Ve mně to zůstane navždy

Jsem sama, tak mám čas zase přemýšlet. Všechno začalo ještě v dětství, kdy člověk neví, co je život. Bylo mi 8 let, naši se rozváděli a já se stěhovala s mámou přes celou republiku pryč od táty a bráchy a celé rodiny. Máma si našla nového přítele, který se pro mě měl stát údajným otcem!

Tak nějak jsem se pokoušela žít, nastoupila jsem do nové školy, mezi nové děti, které mě nechtěly zase tak moc přijmout mezi sebe, jelikož jsem byla jiná, ale přesto si myslím, že se v rámci možností i povedlo.

S máminým přítelem jsme taky relativně vycházeli, akorát jsem nechápala jeho oblibu ve zbraních, jeho názory na svět a jeho obdiv vůči Hitlerovi (naštěstí nikde nějaké hákové kříže atd. neměl), tuhle etapu té doby jsem ve svém věku asi ještě pochopit nemohla, ale upřímně, příjemné mi to nebylo.

Vše začalo asi tak v létě, kdy bylo dost práce na zahradě a já mu uklidila ze své dobré vůle dílnu, tedy spíš jsem jen zametla a oprášila prach a on mi na oplátku nabídl, že se spolu večer můžeme jít vykoupat. Tehdy mi to nebylo divné a ani mámě, bych řekla, že to nevadilo. Ten večer bych nejradši vrátila - bohužel, už to nejde. Ve vaně mě začal osáhavat, líbat. A k tomu všemu dodal, že to bude naše tajemství a jestli to řeknu, tak jeho zavřou a mě dají do dětského domova. Věřila jsem tomu, a tak jsem mlčela. Vše pokračovalo pokaždé, když máma nebyla doma - další osahávání, líbání, ukájel se na mě! Bohužel mi to tehdy nepřišlo nenormální, jelikož mi pokaždé říkal, že tohle otcové s dcerami dělají. A já byla tak hloupá a mlčela jsem klidně dál.

Asi po třech letech jsem to řekla kamarádce, která mi řekla, že to rozhodně normální není a ať to někomu řeknu, ale já to neměla komu říct, i přesto, že jsem měla toho nejlepšího tátu na světě a mohla mu říct vše, ale přece bych se mu nesvěřila s tímhle!

Poslední prázdniny strávené u táty pro mě byly rozhodující v tom, že už jsem u mámy zůstat nechtěla. Vše jsem řekla své starší sestře a ta začala jednat. Máma mě dost odsuzovala za to, že od ní odcházím a nechápala proč, ale tohle by nepochopila. Za půl roku jsem odešla k tátovi a začalo být líp - konečně po dlouhých 4 letech nevědomí. Zkoušela jsem chodit k psychologovi, ale neúspěšně, pokaždé jsem to probrečela a vzdala jsem to. Se sestrou jsme to chtěly dát k soudu, ale táta nechtěl, chtěl mě chránit před tím prožít to zase a vyprávět vše před mámou a jejím přítelem.

Mámě jsem zkoušela psát o tom, co se stalo, aby mě pochopila, ale její nezájem o mě byl evidentní z dopisů, kde mi psala, že si za to můžu sama. Po nějaké době si ho vzala za manžela.

Přesto všechno jsem žila dál, i když jsem nejspíš psychicky byla dost nevyrovnaná a jsem i teď. Začala jsem se sebepoškozováním, kouření a upřímně mi bylo jedno, co bude s mým tělem a chlapi mě dost využívali.

V 19 letech jsem otěhotněla a začala přemýšlet nad jinými věcmi, než které se mi staly. Přesto to nikdy neskončí, chtěla bych pomstu pro něj, chtěla bych se mu podívat do očí a zeptat se proč?! Zničil mi život, zničil moje já, zničil mi můj sexuální život, přesto, že ho žiji, nikdy to nebude takové. Existuje někde spravedlnost pro něj?!

Nejhorší pro mě bylo zjištění, že si táta celou dobu dával za vinu, že za to může on, věděl to dlouho, že se něco děje, ale pokud bych nic neřekla já sama, nemohl s tím nic dělat.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Munenka
145
16.7.11 10:15

Moc smutne, predstava, ze by se to stalo me dceri, tak bych se asi zblaznila, rozhodne bych to nenechala jen tak, ale resila to soudne…

  • načítám...
  • Zmínit
Jitulinaja
361
16.7.11 10:48

Tohle nechápu, jak někdo může ublížit dítěti :poblion: . Přeji moc síly a odvahy. Řešila bych to, takový člověk nemá co pobíhat mezi ostatními :cert:

  • načítám...
  • Zmínit
Saroya
17629
16.7.11 11:02

Nemáš si co vyčítat, že jsi byla hloupá a nic neřekla - nemohla jsi tušit, že to není běžné a navíc tě měl v hrsti, vyhrožoval dětským domovem.
Vůbec se ti nedivím, že takhle uvažovala.
Věřím, že vše řešit je hodně obtížná věc, ale nesouhlasím s tím, že by to otec nemohl řešit, když jsi o tom nemluvila, pokud o tom věděl. Každý má v takovém případě ohlašovací povinnost.
Přeju ti, ať se ti daří s tím žít.

  • načítám...
  • Zmínit
mobycek
26
16.7.11 11:10

munenka: táta stál vždy na mé straně,ale jelikož on sám věděl,co obnáší soud a podobně,obzvlášť pro dítě,jelikož v tom dělal každý den,nechtěl,abych to musela zažít znovu a věděl,že by mě čekala šílená cesta dokazování.proto jsme to nechali plavat,i když mě to štve do ted a bohužel ted už s tím nic neudělám.ale rozhodně vždy stujte za svým dítětem,at říká cokoliv nesmyslného-může to být pravda!

  • načítám...
  • Zmínit
mobycek
26
16.7.11 11:13

děkuji za podporu,ale zjištovala jsem si,co by se s tím dalo ještě dělat a jelikož nemám důkazy a už je to přes 10 let,tak už je to bohužel i promlčené. :nevim: ted se mu můžu pomstít tak maximálně jen psychicky,ale na to potřebuju dost odvahy i já.

  • načítám...
  • Zmínit
j.s.
11529
16.7.11 13:17

nikomu se nemsti, tím nic nevyřešíš, zkus znovu jiného dr a začni žít spokojeně a tak aby jsi byla tou nejlepší mámou a příkladem pro své dítě…je to strašné, ale viník je tady tvoje matka, ač do toho nikdo nevidíme jako ty, tohle si dovoluju tvrdit, zkus zapomenout a žij pro své dítě a spokojeně jak jen to jde, jestli máš sestru, bráchu a tátu, co stojí za tebou a mají tě rádi, tak si toho važ a neubližuj si, měj se ráda, jsi skvělá a ty za nic nemůžeš, ani za to, že jsou tady mezi námi takové prasata :poblion: :poblion: :poblion: :poblion: drž se ! :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
mobycek
26
16.7.11 13:26

děkuju!

  • načítám...
  • Zmínit
BabyNicole
388
16.7.11 13:39

Drž se! Tohle mě dost dojalo,já bych ale to prase žít spokojeně nenechala ! Přeju mu jen to nejhorší,ač se to nemá. Tobě a tvé rodince přeji hodně štestíčka a zdravíčka :huban:

  • načítám...
  • Zmínit
chica.p.
5813
16.7.11 16:10

No…myslím si,že se to ale řešit mělo..teď už je zřejmě pozdě,ale tím jste to asi dost zanedbali.Sice by se Ti špatné vzpomínky na to vrátily,ale NĚJAK by se to vyřešilo!!! A taky bys pak častěji navštěvovala psychologa a třeba by postupem času pomohlo i tohle :nevim: Po něčem takovém to určitě nejde vymazat ze života,ale nějak tomu pomoct ano.
Nejhorší je,že takových HNUSŮ v životě čímdál víc přibývá a málo se to řeší!!!A pak to strašně dopadá!
Teď jen můžu popřát hodně zdraví a štěstí :hug:

Příspěvek upraven 16.07.11 v 16:11

  • načítám...
  • Zmínit
Munenka
145
16.7.11 18:45

Tatu mas asi skveleho , ale protoze jsi to neresila uz tenkrat, tak to v tobe zustalo, tim, ze jemu tomu hajzlovi se nedostalo odplaty, tim ty trpis, protoze se s tim nemuzes vyrovnat a sama si rikas kdyby jsi to jen tenkrat resila, cas se neda vratit, ted uz s tim asi nic neudelas. V podtstate chci jen rict, ze by ses s tim lepe vyrovnala. Kdyz totiz ctu neco takoveho, mam strach o sve deti jeste vice, protoze nikdy nevis, kde na koho narazis. Moji kamaradce obtezovali syna za zachodech v nakupnim centru, a ona na nej cekala pred zachody a nemela ani potuchy co se deje vevnitr, myslela si, ze 6 tilety kluk zvladne sam dojit si na zachod, v tom mela pravdu, ale co se deje uvnitr, tak tam nevidis. Syna zasadne beru na damsky, na pansky bych ho samotneho nepustila. Bojim se o nej…
Preji ti, at se ti s timhle zazitkem vyrovnava lepe, bylo to asi silene, ani si to neumim predstavit…

  • načítám...
  • Zmínit
irinek
16.7.11 21:33

Ahojky, je hrozné čím sis musela projít. Je hrozné, že takové věci se vůbec na světě dějou. Nedivím se, že to v tobě zůstává, ve mě by to taky zůstalo. Určitě zkus opět vyhledat nějakého psychologa a povídat a povídat a až se vypovídat. To snad pomůže, když to budeš mít ským rozebrat.Nechápu tvoji matku, snad byýt tebou bych se na ní úplně vykašlala. Jsem taky máma a prostě nechápu, kdyby za mnou s něčím podobným přišla moje holčička tak bych toho hajzla vykasrovala. :cert:

  • Upravit
sexyfraga
5463
16.7.11 22:34

Vím jak ti asi je.Sama jsem si to prožila sice né od otce,ale jeho bratra.Též jsme o tom nikomu neřekli.Řekly jsme to až po cca 13 letech.Zneužíval mě i moje sestry a sestřenici a „babička“ o tom věděla a nic neudělala.Ono to není jednoduché to někomu říct a pak se to řešit soudně.Nšjsou důkazy apod.Určitě si zajdi za dalším psychologem a on ti pomůže.Ale nemsti se. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
mobycek
26
17.7.11 13:07

děkuju za reakce a podporu.fakt to není všechno tak jednoduchý.na jednu stranu to chci nechat plavat a jít dál,jelikož jsem ted štastná,ale vím,že pokud s tím nic neudělám,mohl by ubližovat dalším a ve mě to opravdu víc zůstane.nevím,jak to dál řešit,nejsou důkazy-není případ,takže úřady mi určitě s tímhle nepomůžou.ale mám v plánu za ním jet a podívat se mu do očí.at to dopadne jakkoliv.tohle musím udělat kvůli sobě. :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
Saroya
17629
17.7.11 18:02

Setkat se s ním by mně teda přišlo hodně ohrožující, spíš bych měla tendenci se starat o sebe a svou pohodu. Řešit to psychoterapií je fajn už kvůli tomu, že se ty traumatické zážitky chtě nechtě mají tendenci přenášet do dalších generací, člověk má často slepé místo na přístup druhých v té oblasti, kde má trauma - u tebe dejme tomu těžké rozlišit třeba co je normální a pro mě bezpečné v sexuální oblasti, co je běžné si nechat líbit od druhých, cizích, co už má sexuální obsah, co ne…menší citlivost na tohle pak může způsobit nadměrnou toleranci k nějakému chování, které už není v pořádku. Moc bych ti přála, aby sis to mohla uzavřít.

  • načítám...
  • Zmínit
luciblank1
1005
17.7.11 21:31

Vím moc dobře jak se cítíš něco podobného jsem zažila s otcem mého otčíma. Nevlastní vnučka a nejstarší poprvé to na mě zkusil v mých 13 letech spávali jsme vždy po noci v ložnici dědy a babičky a nikdy nezapomenu jak se na mě sápal a řekl mi že až mi bude 15 nebo 18 bude to moc pěkné a taky baych to nikomu neříkala že to bude mezi námi :-( a já mlčela byla jsem z prvního manželství matka by mi to nevěřila jelikož pokaždé když jsem něco udělala zle tak mě přirovnávala k biologickému otci :-( Jelikož jsem měla moc ráda mojí babi a dědu z otcovy strany (myyslím vlastního otce) jezdila jsem nejvíce k nim a k těm druhým odmítala a vyhýbala se tam jezdit a matka to nikdy nechápala ještě jednou se to na mě zkusil v mých 16 a to jsem ho odpálkovala do patřičných mezí že ještě jednou na mě šáhne že ho nahlásím na policii a od té doby jsem tam jela jen v nejnutnějších případech a už to na mě nezkusil. Je pravda že jsem dlouho nesnesla dotek muže a svým partnerům jsem to řekla a byli ke mě citlivější dostala jsem se z toho až v době kdy jsem se odtěhovala z Moravy do Čech a začala si žít svůjh život. Pak jsem se zamilovala do svého manžela tomu jsem se také svěřila co mě potkalo a jak na tom jsem a díky němu jsem se s tím vyrovnala a matce jsem to řekla až v době kdy jsem měla na světě Adámka. Moje věta zněla ..Víš proč jsem do Oder odmítala jezdit?? Protože jsem nesnesla to jak na mě dědek sahal a sápal se na mě !!! Slyšela jsem proč jsem nic neřekla a já na to abych poslouchala že lžu a že sama by jsi to s námi nezvládla tak jsem raději mlčela … Vím že se pak dost opila a od té doby jsem s ní o tom nemluvila … A vztah s matkou stejně dobrý iž není potkala nového chlapa který jí dost ovlivnil a už to není co dřív. Tak žiju jen pro svého syna Adámka, manžela Petra a Tadeáška kterého nosím pod srdcem.

Držím pěsti aby i ty jsi našla svůj smysl života jelikož ty jsi to zažívala skoro denně já měla tu výhodu že žila jinde ale pocity jsem měla stejně :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
mobycek
26
18.7.11 09:19

obdivuju tě,že jsi měla sílu ho poslat někam,na to jsem asi byla tenkrát srab.ale děkuju za odezvu a podporu!přeju ti rovněž štastný život bez těch všech debilů,co na světě běhají a ničí životy ostatním! :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
eginka
457
28.7.11 00:21

Ja bych nejela za nim v zadnem pripade. Mozno by som skusila odpustit mu, a to urobit nie pre neho, ale pre seba.
Ten clovek ti ukradl pubertu, tak prosim ta, nedovol mu ukrast aj zustatok :-) je to tvoj zivot :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Vysněný chlap