Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
1 chlap na celý život?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
21.8.06 16:55
1 chlap na celý život?
Zajímalo by mě, jestli jsou mezi vámi takové, které si vzaly, případně mají dítě a chtějí zestárnout s prvním mužem, se kterým začaly chodit. Vypadá to totiž, že bych mezi ně mohla patřit taky, a nevím jestli je to dobrý nápad. Se svým nynějším přítelem jsem začala chodit až pár let po dvacítce, mám handicap, který příliš nepřeje budování sociálních vztahů, takže v době, kdy kamarádky střídaly kluky z celé školy, jsem se zmohla na pár trapných a obvykle jednostranných platonických lásek. Chodíme spolu 4 roky a oba jsme na tom byli stejně, taková stará panna se starým mládencem, kteří se našli 
Teď máme oba pomalu třicítku na krku, stěhujeme se k sobě (já jsem dokončila školu, on mění zaměstnání, tak to s tím stěhováním vezmeme všechno při jednom), dáme si tak rok na rozkoukání v podnájmu a potom bychom si chtěli koupit dohromady byt. Z toho celkem logicky plyne v budoucnu svatba, děti a tak dále 
Přítel je bezva chlap, milujeme se, rozumíme si, jako otec by byl určitě skvělý, ale… jsou věci, které jsem nezažila a když s ním zůstanu, tak ani nezažiju. Romantická zamilování, vášeň, blázniviny (přítel je takový introvertní kliďas, takový „taťka“). Zkrátka se bojím, aby mi něco neuteklo V rodině mám oba příklady, babička žila od 17 let s prvním a jediným mužem svého života, máma motala klukům hlavy už od školky a vdávala se poměrně pozdě.
Dá se vydržet s jedním chlapem? Nebo je to nebezpečné?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.8.06 17:08
ELLE - ja mam doma svou prvni velkou lasku, cekam s nim druhe dite a jsem stastna…jsme spolu 12 let.
Nemam pocit, ze bych v zivote o neco prisla…
V kazdem vztahu nastane „krize“, at chces nebo nechces, ale je jen na tech dvou, jestli jim partner za to stoji a maji snahu jit dal a budovat…holt laska a zejmena ta manzelska je jako kytka - kdyz se nestaras, uschne…
Krom toho si myslim, ze i kdyby se na to clovek v okamziku takove krizovky vykaslal, tak si vetsinou nepolepsi…za par let zase spadnou ruzove bryle, hormony vyprchaji…a prijde sed bezneho zivota…tak to je a muze to byt hrozne hezky a stastny!
Drzim palce, at ti to vyjde!
Sylva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.06 17:09
Já jsem s prvním nezůstala, ale moji rodiče se setkali když jim bylo 14 a 15 let, vychovali 3 děti a teď jim bude 60 
Jestli se někdy víc hádali nevim, nikdy ne v naší přítomnosti. Doteď jezdí spolu každý víkend na chatu, mají pejsky atd. Takže to určitě jde. Ale já bych s prvním být nemohla, zpětně to vím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.06 17:10
Pokud ho miluješ a vážíš si ho (nejsi s ním jen z rozumu, abys nebyla sama), a případně pokud to opětuje a miluje tě a váží si tě, Tak už nemáš co lepšího najít!!! 
A vydržet s jedním chlapem celý život, obzvlášť pokud jsi jediná žena jeho života je zejména z hlediska přenosu některých chorob zcela bezpečné
Ne teď vážně 
, nevím čemu říkáš chození, ale krom několika bláznivých pubertálních lásek končících max. polibkem, ale plných bláznivin a romantiky jsem zcela vážně poznala jen dva muže, z toho ten druhý je můj manžel, a kdybych poznala rovnou jen jeho, tak jsem o nic nepřišla .
Bludička
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.06 17:12
Ahojky,
já jsem si vzala „kluka“, se kterých chodím od svých 16 let. Jsme spolu už 11 let a 4,5 let po svatbě. Bydlíme spolu od mých 18 let, když jsem dokončila střední školu, máme spolu obchod, stěhovali jsme se do domu, který jsme společně postavili a máme krásnou dceru Nikolku, které je půl roku.
Myslím, že jsem o nic nepřišla a chci si manžela „nechat“ až do konce života
Jarka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.06 17:49
Ahoj,
taky přispěju svojí troškou, i když nejlépe to půjde hodnotit až ve stáří, pokud se ho spolu dožijem:)
Já manžu potkala, když mi bylo necelých 17, jemu čerstvých 20. Začali jsme spolu chodit, po 2 letech žít, po dalších 2letech svatba, po dalších 2 první dítě (ježiš, to zní skoro jak z Básníků:) ) Báru, které budou 2 roky. Takže spolu budem slavit ve středu 8let, z toho 4manželé.
Mamka mě zrazovala ze stejných důvodů, o nichž píšeš diskusi. Ale názor mam takovej, že pokud jsem spokojená, tak to přece nebudu rušit jen proto, že nemůžu porovnávat a co by kdyby…navíc takový potřeby nemam. Nikdy jsem nebyla obletovanej typ a nikdy jsem neměla potřebu zjišťovat, oč můžu přijít.
Záleží tedy na tom, jestli jsi ve vztahu spokojená a jestli ti stačí, co od života v tom vztahu dostáváš.
Můžu říct jen to, že kdy přijde krize, to ti nikdo nepoví (teta se s trejdou se rozvedli po 26letech). My te´d máme dost velkou krizi, která není jen o manželství a je fakt, že si nejsem jistá, že bych s manžou začala znovu, kdybych tu možnost měla. Jenže to dopředu nevíš. Navíc se lehko mluví o změnách, když jsou potíže. Jde o to, jestli to je člověk, který splňuje tvé představy o tom, co by v životě být mělo.
Gabča
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.06 17:51
Nech si ho a buď ráda, že ho máš. Já jsem se svým mužem od skoro setmdnácti, on je o necelých osm let starší, tak už předemnou pár lásek měl, ale nic moc stálého. Je to náhodou docela romantika být s tím prvním.
http://www.firmy-tabor.cz/…mgresize.php?…
Hlavně ať jsi šťastná. Nemyslím, že by se tolik na světě bláznilo, jako v US filmech. S dětmi to jde taky sice trochu jinak, ale taky blázniviny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.06 17:52
Nech si ho a buď ráda, že ho máš. Já jsem se svým mužem od skoro setmdnácti, on je o necelých osm let starší, tak už předemnou pár lásek měl, ale nic moc stálého. Je to náhodou docela romantika být s tím prvním.
Hlavně ať jsi šťastná. Nemyslím, že by se tolik na světě bláznilo, jako v US filmech. S dětmi to jde taky sice trochu jinak, ale taky blázniviny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.06 17:57
Ellie,
tak moje situace je hodně podobná té tvojí, až na to, že je mi 25 a svatbu i dítě už mám (za sebou).
Ohledně tvé otázky - myslim, že to jde.
Nejvíc nejistoty jsem v sobě měla před svatbou. Asi 10 dní po ní jsem ale otěhotněla, takže už nebylo co řešit.
Ale v rozhovorech s mojí kamarádkou (a svědkyní) vždycky zazní, že jsme obě někde jinde:
já - zvolila jistotu, ale stále se ptám, jestli to „stačí“
ona - bude raději stále tápající, aby si byla jistá, že je ten pravý
To moje ptaní sebe samé ale není nic hrozného, je to spíš moje reakce na to, co mi povídá. Prostě jí občas závidím, že si ještě může vybrat a ona (asi) mně, že už nemusím nic řešit.
Tož tak.
Dopadne to dobře. Uvidíš. Hodně štěstí.
Nanka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.06 17:58
Díky za uklidnění, bála jsem se, abych nebyla nějak staromódně pozadu, ale koukám, že celoživotní jednomužství se pořád vyskytuje a v hojné míře
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.06 18:11
Je mi 29, 11 let mám stejný (první) model chlapa, devět let jsme manželé a spíš mám sílící pocit, že je to „to pravé“ - známe se tak dlouho a tak dobře, že spoustu věcí si nemusíme složitě vyříkávat a víme, kdy koho tlačí bota a jak podržet, povzbudit a potěšit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.06 19:26
Nikdy jsem s nikym moc nechodila. A kdyz , tak to teda nebylo nic moc a nic vazneho. Jednou me vzala kamaradka na vinobrani, oplakat jeden rozchod.
A tam byl ON, moje prvni vazna znamost. No asi zadny krasavec, ale me se fakt libi. A byla to laska na prvni pohled a jsme spolu pres pet let.
Zas to neni tak dlouho. Krize byly jako vsude a budou. No doted si myslim, ze
spolu budeme dosmrti. Ale fakt je, ze clovek nevi, co se jednou stane.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.06 19:35
Ahoj. Já se bohužel nemůžu zařadit mezi holky s jedním chlapem na celý život, ale zase ti dám jednu radu. A to tu, že po několika letech společného soužití nakonec zjistíš, že jsou všichni chlapi stejní, že všude to občas skřípe a nemá cenu ze vztahu utíkat při prvním škobrtnutí, protože i s novou láskou se jednou dostaneš zpět do stereotypu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.06 19:50
Dido, to je rada jako noha, dík Někam si to napíšu a až mi bude nejhůř, budu si to číst dokolečka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.06 19:54
AHOJ ELLIE:
tak muj manzel je muj 4. chlap-to kdyz jsem mu rekla na zacatku naseho vztahu tak rikal,m ze je to nejak moc a vubec nebyl rad,radsi by byl prvni
no ale teda reknu ti, ze to co s nim jsem s nikym nezazila a taky nikdy to nehodlam menit.
a priklady prvnich lasek-moje teta se strejdou jsou spolu od 15 let,strejda tetu hrozne obletuje a miluje.
moje babicka se s prvnim chlapem,nikdy si nebyli neverni(to ji fakt verim),je jim67 let a jeste porad se spolu miluji(psychicky i fyzicky)!deda babicku taky obskakuje jak muze.ale babicka ma s nim velkou trpelivost(ja bych s nim nevydrzela)-proste musi byt kazdy par k sobe hrozne tolerantni.
a myslim si, ze proste by se ve vztahu nemelo premyslet-a jaky by to bylo tam s tim??uricte je to na nic nad tim premyslet,protoze pak i kdybys to treba zkusila byt s jinym,tak uvidis zase jine chyby(prptoze kazdy clovek ma chyby,ze)no a pak budes srovnavat atd.
ze jsi nezazila zamilovanost?ale co to vlastne je?to taky je pro kazdyho uplne neco jinyho.a teda reknu ti nekdy je lepsi mit introverta.
tak se mejte hezky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
