Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky, jsem už vyčerpaná, tak si jdu pro radu. Pepča spal už celou noc, bylo to úžasný, sám si noční kojení odboural. Ovšem teď (asi 14 dní) se budí tak 6× za noc a chce nakojit - opravdu pije! Zkoušela jsem dát čaj a dudlík, ale ani jedno nezabralo, začal brečet. Když si ho dám k ránu k nám do postele, tak se ze spaní převrací z jednoho boku na druhý, až se probudí. A to v noci spí tak 8 hodin - to je snad i na mě málo ![]()
A další věc je ta, že ho uložím do jeho postýlky večer, ale jen odejdu, tak si stoupne a začne brečet, až se zalyká - pomůže až když se k němu nakloním a on si může hrát s vlasy - takhle usne
Už jsem si říkala, že ho nechám brečet, ale nevím, jestli to vydržím ![]()
Tipuji na separační úzkost v kombinaci se zuby. Nezbývá než vydržet. Taky to máme za sebou, chodí to ve vlnách a po nějaké době to vždycky odezní (až na to noční kojení). Je to normální. Vyřvávat bych určitě nenechávala. Preventivně můžeš dásně namazat Calgelem.
@AliTad Svádím to na zuby pořád
Má 4 dole i nahoře, a čekám, že možná stoličky. Calgel nezabral, homeo taky ne, až jsem zkusila půlku čípku Nurofenu a spal v klidu, takže to asi bude bolestí. A separační úzkost to asi má pořádnou, jak zjistí, že je v místnosti sám, je problém, nepomůže ani když na něj mluvím z vedlejší místnosti.
@Betynka87 Tak to se opravdu musí vydržet. Mladší to měl přes Vánoce (začalo to přesně úderem jedenáctého měsíce), nejkritičtější období trvalo asi měsíc, pak pomalé zlepšení. Usnul jedině u prsa (takže večer třeba o půl dvanácté), když jsem chtěla na záchod a dala ho do náruče manželovi řev, jako kdyby mu zaživa strhávali nehty… Celé Vánoce strávil na zádech v Manduce, já záda totálně v p… Ale přešlo to.
Ahoj holky, ja uz teda taky nevim co s tou nasi holkou. Je ji 11 mesicu a ted se zacala hodne budit. Nekdy zabere jen pohlazeni a spi dal, nekdy rve jak tur. Uz nevim co s ni. Vstavam k ni tak 3 - 5× za noc. Nekdy jsme u ni i pul hodiny nez poradne zabere. Pred tim jsem jen jednou nakojila a byl klid. Ted davame mliko okolo pate. Normalne usina sama, pres den i vecer.
Naucila se spat na brisku a otaci se sama, nekdy si skripne rucicku.
Docela casto vydrzi spat s mensim probuzenim do ctyr apak se budi kazdou hodinu a kolem seste se pravidelne budi, rve a to uz si ji bereme do postele a tam usne na dalsi hodinu. Do postele jsme si ji nikdy moc nebrali, ten naposledy tak sest krat. Spi semnou jen kdyz ma teplotu a nebo ji hodne trapi zuby.
Presunuli jsme ji do pokojicku na zacatku ledna a tohle trva tak mesic a pul.
Chtela bych ji zkusit dat spat jen jednou denne, jestli to pomuze a uvidime.
Mate nekdo jiny napad? Nebo zkusenost? ![]()
@RenataSM A začala se budit až po tom odstěhování do pokojíčku?
@AliTad ano, ale asi az tak za dva tydny po odstehovani. Tak si prave nejsem moc jista jestli by to mohlo byt tim odstehovani. Problem je v tom, ze jsme uz museli koupit vetsi postylku a uz se nam nevejde do loznice, i kdyz bychom vystehovali nejaky nabytek.
A taky jsem si rikala, ze kdyz tam v pohode usina, ze by to nemuselo byt tim. Co ty myslis?
@RenataSM Synovi přesně v jedenácti měsících začala separační úzkost. Takže myslím, že to tím může být i nemusí. Každopádně je asi celkem nepohodlné vstávat k dítěti do vedlejšího pokoje… Rada je asi jen jediná - vydržet. Osobně bych na najšké vyřvávání neměla, i mi na to přijde opravdu malá. U syna nejkritičtější období trvalo měsíc, pak se to začalo postupně zlepšovat. Já si ho teda od prvního kojení beru do postele od narození. Nemyslím, že by si zvykal. Naopak se to posupně zlepšuje. Kolem těch jedenácti měsíců se poprvé budil už kolem desáté až jedenácté, dneska už kolem druhé až třetí. Sám od sebe, nenásilně.
A zuby to samozřejmě můžou být taky.
Nám z toho vylezla stolička
A je klid, budí se tak ve 4 - nakojíme a spí tak do šesti. Takže dnes se cítím čilá ![]()
@AliTad O separacni uzkosti jsem nikdy neslysela, ale ted jsem si o tom precetla a je fakt ze ted ma obdobi kdy nechce byt u nikoho. Kdyz jsem pobliz tak se ode me nehne. Ale asi to nechame tak hrozny jako vy. U tatinka vydrzi chvilicku. U tety kterou vidi skoro kazdy den uz ne.
Brecet ji v noci nenechavam, to radsi u nic stojim a hladim. Jsem toho nazoru, ze miminka neplacou uplne bez duvodu. A vzdy to ma i jine reseni nez nechat brecet.
No asi to jeste par dni vydrzim a uvidime. Zuby to nejsou, to by ji rostly pres mesic v kuse a navic uz poznam kdy to jsou zuby. To vubec nevydrzi na zemi sama.
My máme separační úzkost taky, ale vydrží u kohokoliv - jen ne sám
Taky nemám na to nechat ho brečet, takže večer ho položím do postýlky a jsem u něj dokud neusne…jsou to rarášci ![]()
@Betynka87 To teda jsou. A je dobre ze nakonec to u vas byl zub.
No ja jsem zvedva jak to bude dlouho trvat u nas.
Ahoj! nedávno jsem řešila to samé - holčičce je 11 měsíců. Táta s bráchou spí v ložnici a já s ní v pokojíčku
vždycky to končívalo tím, že jsem ji nakonec stejně dala k sobě do postele a byl klid. No a teď jsem to konečně vyřešila - i když to ty asi tak moc nechceš…prostě jak ji uspím (pochovám a zazpívám) - rovnou jí dávám na velkou válendu - je přiražená ke zdi, z druhé strany postýlkou a zbytek prostoru zahradím velkýma polštářema z gauče. A stal se zázrak!!! spí celý večer úplně klidně, vůbec k ní nemusím chodit (dřív třeba 5× za večer!!!) no a pak si k ní vlezu a spíme až třeba do půl 7. do rána!!! je to nááádhera!!! po několika letech zase celá noc v kuse!!
no a aspoň si rovnou zvyká na tu válendu v pokojíku! vy asi do postele moc brát nechcete, ale mně to náhodou přijde moc roztomilý, jak vedle mě chrupká
ráno pak přijde ještě brácha a hupsne k nám a je to fajn! ![]()
@JankaF No, my se opět budíme. Večer uspíme a během chvilky už se převaluje:-( U nás je to ale úplně stejný, převaluje se jak blázen a je vzhůru. A třeba od půl jedný do půl čtvrtý na sebe koukáme ![]()
Betynka: tak to je blbý…my to ale měli podobně se synem, který doteď (skoro 3 roky) spí dost neklidně…ale v té době, kdy se takhle budil několikrát za noc a byl u toho i dost protivný, že chce spát ale nemůže, za to asi opravdu mohly zuby - zpětně si to tak myslím! protože pak po nějaké době se mu jich objevilo hodně najednou, že už jsem to ani nestačila sledovat a počítat…vždycky se vzbudil, válel se mezi námi, až nás pokopal a jediné, co pomáhalo, bylo vždycky jít udělat trošku mlíka - stačila kapka, on si podudal tu flašku, odvalil se a spal. ale pak klidně za chvíli nanovo…opravdu souvisle začal spát až tak nějak po 2. roce…a ještě teď se občas vzbudí a něco vykládá ze spaní
ale už je to proti tomu co dřív pohoda! ![]()