Janita3
4840
30.11.22 17:41

Je mi moc líto, že sis taky prožila ZT :,( Hodně mi tvůj deníček připomíná mé pocity „Jdu dál, ale s tou bolestí“ Já si prožila první ZT v 11tt. Dost jsem se v tom plácala a obrovsky mi pomohlo, že v tom bohužel nejsem sama, ale že se to prostě stává. Tím jsem objevila zde emimino…
S dalším pozitivním testem jsem se obrovsky posunula dál a do roka se nám narodila dcerka.
Když jsem se snažili o sourozence, opět ZT v 10tt. a ještě se mi podařilo doplnit do sbírky mimodéložní těhotenství. Teď jsem opět těhotná v šestém měsíci a už doufám, že vše dobře dopadne.
Moc přeji, ať opět objevíš vytoužené // a těhotenství už jen pohodové se šťastným koncem :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
1.12.22 00:02

Ja ti můžu říct, že vím jak se cítíš. Je pravda, že jsem byla mladá, když se mi to přihodilo. Bylo mi 19, měla jsem před maturitou a na testu se po jedné nehodě i prášku po… Objevily dvě čárky. Netvrdím jsem byla šťastná, ale pak sjem si řekla, že to tak má být. Tehdejší přítel byl starší a zajištěný, a byl rád. A najednou v 10tt konec.. ze dne na den hromada krve. Pamatuji si to do dnes, jako by to bylo včera, i když uplynulo už skoro sedm let. S tehdejším přítelem to nevyšlo, o rok později se uchýlil dokonce k násilí.
Dnes mám manžela a zdravá dvojčata. Držím palce, určitě to příště vyjde.

  • Upravit
Shen
1363
2.12.22 20:24

Já teda nezažila zamlkle tehotenstvi, ale odtekla mi plodová voda v 15tt. Prý se to stává. Po roce snažení jsem těm dvěma čárkám na testu nemohla uvěřit a pořád jsem se bála. Nejspíš byl důvod…

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář